23. 04.
Autor: Marie Švejdová
Nadpis je možná nesrozumitelný, ale kdo zde očekává zprávu o jarním pobytu na Kuklíku, našel si ten správný článek.
Jarní pobyty si většinou užíváme při sluníčku a obdivujeme rozkvétající kytičky. Letos na konci března ani nemuselo mrznout a přesto nám kvůli počasí nezbylo nic jiného, než se opravdu zakuklit.
Na Vysočině byla zima, foukal silný a studený vítr, občas zapršelo a přes poslední noc dokonce nasněžilo. Tak jako vždy jsme však měli připravený program i pro případ nepříznivého počasí.
Kromě obvyklého programu byl pro zájemce připraven mimořádný ukázkový kurz seberozvoje, který uvedl PhDr. Zbyněk Galvas. Je dobré říci, že se kurzu zúčastnili všichni přítomní klienti a také většina průvodců a účast byla opravdu bohatá. S kurzem seberozvoje se tak mohli seznámit i ti zájemci, kteří nemají možnost dojíždět na něj do Brna.
Mimo program nabízený pracovníky TyfloCentra přibyl ještě další, neplánovaný a neočekávaný. Jeden z účastníků, Honzík Ševčík spolu se svým tatínkem dovezli pedig a jedno odpoledne věnovali výuce pletení z pedigu. Jejich nabídka byla přijata s nadšením a bylo upleteno mnoho misek, ošatek a košíčků.
Také se ještě vrátím k víkendovému pobytu v říjnu 2011. Kdo četl článek o loňských pobytech na Kuklíku, možná si vzpomene na to, jak někteří otužilci cvičili ranní rozcvičky při mínus šesti stupních.
Pokud by někdo předpokládal, že teď vzaly ranní rozcvičky kvůli ošklivému počasí za své, bude asi překvapen. I tentokrát se nevidomý účastník pan Zdeněk Ryzý ujal předcvičování, ale skupinka nadšenců se musela spokojit s prostorem v jídelně. Zato hned poté byli cvičící odměněni – jen odtáhli židle od stolu a mohli snídat.
Aby byla jistota, že se zase brzy sejdeme, někteří účastníci se hned přihlásili na letní týdenní pobyt, který se uskuteční v době od 7. do 14. července. Těší nás, že zájem o další pobyty je odpovědí, kterou slyšíme nejraději – líbí se nám tady, jsme spokojeni, těšíme se, jsme tu rádi.
Informace o pobytech a přihlášky u Marie Švejdové,
tel. 515 919 774, mobil 774 715 104, v případě nepřítomnosti 541 240 420.
E-mail svejdova@tyflocetnrumbrno.cz
Fotogalerie
27. 03.
Autor: Anna Horká
Na vědomost se dává všem odvážlivcům, kteří se nebojí odhodit svůj strach a vydat se na nová dobrodružství do bájného světa Středozemě.
Na společné cestě tajuplnými zeměmi a světem prapodivných bytostí Vás provede tým vedoucích a instruktorů pod záštitou brněnského TyfloCentra. V krajích, kde veverky dávají dobrou noc, společně prožijeme dva týdny plné tajů a překvapení, prozkoumáme dosud neprozkoumané, odhalíme končiny neprobádané a zažijeme dosud nepoznané.
Kdy: Dobrodružství se odehraje: 4. až 18. srpna 2012
Kde: V tajuplných lesích Veverské Bítýšky u Brna, na Základně YMCA.
Budete s sebou potřebovat nemalé množství odvahy a pár dalších drobností k přežití.
Prosíme Vaše rodiče, aby se nebáli a vyslali Vás jako naději naší výpravy.
Podmínkou účasti je věk 7 až 17 let.
Doprava na i z tábořiště je vlastní.
Ubytování v dřevěných chatkách, nutnost mít vlastní spacák.
Stravování 5x denně.
10. 11.
Autor: Marie Švejdová
Na Vysočině máme jedno velmi oblíbené místo, které se nám nechce ani trochu měnit. A tak sem jezdíme už od roku 1999 a to třikrát do roka.
V roce 2011 jsme si užili pobytů na Kuklíku podle zaběhnuté tradice také třikrát a to vždy v početném obsazení. Zabydleli jsme celý penzion Kukla a při týdenním letním pobytu dokonce i apartmán sousedního penzionu Na mlýně.
Už první pobyt na jaře jsme absolvovali v mimořádně velkém počtu. Přijelo několik nových a po několika letech i několik staronových účastníků.
Číst zbytek článku »
26. 09.
Autor: Radek Pavlíček
Na konci července se už po třinácté sjeli děti, instruktoři i vedoucí z celé ČR i Rakouska na tábořiště YMCA ve Veverské Bítýšce, aby zde od 29. července do 13. srpna společně prožili 14 dnů na táboře pro děti s těžkým postižením zraku.
Náš tábor je mezinárodní, kromě dětí ze všech koutů České republiky se jej účastnily i nevidomé a slabozraké děti z Rakouska v rámci realizace a naplňování příhraničního projektu Ani nevidomé hranice nerozděluje. České děti tak měly příležitost se seznámit se stejně zrakově postiženými vrstevníky ze zahraničí a procvičit si své jazykové znalosti.
Na děti opět čekalo 14 dní her, zpívání a „táborového života“.
Letošní tábor se nesl v duchu knihy Geralda Durella Mluvicí balík, podle které byly připravovány celotáborové hry. Ty se odehrávaly v nejrůznějších prostředích – na tábořišti samotném, na louce i v lese, a děti si při nich užily spoustu legrace.
Děti se také na táboře formou her učily dovednosti, které uplatní i v běžném životě – ukrojit a namazat si krajíc chleba, zavázat si tkaničky či od sebe odlišit jednotlivé bankovky. Tábor hraje důležitou roli i při zvyšování samostatnosti dětí. Na tzv. ptačce – výletu do blízkého města – děti samostatně plnily nejrůznější úkoly, které jsou opět zaměřeny na běžný život.
Kromě aktivit, zaměřených na učení dovedností, děti nepřišly ani o klasické táborové aktivity – táborák, sportovní den, hry na louce, koupání, jízdu na lodích či spaní ve stanu.
O táboře v médiích
- Neobvyklé tábory na jižní Moravě, Události v regionech
- Tábor pro nevidomé, RTA, 4. 8. 2011
Fotogalerie
Projekt Ani nevidomé hranice nerozděluje je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
26. 09.
Autor: Radek Pavlíček
Tak zněl název poslední akce projektu Ani nevidomé hranice nerozděluje, který společně s BBI realizovalo brněnské TyfloCentrum.
V pátek 9. září se v podvečer vydala skupinka 11 lidí z Brna na Wien-Simmering, kde už nás čekali naši průvodci a tlumočníci Zdenda a Mária. Společně jsme se vydali do BBI, kde už na nás čekal hlavní organizátor pobytu, pan Erich Schmid, společně s rakouskými přáteli. Po ubytování a večeři následovalo vzájemné krátké představení a Erich nás seznámil s programem. Na páteční večer byla naplánována procházka podél Dunajského kanálu, při které jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí o okolních stavbách.
V sobotu dopoledne jsme se vydali do centra Vídně. Prohlédli jsme si katedrálu svatého Štěpána a pak vyrazili do Muzea Madame Tussauds, které bylo pro mnoho z nás jednou z nejzajímavějších akcí pobytu. Až do oběda jsme si prohlíželi voskové figuríny umělců, politiků, muzikantů, vynálezců, vědců a dalších známých osobností.
Odpoledni jsme si krátce prošli Naschmarkt a pak vyrazili do Domu Hudby. Zde jsme si mohli vyzkoušet spoustu „hudebních“ atrakcí – například dirigovat Vídeňské filharmoniky nebo si poslechnout, co slyší miminko u maminky v bříšku.
Večer jsme pak strávili v Prátru. Po projížďce vláčkem kolem Prátru jsme vyrazili na večeři, kde jsme v družné zábavě setrvali až do desáté hodiny. Kromě procvičení našich anglických a německých jazykových znalostí došlo i na zpěv moravských a slovenských lidovek, které byly příjemnou tečkou za vydařeným dnem.
Nedělní dopoledne jsme strávili v parku u Schönnbrunu, kde nás Erich seznámil se spoustou zajímavostí nejen o parku samotném, ale i o jednotlivých kašnách, které se v něm nacházejí.
A pak už nás čekal jen oběd, závěrečné poděkování, předání dárečků a cesta domů.
Našim klientům se pobyt velmi líbil, což se odrazilo i v závěrečném hodnocení.
Bylo krásné letní počasí a to umocnilo můj velmi dobrý dojem ze samotného města i lidiček v něm. Někdy bych se do Vídně rád vrátil. Určitě bychom zvládli i nějakou společnou hudební produkci v prostorách školy.
Ať se daří.
Především děkuji, že jsem měla možnost tento báječný víkend s vámi všemi prožít. Myslím, že organizace a příprava byla na jedničku, podtrženo krásným počasím to nemělo chybu.
Velmi se mi líbili také naši tlumočníci, byli oba moc milí a bezprostřední. A samozřejmě rakouští přátelé. Třebaže byli pro většinu přítomných generačně trochu dál, myslím, že jsme se nakonec navzájem všichni pobavili a trochu poznali.
Pro mě to bylo zajímavé i z hlediska profesního. Zajímala jsem se o problematiku vzdělání, integrace, zaměstnání a organizace zrakově postižených. Snažila jsem se na toto téma konverzovat při večerním posezení a leccos jsem se dověděla.
Nezbývá než si přát, aby takých akcí bylo víc a lidi o ně měli zájem.
Fotogalerie
Projekt Ani nevidomé hranice nerozděluje je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
