31. 05.

Když se vás někdo zeptá nebo když se sami zamyslíte nad tím, jakou cestou jste se dostali k tomu, o co jste usilovali, jakým způsobem jste dosáhli svého cíle, co vás asi napadne? O čem byste chtěli mluvit, co byste poradili někomu druhému?

A co znamená název tohoto článku? Týká se vás?
K zamyšlení mohla mnohým účastníkům pomoci inspirující přednáška paní Mgr. Elišky Hluší, vedoucí oddělení Dokumentace tyflopedických informací Technického muzea v Brně (veřejnosti je více známý původní název Slepecké muzeum), od narození nevidomou ženou, která má důvod povídat o svých vzestupech a pádech. Především se však rozhovořila o své životní pouti a o současném postavení, kterého dosáhla díky své píli a houževnatosti.
Mluvila o svém dětství, škole, studiích na konzervatoři pro mládež s vadami zraku, zaměstnání. Po ukončení studia na konzervatoři pracovala jako učitelka hudby, k tomu přibylo zaměstnání v tehdejším Slepeckém muzeu SONS, navíc při zaměstnání i studium na vysoké škole a studium cizích jazyků ve středisku Teiresias.
Tato cesta však nebyla přímočará. Paní Hluší musela překonat nelehké překážky, které život mnohdy podsouvá.

V současné době pracuje v již zmíněném Technickém muzeu v Brně jako vedoucí oddělení Dokumentace tyflopedických informací. V rámci studia a přípravy diplomové práce i při současném zaměstnání navštívila mnohá evropská slepecká muzea, získává zkušenosti a předává informace o Slepeckém muzeu v Brně.

Skupina zájemců o přednášku se sešla v úterý 24. května 2011 v prostorách Technického muzea v Brně na Purkyňově ulici. Při samotné akci pomohly dvě studentky, které hostům naservírovaly připravenou kávu a pečivo a po celou dobu se o účastníky staraly. Po přednášce a besedování doprovodily skupinu do expozice muzea nazvané Kultura nevidomých a postaraly se zejména o nevidomé klienty. Prohlídka exponátů byla obohacena výkladem paní Hluší a ukázkou, jak se s některými přístroji pracovalo.

Záměrem přednášky nebyla pobídka k rozjímání nad svým údělem, ale měla ukázat, že život může být bohatý.
Kdo dostal pozvánku a pečlivě si ji přečetl, setkal se v ní i s následující částí básně Olgy Opavské, za kterou získala významné ocenění ve 3. ročníku Ceny Hieronyma Lorma 2010. Část této básně byla inspirací k uskutečnění přednášky na téma Co mi život dal a vzal.

Vzestupy a pády, hledání cest životem

Dlouho tu cestu hledám
a toužím po ní jít…
klopýtám – padám – zas se zvedám –
nenechte mě zabloudit
a pomozte mi najít tu krásu….
Snad mlčet bych raději měla –
předejít nová zklamání,
však řekni ptáku – tvá je zem celá
a nedovol mu létání.

Snad sedm účastníků tohoto zajímavého setkání odcházelo s myšlenkou, že je dobré jít svou cestou, nedat se a hledat způsoby, jak pokračovat dál.

Fotogalerie

Co mi život dal a vzal, 24. 5. 2011

Beseda se konala v rámci projektu Slepotou život nekončí, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

 


Autor:

Tags: ,

Přidat komentář


TyfloCentrum Brno, o.p.s.

TyfloCentrum Brno, o.p.s.
Pomáháme nevidomým a slabozrakým lidem překonávat důsledky těžkého zrakového postižení a zvyšovat kvalitu jejich života.
Naše Centrum pro nevidomé najdete v Brně, Břeclavi, Vyškově, Znojmě a Moravském Krumlově.
Více informací o naší společnosti

Podpořte naši organizaci

Podpořte prosím naši činnost zasláním DMS, finančním či materiálním darem. Více informací o možnostech podpory najdete na stránce Jak nám můžete pomoci? Děkujeme.

Rubriky

Archivy

Odkazy

Přihlásit se k odběru RSS