14. 02.
Autor: Tereza Kozderová
„Věřím, že opravdu dobrý učitel by měl být uvnitř dítětem, věnovat své práci srdce i duši, být schopen své studenty zaujmout…“
Tato věta, uvedená v pozvánce, naprosto vystihuje naši besedu s Michaelou Latíkovou. Energická Míša totiž už v úvodním kolečku naučila účastníky pár jednoduchých anglických vět, se kterými jsme si vydrželi „hrát“ asi půl hodiny.
Po tomto úvodním kolečku spadnul vzájemný ostych a Michaela mohla vyprávět o svých studiích na VŠ. Její diplomová práce na téma Výuka konverzace zrakově postižených otevřela pomyslné dveře profesní dráhy.
V současné době Michaela učí konverzační angličtinu soukromě i na Sugestopedické jazykové škole. „Hlavním cílem mé výuky je především odstranění strachu z komunikace, relaxace, radost z výuky a pozitivní atmosféra.
Moje diplomová práce byla v Německu vydána i jako kniha s podtitulem „Zapoj se do světa kreativity, imaginace a osobních pocitů.“
Účastníci besedy měli zájem „zažít na vlastní kůži“, jak může hodina výuky angličtiny vypadat. Toho se nám dostalo už na začátku při představování, kdy jsme se naučili otázku What is your name a odpověď My name is.
Míša si pro nás připravila i řízenou relaxaci, kterou nejprve vedla v angličtině a po chvíli plynule přešla do češtiny.
Ukázka této relaxace je i součástí putovní výstavy o synestézii. Na této výstavě spolupracují vidící umělci s nevidomými a sama Míša se do Budapešti v únoru chystá.
Beseda se konala ve čtvrtek 19. 1. 2012 v rámci projektu Slepotou život nekončí.
Děkujeme Míše za velice zajímavou besedu a přejeme ať ji práce nadále baví a naplňuje!
3. 02.
Autor: Hana Dvořáková
Dne 24. ledna 2012 naše TyfloCentrum ve Vyškově navštívil nevidomý spisovatel pan Jiří Maršálek. Tento velice charismatický a vtipný muž však nepřišel sám, doprovázela ho jeho přítelkyně a čtyřnohý věrný přítel a pomocník, vodící pes César.
Po krátkém seznámení s klienty nastal okamžik pravdy. Dověděli jsme se, jak to bylo se spisovatelskou dráhou samotného autora, co bylo tím „pošťuchnutím k tomu, aby své příběhy, zážitky a myšlenky neschovával jen do šuplíku a podělil se o ně také se svými přáteli a přinášel tak radost a smích nejen jim, ale také svým obdivovatelům a posluchačům. v neposlední řadě jsme měli možnost nahlédnout do již vydaných pokladů zvaných kniha.
Protože poslední aktuální novinkou je kniha s příběhy o již zmiňovaném vodícím pejskovi, která nese název César tropí hlouposti. Protože autor nechtěl z obsahu díla nic prozradit, takže to musel napravit samotný hlavní hrdina César, který mluvený projev pana Jiřího Maršálka doprovázel „psí řečí“.
Tímto bych chtěla za pracovníky vyškovského TyfloCentra poděkovat za milé a inspirativní setkání. Také bych chtěla popřát panu Jiřímu Maršálkovi mnoho úspěchů s novou knihou a také co nejvíce prodaných titulů a Césarovi další povedené „psí kousky“.
Beseda se konala v rámci projektu „Slepotou život nekončí“, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR
2. 02.
Autor: Eva Pexová
Je nevidomý a kdyby neměl v uchu dobrá naslouchadla, tak by ani neslyšel. Přesto ani to nebrání Janu Pavlíčkovi, aby provázel turisty jeskyní Blanických rytířů v Rudce na Blanensku jako oficiální průvodce.“
Je podzim a do znojemského TyfloCentra přijela kolegyně Tereza s Jendou Pavlíčkem. Všichni Jendu známe jako klienta, ale dnes zaujme roli besedujícího. Jeho život se hodně změnil, když se mu podařilo najít práci a o té nám dnes přijel vyprávět.
Jenda chtěl vždycky pracovat, ale pro člověka se zrakovým i sluchovým postižením není snadné práci najít. On to však nevzdal a jednoho dne se k němu štěstí obrátilo čelem a on potkal paní Zdenu Popelkovou, majitelku jeskyně Rudka u Kunštátu. Netrvalo to dlouho a dohodli se na spolupráci, Jenda se stal průvodcem v jeskyni Blanických rytířů Rudka.
Jeho cesta k průvodcovství ale nebyla jednoduchá. Nejprve se s pomocí kolegů musel naučit trasu na které bude provázet a následoval samozřejmě výklad plný zajímavostí, který si Jenda musel dokonale zapamatovat a nacvičit. Během celé sezóny Jenda v Rudce sám bydlí a intenzivně se věnuje své práci.
Musím říct, že Jendu jako klienta TyfloCentra znám několik let, ale změna která u něj nastala za poslední dva roky je veliká. Sám o své práci říká, že našel smysl života, způsob jak se realizovat a zdokonalovat své schopnosti a dovednosti. Myslím, že je perfektním příkladem pro další klienty, v tom jak vytrvat a cestu k zaměstnání nevzdávat.
