28. 02.
Autor: Jiřina Falková
Tuhá zima se nevyhnula ani jižnímu cípu naší republiky. Klienti z řad seniorů v tuto dobu neradi vycházejí ze svých domovů, protože se – oprávněně – bojí uklouznutí, mrazy jim způsobují zdravotní komplikace a vůbec je to pro ně nepříjemné. Omezili jsme proto aktivity na pravidelná setkávání v prostoru klubovny, spojená s prohlížením starých fotek, plánováním budoucích aktivit a společnými oslavami.
Ven jsme se vydali pouze dvakrát, ale vždy to stálo za to. Městská knihovna na přání našich klientů připravila na 25. ledna besedu o české poezii let 1945 – 1968, která nadchla jak klienty, tak pracovnice. Do budoucna plánujeme další společné aktivity, například březnovou „Hodinku u gramofonu“ s písněmi Elvise Presleyho a literární besedu o Janu Ámosi Komenském.
Radost a úsměvy do našich duší vnesla 15. února pohádková výstava Arabela, která nyní probíhá v Městském muzeu a galerii Břeclav. Kostýmy a rekvizity, doplněné povídáním o natáčení oblíbeného seriálu nejen pro děti, spojené s výborným komentářem doktora Karla Křivánka, přilákaly i v mrazivém počasí většinu našich stálých klientů. Kouzelný prsten, jediný na světě, jsme sice do rukou nedostali, ale jinak jsme mohli ulehnout do postele Karkulčiny babičky, usednout s královskou korunou na trůn a nebo se zahalit do závojů. Těšíme se, co dalšího muzeum na jaro připraví, protože i sem chodíme moc rádi!
23. 02.
Autor: Klára Vítková
V Moravském zemském muzeu v Brně odstartovalo v poslední době několik zajímavých výstav, které jsme si ve znojemském TyfloCentru nemohli nechat ujít. A proto jsme si v úterý 15. února naplánovali, že navštívíme hned výstavy dvě. První v pořadí byla výstava Koloniál u pana Bajzy aneb historie obchodu a obchodování, za kterou jsme se vydali do Dětského muzea. Pro nikoho z nás nebyl problém zapátrat ve vzpomínkách na kouzelný televizní seriál, jemuž vévodila dětská postava Péti Bajzy a jeho tatínka pana Bajzy – obchodníka koloniálu. Měli jsme si možnost hapticky prohlédnout většinu vystavených exponátů, a tak jsme se postupně seznámili se zbožím prvorepublikového koloniálu, cukrárny, hospůdky, obchodu s textilem a řeznictvím. Na závěr nás čekal tradiční trh, trafika a herna s dobovým hokynářstvím. Součástí byla ukázka tehdejšího zboží, historických platidel či dobových pokladen. Zážitek byl o to cennější, když jsme si každý v této výstavě našli to svoje, s čím jsme se ještě jako malí potkávali v posledních kamenných obchodech, kdy ještě platil proslavený slogan firmy Baťa „Náš zákazník – náš pán“.
Druhou výstavou dnešního dne byla expozice s názvem Moravský Kras známý i neznámý, na který jsme se přemístili do Dietrichsteinského paláce. Po úvodním seznámení s historií krasového podzemí, nás čekali vystavené nerosty, ale i ukázky živé přírody – jako např. vycpané exempláře ptáků, žijících na tomto území. Dále jsme měli příležitost osahat si kostru medvěda jeskynního. Volně k prohlédnutí byly i zkameněliny. Na závěr jsme nasedli do loďky, která se používá při plavbě punkevními jeskyněmi.
Fotogalerie
23. 02.
Autor: Eliška Škrancová
Snad všichni známe knížku Karla Poláčka „Bylo nás pět„. A právě tímto dílem byla inspirovaná výstava Koloniál u pana Bajzy aneb historie obchodu a obchodování, kterou jsme navštívili v úterý 8. února v Dětském muzeu na Kobližné ulici v Brně.
Dětské muzeum se přestěhovalo do nových prostor, získalo více vystavovacího prostoru, a proto se na výstavu mohla vydat opravdu početná skupina. Mezi klienty byl o komentovanou prohlídku mimořádně velký zájem.
Prohlédli jsme si postavy obchodníka Bajzy, cukráře Svobody, strýce Vařeky a řezníka Čtveráka a navštívili jsme unikátní prvorepublikové obchody s mnoha zajímavými exponáty vhodnými k haptické prohlídce. Kromě historických krámků nás čekal například jarmark, sbírka reklamních cedulí a plakátů či historických platidel.
Na závěr se sluší poděkovat naším průvodkyním, které nás svým poutavým komentářem provedli výstavou a umožnili nám prohlédnout si exponáty, které jsou běžným návštěvníkům přístupné pouze k nahlédnutí a lidem s těžkým postižením zraku byla umožněna haptická prohlídka.
Fotogalerie
21. 02.
Autor: Irena Kocí
Dopoledne ve čtvrtek 3. února 2011 strávili tři kolegové z brněnského TyfloCentra se žáky druhého stupně na ZŠ Tyršově. V neformálním prostředí představili organizace, zajišťující péči a pomoc lidem s těžkým postižením zraku. Přiblížili sociální služby, které TyfloCentrum Brno, o.p.s. nabízí a díky přítomnosti zrakově postiženého kolegy Romana Kabelky s vodicím psem Hobbym názorně ukázali některé pomůcky a zásady kontaktu se zrakově postiženým člověkem a jeho vodicím psem.
Po teoretičtějším úvodu žáky rozdělili do malých skupin, aby si vyzkoušeli množství pomůcek, které na besedu přivezli. Simulační brýle, tisky v Braillově písmu, společenské hry, PC a jiné pomůcky, bílé hole a „čichací“ test poznávání koření – všechno šlo z ruky do ruky a všech třináct žáků bylo zcela zaujato a pohlceno. Čas vyhrazený na setkání uplynul rychleji, než se očekávalo…
Při zkoušení chůze s bílou holí, kdy měli žáci nasazené brýle, simulující těžké zrakové vady, byli všichni překvapeni změněným způsobem vnímání důvěrně známých míst školy.
A tady je pár reakcí na interaktivní besedu: Míša: Pro mě bylo nejtěžší rozeznat koření podle čichu – měla jsem 64% špatně. Uvědomila jsem si, že to není žádná sranda. Až dneska po všech těch praktických věcech mi došlo, že být handicapovaným není vůbec lehký. Asi bych si to sama od sebe nikdy neuvědomila. Honza: Dnes jsem byl v roli nevidomého – pro mě to teda bylo dost zlý. Bylo hrozně divný nevidět. A bez toho „bzučáku“ bych si vodu nikdy nenalil.Kristýna: Zjistila jsem, jak se chovat k nevidomému a jeho psu. A měli jsme možnost si vyzkoušet věci, o kterých jsme neměli ani páru.
Setkání trvalo dvě a půl hodiny. Byl to čas nabitý zvídavými dotazy a snahou porozumět světu zrakově postižených. Žáci Tyršovy ZŠ byli vnímavými a citlivými besedními partnery. Děkujeme za pozvání. Jsme rádi, že jsme mohli přispět k prolomení bariér ostychu a nevědění.
Fotogalerie
12. 02.
Autor: Irena Kocí
Ve dnech 6. – 24. ledna 2011 proběhla v Malé královopolské galerii v Brně jedinečná výstava prací těžce zrakově postižených klientů sociálně-terapeutické dílny HapAteliér brněnského TyfloCentra, nazvaná Dotekem aneb Bílá v bílé.
Vystavené obrazy a objekty v bílé barvě s pestrobarevnou vodící linií, tvořenou barevnými vzdušnými balony, celý tento výstavní koncept snesl poměřování náročnými kritérii výtvarného umění. Nejednalo se totiž pouze o raritní výstavu, kdy jsou návštěvníci v úžasu z toho, že i lidé s těžkým zrakovým handicapem vůbec dokáží takto tvořit. Kompaktnost všech vystavených dílčích cyklů – ať je to keramický labyrint, zvukové keramické obrazy, dřevěné hmatové obrazy, papírové slepotisky, nebo tajemné neprůhledné papírové krabice s ukrytými objekty – to vše spolu úzce souviselo a nabízelo tak návštěvníkům pohled do světa lidí se zrakovým postižením. Jak píše vedoucí sociálně-terapeutické dílny HapAteliér brněnského TyfloCentra Mgr. Jana Pilgrová v katalogu k výstavě: „Jak už sám název »Dotekem« napovídá, je na této výstavě zakázáno se nedotýkat. Kdo si jednotlivé exponáty neprohlédne hmatem, jako by na výstavě nebyl.“
A to byl jeden z hlavních smyslů výstavy – co nejvíce přiblížit návštěvníkům výstavy způsob vnímání světa nevidomých a slabozrakých lidí. Kdo z návštěvníků přistoupil při prohlížení vystavených objektů na zapojení hmatu, ten byl obohacen o další rozměr výpovědi vystavených děl.
Jedna z žen, které výstavu hlídají, si expozici pochvaluje a popisuje: „Vytáhne nás to z našeho času do jiné dimenze. A na naši psychiku to působí blahodárně, přináší nám to potěšení. No, a na co se těšíme, to nás posiluje.“
Zápisy v návštěvní knize přibývaly každým dnem. Za ojedinělý zážitek děkují pravidelní návštěvníci galerie, náhodní kolemjdoucí a také učitelé z okolních škol, kteří sem přišli i s celými třídami žáků. Katalogy k výstavě, vytištěné i v braillově písmu, ocenili návštěvníci výstavy z Ústavu sociální péče v Chrlicích. Za všechny vzkazy návštěvníků výstavy cituji: „Výstava je naprosto úžasná. Nejvíc se mi líbil dřevěný obrázek Zuzany Urbánkové. Senzace! Těch krabic jsem se trochu bála. Nebylo mi to moc příjemné do nich sahat a nevědět, co mě čeká. Jen v té červené se mi hned líbilo a zdálo se mi, že jsem v ní nahmatala stromy.“ Další ohlasy z výstavy jsou k přečtení pod článkem.
Děkujeme všem, kteří nám výstavu pomohli realizovat i návštěvníkům výstavy za podporu a povzbuzení. A největší poděkování patří těm, kteří se dotýkali, sahali, hmatali, bělostnou barvu vystavených exponátů tak ztmavnout nechali!
Fotogalerie
Výstava se uskutečnila v rámci sociálně terapeutické dílny HapAteliér. Tato služba je součástí projektu „Zajištění vybraných služeb na území Jihomoravského kraje“, který je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.
