20. 05.
Autor: Jana Puchegger Chadalíková
Nápad na návštěvu lanového centra vyšel od jedné z našich klientek, která také s přípravou akce aktivně pomáhala. Skupinka 4 klientů se svými průvodci tak vyrazila do Brna do lanového centra Proud v úterý 18. května 2010. Další účastníci se přidali v Brně.
V lanovém centru už na nás čekali s připraveným programem, který jsme domlouvali dlouho dopředu tak, aby vyhovoval našim klientům s těžkým postižením zraku. Nejdříve jsme si na rozehřátí zahráli na loučce různé zajímavé hry (např. dvojice se hledaly poslepu podle indicíí, které si každý vylosoval a které se mohly nejen prohlížet hapticky, ale také ochutnávat). Následoval nácvik pohybu na laně a jištění na nízkých překážkách (cca půl metru nad zemí). Instruktorka lanového centra Alice vždy kontrolovala, zda děláme všechno správně a opravovala a upravovala jištění a úvazy. Odvážnější z nás si mohli zkusit i pohyb na vysokých překážkách. Vždy jsme dbali na maximální možnou bezpečnost lezců. Kdo se na vysoké překážky neodvážil, mohl se bez problémů vrátit k těm nízkým a dosyta si zalozit tam. A nejšikovnější klienti s zkusili i zdolání tandemové překážky. A povedlo se jim to! Právě týmová spolupráce dvou osob při překonávání překážek je tím největším zážitkem z lanového centra.
Po třech hodinách sportovních výkonů na lanech přišel vhod oběd v nedaleké restauraci. A pak už jen cesta autobusem domů, během níž jsme si nadšeně o našich dojmech a zážitcích povídali. A za rok jedeme znovu !
19. 05.
Autor: Tereza Skoupilová
Ve čtvrtek 6. května uskutečnilo TyfloCentrum Brno, o. p. s., regionální pracoviště Vyškov, jednu netradiční besedu, a to ve vyškovském Mateřském centru Radost. Zcela poprvé tak měli nevidomí možnost představit se tamním dětem a jejich rodičům.
Po přivítání vedoucí Mateřského centra, paní Danou Tvrďochovou, se již ujala slova sociální pracovnice TyfloCentra a jeho dva klienti, kteří během jedné hodiny přiblížili hravou formou dětem a jejich rodičům problematiku osob s těžkým postižením zraku.
Zástupci TyfloCentra se pokusili dětem alespoň na chvíli ukázat, jak těžké je žít s nejrůznějšími zrakovými vadami, které ovlivňují každodenní život osob s takovýmto postižením. Představili také celou řadu kompenzačních pomůcek, které zrakově postižení prakticky denně používají. Děti si tak mohli vyzkoušet chůzi s bílou holí, seznámit se s Braillovým slepeckým písmem, osahat si nejrůznější ozvučené pomůcky (mobilní telefon, hodinky, indikátor hladiny…) a na závěr si zahrát společenské hry, hmatově přizpůsobené osobám se zrakovým postižením.
Rodiče si mezitím mohli popovídat se sociální pracovnicí TyfloCentra a jeho dvěma klienty o jejich zrakovém postižení a o zajištění péče těmto osobám ve Vyškově a okolí.
I když TyfloCentrum Vyškov poskytuje své služby osobám starším 15 let, i tak bylo velice přínosné uskutečnit toto setkání a šířit tak osvětu již u dětí v předškolním věku. Nikdo z nás totiž neví, kdy se s nevidomým člověkem potká a je tedy dobré vědět, jak se na takové setkání připravit.
Fotogalerie
19. 05.
Autor: Jiřina Falková
Že to není možné? Ale je… S Janou Chadalíkovou, kolegyní ze znojemského pracoviště, která cestovatelskou besedu pro břeclavské klienty připravila na úterý 28. května. Přivezla s sebou totiž tři tašky plné věcí z Kanárských ostrovů, populárně-dokumentární film a perfektně připravená geografická data včetně glóbu.
Ve dvě hodiny čekal na návštěvníky besedy netypicky zaplněný stůl. Ležel tu vedle sebe kaktus opuncie i s plodem, globus, tradiční výšivky a rukodělné výrobky, kabelka z kokosového oříšku a další kožená, atlas světa, sošky, korále z mušlí, mince, láhve od nápojů, kastaněty… Ani jsme nevěděli, co prohlížet dřív. Jana prokládala své povídání a zážitky komentářem jednotlivých kousků, debatovali jsme o cestování a občas zhasli, abychom lépe viděli na monitoru úryvky filmu. Věděli jste třeba, že Kanárské ostrovy se nejmenují podle kanárků, ale psů (latinsky canis)? Že je tento ostrov proslulý pěstováním rajčat? A že pobřeží lemují řady větrných elektráren? My také ne, ale teď už víme!
Dvě hodiny utekly jako voda. Besedu jsme zakončili zkoušením oblečení – suvenýrů z ostrova, malou módní přehlídkou a společným focením. Potom už jsme Janě moc poděkovali a popřáli šťastnou cestu. Rádi ji v Břeclavi zase někdy uvidíme!
Fotogalerie
13. 05.
Autor: Eliška Škrancová
Jednou z kratších akcí, kterou jsme v rámci pravidelných vycházek připravili pro naše klienty, byla v pátek 7. května komentovaná prohlídka Tyršova sadu s odbornicí z Veřejné zeleně města Brna. Měli jsme možnost nahlédnout do jednoho z brněnských parků, který dříve býval hřbitovem, a proto se od ostatních parků liší tím, že celá koncepce má zachovat úctu k těm, kteří zde byli dříve pohřbeni.
V parku se nám naskytl pohled na kvetoucí stromy a květiny. Hned na začátku nás svou vůni přivábil šeřík, drobnými barevnými lístky okouzluje návštěvníky okrasná třešeň. Dále jsme si prohlédli kalinu, záhon kvetoucích bergénií, šantu kočičí a ještě mnoho různobarevných květů, které v tomto období park zdobí.
Zastavili jsme se i u zajímavých stromů, jako např. jinanu. Zajímavá byla i prohlídka stromu, který je napaden dřevokaznými houbami, které strom ničí, a proto jej pracovníci parku museli na začátku jara ořezat, aby zamezili nebezpečí pádu na návštěvníky parku.
V parku se nachází i speciální záhon pro nevidomé a slabozraké, který nabízí lidem s těžkým postižením zraku možnost prohlédnout si všechny rostliny tak, že se k nim nemusí ohýbat až na zem, protože rostliny jsou vysazeny ve výšce cca 50 cm nad zemí. Na záhonu jsou popisky v černotisku a braillově písmu. Na tomto záhonu se konala v dřívějších letech soutěž květiny hmatem, kterou pořádalo TyfloCentrum Brno, o.p.s. ve spolupráci s Veřejnou zelení města Brna.
Prohlídka parku s průvodcem měla mezi klienty kladný ohlas, a proto jsme se s pracovnicí VZmB dohodli na další spolupráci. Na podzim se podíváme do parku v Lužánkách.
Fotogalerie
12. 05.
Autor: Tereza Skoupilová
První květnové úterý nás probudilo nevlídné, zatažené počasí, které slibovalo celodenní déšť. I přesto jsme se však odhodlaně vydali na první letošní daleký výlet, a to až do kraje Leoše Janáčka a lišky Bystroušky – do Hukvald.
Po asi dvou hodinách jízdy jsme byli vyvezeni přímo až k bráně hukvaldského hradu, což ocenili především klienti, z nichž byli mnozí ještě myšlenkami ve vyhřáté posteli :-).
Po vystoupení nás přivítalo majestátné ticho, pařící se lesy a nádherné kopce začínajících Beskyd. Také prohlídka hradu byla ve znamení rozjímání, kdy jsme si mohli jakožto jediní návštěvníci projít klidným, rozlehlým, opuštěným areálem hradu bez nutnosti mačkání či překřikování se s ostatními výletními skupinami. V naprostém klidu jsme si tak mohli projít všechna nádvoří, nahlédnout do hradní studny, podívat se na řadu vyhlídek a projít se po nesčetném množství ochozů. Velkou atrakcí bylo pro klienty nahlédnutí do přírodního amfiteátru, kde se každý rok pořádá slavný hudební festival Janáčkovy Hukvaldy.
Poté již naše kroky směřovaly kolem bronzové sochy lišky Bystroušky a rozlehlé srnčí obory do nedalekého vodního mlýna, který je místní raritou – na komentovanou prohlídku se nedávno přijeli podívat zájemci až z Ameriky! S naším průvodcem, místním správcem, jsme tak měli jedinečnou možnost přenést se do dob minulých a projít se po více jak sto let starém mlýně s dokonale zachovalým vybavením, které si mohli klienti hapticky prohlédnout.
Na závěr celého výletu nesmělo chybět malé občerstvení a nakoupení suvenýrů, mezi nimiž dominovala místní specialita – Štramberské uši. A jelikož se nakonec celý náš výlet obešel bez deště, budeme mít ještě dlouho na co příjemně vzpomínat.





