6. 04.
Autor: Jana Březinová
Včera se naši znojemští klienti TyfloCentra společně vypravili na výstavy do Domu umění. Při příchodu na nás již čekala naše průvodkyně Mgr. Monika Mažárová, která nás velmi mile přivítala a nastínila, jak vše bude probíhat. Nejprve jsme se vydali na výstavu „Zpátky do pohádky“, kde se nacházely kostýmy z hudebních pohádek Československé a pak následně České televize z let 1969 – 2008. Na výstavě jsme viděli cca 60 kostýmů a Mgr. Mažárová nám umožnila, abychom si je mohli prohlédnout ze všech stran a velmi zblízka vzhledem ke zrakové vadě. Nejstarší kostýmy pocházejí z pohádky Popelka a Zlatovláska, které jsou ze 60. a 70. let 20. století, nejnovější kostýmy byly z pohádky Kouzla králů, která byla natočena v roce 2008. Na výstavě byly vystaveny kostýmy ze 14 pohádek a našim klientům se nejvíce líbily kostýmy z nejnovější pohádky „Kouzla králů“, ale nadšení byli i z pohádky „Královna Koloběžka I.“, „Krkonošské pohádky“, „Ať přiletí čáp, královno“ a „Zlatovláska“. Překvapením pro nás byla pohádka „O chytrém Honzovi aneb Jak se Honza stal králem“, protože skoro nikdo pohádku neviděl a její kostýmy jsou velmi netradiční, zpracovány ve stylu Studio kamarád (Jů a Hele) výtvarníkem Stanislavem Holým. Při prohlížení a poslechu výkladu nám v pozadí hrály nejznámější hity z těchto pohádek. Navíc bylo u vstupu nachystáno i několik židlí a ke shlédnutí zde byla černobílá Popelka, kde hlavní roli ztvárnila Eva Hrušková. Klienti byly z černobílé Popelky unešení, neodolali a na chvíli se posadili. Při sledování pohádky byl dokončen výklad od Mgr. Mažárové a nabídnuta místní „herna“, kde bylo možné haptickým způsobem pomoci Popelce z pohádky „Tři oříšky pro Popelku“ přebrat hrách a čočku, zahrát si na klavír, pomoci Jiříkovi ze „Zlatovlásky“ a nahradit mravenečky ve sbírání perel apod. I přesto, že herna je připravena pro menší návštěvníky, skoro všichni klienti hernu vyzkoušeli a byli spokojení. Poté jsme se přesunuli na výstavu „Mince zemí Koruny české“, kde se nachází výstava českých mincí a medailí ze sbírky Josefa Květoně. Sbírka byla shromážděna na konci 19. století a začátkem 20. století. Ve sbírce najdeme nejstarší mince všech ražeb z území českého státu od historických počátků do ukončení činnosti pražské mincovny v roce 1857. Sbírka je doplněna mincemi českých panovníků i mimo území českého státu a ražbami cizích vydavatelů, kteří mají vztah k historickým událostem na našem území. Protože všechny mince a medaile jsou střeženy a jsou ve vitrínách, připravila si pro nás p. Mažárová kopie, které byly umožněny k haptické prohlídce. Drželi jsme v ruce nejenom dukát, ale i český groš, tolar, místní znojemská platidla aj. Výklad byl doplněn o historii místní mincovny, která se nacházela v dnešních místech Znojemského podzemí, a o ukázku původní ražby mincí, kde jsme dostali k haptické prohlídce střižek, raznici, palici a samotný stroj. Exkurzi do Domu umění ve Znojmě jsme zakončili v 2. patře, kde se nachází výstava „Staré umění Znojemska“. Součástí výstavy je hlava královny, tzv. Znojemské Libuše, z poslední třetiny 13. století, která byla objevena na dnešní Obrokové ulici a je nejstarším exponátem výstavy. Mgr. Mažárová si pro nás připravila kopii originálu, která je určena k haptické prohlídce a všichni klienti se tedy dozvěděli, jak ona bájná Znojemská Libuše vypadá. Mgr. Mažárové patří velké poděkování, protože se klientům velice důsledně věnovala, výklad i prohlídku „nám ušila na míru“ a veškerý výklad podala velmi vyčerpávajícím způsobem. Klienti byli spokojení, výklad se jim líbil a ještě dlouho diskutovali nejenom o kostýmech, pobrukovali si známé písničky z pohádek, ale probírali i ražbu a historii mincí.
16. 03.
Autor: Jana Březinová
Protože se nám blíží Velikonoce, svátky jara a jeden z nejvýznamnějších křesťanských svátků, rozhodli jsme se s klienty jarní výtvarnou dílnu zaměřit právě na toto téma. Jedním z velikonočních symbolů je vejce, které je v mnohých kulturách symbolem plodnosti, života a vzkříšení. Navíc zdobení skořápek sahá až do pravěku, proto jsme se rozhodli tuto tradici neporušit a namalovat si kraslice, které jsme ozdobili pomocí laků na nehty. Použili jsme jednoduchou, ale ve výsledku krásnou metodu barvení vajec. Připravili jsme si misku s vodou, do ní nakapali laky na nehty ve vybraných odstínech a promíchali párátky či špejlemi. Po nachystání vzorů jsme vyfouklé vajíčko připevnili na špejli a ponořili do vody s obrazcem. A výsledky opravdu stály za to! Každá kraslice byla originál a klienti z této techniky byli nadšení. Dle jejich slov: „Něco tak jednoduchého a pěkného už dlouho neviděli.“ a „Nová technika barvení vajec je velmi rychlá a určitě ji zkusíme i doma.“ Každý klient si vytvořil minimálně tři kraslice. Na dozdobení slavnostního velikonočního stolu jsme na závěr dílny zasadili osení do nazdobených pet lahví. Klienti si do osení ihned zapíchli nazdobené kraslice a odcházeli s pocitem dobře vykonané práce. A většina se těšila, jak ukáže své krásné výrobky doma a jak budou všichni ohromeni!
16. 03.
Autor: Jana Březinová
Protože klienti znojemského TyfloCentra chodí pravidelně na akce do naší klubovny, začala letošní rok nová aktivita a to „Rotopedem napříč Evropou – ze Znojma až do Říma“. Klienti, kteří se pravidelně účastní různých aktivit v klubovně, mají možnost šlápnout do pedálů rotopedu a ušlapat kousek z trasy Znojmo-Řím. Celá trasa je dlouhá 1228 kilometrů a je rozdělená na několik etap a kilometry se postupně sčítají (jak v etapách, tak jednotlivým klientům). Protože naši klienti pilně jedou na rotopedu, již v březnu jsme se přiblížili k městu Vídeň, které je vzdáleno 118 kilometrů od začátku cesty, tedy od Znojma. Každá etapa končí významným městem, např. Vídeň, Graz, Maribor. Při každém přiblížení nebo projetí cílového místa etapy se koná cestovatelská beseda. A protože jsme se přiblížili k městu Vídeň, první cestovatelská beseda byla o tomto městě. Klienti se dozvěděli historické souvislosti se vznikem Vídně, její současnou podobu, historii jednotlivých památek jak ve Vídni, tak i v nejbližším okolí. K vyprávění jim byly promítány fotky z jednotlivých míst a posezení zpříjemněno vídeňskou kávou a typickým jablkovým štrúdlem. Je pravda, že někteří by uvítali spíše vyhlášený vídeňský řízek, ale i na jablkovém štrúdlu si velmi pochutnali a nabrali síly na další kilometry. A co že nás to čeká příště? Cílem druhé etapy je Graz, ale na ten si ještě chvíli počkáme – máme před sebou 373 kilometrů!
9. 03.
Autor: Jana Březinová
Včerejší březnové ráno bylo mrazivé a zimní počasí se projevilo naplno – padal sníh s deštěm a pofukoval studený větřík. Přesto jsme se shromáždili v hojném počtu a vlakem vyrazili do Mikulova. V Mikulově jsme se přesunuli místní hromadnou dopravou na náměstí, kde jsme se potkali s klienty z ostatních středisek. Na výlet se s námi vydali klienti břeclavského a brněnského TyfloCentra. Každý z početné skupiny obdržel překvapení, tedy hrneček horkého nápoje a vyrazili jsme v čele s průvodkyní na historické náměstí, kde naše prohlídka začínala. Dozvěděli jsme se historii náměstí, obhlídli sgrafitový dům, shlédli kašnu a sousoší Nejsvětější trojice. V dobré náladě a naladěni na historii jsme se přesunuli do Dietrichsteinské hrobky, kde jsme obdivovali sedící figuru knížete Emanuela Maxe z mramoru, poslouchali výklad o její historii výstavby, obdivovali její rozlehlost, vystoupali jsme na vyhlídku a prohlídli si v bočních lodích jednotlivé pohřební rakve na katafalcích. V hrobce se celkem nachází 45 rakví a najdeme zde jména známých osobností českých dějin např. Jak Křtitel Karel, Marie Terezie, Maxmilián, Anna Marie z Dietrichsteina. Nejstarší rakev jsme zde objevili z roku 1639 a nejmladší z roku 1909, všechny rakve jsou velmi dochované a velice zdobené. Po prohlídce hrobky jsme pokračovali přes náměstí do zámeckého parku, který prošel náročnou rekonstrukcí a stále je upravován do původní barokní podoby. Barokní podobu dokládá i rekonstrukce barokního lomeného schodiště do zámku, stavba připomínající bývalou oranžérii, rekonstrukce kašny či altánu. Zde jsme udělali hromadnou fotku, pokochali se výhledem na zámek a celý Mikulov a kolem přístupové cesty k zámku pokračovali do židovské čtvrti. Zde jsme obdivovali Horní synagogu, která se zachovala jako jediná z původních dvanácti v Mikulově a je jediná dochovaná tzv. polského typu na Moravě.. Dále jsme se dozvěděli částečnou historii, obdivovali dřívější rabiát a dům, ve kterém žil dříve Alfons Mucha a je též židovského typu. V židovské čtvrti jsme prohlídku města zakončili a vyrazili na pozdní oběd, protože většina účastníků výletu měla již hlad. Po obědě jsme se všichni rozloučili a odcestovali každý do svého místa výjezdu. Doufám, že se opět potkáme u společných akcí, protože ta včerejší byla velmi vydařená a všem zúčastněným se líbila. Proto dalšímu výletu zdar!
Fotoalbum
17. 02.
Autor: Jana Březinová
V úterý 16. 2. 2016 bylo velmi chladno a pofukoval studený větřík, přesto jsme se vydali se znojemskými klienty TyfloCentra do Miroslavi. Ze Znojma do Miroslavi jsme cestovali autobusem, kde již během cesty vládla veselá nálada a nadšená očekávání dnešního výletu. Po příjezdu jsme se vypravili na zámek, kde jsme se dozvěděli jeho historii založení včetně pověsti o bájné kněžně Miroslavě, prohlídli si zrestaurované interiéry a dokonce jsme navštívili i část neopraveného zámku – místní žalář, dle novodobých teorií spíše zámeckou klenotnici. Během prohlídky jsme shlédli video dokumentující opravy zámku, prohlídli jsme si architektonické návrhy Zdeňka Fráňka, výstavu děl akademického sochaře Pavla Krbálka, výstavu technických modelů z lega Daniela Sterzika, s údivem jsme sledovali Slovanskou epopej na velkoformátových puzzlích (20 obrazů vysokých 180 cm z 163 000 dílků o váze 97 kg, skládané od února do května 2015 za pomoci 266 dobrovolníků, kteří neztratili ani jeden dílek) a na závěr shlédli sbírku historických puzzlí Anny Počarovské a velkoformátové puzzle o 53 000 dílkách, které je zapsáno do českého rekordu ve velikosti a rychlosti složeného puzzle (složeno za 62 hodin 47 minut v počtu 32 lidí). Po prohlídce byli všichni nadšení a ještě dlouho debatovali o velikosti a náročnosti puzzlí i ostatních exponátů, se kterými jsme měli možnost se během prohlídky seznámit. Po prohlídce jsme zamířili do místní restaurace, kde jsme doplnili energetické zásoby a vydali jsme se na místní židovský hřbitov. Miroslavský židovský hřbitov se nachází necelých 600 metrů od zámku. Židovským hřbitovem nás provedla p. Ryšavá, které se o hřbitov dlouhodobě stará a udržuje jej ve stavu přístupném veřejnosti. Od ní jsme se dozvěděli nejenom historii hřbitova a historii jednotlivých lidí a jejich náhrobků, ale i historii místní židovské obce, ukázala nám specifika na jednotlivých náhrobcích, vysvětlila odlišnosti tehdejšího způsobu a dnešního způsobu pohřbívání a ke konci prohlídky ukázala i pozůstatky bombardování ruských vojenských jednotek při osvobozování v roce 1945. Obě prohlídky byly velmi poučné, zajímavé a průvodkyně je podaly velmi vyčerpávajícím způsobem. I přes velkou zimu byli klienti z prohlídek nadšení a pochvalovali si, že se zase něco nového dozvěděli.
Fotogalerie
