16. 01.
Autor: Simona Jelečková
Klienti TyfloCentra Brno chodí rádi do přírody. A protože jsou naši klienti zvídaví a chtějí se také něco o přírodě dozvědět, navázali jsme v druhé půlce roku 2016 spolupráci s Ing. Alenou Prýmkovou. Paní inženýrka Prýmková je lektorka a průvodkyně, která vystudovala lesní inženýrství na Mendelově univerzitě. Má bohaté zkušenosti a znalosti o přírodě, které dokáže předat zajímavě a hlavně srozumitelně i pro nás laiky.
Na první komentovanou procházku jsme vyrazili na konci srpna a tím jsme zahájili cyklus výletů a besed Proměny přírody v ročních obdobích. Cílem tohoto setkání bylo poznat přírodní památky v okolí Vranova u Brna z pohledu právě probíhajícího ročního období – léta. Během procházky jsme si povídali o tom, co se děje v přírodě, když sluneční žár spaluje vše, na co dopadne. Ušli jsme celkově 6 kilometrů a všech 10 účastníků si tuto komentovanou procházku velmi chválilo.
V půlce září proběhla druhá vycházka s podtitulem Putujeme babím létem. Dozvěděli jsme se, co je babí léto a jak v přírodě probíhá. Po cestě jsme potkali několik studánek a Ing. Prýmková nám přečetla pár veršů od básníků, kteří se věnovali tomuto kraji ve svém díle.
Téma podzimu v přírodě jsme probrali na zatím nejnáročnější procházce, a to během výšlapu na Velkou Babu v půlce října. Velká Baba je jeden z nejvyšších kopců přírodního parku Baba s výškou 446 m. n. m., nacházející se mezi Řečkovicemi a Ivanovicemi. Pro výšlap se rozhodl jeden zcela nevidomý klient a několik těžce zrakově postižených osob, které trápí i jiné než zrakové zdravotní problémy. Všichni ale za doprovodu svých průvodců vyšli zdárně na vrchol. Na důkaz našeho úspěchu jsme se všichni podepsali do vrcholové knihy, která byla uložena ve schránce u turistického ukazatele na vrcholu. Ten pocit překonání sebe sama za tu námahu stál.
Zatím poslední aktivitou s Ing. Prýmkovou byla přednáška Zima aneb ticho nad krajinou na konci listopadu. Povídali jsme si o tom, co se v přírodě děje, nebo naopak neděje v zimě. Poznávali jsme také po hmatu plody různých plodin a společně jsme vyhodnotili sluchové mapy, které jsme tvořili na minulých procházkách přírodou. Na počtu zúčastněných klientů (celkem 10 posluchačů) i množství kladených dotazů je vidět, že zájem o přírodu mezi našimi klienty je velký. I proto budeme v těchto procházkách a besedách pokračovat i v roce 2017.
Aktivity proběhly v rámci projektu Do přírody s bílou holí podpořeného Statutárním městem Brnem (dotace z Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna).
Fotogalerie
29. 06.
Autor: Petra Šeneklová
V úterý 3. 5. 2016 jsme se s klienty znojemského TyfloCentra vydali na krásný výlet do malebného jihočeského městečka s názvem Třeboň. Protože jsme přijeli do města brzy, tak nás jeden klient, který je zde pravidelným hostem, provedl po Třeboni a ukázal nám například Bertiny lázně a vysvětlil, proč se tak jmenují. Tyto lázně jsou staršího typu, nové lázně se jmenují Aurora. Do Bertiných lázní jsme se mohli podívat, tak jsme této příležitosti využili. Po prohlídce jsme se přesunuli k zámku, kde jsme měli zarezervovanou prohlídku. Při příchodu k zámku jsme uslyšeli zavřeštění a tak jsme si říkali, co to asi je. Až po chvíli jsme uviděli krásného páva, který seděl v koruně stromu a shora na nás křičel. Při vstupu do zámku jsme se dozvěděli, že zámek Třeboň, perla v okvětí vodní růže, je renesanční sídlo posledního Rožmberka Petra Voka. V prvním sále jsme si mohli osahat masivní nábytek, který tam byl. Tento sál sloužil jako modlitebna. Na zámku jsme navštívili také jídelnu, přípravnu jídel a nápojů, alchymistickou laboratoř, obrazárnu a další. Dozvěděli jsme se, že se v dobách Petra Voka jedlo hlavně maso, zvěřina, hovězí a kuřecí. Ovoce bylo považováno za nezdravé. Pilo se hlavně pivo a víno. Petr Vok neměl žádné potomky a tak rod Rožmberků vymřel po meči i po přeslici. Zemřel ve věku 72 let. Dnes je zámek majetkem státu. Po prohlídce jsme šli k rybníku Svět, kde kotvila loď Modrásek, která s námi objela celý Svět. Pan kapitán nám povyprávěl, co zde žije za ryby, že je zde 400000 druhů. Také jsme se dozvěděli, že rybník má hloubku 150 centimetrů, takže lze plavat i daleko od břehu a třeba uprostřed si odpočinout. Dno je písčité. Po plavbě na lodi jsme si zašli do pivovarské restaurace na dobrý oběd a následně na nákup drobných suvenýrů a lázeňských oplatků. Před odjezdem domů jsme si na chvíli sedli v krásném parku a užívali si krásného počasí. Všem se výlet moc líbil a těšíme se na další.
16. 03.
Autor: Simona Jelečková
Ve středu 2. března jsme se s věrnými návštěvníky výletů Turistické ligy TyfloCentra Brno vydali na první letošní výlet, abychom oficiálně zahájili turistickou sezónu roku 2016. Turistická liga je soutěž, která má za cíl ocenit všechny, kteří se turistice věnují. Nabízí možnost dozvědět se něco o sobě, srovnání s ostatními, ale především má motivovat ke vhodné pohybové činnosti a dávat možnost zvítězit sám nad sebou.
Náš výlet začal v Útěchově. Turistickou sezónu jsme zahájili u turistického ukazatele Nad Útěchovem, 490 m. n. m. a na důkaz jsme se všichni vyfotili. Doufáme, že během letošní sezóny navštívíme spoustu krásných míst a ujdeme mnoho kilometrů.
A když už jsme tu turistickou sezónu zahájili, vydali jsme se vstříc první trase, a to z Útěchova na Vranov. Po chvíli nás ale nemile zaskočilo bláto, které se nám lepilo na boty a znepříjemňovalo chůzi. Zvolili jsme proto raději asfaltovou silnici. Po cestě jsme se také párkrát zastavili, abychom potrénovali svou paměť. Přečetli jsme si pětici slov a zkusili ji po chvíli zopakovat. Poté jsme přidali dalších pět slov a zase zkusili zopakovat. Vypadá, že nám paměť dobře slouží, ale i přesto se budeme snažit ji zlepšovat.
Po necelé hodině a půl jsme dorazili na Vranov. Přečetli jsme si zajímavosti o místním klášteře Paulánů a navštívili kostel Narození Panny Marie. Celoročně je v něm ke zhlédnutí pohyblivý betlém, který jsme si prohlídli. A protože hospůdka, kde bychom se mohli občerstvit, byla zavřená, vydali jsme se zpátky do Brna. Už teď se ale těšíme na naše další výlety do přírody.
Aktivita byla pořádána v rámci projektu Do přírody s bílou holí, realizovaného za finanční podpory Statutárního města Brna.
Fotogalerie
9. 03.
Autor: Jana Březinová
Včerejší březnové ráno bylo mrazivé a zimní počasí se projevilo naplno – padal sníh s deštěm a pofukoval studený větřík. Přesto jsme se shromáždili v hojném počtu a vlakem vyrazili do Mikulova. V Mikulově jsme se přesunuli místní hromadnou dopravou na náměstí, kde jsme se potkali s klienty z ostatních středisek. Na výlet se s námi vydali klienti břeclavského a brněnského TyfloCentra. Každý z početné skupiny obdržel překvapení, tedy hrneček horkého nápoje a vyrazili jsme v čele s průvodkyní na historické náměstí, kde naše prohlídka začínala. Dozvěděli jsme se historii náměstí, obhlídli sgrafitový dům, shlédli kašnu a sousoší Nejsvětější trojice. V dobré náladě a naladěni na historii jsme se přesunuli do Dietrichsteinské hrobky, kde jsme obdivovali sedící figuru knížete Emanuela Maxe z mramoru, poslouchali výklad o její historii výstavby, obdivovali její rozlehlost, vystoupali jsme na vyhlídku a prohlídli si v bočních lodích jednotlivé pohřební rakve na katafalcích. V hrobce se celkem nachází 45 rakví a najdeme zde jména známých osobností českých dějin např. Jak Křtitel Karel, Marie Terezie, Maxmilián, Anna Marie z Dietrichsteina. Nejstarší rakev jsme zde objevili z roku 1639 a nejmladší z roku 1909, všechny rakve jsou velmi dochované a velice zdobené. Po prohlídce hrobky jsme pokračovali přes náměstí do zámeckého parku, který prošel náročnou rekonstrukcí a stále je upravován do původní barokní podoby. Barokní podobu dokládá i rekonstrukce barokního lomeného schodiště do zámku, stavba připomínající bývalou oranžérii, rekonstrukce kašny či altánu. Zde jsme udělali hromadnou fotku, pokochali se výhledem na zámek a celý Mikulov a kolem přístupové cesty k zámku pokračovali do židovské čtvrti. Zde jsme obdivovali Horní synagogu, která se zachovala jako jediná z původních dvanácti v Mikulově a je jediná dochovaná tzv. polského typu na Moravě.. Dále jsme se dozvěděli částečnou historii, obdivovali dřívější rabiát a dům, ve kterém žil dříve Alfons Mucha a je též židovského typu. V židovské čtvrti jsme prohlídku města zakončili a vyrazili na pozdní oběd, protože většina účastníků výletu měla již hlad. Po obědě jsme se všichni rozloučili a odcestovali každý do svého místa výjezdu. Doufám, že se opět potkáme u společných akcí, protože ta včerejší byla velmi vydařená a všem zúčastněným se líbila. Proto dalšímu výletu zdar!
Fotoalbum
17. 02.
Autor: Jana Březinová
V úterý 16. 2. 2016 bylo velmi chladno a pofukoval studený větřík, přesto jsme se vydali se znojemskými klienty TyfloCentra do Miroslavi. Ze Znojma do Miroslavi jsme cestovali autobusem, kde již během cesty vládla veselá nálada a nadšená očekávání dnešního výletu. Po příjezdu jsme se vypravili na zámek, kde jsme se dozvěděli jeho historii založení včetně pověsti o bájné kněžně Miroslavě, prohlídli si zrestaurované interiéry a dokonce jsme navštívili i část neopraveného zámku – místní žalář, dle novodobých teorií spíše zámeckou klenotnici. Během prohlídky jsme shlédli video dokumentující opravy zámku, prohlídli jsme si architektonické návrhy Zdeňka Fráňka, výstavu děl akademického sochaře Pavla Krbálka, výstavu technických modelů z lega Daniela Sterzika, s údivem jsme sledovali Slovanskou epopej na velkoformátových puzzlích (20 obrazů vysokých 180 cm z 163 000 dílků o váze 97 kg, skládané od února do května 2015 za pomoci 266 dobrovolníků, kteří neztratili ani jeden dílek) a na závěr shlédli sbírku historických puzzlí Anny Počarovské a velkoformátové puzzle o 53 000 dílkách, které je zapsáno do českého rekordu ve velikosti a rychlosti složeného puzzle (složeno za 62 hodin 47 minut v počtu 32 lidí). Po prohlídce byli všichni nadšení a ještě dlouho debatovali o velikosti a náročnosti puzzlí i ostatních exponátů, se kterými jsme měli možnost se během prohlídky seznámit. Po prohlídce jsme zamířili do místní restaurace, kde jsme doplnili energetické zásoby a vydali jsme se na místní židovský hřbitov. Miroslavský židovský hřbitov se nachází necelých 600 metrů od zámku. Židovským hřbitovem nás provedla p. Ryšavá, které se o hřbitov dlouhodobě stará a udržuje jej ve stavu přístupném veřejnosti. Od ní jsme se dozvěděli nejenom historii hřbitova a historii jednotlivých lidí a jejich náhrobků, ale i historii místní židovské obce, ukázala nám specifika na jednotlivých náhrobcích, vysvětlila odlišnosti tehdejšího způsobu a dnešního způsobu pohřbívání a ke konci prohlídky ukázala i pozůstatky bombardování ruských vojenských jednotek při osvobozování v roce 1945. Obě prohlídky byly velmi poučné, zajímavé a průvodkyně je podaly velmi vyčerpávajícím způsobem. I přes velkou zimu byli klienti z prohlídek nadšení a pochvalovali si, že se zase něco nového dozvěděli.
Fotogalerie
