17. 10.

Autor:

V úterý 11. října bylo v břeclavském TyfloCentru opravdu živo. Na návštěvu střediska a komentovanou prohlídku miniatur staveb  Lednicko- valtického areálu jsme pozvali také klienty z brněnského a znojemského pracoviště. V úvodu setkání jsme nejdříve poseděli ve středisku u kávy a čaje. Během setkání samozřejmě došlo na sdílení zážitků nejen z jednotlivých středisek, ale také ze společných akcí.

Po dobrém obědě jsme společně zamířili do Lichtenštejnského domu, kde nás očekával průvodce, pan Němec. Ten nás seznámil s historií rodu Lichtenštejnů. Představil nám jejich strategii nejen na poli politickém, ale také koncepcí lesního a vodního hospodářství, z jehož výnosů rod své panství zušlechťoval. Po informačně hutném výkladu jsme si ve skupinkách hapticky prohlédli zámek ve Valticích, Lednici, Břeclavi a většinu menších staveb v LVA. Škoda jen, že Minaret a Kolonáda na Reistně byly umístěny ve vitríně (vzhledem k svému technickému stavu). Během této prohlídky nám individuálně odpovídal na zvídavé dotazy průvodce.

A teď nám nezbývá než nazout toulavé boty a jít některé z památek na jaře navštívit. Doufám, že to bude opět společná akce všech středisek.

 

Fotogalerie

poslouchame-vyklad


9. 03.

Autor:

Včerejší březnové ráno bylo mrazivé a zimní počasí se projevilo naplno – padal sníh s deštěm a pofukoval studený větřík. Přesto jsme se shromáždili v hojném počtu a vlakem vyrazili do Mikulova. V Mikulově jsme se přesunuli místní hromadnou dopravou na náměstí, kde jsme se potkali s klienty z ostatních středisek. Na výlet se s námi vydali klienti břeclavského a brněnského TyfloCentra. Každý z početné skupiny obdržel překvapení, tedy hrneček horkého nápoje a vyrazili jsme v čele s průvodkyní na historické náměstí, kde naše prohlídka začínala. Dozvěděli jsme se historii náměstí, obhlídli sgrafitový dům, shlédli kašnu a sousoší Nejsvětější trojice. V dobré náladě a naladěni na historii jsme se přesunuli do Dietrichsteinské hrobky, kde jsme obdivovali sedící figuru knížete Emanuela Maxe z mramoru, poslouchali výklad o její historii výstavby, obdivovali její rozlehlost, vystoupali jsme na vyhlídku a prohlídli si v bočních lodích jednotlivé pohřební rakve na katafalcích. V hrobce se celkem nachází 45 rakví a najdeme zde jména známých osobností českých dějin např. Jak Křtitel Karel, Marie Terezie, Maxmilián, Anna Marie z Dietrichsteina. Nejstarší rakev jsme zde objevili z roku 1639 a nejmladší z roku 1909, všechny rakve jsou velmi dochované a velice zdobené. Po prohlídce hrobky jsme pokračovali přes náměstí do zámeckého parku, který prošel náročnou rekonstrukcí a stále je upravován do původní barokní podoby. Barokní podobu dokládá i rekonstrukce barokního lomeného schodiště do zámku, stavba připomínající bývalou oranžérii, rekonstrukce kašny či altánu. Zde jsme udělali hromadnou fotku, pokochali se výhledem na zámek a celý Mikulov a kolem přístupové cesty k zámku pokračovali do židovské čtvrti. Zde jsme obdivovali Horní synagogu, která se zachovala jako jediná z původních dvanácti v Mikulově a je jediná dochovaná tzv. polského typu na Moravě.. Dále jsme se dozvěděli částečnou historii, obdivovali dřívější rabiát a dům, ve kterém žil dříve Alfons Mucha a je též židovského typu. V židovské čtvrti jsme prohlídku města zakončili a vyrazili na pozdní oběd, protože většina účastníků výletu měla již hlad. Po obědě jsme se všichni rozloučili a odcestovali každý do svého místa výjezdu. Doufám, že se opět potkáme u společných akcí, protože ta včerejší byla velmi vydařená a všem zúčastněným se líbila. Proto dalšímu výletu zdar!

 

Fotoalbum

spole_n_ fotka p_ed z_mkem p_i p_esunu do _idovsk_ _tvrti


3. 02.

Autor:

V zimě bývá počasí nevyzpytatelné, proto se snažíme naše aktivity plánovat tak, aby se mohly uskutečnit bez ohledu na něj. Rádi jsme přijali pozvání od Městského muzea a galerie v Břeclavi na výstavu Hvězdy stříbrného plátna.

Období od poloviny 20. let 20. století do poloviny 40. let lze nazvat zlatým věkem československé kinematografie. Pokud se někoho zeptáte, obvykle se mu vybaví filmy:  Hotel Modrá hvězda, Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Cesta do hlubin študákovi duše.  Nás zajímaly především životní osudy protagonistů těchto filmů.

Víte, že se Nataša Gollová narodila v Brně?  Nebo že v metropoli Jižní Moravy rozvíjel svou kariéru 15 let Oldřich Nový?  Dověděli jsme se toho mnohem víc nejen o těchto dvou hercích, ale také o Vlastu Burianovi, Jindřichu Plachtovi, Lídě Baarové a mnoha dalších. Haptická prohlídka některých vystavených exponátů dotvořila dobovou atmosféru.

Závěrečné posezení klientů z Brna a Břeclavi ve středisku TyfloCenta bylo příjemným ukončením aktivity. A kdo byl vítězem zábavného kvízu, který jsme si ve dvou skupinách udělali ve středisku? No přece všichni, protože každý se dověděl něco nového a zažil báječné odpoledne.

 

Fotoalbum

09_Takto vypadala divadelní šatna


26. 10.

Autor:

Jak lépe oslavit 15. výročí od založení naší společnosti, než tolik, mezi zrakově postiženými, vyhledávanou zážitkovou akcí na Masarykově okruhu?
Akce byla určena občanům z řad nevidomých a slabozrakých, kteří dosáhli věku 18 let a jedinou překážkou pro získání řidičského průkazu je jejich zrakové postižení. Akce se zúčastnilo více než pět desítek nevidomých a slabozrakých z celé republiky… Ve středu 7. 10. 2015 tedy zažila autobusová linka 52 velký nápor cestujících, kteří zamířili právě na Masarykův okruh do Žebětína.

Co bylo pro účastníky z řad zrakově postižených připraveno?

Po příchodu bylo nutné se zaregistrovat a vyzvednout si prozatímní průkaz řidiče. Dalším bodem byl „zácvik“, tedy nácvik základních dovedností – startování, řazení, zatáčení a zastavení vozidla. Pokud „studenti“ nácvik úspěšně zvládli, mohli absolvovat samotnou jízdu po Masarykově okruhu, kde nabyté vědomosti ihned zúročili.

Během čekání na zácvik či samotnou jízdu po okruhu nebyl čas zahálet. Na přilehlém parkovišti nabízeli svůj program zástupci Městské policie Brno, dopravní policie a hasičů. Bylo možné vyzkoušet si výstroj, zbraně, osahat si veškerou techniku, posadit se za volant hasičského auta, klást zvídavé otázky atp. Stejně tak bylo možné čekat na dráze a poslouchat ohlasy těch, kteří už jízdu absolvovali.

Speciálním překvapením pro letošní rok byla možnost svézt se po okruhu také na motorce a to buď sportovní nebo tzv. chopperovi. Poslední hodinu před ukončením akce to na okruhu pěkně burácelo.

Bez koho by to nešlo?

  • Autoškola Pelikán – která poskytla 5 výukových vozů, 5 instruktorů a celý den s námi spolupracovali bez nároku na odměnu
  • Autoškola Suchý – která poskytla jedno vozidlo s instruktorem a celý den s námi spolupracovali bez nároku na odměnu
  • Jiří Mičánek – který zapůjčil závodničku, motorku a sportovní kombinézu k haptické prohlídce
  • Restaurace Paddock, Pekárna Kulhánek a Drápal – zajištění občerstvení za sponzorskou cenu
  • Dobrovolníci firmy SAP – kteří doprovázeli zrakově postižené a dělali jim společnost po celý den
  • Michal Egi Eger – který nám celý den profesionálně zdokumentoval
  • V neposlední řadě akciová společnost Automotodrom Brno – která nám pronajala prostory a zapůjčila potřebné vybavení
  • Bez pracovníků naší společnosti, bez dobrovolníků a dalších osob ochotných pomoci…

Vám všem děkujeme! Bez vás by se akce takového rozsahu nepodařila zorganizovat!

Nejčastějším přáním účastníků byla možnost projet se po okruhu alespoň dvakrát a umožnit jízdu vidícím partnerům s klapkami na očích. Pokusíme se při dalším ročníku na tato přání pamatovat :-)

 

Fotogalerie

web


26. 10.

Autor:

Obvykle se na stejná místa vracíme s větším časovým odstupem, abychom mohli porovnat změny. Jinak tomu však bylo při našem druhém podzimním výletu do Lednice, který se uskutečnil
13. října. Už při prvním výletu se ukázalo, že jeden den v Lednici je opravdu málo. Proto jsme se s paní Ing. et Ing. Romanou Šnajdárkovou dohodli na výletu dalším. Tentokrát se našim cílem staly historické stavby v lednickém parku a jeho okolí.

Maurská vodárna

Tato stavba byla navržena tak, aby částečně sloužila jako parní lázně a zároveň jako technické zázemí zavlažovacího systému v parku. Turbína, kterou zde instaloval Viktor Kaplan, vyráběla elektřinu pro zámek i část obce. Nyní je původní zachovalá turbína umístěna v Brně v Technickém muzeu. U vodárny jsme nasedli na vůz tažený koňmi, který nás odvezl k našemu dalšímu cíli, Janohradu.

Janohrad

Hrad byl vybudován podle projektu Josefa Hardmutha na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužil panstvu jako lovecký zámeček, kde se shromažďovali před honem a jako místo pro konání posledních lečí. Nyní je zde krátký prohlídkový okruh, který jsme vzhledem k nabitému programu neabsolvovali. Cestou zpět nás paní Šnájdárková začala seznamovat s historickým vývojem parku. K nejstarším zásahům do krajiny LVA patřilo vybudování soustavy lednických rybníků ve 14. a 15. století. 17. a 18. století se pak neslo v duchu barokní úpravy krajiny protkané průhledovými alejemi a úpravou lesních porostů pro potěšení šlechty. První zprávy o vysazování dřevin amerického původu do nové zahrady jsou z roku 1801. Po návratu k výchozímu místu u vodárny a malém občerstvení jsme se vydali po cestě na levé straně rybníka.

Akvadukt

Cestou k akvaduktu nám naše průvodkyně ukázala další zajímavá místa. Podle vysazených tisů, které mají navozovat změnu, lze i v dnešních dnech zjistit, kde původně byly umístěny mosty v zámeckém parku. Až někdy budete stát před akvaduktem, všimněte si vyvýšeného místa. Dříve na něm stával Čínský pavilon., který byl zbořen v roce 1892. Z blízkého přístaviště lze spatřit už jen torza kamenů. Romantická stavba akvaduktu s umělou jeskyní stylově napodobuje římské vodovody. Kamenný akvadukt podpírá 8 pilířů. Z uměle „zhrouceného“ devátého pilíře pak voda padala do rybníka a tvořila vodopád. Jeskyně a poustevna začleněná do této stavby měla přidat parku romantiku. Přes restaurovaný čínský most jsme se vydali k Minaretu.

Minaret

Možná uhodnete, co má společného většina staveb, které jsme navštívili. Až na Maurskou vodárnu je vyprojektoval Josef Hardmuth. Pravděpodobně už ho nespojíte s vynálezem, který mnozí z nás používají denně. Když uvidíte Minaret, zamyslete se nad tím, co vám připomíná. Pokud se vám vybaví obyčejná tužka, uhodli jste správně. Hardmuth nevymýšlel jen stavby, ale došel i na nápad, jak obalit tuhu dřevem tak, aby nešpinila a dala se ořezávat. Minaret měří téměř 60 m a na jeho horní ochoz jsme vystoupali po 302 schodech. Výhled vzhledem k zatažené obloze nebyl velký, přesto nás potěšil sportovní výkon při jeho zdolání.

Posledním zážitkem byla projížďka lodí po zámecké Dyji. V přístavišti nedaleko Minaretu jsme nasedli na loď, která nás přivezla do výchozího bodu u Maurské vodárny. Během cesty jsme měli možnost sledovat nejen krásně vybarvené podzimní listí, ale pan kapitán nám ukázal i jak dokáže bobr evropský ohryzat strom, aby z něj vytvořil hráz.

Na závěr jsme poděkovali paní Šnajdárkové za její poutavý výklad o stavbách a parku. Po náročném dni přišlo vhod posezení u kávy a čaje v zámecké restauraci. Hodnocení akce bylo pozitivní, a proto se možná do Lednicko-valtického areálu na jaře vydáme znovu. Obujeme turistické boty a prohlédneme si další drobné stavby.

 

Fotogalerie

web

 



TyfloCentrum Brno, o.p.s.

TyfloCentrum Brno, o.p.s.
Pomáháme nevidomým a slabozrakým lidem překonávat důsledky těžkého zrakového postižení a zvyšovat kvalitu jejich života.
Naše Centrum pro nevidomé najdete v Brně, Břeclavi, Vyškově, Znojmě a Moravském Krumlově.
Více informací o naší společnosti

Podpořte naši organizaci

Podpořte prosím naši činnost zasláním DMS, finančním či materiálním darem. Více informací o možnostech podpory najdete na stránce Jak nám můžete pomoci? Děkujeme.

Rubriky

Štítky

Archivy

Odkazy

Přihlásit se k odběru RSS