27. 06.
Autor: Silvie Stehlíková
Kdo si sobotního rána 21.6. přivstal a zúčastnil se leteckého dne pro handicapované na letišti u Náměště nad Oslavou, nelitoval ani na chvíli. Společná akce znojemského a brněnského TyfloCentra, na kterou se všichni těšili, se velmi vydařila. Největším lákadlem, kvůli kterému jsme se akce zúčastnili, byly bezesporu vyhlídkové lety. Letělo se letounem L 410 Turbolet z letiště až nad Brněnskou přehradu a nazpět. Vyhlídkový let trval asi 20 minut a byl pro mnohé nezapomenutelným zážitkem, pro některé dokonce splněným snem. Příjemným zpestřením, při čekání mezi jednotlivými lety, byl také bohatý doprovodný program připravený pracovníky letecké základny. Měli jsme možnost prohlédnout si a osahat hasičskou techniku, pozemní letištní techniku a dokonce si i sednout do kokpitu vojenského vrtulníku. Pro milovníky zvířat byla připravena ukázka výcviku poslušnosti služebních psů a také ukázka dravců. Na své si přišli i obdivovatelé zbraní. Po návštěvě letiště, vyhlídkových letech a skvělém vojenském guláši, jsme se vydali na prohlídku Náměště na Oslavou. Po dobré kávě a zákuscích z místní cukrárny jsme ještě stihli navštívit Muzeum řeznictví rodiny Pavlíčkovi. Muzeem nás, s bohatým komentářem a množstvím předmětů k osahání, provedla Jaroslava Pavlíčková, která spolu s bratrem pokračuje v odkazu svého otce, jež byl vášnivým sběratelem historických řeznických nástrojů. Měli jsme tak možnost si vyslechnout poutavé vyprávění o historii řeznictví v Čechách a prohlédnout si největší sbírku unikátních řeznických nástrojů v ČR. Náš velký den se poté nachýlil ke konci a my jsme plni zážitků a dojmů, ač neradi, zamířili zpět k domovu.
Velký dík patří všem vojákům a letcům z Náměště nad Oslavou a Hradce Králové za prožití nádherného a nezapomenutelného dne a splnění dětských snů.
18. 06.
Autor: Tereza Kozderová
Lodní zvon ohlásil nástup, motor se rozeběhl a parník vyrazil vstříc své cestě po vodě. Takto nějak začínala naše plavba na parníku. V úterý 17. června úderem 15. hodiny byla většina posádky naloděna a my jsme se mohli vydat vstříc naší plavbě na parníku. S příjemným výletním počasím jsme mohli obdivovat krásy a tajemná zákoutí brněnské přehrady. Na palubě parníku byli zástupci nejen z řad klientů Brna, ale i Vyškova a Znojma. Mohli jsme se tak všichni setkat, pobavit se mezi sebou a poslechnout si cimbálovou skupinu Jak chceš!, která nám po celou dobu plavby vyhrávala na spodní palubě.
Plavba na parníku byla ve znamení setkávání, ale také i ocenění našich turistů. Díky projektu Turistická liga můžeme odměňovat naše vytrvalé turisty, kteří s námi chodí pravidelně na vycházky. Celkově (za 4 roky) máme za sebou 1743 km. V letošním roce jsme ušli krásných 75 km. Na třetím místě se umístil klient s 41 km v nohou a jako odměnu si odnesl poukaz do obchodu se sportovním vybavením. Na druhém místě se umístil vytrvalý turista s 55 ušlými kilometry a odměnou mu jsou poukazy do zdravotnických potřeb. Na krásném prvním místě se umístila žena, ušla celkových 75 km, zúčastnila se tedy všech vycházek a jako odměnu dostala 10 vstupů do solné jeskyně. Ostatním, kteří s námi na vycházky chodí, děkujeme a doufáme, že s námi půjdete zase. I když nejsme ocenění nějakou cenou, odměnou nám může být dobrý pocit z toho, že jsme se pohybovali, viděli jsme u toho nové věci a mnoho se dozvěděli.
Naše „lodní akce“ byla i jakýmsi malým zakončením jedné sezóny. Proto bych chtěla ještě jednou moc poděkovat nejen našim klientům, ale i všem pracovníkům, kteří zajišťují jednotlivé služby, i těm, kteří se podílejí na chodu TyfloCentra samotného.
Buďte nám nakloněni i nadále, již nyní pilně pracujeme na tom, abychom pro Vás připravili další zajímavé aktivity.
5. 06.
Autor: Petra Šeneklová
V úterý jsme se s klienty vydali na výlet na Starou vodárnu ve Znojmě. Odpoledne jsme se sešli v TyfloCentru a vydali se Karolíninymi sady ke Staré vodárně, kde jsme se sešli s vodáckým instruktorem Ondřejem Antošem, který nám popovídal o historii vodárny a vodáctví na Znojemsku. Dozvěděli jsme se například, že Znojemská přehrada slouží jako zásobárna pitné vody, a že tu kdysi byly bazény na čištění vody. Prohlédli jsme si areál vodárny a šli jsme na prohlídku do věžičky, která je součástí budovy vodárny. V prvním podlaží věžičky je na terase botanická zahrada, složená z typických zástupců rostlin, rostoucích v Národním parku Podyjí. Dozvěděli jsme se také o tom, jaké je volnočasové vyžití na vodárně a prohlédli jsme si tělocvičnu, kam chodí veřejnost cvičit. Po prohlídce jsme zavítali do půjčovny lodí, která je součástí vodárny. Všichni jsme dostali vesty a pádla a ještě na souši jsme si zkusili jak pádlo držet a jak zabírat. Po této zkoušce už nastala slíbená vyjížďka. Projeli jsme pod několika mosty a někteří si prohlíželi malebnou přírodu, která byla všude kolem nás. Na konci vyjížďky nám začalo mírně pokapávat, ale všichni byli s výletem moc spokojení. Děkujeme Davidu Grossovi za zapůjčení lodí a instruktorům za vstřícnost a ochotu.
Už se těšíme někdy příště na další svezení.
Fotogalerie
30. 05.
Autor: Petra Šeneklová
Co je bouldering jsme si mohli vyzkoušet v pondělí ve Znojmě na umělé boulderingové stěně. Sešli jsme se na zastávce a šli jsme na stěnu. Na začátku jsme si sedli a paní provozovatelka nám pověděla, co to boulder vlastně je. Název pochází z anglického slova boulder, což v překladu znamená „balvan“. Bouldering je druh lezení krátkých cest nízko nad zemí bez použití lana. Jak ze samotného názvu vyplývá, typickým terénem pro bouldrování jsou různé balvany a malé skalky. Lezou se rovné cesty, převisy, ale může se lézt i do strany, čemuž se říká traverzování. Pod stěnou je silná matrace, takže když někdo padá, tak se nemusí bát, že si ublíží. Je lepší, když každý lezec má pod sebou někoho, kdo by ho v případě pádu mohl zachytit. Měli jsme možnost osahat si chyty různých velikostí a také ocelové kartáče, kterými se chyty čistí, aby neklouzaly. Další pomůckou, kterou lezci při lezení používají, je magnézium proti pocení rukou a také speciální boty, kterým se říká lezečky. Po této přednášce jsme si mohli samotný bouldering vyzkoušet. Hned se našlo několik zájemců, kteří si řekli, že lezení bez lana vyzkouší. Všem to šlo dobře, někdo si troufl i na převis. V převisu jsou cesty náročnější, ale ti kteří lezení v převislé stěně zkusili, byli úspěšní. Byl to výborný adrenalinový zážitek a všem klientům se akce moc líbila. Všichni si odnesli zážitek z lezení bez lana.
Fotogalerie
23. 05.
Autor: Petra Šeneklová
V úterý 20. 5. jsme s klienty brněnského TyfloCentra a ostatních středisek vydali na výlet za vůní tvarůžků do Loštic a na hrad Bouzov. Ráno jsme se sešli na autobusové zastávce u Grandu a společně se vydali na cestu do Loštic. Hned po příjezdu do Loštic jsme navštívili Muzeum olomouckých tvarůžků, kde nám průvodkyně vysvětlila, z čeho se tvarůžky vyrábí a pustila nám filmové zpracování historie tvarůžků v Lošticích „Příběh neobvyklé vůně z vyprávění stréčka Křópala“. Firmu AW založil Alois Wessels v 19. století, vzal si půjčku, koupil dům, najal několik děveček a začal podnikat ve výrobě tvarůžků. Pomocí dřevěné tvarovací klapačky vyrobila jedna děvečka v průběhu pracovní směny až 6000 kusů tvarůžků.
Výrobna AW je jediná na světě, která může vyrábět pravé olomoucké tvarůžky, v roce 2013 získala ochrannou známku, která je na každém balení jejich výrobků. Po návštěvě muzea měli klienti volný program, někdo navštívil firemní prodejnu a vybral si ze širokého sortimentu firmy. Další zašli do tvarůžkové cukrárny, kde mohli ochutnat sladké i slané zákusky z tvarůžků. A někteří zavítali na voňavý oběd do zdejší restaurace. Odpoledne pak následoval rychlý přesun hrad Bouzov a jeho komentovaná prohlídka. Průvodkyně Lenka Havlínová nás provedla jednotlivými sály a každý si mohl osahat veškeré zařízení místností. Zajímavé byly hlavně dřevořezby a bohatě zdobená kachlová kamna, která byla dokonale řemeslně zpracovaná. Dozvěděli jsme se o zakladateli Bouzova – Búzovi z Búzova a jeho následovnících, kteří dál hrad rozšiřovali až do stávající podoby. Posledním vlastníkem hradu byl Řád německých rytířů. Od roku 1945 je hrad majetkem státu a v roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku. Prohlídku jsme zakončili malým občerstvením na nádvoří hradu a pak už následovala cesta zpět do Brna. Děkujeme za bezpečný odvoz panu řidiči Vítu Pešičkovi a za perfektní organizaci celého výletu kolegyni Martině Ludvíkové.