30. 11.
Autor: Eva Pexová
Jak jste si mohli přečíst v předchozím článku, ve Znojmě jsme si pro vás připravili cyklus historických besed. Součástí každé besedy bude i návštěva konkrétní památky. Jako první proběhla beseda o kostelu sv. Mikuláše a tak jsme se ve středu 10. listopadu vydali na prohlídku tohoto monumentálního chrámu. Našim průvodcem byl tento den farář a děkan Monsignor Jindřich Bartoš. Ukázal nám spoustu zajímavostí a rarit, které se zde nacházejí a všechno nechal naše klienty prozkoumat opravdu zblízka i hmatem. Prohlédli jsme si různé druhy krásně zdobených svícnů, dřevěné vyřezávané sochy, ale i gotické ornamenty na zdech. Vyvrcholením celé návštěvy byla ukázka varhan. Mons. Bartoš nám ukázal celou škálu zvuků, které varhany vydávají a užili jsme si i to, jak se tóny nesou celým chrámem. Jedna z našich klientek využila nabídky hru na varhany si vyzkoušet. Zahrála i zazpívala nám krásnou píseň. Naši návštěvu jsme zakončili v kryptě, která se nachází pod kostelem. Zde jsme si prohlédli zbytky náhrobků a soch, které byly nalezeny v okolí kostela a jsou tu vystaveny. Naše poděkování patří Monsignoru Bartošovi za poutavý a zasvěcený výklad. A vy, naši klienti, se můžete těšit na prohlídku kláštera Louka, kterou jsme pro vás připravili na únor příštího roku.
Fotogalerie
25. 11.
Autor: Klára Zárubová
Už podruhé jsme se sešli v klubovně pečovatelského domu, abychom se přenesli do historie našeho města Znojma. Tentokráte nám přednášející Petr Čtveráček přiblížil historii i současnost premonstrátského kláštera.
Nejprve jsme se pustili do kontrolního testíku, který zpracovával informace z minulé historické besedy o kostele sv. Mikuláše. Těžký souboj svedly naše dvě klientky, které měly při vyhodnocení stejný počet bodů. Závěrečný rozstřel rozhodl a vítěz si mohl domů odnést dárkový stolní kalendář. Poté jsme mohli zahájit besedu o klášteře Louka. Dozvěděli jsme se více o řádu premonstrátů, ale i o jeho zakladateli – svatém Norbertovi.
Ale nebyla to jenom strava duševní, ale i fyzická. Během celého povídání jsme si totiž mohli pochutnat na znojemských okurkách. Naše díky tedy patří družstvu „Znojemská okurka“ , které ve Znojmě sídlí a tuto dobrotu nám na naše setkání jako sponzorský dar poskytlo.
Jak jsme zanedlouho zjistili, klášter Louka zažil doby rozkvětu, ale i pádu. Za husitských válek byl tábority pobořen. V druhé polovině 16. století zde opat Šebestián Freytag z Čepiroh zavedl pěstování okurek a založil tak Znojmu jeho pozdější světový věhlas. Největší rozkvět ale klášter Louka zaznamenal až v 18. století, kdy byl přestavěn vídeňským architektem Janem Lukášem Hildebrandtem. Tehdy dosahovalo celkové jmění kláštera asi 1 500 000 zlatých. V klášteře v této době působil také doktor bohosloví a filozofie – Prokop Diviš, který se proslavil vynálezem bleskosvodu, hudebním nástrojem Denisdor a léčením elektřinou. Za císaře Josefa II. byl klášter zrušen. Po několika dotazích, které byly panem Čtveráčkem zodpovězeny, jsme se s památnými slovy jedné naší klientky – „Tudy kráčela historie“ všichni rozešli ke svým domovům.
Fotogalerie
25. 11.
Autor: Klára Zárubová
Tak zněl podtitul Dne otevřených dveří TyfloCentra ve Znojmě. Přestavitele města Znojma, školy, novináře i širokou veřejnost jsme tímto pozvali v pondělí 22. listopadu 2010 do prostor Městské knihovny Znojmo, abychom jim přiblížili život lidí se zrakovým postižením a to, jak jim mohou služby TyfloCentra pomoci.
V devět hodin jsme zahájili první besedy, které si během celého dopoledne přišlo poslechnout na tři sta studentů znojemských středních škol. Při povídání jsme se zaměřili na to, jak se žije lidem se zrakovým postižením, jak pomoci nevidomému, a které pomůcky ulehčují těžce zrakově postiženým orientovat se nejen v domácnosti, ale i v běžném terénu venku.
Pro návštěvníky jsme tedy v prostorách knihovny připravili: výstavku pomůcek pro nevidomé a slabozraké, možnost vyzkoušet si chůzi s bílou holí a vyzkoušet simulační brýle, hry pro nevidomé a slabozraké, informační letáky, ukázku práce s ozvučenými elektronickými pomůckami – počítač a mobilní telefon.
Největší zájem o problematiku zrakově postižených byl ze strany středních škol, jejichž studenti se po jedné hodině střídali na výše zmíněných besedách. Přišli se ale podívat i novináři a reportérka z radia Blaník. Užitek z celé akce měla i nová klientka, která se přišla zeptat na nabídku našich služeb a pořádaných akcí. Besed se účastnili i někteří naši stávající klienti.
Poděkovat bychom chtěli naší klientce, která přišla pomoci s předvedením ozvučeného počítače, našim dobrovolníkům i ředitelce Městské knihovny Znojmo, která nám s celou akcí pomáhala.
Fotogalerie
16. 11.
Autor: Irena Kocí
Ve čtvrtek 11. 11. 2010 se otevřely všechny dveře obecně prospěšné společnosti TyfloCentrum Brno, o.p.s., registrovaného poskytovatele služeb zrakově postiženým především v Brně a v Jihomoravském kraji.
Od 9 hodin přicházeli návštěvníci do domu na Chaloupkově ulici č.7 v Brně – Králově Poli, který ve 30. letech 20. století odkázal nevidomým brněnský básník a dramatik Josef Chaloupka. Zde TyfloCentrum Brno, o.p.s. již deset let sídlí a „nabízí pomocnou ruku na cestě tmou“.
Návštěvníci si prohlédli nejen cvičnou kuchyňku, v níž Eliška Škrancová pořádá kurzy vaření pro zrakově postižené klienty, ale také počítačové učebny i se speciálními PC programy a kompenzačními pomůckami, umožňujícími pracovat s výpočetní technikou bez zrakové kontroly.
Zájem veřejnosti byl také o ostatní kompenzační pomůcky. Anna Horká vždy nejprve vysvětlila a na fotkách ukázala různé stupně zrakového postižení a škálu zrakových vad. Lidé si pak vyzkoušeli mluvící váhu, budík, nebo metrové pásmo k měření vzdáleností. Prohlédli si společenské hry, jako jsou šachy, Člověče, nezlob se, dáma nebo Canastové hrací karty a zjistili, že i tyto hry jsou zpřístupněny lidem se zrakovým handicapem.
„Jak to chodí s bílou holí“ je název dalšího stanoviště, kde zájemci z řad veřejnosti, pod dohledem Terezy Kozderové, zkoušeli chůzi „poslepu“ a s bílou holí. „Dokud si chůzi »poslepu« člověk sám nezkusí, těžko si to představí. Po zážitku z chůze s klapkami na očích pak začnou vnímat svět »z pohledu« nevidomého“ vysvětluje Tereza.
Svícny, podsedáky, keramika, batikovaná trika, prstýnky a přívěsky z navlečených korálků i další výrobky ze sociálně-terapeutické dílny HapAteliér, které pod vedením Jany Pilgrové zrakově postižení tvoří, byly k dostání za dalšími otevřenými dveřmi.
Také dveře, za nimiž Pavla Velinská ukazovala speciální Pichtovy psací stroje, píšící v bodovém Braillově písmu, byly po celý den pilně otevírány.
Při pohledu z ulice se nenápadný dům, přezývaný „Chaloupka“, otevřel pro více než osmdesát návštěvníků. Kdo na Den otevřených dveří přišel, nahlídl do světa, v němž zrak není tím hlavním smyslem, umožňující poznávání věcí. Lidé z ulice tak zahlídli svět, v němž není snadné se orientovat, ale v němž se dá taky smysluplně žít.
Fotogalerie
V prosincových Královopolských listech byla na páté straně otištěna reportáž redaktorky Jany Novotné, která všechny dveře brněnského TyfloCentra otevřela..
16. 11.
Autor: Klára Zárubová
Listopadové počasí nebývá příliš vlídné, často prší a fouká silný vítr, ale v úterý 9. listopadu nás překvapilo příjemným slunečným dnem. Potěšilo nás to, protože jsme měli naplánovanou společnou návštěvu Památníku Leoše Janáčka a poté i komentovanou prohlídku areálu Petrov.
Ale pěkně popořádku. Nejdříve jsme zavítali přímo do zahradního domku u někdejší varhanické školy, kde žil Leoš Janáček v letech 1910 až 1928. Bylo nám ctí, když nás paní průvodkyně usadila přímo do prostoru, kde se dříve nacházela ložnice manželů Janáčkových. Před námi se otevřel pohled na pracovnu Leoše Janáčku s původním klavírem a dalším nábytkem, který jsme si mohli osahat. V další části domku byla umístěna expozice, která má nabídnout informace o jeho nejznámějších dílech. Využili jsme i nabídky poslechnout si nejrůznější hudební ukázky z jeho tvorby. Náš dík patří paní průvodkyni, která nám poutavě přiblížila i nesnadnou povahu tohoto hudebního velikána. Zaujalo nás, že umíněnost a tvrdohlavost, kterou promítal do každé své činnosti, se neblaze podepisovala i na jeho manželském soužití.
Když jsme poobědvali v místní restauraci, přesunuli jsme se krátkou procházkou na Petrov. Nenechali jsme si ujít jedinečnou příležitost navštívit toto významné místo nejen Brna, ale i celé Moravy. Díky ochotné paní průvodkyni jsme mohli navštívit katedrálu svatého Petra a Pavla, která je dnes chráněna jako národní kulturní památka, a také projít celý areál Petrova spolu s přilehlým brněnským biskupstvím. V interiéru Petrova jsme se setkali s barokními i gotickými prvky. Zajímavostí pro nás byly katedrální varhany, jež obsahují více než šest tisíc píšťal. Komentovaná prohlídka nás zavedla do dob vzniku této katedrály, ale i do historie novodobé.
Poté nás čekala další zajímavá expozice v nedalekém Diecézním Muzeu. Obrazy a plastiky, pocházející z brněnských kostelů a far, nám představily příběh života Ježíše Nazaretského. S hlavou plnou zajímavostí, zážitků a nových informací jsme vykročili na cestu zpět do Znojma.
