18. 01.
Autor: Eva Pexová
V rámci projektu Slepotou život nekončí se ve Znojmě 8. listopadu uskutečnilo první podpůrné a brainstormingové setkání klientů. Setkali se zde klienti různých věkových skupin i zájmů a společně probírali a řešili změny, které nastanou v oblasti pracovního práva v roce 2012.
Nejprve jsme shrnuli základní fakta týkající se reformy zákona o zaměstnanosti např. změny výše příspěvků zaměstnavatelům na mzdy zaměstnanců, rušení chráněných dílen a zavádění chráněných pracovních míst i zrušení statutu zdravotně znevýhodněných osob. Následně klienti mezi sebou diskutovali jak a jestli se jich připravované změny dotknou. Zlepší se nebo zhorší jejich pozice na trhu práce? Otázek padalo hodně a diskuze byla dlouhá a zajímavá. Někteří klienti se odpovědi na své otázky dozvěděli, jiní musí počkat na reálné zavedení zákona do praxe. Všichni se ale shodly na tom, že by rádi získali víc informací a budou situaci sledovat i nadále. Klienti také projevili zájem zúčastnit se besedy s poradkyní Národní rady zdravotně postižených o změnách v sociální oblasti, která se uskuteční v úterý 13. prosince.
Tato brainstormingová setkávání budou ve znojemském TyfloCentru probíhat v rámci projektu Slepotou život nekončí pravidelně, každé 4 měsíce, vždy na jiné téma. Setkání mají sloužit k setkávání klientů, vzájemné podpoře a sdílení zkušeností získaných při vzdělávání, hledání zaměstnání a práci samotné.
29. 11.
Autor: Eva Pexová
Ačkoliv se povídání o Zakarpatské Ukrajině nekonalo v moravskokrumlovské knihovně poprvé, bylo obsazeno do posledního místečka. Je vidět, že oblast Zakarpatské Ukrajiny je nám velmi blízká. Pondělní beseda byla specifická ještě v tom, že byla speciálně připravena pro klienty TyfloCentra. Kromě povídání o městech, památkách a přírodě byly tedy připraveny i předměty k haptické prohlídce. Popis a obrázky překrásných Karpat doplnila ovčí vesta, typická pro místní chladné počasí, dřevěné šperky od místních umělců, turistické boty zakoupené ve městě Volovec a také kameny se zajímavými reliéfy, které si paní Jana Puchegger Chadalíková přivezla z výstupu na horu Bužora. Kromě přírody nebyli účastnící besedy ochuzeni ani o památky Zakarpatí. Určitě všechny zaujala historie statečné obrany mukačevského hradu Palanok, kterou vedla Ilona Zrinská (uherská šlechtična) proti Habsburkům. Neméně zajímavou část historie hradu tvoří i pověst o tom, jak samotný Lucifer dopomohl k vodě v hradní studně jeho tehdejšímu majiteli Korjatovičovi. Povídalo se také o dalším velkém městě Zakarpatské Ukrajiny, Užgorodě, kde se nachází velmi zajímavý a poučný skanzen rusínské kultury. Své místo měly v rámci besedy také ukázky svíček a šátku, který si paní Jana přivezla z pravoslavného kostela v Chustu. Beseda byla doplněna i ochutnávkou kvasu, což je typický nealkoholický ukrajinský nápoj. Ochutnávaly se také čokoládové bonbóny a dva druhy čaje, přivezené z oblasti Siněvirského jezera, které je přezdívané Perla Karpat. Na své si ale přišli i vidící návštěvníci besedy. Byl pro ně připraven videoklip s písničkou Ruslany (známá ukrajinská zpěvačka), který je určen pro cestovní kanceláře k propagaci turistiky v Zakarpatí a také se promítaly ukázky z dvd, které přímo mapovaly cestu paní Jany po Zakarpatské Ukrajině. Protože zájezd, kterého se paní Jana v červenci 2011 zúčastnila, pořádala znojemská Charita, nechyběla ani zmínka o projektech, které Charita na Ukrajině podporuje – svíčková dílna a Dům na půli cesty.
29. 11.
Autor: Eva Pexová
Tak zněl podtitul Dne otevřených dveří TyfloCentra v Moravském Krumlově. Naše klienty, studenty i širokou veřejnost jsme pozvali v pátek 25. listopadu do prostor Městské knihovny v Moravském Krumlově, abychom jim přiblížili život lidí se zrakovým postižením a to, jak jim mohou služby TyfloCentra pomoci.
V půl deváté jsme zahájili první besedy, které si během celého dne přišlo poslechnout množství žáků a studentů z obou základních škol a gymnázia v Moravském Krumlově, přivítali jsme i děti ze základní školy z Olbramovic. Při povídání jsme se zaměřili na to, jak se žije lidem se zrakovým postižením, jak pomoci nevidomému, a které pomůcky ulehčují těžce zrakově postiženým orientovat se nejen v domácnosti, ale i v běžném terénu venku.
Pro návštěvníky jsme tedy v prostorách knihovny připravili: výstavku pomůcek pro nevidomé a slabozraké, možnost vyzkoušet si chůzi s bílou holí, hry pro nevidomé a slabozraké, informační letáky, ukázku práce s ozvučenými elektronickými pomůckami – počítačem a mobilním telefonem. Návštěvníky ale nejvíc zaujali brýle, které simulovali jednotlivé oční vady např. šedý zákal, makulární degeneraci čí praktickou slepotu. Tak si mohl každý zájemce na chvíli vyzkoušet jaké to je, žít se zrakovým postižením.
Po celou dobu Dne otevřených dveří byly návštěvníkům k dispozici dvě pracovnice TyfloCentra a také jedna nevidomá klientka. Všichni ochotně odpovídali na dotazy nejen ohledně života lidí se zrakovým postižením, ale také o službách, které TyfloCentrum svým klientům nabízí v oblasti poradenství, volnočasových aktivit a asistencí.
Závěrem bychom rádi poděkovali naší nevidomé klientce Petře, která přišla pomoci s předvedením ozvučeného počítače, dvěma dobrovolnicím z gymnázia a také pracovnicím Městské knihovny za pomoc a podporu při organizaci akce.
15. 11.
Autor: Eva Pexová
Je to s podivem, TyfloCentrum ve Znojmě existuje už skoro 5 let a ještě jsme s klienty nebyli ve Vídni. Přitom je to od nás co by kamenem dohodil a i klienti se nás často ptali, jestli podobnou akci neplánujeme. A tak jsme se rozhodli, že to vezmeme z gruntu. Nejprve pro klienty naše hlavní průvodkyně, Jana Puchegger Chadalíková nachystala přípravnou besedu, kde nám nastínila kam se podíváme a na co se máme připravit. 15. října jsme tedy mohli vyrazit směr Vídeň. Naše průvodkyně sebou tentokrát vzala i svého manžela Winfrieda Puchegger. Ten ve Vídni dlouhá léta žil, takže výklad k jednotlivým památkám a historickým událostem opravdu stál za to a byl jak se patří autentický.
Ve Znojmě jsme nasedli do dvoupatrového vlaku, Weisel (lasička) a za hodinu a půl už jsme vystupovali na zastávce Vien, Pratersterne. Od nádraží jsme došli pěšky do centra města ke katedrále sv. Štěpána a vystoupali jsme na věž, odkud je rozhled na celou Vídeň. Vedle katedrály stojí její zmenšený kovový model, který si mohli naši nevidomí klienti prohlédnout i hapticky. Poté jsme se vydali k Hofburgu, prošli jsme na hradní nádvoří a prohlédli si budovy, ve kterých úřadují prezident a předseda vlády Rakouska. Dál jsme pokračovali na náměstí Hrdinů a prohlédli si dvě velké jezdecké sochy – prince Evžena Savojského a Arcivévody Karla. Došli jsme až na náměstí Marie Terezie a prohlédli si její sochu, odtud jsme kolem knihovny a kolem Domu motýlů došli zpět do centra. Někteří z nás si dali oběd, ale většina se vydala do slavné kavárny Havelka, z které přímo sálá atmosféra vídeňského kavárenského života. Po obědě jsme kolem Státní opery prošli ke Karlskirche, směrem k největšímu vídeňskému tržišti Nashmarkt. Nebyl problém tu strávit skoro další dvě hodiny. Nejprve jsme si prošli celé tržiště a objevovali široký sortiment zboží, které se tu prodává. Najdete tu vše od mořských ryb, maso, sýry, ovoce, zeleninu, až po turecké sladkosti a olivy. Odpoledne už pokročilo a my se museli vydat na zpáteční cestu k nádraží. Šli jsme kolem budovy Secession a prohlédli si sošky několika želv před vchodem. Nakonec jsme se zastavili o Donnerovy kašny, která představuje 4 největší řeky Rakouska a v centru kašny je socha Prozřetelnosti. Pak už nás čekala jen cesta metrem na nádraží a vlakem zpět do Znojma. Velké poděkování klientů i pracovníků patří našim průvodcům Janě Puchegger Chadalíkové a jejímu manželovi, díky nim byl náš zážitek z návštěvy Vídně opravdu bezchybný.
Fotogalerie
3. 05.
Autor: Eva Pexová
V mnohých větších městech v poslední době vznikají v muzeích a podobných institucích v rámci
přístupnosti informací oddělení pro nevidomé a slabozraké návštěvníky. Myslím si, že je to určitě
záslužná činnost. Kolikrát ale nevidomý člověk takové oddělení navštíví? Jednou, dvakrát, třikrát…? A
pak už to zná a jeho návštěvy tím končí.
Ve Znojmě na to jdeme trochu jinak. My tady zatím nepotřebujeme speciální oddělení, spíše se
snažíme umožňovat lidem s postižením zraku poznání průběžně a jednotlivé prohlídky připravovat
přímo podle požadavků návštěvníků. Skoro by se mi chtělo napsat, že nepotřebujeme speciální
oddělení, protože máme v JMM dlouhodobého spolupracovníka, který se znojemským TyfloCentrem
aktivně komunikuje a spolupracuje, pana Jaroslava Šmerdu. A jednu takovou prohlídku připravil pan
Šmerda právě tento týden.
Součástí prohlídky bylo seznámení s budovu JMM z hlediska architektury a historie a také seznámení
se s jednotlivými expozicemi, které jsou návštěvníkům k dispozici. Postupně si skupinka klientů
znojemského TyfloCentra a jejich průvodci prohlédli nádvoří JMM, kašnu (kterou dokonce kvůli
prohlídce na chvíli spustili do provozu), sochy na nádvoří. Vše bylo doplněno zajímavým a podrobným
výkladem. Následoval přesun do Křížové chodby, která nás přivítala v dosti strohé podobě, protože
momentálně byla zahájena její rekonstrukce. Zato jsme ale k rekonstrukci malým dílem mohli přispět.
Zájemci dostali škrabku na zeď a vyzkoušeli si na chvíli, jak náročná práce dělníky při rekonstrukci
čeká.
Orientální salonek na nás ale čekal v plné kráse. Byla nám umožněna haptická prohlídka japonského
samuraje i některých jeho zbraní a vybavení.
V horním patře JMM na nás pak čekala opravdová lahůdka. Mgr. Šmerda si pro naše klienty připravil
ukázky z jednotlivých expozic, abychom si udělali představu, co všechno JMM nabízí k poznání.
Postupně tak našima rukama procházela historie v podobě některých předmětů z vykopávek
(archeologická expozice), různé horniny a zkameněliny (geologická expozice), ukázky exponátů
z přírodovědné expozice a stranou nezůstala ani moderní technika – součásti počítače.
Na ty nejodvážnější pak čekal ještě sestup do muzejního sklepení a jeho prohlídka.
Spolupráce pana Jaroslava Šmerdy s TyfloCentrem se již pomalu stala tradicí. V loňském roce
proběhla výstava Putující kameny aneb Pravidla chaosu, na jejíž přípravě se podílelo JMM (Mgr.
Šmerda především) a znojemské TyfloCentrum, na letošní zajímavou prohlídku by v budoucnu mohla
navázat další akce, která se zatím pomalu rodí v hlavě pana Šmerdy – „Ozvěny muzejní noci“ 2012.
