22. 12.
Autor: Tereza Kozderová
Vánoční dílna
Ve středu 14.12.2011 jsme se sešli v prostorách sociálně terapeutické dílny, abychom společně strávili předvánoční čas tvorbou dekorací, pečením Vánočních motanců a zpěvem koled. Sešli jsme se v 8:30 a do 15:30 jsme s našimi klienty, dobrovolníky a praktikantkami sdíleli společný prostor, který byl provoněný pečícími se motanci a chvojím. Chvojím, které ruce klientů a jejich pomocníků vrstvily na polystyrénové korpusy, aby tak mohly vzniknout věnečky z nichž bylo cítit úsilí, práce a radost z překonaných překážek.
Tuto předvánoční středu jsme oslavili tvorbou, poprali jsme se s chvojím, dráty, tavnou pistolí, papírem, nůžkami, lepidlem, těstem a troubou, naladili jsme se na nadcházející čas Vánoční a rozcházeli se s myšlenkami, komu asi ten náš vyrobený věneček či přáníčko udělá radost.
Vánoční posezení
Hned ve čtvrtek 15.12. 2011 jsme se setkali při tradičním vánočním posezení. Sešli jsme se v hojném počtu, všechna místa byla obsazena. Zpívali jsme koledy za doprovodu harmoniky, kolegyně Zlata obohatila vánoční atmosféru čtením příběhů Josefa Lady a nechybělo ani tradiční rozkrojení jablíčka. K závěru posezení mezi nás přišla paní ředitelka, abychom si společně „přiťukli“ do nového roku.
Přejeme i Vám, aby nový rok byl rokem dobrých zpráv!
Fotogalerie
7. 12.
Autor: Jiřina Falková
Další beseda ze série „Co všechno dokážu“ projektu Slepotou život nekončí se uskutečnila ve čtvrtek 24. listopadu v Brně. O Lormově abecedě pro hluchoslepé přednášel aktivní klient Jan Pavlíček, který sám je hluchoslepý a dotykovou řeč do dlaně velmi dobře ovládá.
Ve spolupráci s břeclavskou pracovnicí TyfloCentra Jiřinou Falkovou připravil prezentaci, která nejdříve představila osobu Heinricha Landesmanna alias Hieronyma Lorma, jeho život a dílo. Teprve potom se účastníci dostali k nácviku, kdy zkoušeli psát jednotlivá písmena do vlastní dlaně, jak lektor vysvětloval, a snažili se zapamatovat je podle mnemotechnických pomůcek – říkanek. Například pro souhlásky: „To Byl Dobrý Guláš Horký S Cibulí.“
Protože se besedy účastnili vidící, slabozrací i zcela nevidomí a ne všichni mohli sledovat schéma Lormovy dotykové abecedy promítnuté na plátno, měly pracovnice připraveny vytištěné materiály k rozdání. Ty velmi pomáhaly v začátcích, kdy si dvojice začaly dopisovat navzájem. Nakonec si všichni vyzkoušeli komunikovat úplně poslepu a s mlčením. Uznali jsme, že netrénovaný člověk má opravdu problém porozumět.
Jan Pavlíček používá ke komunikaci ještě další dorozumívací systémy – čte i Braillovo písmo a se stejně postiženou partnerkou znakují. O taktilním znakovém jazyku jsme všichni slyšeli poprvé, proto jsme byli rádi za krátkou ukázku.
Kdo se této zajímavé besedy nemohl zúčastnit, má ještě možnost vypravit se 31. ledna do znojemského střediska, kde Lormovu abecedu představíme v rámci projektu SŽN ještě jednou.
Fotogalerie
