14. 04.
Autor: Jiřina Falková
Všichni známe varování lékařů, že příliš soli škodí zdraví. Do břeclavského TyfloCentra jsme ale v úterý 13. dubna pozvali RNDr. Jaromíra Zemana, provozovatele místní solné jeskyně, který nám povykládal o soli lidskému organismu prospěšné. A také podiskutoval o zdravotních účincích ve vztahu k různým problémům, pooperačním stavům a především potížím s očima.
V úvodu jsme se dozvěděli, že je doktor Zeman původní profesí matematik a fyzik, což vysvětlovalo, že dokázal popsat technologii a fungování solné jeskyně tak, jak bychom se nedočetli ani na internetu. Překvapily nás také informace o historii léčby solí, která sahá daleko do minulosti. Na léčivé účinky se přišlo v oblastech, kde se sůl těžila, například u polské Wieliczky (dodnes aktivního dolu i s muzeem), protože tamní dělníci nebývali nemocní jako ostatní obyvatelstvo.
Břeclavská jeskyně vznikla s nákladem asi čtyř milionů před pěti lety, tehdy jako jediná na okrese, dnes již jedna mnoha. Je zde navezeno deset tun soli ze tří světových míst a osvětlena solnými lampami z Himalájí. Pro relaxaci a osvěžení vzduchu protéká ve fontánce luhačovická Vincentka. Hodinový pobyt v takovém prostředí vydá za tři dny u moře, protože se sůl vstřebává dýcháním i kůží. Pokud někomu nedělá dobře pobyt v uzavřené místnosti, může se prodýchávat solí z Mrtvého moře i doma pomocí „solné hrušky“.
Ačkoliv mají pravidelné pobyty v solné jeskyni blahodárný vliv na mnoho onemocnění a zvyšují celkovou odolnost organismu, nás zajímaly především účinky na zrak, vysoký tlak a štítnou žlázu. Kdo si není jistý, raději bude ještě konzultovat svůj zdravotní stav s ošetřujícím lékařem. Všichni se ale na naši první návštěvu solné jeskyně těšíme a kdyby nepršelo, vyrazili bychom už dnes po besedě. Zatím si můžete prohlédnout ve fotogalerii besedu s RNDr. Zemanem a příští týden vás budeme informovat, jak jsme si to užili přímo v jeskyni.
¨
Fotogalerie
6. 04.
Autor: Jana Puchegger Chadalíková
Dlouho se rodil v našich hlavách nápad na setkání nevidomých a neslyšících ve Znojmě.
Umožnit těmto skupinkám popovídat si o bariérách, se kterými se setkávají v každodenním životě, bylo potřeba do detailu připravit. Tak jsme se sešli nakonec v klubovně Oblastní charity Znojmo v úterý, 6. 4. 2010. Setkání u kulatého stolu se zúčastnili klienti a pracovnice znojemského TyfloCentra a členové klubu neslyšících Auris.
Velký dík za tlumočení do znakového jazyka patří Magdaléně Plchové, za pomoc s přípravou akce Hance Maxerové a Janě Vykoukalové.
Povídání probíhalo docela pomalu, všechno řečené bylo potřeba tlumočit do znakového jazyka. Už jen seznamovací kolečko nám zabralo skoro 25 minut! Bylo fajn, že se besedy zúčastnila mladá neslyšící maminka s neslyšícím synem Oskárkem a také mladá nevidomá maminka se synem Dominikem. A tak se téma nabízelo samo – jak zvládat výchovu zdravého dítěte, když má maminka smyslový handicap. Přirozeně přešla řeč na domácí práce, vaření, cestování, kompenzační pomůcky. Mnohé pomůcky byly k dispozici k prohlédnutí. Skoro hodinu a půl se besedovalo u stolu a pořád bylo o čem. Poslední hodinku jsme věnovali práci ve skupinkách – někdo zkoušel chůzi s holí, někdo luštil kvíz, další si jen tak povídali o tom, na co se během besedy nedostalo.
A takto popsala své dojmy z akce Hanka Maxerová z klubu Auris:
„Jsem moc ráda, jak skvěle tento náš počin dopadl. Velikou radost jsem měla, jak nakonec přišly nápady, že uděláme společný turistický výlet, bowling nebo jinou aktivitu…
Výměna zkušeností např. s výchovou dětí lidí s handicapem, s městkou dopravou, nebo takovou banalitou, jako je nakupování, byla, myslím, přínosná i nám, kteří zatím vidíme a slyšíme.“
A perlička na závěr:
Když si neslyšící členka Aurisu Jana Smolíková nasadila klapky pro demonstraci nevidomosti a zkoušela chůzi se slepeckou holí, její syn Oskárek moc plakal – bál se maminky s maskou. Ale ona si v klidu ťukala holí,…..neslyšela Oskara a neviděla, že pláče.
Fotogalerie
31. 03.
Autor: Tereza Skoupilová
Jedno březnové dopoledne začalo v TyfloCentru ve Vyškově poněkud netradičně, a to návštěvou velkého cestovatele a znalce (nejen) kamenů – pana Arnošta Madera. Tato vzácná návštěva zavítala do Vyškova po velice dlouhé době, proto byli klienti plni očekávání, co je bude čekat.
Hned po příjezdu si mohli všichni účastníci besedy potěžkat batoh pana Madera – několik kilogramů vážící zavazadlo naznačovalo, že beseda bude opravdu zajímavá a exponátů bude mnoho.
Poté se již pan Mader suverénně ujal slova a za postupného vybalování jednotlivých exponátů se pustil do vyprávění. Během asi dvou hodin si mohli klienti nejen vyslechnout vyčerpávající komentář a zážitky pana Madera z jeho dalekých cest, ale především si mohli hapticky prohlédnout celou řadu kamenů, hornin, vyvřelin a dalších přírodnin.
Největší zážitek měli klienti bezesporu při haptické prohlídce písku z nejznámějších světových pouští – při mnutí jemných zrnek mezi prsty nejeden z nás zatoužil projít se bosky po horkém vyhřátém písku ve vzdálených exotických krajích…
Beseda pana Madera uběhla velice rychlým tempem, a to díky jeho vypravěčských schopnostem a svižnému projevu. Proto tu bylo znenadání loučení, kterému předcházelo pečlivé zabalení všech přivezených exponátů a jejich nachystání na příští besedu.
Na památku nám všem zůstala nejen vzpomínka na příjemně strávené dopoledne, ale i malý kamínek pemzy, kterým byli všichni klienti obdarováni. Už teď se těšíme na příští setkání.
Fotografie
 |
| Beseda o kamenech ve Vyškově, 8. 3. 2010 |
30. 03.
Autor: Jana Puchegger Chadalíková
O besedu o nemocích očí s MUDr. Turkem byl mezi našimi klienty velký zájem. Konala se dnes v náhradním termínu, protože původně domluvený termín se nakonec z pracovních důvodů panu doktorovi nehodil. Na programu byla 2 témata:
- Problematika suchého oka
- Šedý zákal
U obou jsme se bavili příčinách, metodách léčení, prevenci, lidových více či méně rozšířených pověrách na tato témata.
MUDr. Turek si na obě témata pro nás připravil zajímavé prezentace, takže „koukaví“ mohli sledovat i text a obrázky promítané na zdi. A nebyla to žádná nuda – sice jsme mluvili na vážná témata, ale mnohé obrázky byly vtipné a výstižné. Pokud to bylo vhodné, popsali jsme našim klientům promítané obrázky aspoň ústně. V závěru besedy se dostalo i na otázky klientů a pan doktor trpělivě odpovídal a vysvětloval.
Plánovaná hodinka a půl uběhla jako mávnutím ruky a my jsme se dověděli opravdu hodně zajímavých informací. MUDr. Turek povídal na vážná a odborná témata velmi srozumitelně, lidsky, jasně i pro laiky. Moc děkujeme!
23. 03.
Autor: Jana Puchegger Chadalíková
V pořadí pátou a poslední besedou v rámci Cyklu cestovatelských besed „Máme k sobě blízko a přece se tak málo známe“ byla 23. 3. 2010 beseda o Německu.
Na přípravě besedy se podíleli: Ing. Arnošt Mader, cestovatel a dlouholetý dobrovolník TyfloCentra, Mgr. Jana Puchegger Chadalíková ,Eva Indrová a Ing. Olga Smetanová, pracovnice TyfloCentra ve Znojmě. Na programu besedy bylo:
Malý znalostní kvíz o Slovensku
Již tradiční úvod k besedě obstaral malý znalostní kvíz. Tentokrát bylo úkolem přiřadit názvy slovenských krajů k názvům krajských měst (úkol mimořádně snadný) a pak vybrat z nabídky měst a do každého kraje jedno umístit. Protože paní Lukešová ze Slovenska pochází, vzdala se dobrovolně své soutěžní účasti a skládala kvíz jen mimo soutěž. Vítězkou se tak stala paní Crlová. Domů si odnesla láhev bílého vína ze Znovínu.
Korbáčky a halušky se zelím
Ochutnávku tentokrát připravovala Jana a docela se potrápila. Halušky se totiž z nových brambor nedařily zrovna podle jejích představ. Ale chutnaly i tak všem účastníkům.
Povídání
Povídal tentokrát především pan Mader. Slovensko navštívil mnohokrát a měl o čem vyprávět. Zavítali jsme do Vysokých i Nízkých Tater, navštívili jsme Bratislavu – hlavní město Slovenska, mnohá lázeňská města – Piešťany, Trenčianské Teplice, a další, projeli jsme celé Slovensko ve vyprávění křížem krážem. Naší pozornosti neunikla ani historie Slovenska. Nechybělo ani oblíbené téma všech cestovatelských besed – tradiční jídlo a pití. Ke konci besedy byl čas i na dotazy přítomných.
Předměty k haptické prohlídce
- Kniha Recepty starej mamy
- Pohlednice (pro slabozraké klienty)
- Mince, které platily před zavedením eura na Slovensku
- Bankovky, které platily před zavedením eura na Slovensku
- Usušený lišejník – krásně voňavý
- Protěž alpská – sušená
- Keramický džbánek na mléko z Modravy
- Mapa Slovenska
