7. 04.
Autor: Hana Konečná
Měsíc duben jsme s klienty přivítali besedou s očním lékařem vyškovské polikliniky panem MUDr. Liborem Němcem. Dvouhodinové setkání bylo vedeno v duchu tématu „Jak ještě nezhoršit své postižení zraku“.
Na samém začátku se nám pan doktor snažil nastínit jakým způsobem může způsob života negativně ovlivňovat stav našich očí. Nikoho z nás by nenapadlo, že právě dlouhodobé překyselení trávicího traktu je jedním z činitelů, který má negativní dopad. Po části věnované povídání MUDr. Libora Němce nastala chvíle, kdy mohli klienti pokládat tomuto vzdělanému muži své dotazy. Klienti se převážně ptali na svůj aktuální stav a zrakové postižení, proto jsme se dověděli jak je důležité provádět oční gymnastiku, relaxační cviky v obličejové oblasti, jak je to s operací zeleného zákalu či možnosti nebo nemožnosti transplantovat nové „koukací“ oko a mnohé další.
Na základě velké účasti klientů a vyjádřeného přání o další setkání, bylo s MUDr. Liborem Němcem dohodnuto pravidelné setkávání v průběhu celého roku.
Tímto bych chtěla panu MUDr. Liboru Němcovi srdečně poděkovat za zajímavou přednášku a především za jeho ochotu a čas, který věnoval klientům našeho regionálního střediska.
7. 04.
Autor: Hana Konečná
Akce „Kdo je kdo aneb Setkání na přání“ byla pořádána v pondělí 28.3.2011 na základě vyjádřeného přání klientů vyškovského TyfloCentra. V odpoledních hodinách jsme se sešli s klienty v kanceláři TyfloCentra u kávy či čaje a malých dobrot a pak už nezbývalo než akci započít. Každý z účastněných měl za úkol si přinést fotografie z dětství. Úkolem bylo poznávat a odhadovat, kdo se za daným dítětem z klientů schovává.
Protože klienti TyfloCentra jsou rozdílného věku, mohli jsme se seznámit s různými technikami a způsoby tvorby fotografií, které se na jednotlivých snímcích odrážely. Ovšem nezůstalo pouze u „hádání Kdo je kdo“. Všichni přítomní donesli fotografie i třeba svých dětí, rodičů, sourozenců, kamarádů či domácích mazlíčků. Společně strávené odpoledne bylo příjemné a už teď se těšíme na další společné akce.
Fotogalerie
18. 03.
Autor: Hana Konečná
Ač v jihomoravském kraji probíhaly jarní prázdniny, „Potulný učitel“ pan Jan Tvrdík dorazil do kanceláře vyškovského TyfloCentra a v pondělí 14.3.2011 prezentoval pro naše klienty zážitky z pobytu na Novém Zélandu.
Jak mnozí ví, jedná se o stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku) a tvoří ho dva velké ostrovy, Severní a Jižní a spousta menších ostrůvků. Nejbližšího souseda Nového Zélandu Austrálii, od něj dělí vzdálenost asi 2000 km.
Nový Zéland je zemědělskou zemí. Na každého obyvatele připadá podle odhadů asi 20 hospodářských zvířat. Farmáři zde chovají převážně ovce, krávy či jelení zvěře. K pěstovaným plodinám patří pšenice, kukuřice, ječmen, hrách a jablka. Původní stále zelené lesy jsou většinou chráněné a žije v nich velké množství různých druhů ptactva. Vedle typických ptáků kiwi zde žijí papoušci, kteří jsou podle pana Tvrdíka „drzí“. Protože tito papoušci rádi ozobávají gumu, stalo se mu, že měl na autě ozobané pneumatiky.
Jelikož pan Tvrdík zde pracoval v typických jablečných sadech, prozradil nám i celý proces očesávání zralých jablek i následný proces ošetřování než se dostanou do vývozu. Zajímavé bylo i povídání o vodopádech, ptactvu, horách i o obyvatelstvu. Součástí besedy byla i haptická prohlídka suvenýrů z této země jako mušle, lastury, mystické sošky původního obyvatelstva Maorů. Během besedy nám pan Tvrdík ukazoval i fotky, které zachycovali tamější člověkem nedotknutelnou přírodu.
V současné době se náš „Potulný učitel“ vypravuje opět na cestu do Indie, ale už teď nám slíbil, že po návratu nám přijde udělat besedu, tentokráte na téma Himaláje.
Fotogalerie
5. 03.
Autor: Marie Švejdová
Lidé s těžkým postižením zraku se v dnešní době uplatňují v rozličných povoláních. Mají možnost studovat na středních a vysokých školách, vzdělávat se v různých kurzech. Umísťují se na takových pracovních pozicích, na jakých by je starší generace dříve vůbec nepotkala.
Jednou ze známých a tradičních činností, kterou se ve značné míře zabývají lidé s postižením zraku, je profese ladič pian. Málo z našich mladších klientů nebo i těch, kteří jsou ještě v produktivním věku, se setkalo s někým, kdo takovou práci zastává. Ještě méně obvyklé je vidět ladiče při jeho práci. To byl důvod k tomu, abychom našim klientům zprostředkovali možnost setkání s ladičem pian, který sám má těžkou vadu zraku a této profesi se trvale věnuje.
Ve čtvrtek 24. února odpoledne jsme se sešli v klubovně TyfloCentra Brno s panem Pavlem Davidem, který se ujal role přednášejícího a toho, kdo vysvětlil a názorně předvedl, z jakých částí se piano skládá a jak se ladí.
Ve vzpomínkách se vrátil do dětských let, kdy se poprvé za zajímavých okolností setkal s harmonikou a naučil se na ni hrát. To byl první krok, další učinil nástupem na konzervatoř pro mládež s vadami zraku v Praze. Po ukončení studia nastoupil na dráhu ladiče pian a této profesi se věnuje dosud.
Klientům se naskytla šance prohlédnout si jednotlivé díly piana. Měli možnost vyzkoušet si naladění aspoň jednoho tónu, čehož někteří odvážnější využili. Beseda byla podnětná a dotazů nespočet. Zúčastnili se i studenti ze střední školy pro mládež s vadami zraku na Kamenomlýnské ulici. Jeden ze studentů rovněž vystudoval obor ladič pian a tak i on svými informacemi besedu „lehce doladil“. Pět účastníků byl pro přednášejícího natolik příznivý počet, že při předvádění jednotlivých částí piána měl možnost věnovat se každému jednotlivě a na všechny se dostalo, všechny otázky byly zodpovězeny.
Fotogalerie
Aktivita se konala v rámci projektu „Slepotou život nekončí“, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
9. 02.
Autor: Hana Konečná
Dne 7. února 2011 se uskutečnila pod patronátem TyfloCentra, o.p.s. ve Vyškově akce s názvem „Sochy Vyškova rukama“. Naše skupina se setkala v 13h na náměstí ve Vyškově u kašny, která byla první zastávkou naší touhy po kultuře. Neopomněli jsme ani Morový sloup, který je dominantou náměstí od roku 1719 po morové epidemii, která ve Vyškově trvala skoro 50 let. Mor ve Vyškově řádil od 80 let 17. století až do druhého desetiletí století osmnáctého. V tomto období umřelo tolik lidí, že se ani nezaposovali do matriky. Morový sloup je dílem brněnského sochaře Christiana Pröbstla. Zdobí jej sochy čtyř morových světců – sv. Františka Xaverského, sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Karla Boromejského. Po stranách stojí sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého, které jsme si zdárně také prohlédli.
Jelikož byla naše akce takovou „dámskou jízdou“, využily jsme s klientkami krásného předjarního sluníčka a chvíli se ohřály na sluníčku a nadýchaly se čerstvého vzduchu. Po krátkém odpočinku jsme se pomalu ubíraly k místu ukončení výletu a rozchodu do svých domovů. Procházka se účastnicím líbila a už teď se všechny těšíme na další setkání.




