17. 04.
Autor: Renáta Štípová
10.dubna se v rámci projektu Slepotou život nekončí uskutečnilo setkání s panem Antonem Mészárosem, který uvedl besedu zvanou I život ve tmě je bohatý aneb Pod rouškou tmy. Pan Mészáros vtáhl své posluchače průřezem hudebních ukázek do tajů svého světa hudby, se kterou žije 31 let.´
Jeho hudební začátky byly všelijaké. Od 6ti do svých 17 let pobýval v deprimujícím prostředí ústavu pro nevidomé v Levoči, které popisuje ve své knížce Vzpomínky ve tmě, vydané v roce 2002.
Po základní škole absolventskými koncerty ukončil Konzervatoř pro zrakově postiženou mládež v Praze obor klavír a varhany. Zde získal hráčské zkušenosti a konečně také lepší pocity ze studií než měl ve škole v Levoči. Svůj absolventský koncert si připomněl ukázkou C. Franka – 3.chorály , kdy jsme se i my mohli na chvíli zaposlouchat do malebných tónů varhan.
Jednoho květnového dne se v Praze seznámil se svojí ženou, nyní matkou jejich synů – Jana, Daniela a Jakuba. Tím se mu změnil jeho dosavadní mládenecký život, kdy nevěděl ještě nic o tom, co mu jeho život přinese za překvapení. Konstatuje však, že nikdy neměl problém s hledáním práce, jak přísloví praví „byl v pravý čas na pravém místě“.
Po přestěhování celé rodiny do Brna v roce 1983 byl zaměstnán do roku 1989 jako korepetitor a učitel hry na klavír na Taneční konzervatoři, kde je tzv.“hudební společník“ tanečního pedagoga, kdy musí reagovat na jeho stručný popis hudebního žánru. Od roku 1992 působí na Konzervatoři v Brně jako korepetitor dramatického oboru a učitel hry klavírní improvizace. Vyslechli jsme v další hudební ukázce s názvem „Léto“ čtyřruční improvizaci studenta a učitele, která nám v kostce ukázala mistrovské umění improvizace, které není dáno každému.
Své povídání p. Mészáros obohatil hrou svých klavírních skladeb a tuto zajímavou besedu zakončil improvizací na námět jedné klientky – Delfín, plovoucí podmořskou hladinou…
Beseda se konala v rámci projektu „Slepotou život nekončí“, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.¨
Fotogalerie
11. 04.
Autor: Klára Vítková
Klienti znojemského a brněnského TyfloCentra měli ve čtvrtek 29. března 2012 zase jednou možnost setkat se na společné akci. Naplánovali jsme si totiž turistický výlet do romantického Údolí lásky nedaleko Znojma. V počtu 17 lidí jsme společně vyrazili vlakem ze Znojma směr Božice. Obec Božice leží asi 15 km východně od Znojma a 8 km západně od Hrušovan nad Jevišovkou. Naše skupinka začala cestu od železniční stanice v Božicích, od které nás vedla široká cesta. Cílem byla přírodní rezervace Karlov. Ta se nachází jižně od Božic, a místní zde vybudovali relaxační a naučnou stezku „Údolím lásky“ v roce 2008.
Protože se v okolí naučné stezky nachází velké množství zajímavých a často chráněných, a tedy i ohrožených rostlin a živočichů, prokládali jsme cestu výkladem o místní přírodě, ale i o historii nedaleké Hraběcí studánky. Stezka vedr údolím Příčního potoka, podél břehů tří rybníků Horní Karlov, Prostřední Karlov a Božický rybník.
Zanedlouho jsme po východním okraji stezky dorazili až k Hraběcí studánce, která se nachází blízko hráze rybníka Prostřední Karlov. Nad pramenem studánky byla v roce 1810 díky hraběnce Emanuele Khuen – Belassi (majitelce panství Hrušovan) vybudována malá stavba z pískovce. Cestou jsme objevovali sněženky, sasanky, fialky a další jarní květiny. Od studánky jsme pokračovali po hrázi rybníka Prostřední Karlov a po jeho severním břehu. Dalším rybníkem, u kterého jsme se zastavili, byl Horní Karlov. Potom jsme se vydali proti proudu Příčního potoka až k zástavbě u silnice spojující Hrádek a Božice.
Tady jsme se zastavili v místním nově zrekonstruovaném hřebčíně. Pak jsme zamířili k největšímu rybníku na naší trase – a to k Božickému rybníku, na jehož hrázi jsme si udělali poslední přestávku. Rybník jsme obešli a začali se vracet zpět k železniční stanici Božice u Znojma. Nachodili jsme asi kolem 6 km, takže to byla taková správná rozcvička před dalšími letošními kilometry. Už teď se těšíme na další jarní a letní turistické výlety.
Fotogalerie
4. 04.
Autor: Irena Kocí
Mendelova univerzita završila měsíční pobyt zahraničních studentů v mezinárodním vzdělávacím programu Erasmus návštěvou brněnského TyfloCentra. Exkurze studentů ze Španělska, Dánska, Lucemburska, Německa i z České republiky proběhla v brněnském TyfloCentru ve čtvrtek 29. 3. 2012.
Velká klubovna se proměnila v kinosál. Na čtyřicet židlí v několika řadách za sebou zaujímaly většinu prostoru. V devět hodin dopoledne se přes čtyřicet studentů ze zahraničí i z České republiky zúčastnilo prezentace obecně prospěšné společnosti TyfloCentrum Brno. Vše probíhalo v anglickém jazyce, za překladatelské služby patří dík studentům a pedagogům z Mendelovy univerzity, Provozně ekonomické fakulty.
Po přehledně strukturované prezenatci, vedené ředitelkou společnosti RNDr. Hanou Bubeníčkovou, následovaly dotazy studentů. Zajímal je nejen osud domu po básníkovi Chaloupkovi, ale i systém péče o těžce zrakově postižené u nás, zejména překladu názvu brněnského TyfloCentra – obecně prospěšné společnosti – se věnovala pozornost, protože v jiných zemích jsou obdobné společnosti klasifikovány jinak.
Zaujal, mimo jiné, i projekt přístupnosti webových stránek Blind Friendly Web. Zvědavost studentů byla uspokojena nahlédnutím do počítačových učeben, s názornými ukázkami práce těžce zrakově postižených kolegů na počítači. Softwary s hlasovými výstupy byly pro mnohé naprostou novinkou.
Závěrečné rozloučení proběhlo před vchodem do budovy, v níž brněnské TyfloCentrum od září 2011 sídlí. Nad vchodem je umístěn majáček, jedna z kompenzačních pomůcek lidí s těžkým zrakovým postižením, který ohlašuje dané místo: „TyfloCentrum Brno, obecně prospěšná společnost a pobočka Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých“ znělo ještě pár chvil překvapeným studentům v uších… Good-bye.
Fotogalerie
2. 04.
Autor: Tereza Kozderová
Dne 23. března 2012 se naši klienti mohli zúčastnit výstavy s názvem „Portréty nového tisíciletí“. Výstava byla zaměřená na prezentaci děl, které pochází z dílny Mezinárodního centra Axmanovy techniky modelování pro zdravotně postižené v Tasově. Toto centrum bylo založeno z iniciativy sdružení Slepíši v roce 2001 a jeho hlavním smyslem je výuka nevidomých či slabozrakých řemeslům jako jsou výtvarník, učitel a lektor výchovně-vzdělávacích programů.
Výjimečnost expozice spočívala především v tom, že si naši klienti mohli veškeré vystavené výrobky osahat a zároveň si i vyslechnout o způsobu a technice jejich tvorby z úst jedné z nevidomých absolventek Axmanovy školy Aleny Stanické. Expozice byla zaměřena především na tvorbu modelovaných portrétů z pálené hlíny, které jsou podle Aleny Stanické vrcholem umění Amanovy techniky.
Výstavy se účastnil i samotný pan Axman, který se chopil prezentace centra v Tasově. Především však mluvil o všestranném rozvoji jeho žáků a možnostech jejich uplatnění v budoucím životě. Expozice u našich klientů vzbudila velké nadšení, není tedy vyloučené, že se někdy v budoucnu podíváme i do samotného centra v Tasově.
Návštěva výstavy se konala v rámci projektu „Slepotou život nekončí“, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR
Fotogalerie
2. 04.
Autor: Irena Kocí
Patnáct studentek v doprovodu třídní učitelky PhDr. Radmily Sumové z VOŠ Merhautova dorazilo do brněnského TyfloCentra ještě před půl devátou, takže jsme mohly začít opravdu načas.
První část exkurze je informativní, studentky byly seznámeny se strukturou poskytování péče lidem s těžkým zrakovým postižením v naší republice. Neopomněly jsme zmínit našeho zakladatele – SONS a rovněž jsme využily tuto příležitost k vysvětlení rozdílu mezi TyfloCentry a Tyfloservisy. Kolegyně Anička Horká pak stručně vysvětlila základní oční vady a dělení postižení. První část exkurze byla již tradičně zakončena ukázkami kompenzačních pomůcek, které si mohly studentky zblízka prohlédnout a vyzkoušet.
Druhá část exkurze je nazvaná zážitková. Skrze vlastní zkušenost si studentky vyzkoušely připravit svačinu bez zrakové kontroly. Tato praktická část exkurze se odehrává ve cvičné kuchyňce, kde běžně probíhá kurz vaření pro klienty. Rovněž chůze s bílou holí poslepu patřila mezi silné zážitky, ven se osmělily jen některé účastnice exkurze. Člověče nezlob se, kořenkový kvíz a Braillovo písmo – to vše bez kontroly zrakem – vtáhlo studentky hlouběji do problematiky života těžce zrakově postižených lidí. Názorné ukázky práce na počítači se speciálními softwary, v podání Petra Kusáka a Martina Baláže, završily pro mnohé nečekaně přínosné dopoledne.
Zdá se, že se s účastnicemi exkurze setkají i někteří naši klienti – byla nám nabídnuta spolupráce a pokud se vše podaří dohodnout, dentální hygienistky budou mít možnost získané vědomosti o přístupu ke zrakově handicapovaným lidem použít rovnou v praxi, na zubařském křesle.
Fotogalerie
