Po příjezdu do vesničky jsme zamířili do prvního, hlavního bodu našeho výletu – unikátního muzea historických kočárů, které je ojedinělým projektem z grantů Evropské unie v ČR. Po uvítání milým a velice vstřícným personálem jsme vstoupili do muzea, které je tvořeno pouze jednou velkou místností, zato skrývá na 50 nejrůznějších historických kočárů, saní, povozů, koňské výstroje atd.

Milým gestem ze strany průvodkyně bylo nejen vstupné zdarma, ale především možnost haptické prohlídky všech vystavených exponátů, což je vzhledem k jejich vzácnosti přísně zakázáno. Klienti si tak mohli za bohatého výkladu průvodkyně udělat alespoň malou představu, jaká úskalí a naopak jaké kouzlo mohlo mít přepravování se těmito dopravními prostředky .

Asi nejvíce nás zaujal svatební kočár zlacený pravým ryzím zlatem, který si běžně půjčují filmaři do zahraničních filmů a jehož pojištění dosahuje částky až 1,2 mil. Euro/den. Dalším unikátem byl bezesporu prosklený pohřební kočár, jehož délka dosahovala 6m a který se tyčil do výšky 4,5 m. Velice nás také potěšilo zjištění, že většina exponátů se dá půjčit i civilním osobám k nejrůznějším společenským příležitostem, a to včetně koňského spřežení a dobových kostýmů.  V zimě se také pravidelně provádí vyjížďky v historických saních tažených koňmi po místním zámeckém parku a nádhernou malebnou přírodou v okolí Velkého Kosíře.

Na závěr výletu jsme navštívili přilehlý zámecký park, který zahrnuje nejen zámek samotný, dvě jezera, gotickou věž, gotický skleník a Mánesovu výstavní síň, ale především láká turisty celou řadou vzácných chráněných stromů, které jsou naprosto unikátní svým druhem i stářím (např. kmen jednoho z nich s přehledem obejme pět osob, což sami klienti vyzkoušeli .

Poté již následoval zasloužený oběd a vydání se na cestu domů.  Ze spokojenosti klientů bylo zřejmé, že se nám podařilo uskutečnit jednu z nejzdařilejších akcí, což nás nejen potěšilo, ale také navnadilo na akce příští.

Plumlovský zámek, který stojí na úpatí rozlehlé Plumlovské přehrady, tvoří již z dálky viditelnou dominantu zdejší krajiny. Po nedávné rekonstrukci byl po mnoha letech otevřen pro širokou veřejnost s možností komentované prohlídky. Návštěvníci tak mohou navštívit nejen všechna patra napůl zchátralého zámku, ale i jeho podkroví, mohou nahlédnout do zatím neopravených částí, kde se dříve nacházelo např. divadlo či schodiště pro koně nebo navštívit sklepení, které dříve sloužilo jako hladomorna. Součástí prohlídky je také návštěva přilehlých zrekonstruovaných  výstavních sálů i síně, kde se pravidelně pořádají komorní koncerty.

Jelikož nám počasí opravdu nepřálo, zima a déšť nás brzy zahnali do místní stylové hradní čajovny a kavárny, která se nachází přímo na nádvoří zámku. A jelikož se klientům ještě nechtělo domů, navštívili jsme krátce také krásné prostějovské náměstí, které bylo tečkou za našim prvním červnovým výletem.

Jen doufejme, že se již počasí umoudří a příště nás přivítá tím pravým červnovým sluníčkem

Začátek května byl ve znamení oblíbených venkovních aktivit, na které se většina klientů celou zimu těšila. Proto nás neodradilo ani špatné počasí a hned první velkou květnovou akci – výlet na Hukvaldy – jsme přečkali bez veští újmy.

Jarní vycházka vyškovským parkem (viz fotografie) byla již poté jen příjemným zakončením pestrého prvního květnového  týdne, který zahrnoval nejen akce z programu TC, ale také besedu ve vyškovském Mateřském centru Radost (viz. fotografie, článek a video).

Květen v TC Vyškov však nebyly jen výlety, ale také zajímavé exkurze – první z nich nás zavedla do již prověřené svíčkárny pana Gregora a druhá z nich – návšteva brněnského HapAteliéru – prověřila manuální zručnost všech zúčastněných při tvorbě veselých punčochových housenek (viz fotografie).

Po delší době se také uskutečnilo kulturní představení, kdy se naši vyškovští klienti vydali na veselé představení Zdeňka Izera a jeho hostů.

Závěr měsíce května byl bohužel ve znamení nepříznivých událostí – deštivé počasí a následné povodně nám neumožnily uskutečnit další z plánovaných akcí. Proto doufejme, že se počasí umoudří a že to červen napraví

Hned po příchodu do areálu svíčkárny nás přivítal usměvavý pan Gregor s manželkou, kteří tvoří jediný personál této malé rodinné firmy. Po usazení do pohodlných křesel přímo uprostřed dílny nás pan Gregor seznámil se sortimentem, který již řadu let nabízí a s postupy, kterými jednotlivé svíčky vyrábí.

Hned po úvodním slovu začal pro klienty malý „haptický maratón“ , kdy jim byla téměř hodinu v kuse představována jedna svíčka za druhou – klienti si tak mohli ohmatat celou řadu tvarů, svíčky hladké či s vystouplými reliéfy, různé druhy odlitků a malých ozdob, které se dolepují na hotové svíce či knoty různých tlouštěk a délek. Poté dal pan Gregor kolovat celou řadu reliéfních silikonových forem, pomocí nichž se odlévají složitější tvary a nabídl k přičichnutí vonný olej, používaný k aromatizování horkého vosku. Nakonec aktivně zapojil všechny účastníky besedy možností nazdobení vlastní svíčky samonahřívacími ozdobami, dolepovanými na hotové výrobky.

Na závěr besedy si mohli klienti zakoupit na památku jakoukoli svíčku ze sortimentu firmy – např. ve tvaru jablka, antického sloupu či s logem města Vyškova.

Bylo vidět, že si pan Gregor dal na celé besedě velice záležet a troufnu si říci, že jako jediná z dosud uskutečněných akcí nabídla klientům nejvíce hmatových zážitků. Proto mu patří velký dík.

Fotogalerie

Po přivítání vedoucí Mateřského centra, paní Danou Tvrďochovou, se již ujala slova sociální pracovnice TyfloCentra a jeho dva klienti, kteří během jedné hodiny přiblížili hravou formou dětem a jejich rodičům problematiku osob s těžkým postižením zraku.

Zástupci TyfloCentra se pokusili dětem alespoň na chvíli ukázat, jak těžké je žít s nejrůznějšími zrakovými vadami, které ovlivňují každodenní život osob s takovýmto postižením. Představili také celou řadu kompenzačních pomůcek, které zrakově postižení prakticky denně používají. Děti si tak mohli vyzkoušet chůzi s bílou holí, seznámit se s  Braillovým slepeckým písmem, osahat si nejrůznější ozvučené pomůcky (mobilní telefon, hodinky, indikátor hladiny…) a na závěr si zahrát společenské hry, hmatově přizpůsobené osobám se zrakovým postižením.

Rodiče si mezitím mohli popovídat se sociální pracovnicí TyfloCentra a jeho dvěma klienty o jejich zrakovém postižení a o zajištění péče těmto osobám ve Vyškově a okolí.

I když TyfloCentrum Vyškov poskytuje své služby osobám starším 15 let, i tak bylo velice přínosné uskutečnit toto setkání a šířit tak osvětu již u dětí v předškolním věku. Nikdo z nás totiž neví, kdy se s nevidomým člověkem potká a je tedy dobré vědět, jak se na takové setkání připravit.

Fotogalerie

Po asi dvou hodinách jízdy  jsme byli vyvezeni přímo až k bráně hukvaldského hradu, což ocenili především klienti, z nichž byli mnozí ještě myšlenkami ve vyhřáté posteli .

Po vystoupení nás přivítalo majestátné ticho, pařící se lesy a nádherné kopce začínajících Beskyd. Také prohlídka hradu byla ve znamení rozjímání, kdy jsme si mohli jakožto jediní návštěvníci projít klidným, rozlehlým, opuštěným areálem hradu bez nutnosti mačkání či překřikování se s ostatními výletními skupinami. V naprostém klidu jsme si tak mohli projít všechna nádvoří, nahlédnout do hradní studny, podívat se na řadu vyhlídek a projít se po nesčetném množství ochozů. Velkou atrakcí bylo pro klienty nahlédnutí do přírodního amfiteátru, kde se každý rok pořádá slavný hudební festival Janáčkovy Hukvaldy.

Poté již naše kroky směřovaly kolem bronzové sochy lišky Bystroušky a rozlehlé srnčí obory do nedalekého vodního mlýna, který je místní raritou – na komentovanou prohlídku se nedávno přijeli podívat zájemci až z Ameriky! S naším průvodcem, místním správcem, jsme tak měli jedinečnou možnost přenést se do dob minulých a projít se po více jak sto let starém mlýně s dokonale zachovalým vybavením, které si mohli klienti hapticky prohlédnout.

Na závěr celého výletu nesmělo chybět malé občerstvení a nakoupení suvenýrů, mezi nimiž dominovala místní specialita – Štramberské uši. A jelikož se nakonec celý náš výlet obešel bez deště, budeme mít ještě dlouho na co příjemně vzpomínat.

Fotogalerie

Po příjezdu do Lulče, malé vesničky nedaleko Vyškova, jsme se vydali krásnou přírodou na nedaleký kopec, kde jsme se již těšili na letošní první opékání buřtů.

Jelikož bylo počasí bylo opravdu dost teplé, sluníčko pálilo a výstup do kopce byl náročný, cestou jsme si odpočinuli v  turistickém altánku,  z něhož v minulosti startovali paraglaidisté a ze kterého  byl krásný výhled na okolní vesnice a lesy. Proto jsme si společně popsali okolní krajinu a hlavně jsme  ulevili zpoceným zádům od batohů plných důležitého proviantu.

Po oddechu jsme došli polní cestou až k našemu cíli – zahradě na kopci, obestřené dokola krásnými jarními loukami s rozkvetlými stromy. Jelikož nás již pobízel hlad, ohníček brzy vzplál a mohli jsme se dát do opékání. Při opékání samotném bylo velice zábavné neustálé popisování klientům, kde se nachází oheň, kde buřt a kde ostatní klienti. Často tak přímo nad ohněm docházelo k malým osobním soubojům,  které měly naštěstí vždy zdárný konec.  Nutno také podotknout, že i když ten den bylo zrovna pálení čarodějnic, všechny ženské účastnice zvládly opékání bez újmy .

Před odchodem jsme nezapomněli pečlivě uhasit oheň a poté jsme se již vydali na zpáteční cestu, která tentokrát vedla náročným terénem z prudkého kopce. Po jeho úspěšném zdolání nás již pohodlná asfaltová cesta provedla celou vesnicí až k zastávce autobusu, odkud jsme se  vrátili zpět do Vyškova.

Celá akce se velice vydařila, a to především díky nádhernému počasí. Zůstalo nám tak nejen mnoho vzpomínek, ale také první letošní opálení.

Fotogalerie

Měsíc duben byl v TyfloCentru Vyškov ve znamení poznávacích exkurzí, kdy jsme se podívali nejdříve do vyškovského pivovaru a následně do čistírny odpadních vod. Obě tyto akce se vyznačovaly stejnými prvky – výborný průvodce, bohatý výklad a maximální přizpůsobení prohlídky zrakově postiženým (v pivovaru možnost ochutnávek, v čistírně maximálně podrobný popis všech zařízení pomocí rozměrů, objemových jednotek apod.). O obou těchto akcích jste se již mohli dočíst na blogu v samostatných článcích a také shlédnout zajímavé fotografie.

V dubnu nechyběla ani trocha sportu, kdy jsme se s klienty vydali do vyškovského Squash centra na hru oblíbeného bowlingu. Po téměř hodině hry si klienti vychutnali zasloužené občerstvení a sdělili si vzájemné zážitky ze hry. Jak se jim dařilo se můžete podívat na fotografiích.

V průběhu měsíce dubna obdrželi klienti poslední část dlouho očekávaných vypálených výrobků z keramické hlíny, které si vyrobili v březnové keramické výtvarné dílně. Nyní se můžete na fotografiích podívat, jak vypadají jednotlivé výrobky po vypálení glazur, zatímco na březnových fotografiích vypadaly jednotlivé naglazované a naburelované figurky poměrně nevzhledně. Klientům tak vznikly další veselé dárečky pro své blízké.

Závěr měsíce dubna patřil velice vydařenému pěšímu výletu do Lulče, který byl spojený s prvním letošním opékáním buřtů. Jak se klientům opékání dařilo se můžete dočíst v samostatném článku s fotografiemi.

I když se v dubnu neuskutečnilo několik plánovaných akcí, i tak byli klienti moc spokojeni a už teď se těší na převážně venkovní květnové aktivity a výlety.



Cesta nás zavedla do naprosto dokonale čistého a upraveného areálu, tvořeného barevně sladěnými budovami, věžemi a přečerpávajícími nádržemi všeho druhu. Snad jen neustálé hučení vody nám mohlo připomenout, že se nacházíme v čistírně odpadních vod.

Hned na úvod se nás ujal velice příjemný usměvavý pracovník čistírny, který se na více jak hodinu rozpovídal o všem, co s čištěním odpadních vod souvisí – od technického zajištění až po usměvavé historky, které tu místní zažili. Nejvíce klienty pobavilo vyprávění o likvidaci tisíce lahví nelegálně vyrobeného alkoholu, které museli zdejší pracovníci za dohledu policie jednu po druhé otevřít a znehodnotit vylitím do zdejší čistírny – zejména mužská část výpravy se při tomto vyprávění chytala za srdce…

Po vyčerpávajícím výkladu jsme se mohli s klienty projít mezi jednotlivými budovami, hapticky si prohlédnout jednotlivé nádrže, jejich zabezpečení a další zařízení rozlehlého areálu.

Poté nás již čekalo rozloučení, podepsání do knihy návštěv, velké poděkování našemu průvodci  a vydání se zpět do běžného pracovního ruchu.

Fotogalerie

U brány pivovaru se nás ujal místní sládek, pan Táborský, který nám hned na úvod popsal náplň své profese. Když se zmínil, že je „hlavním ochutnávačem piva“, mnozí klienti začali tiše závidět.

Na úvod nám pověděl celou historii vyškovského pivovaru, jehož tradice sahá až do roku 1680. V nedávné době byl pivovar zmodernizován a jeho technologické zařízení dosahuje vysoké úrovně, což dokazuje i kvalita a mnohá ocenění všech produktů. Pivo je však nadále vyráběno klasickým způsobem.

Postupně jsme si prohlédli celý areál pivovaru, kde nám pan Táborský vysvětlil, v jaké budově se co nachází. Před prohlídkou jednotlivých budov jsme byli vždy předem upozorněni na možné překážky. Při návštěvě varny si mohli klienti přivonět k surovinám používaných k výrobě piva, promnout mezi prsty zrníčka sladu nebo si pořádně hrábnout rukama do velkých kupek zrní. Dokonce nám byla nabídnuta i překvapivá ochutnávka – kdo by čekal pivo, ten se mýlil – na řadu přišly všechny používané druhy sladu. Asi nejvíce klientům zachutnal karamelizovaný slad připomínající chuť oříšků. Na závěr jsme mohli také přivonět k dochucovadlům piva. Poté již naše kroky směřovaly do kvasírny a do pivovarských sklepů s plnými sudy různých druhů piva, které bylo možné rovněž ochutnat.

Výklad pana Táborského byl velice zajímavý, ochotně nám po celou dobu odpovídal na veškeré dotazy a čas exkurze utekl jako voda. Po rozloučení s panem sládkem jsme se šli ještě podívat do pivovarského obchůdku, kde se prodávají piva výhradně ze sortimentu pivovaru Vyškov.

Fotogalerie