25. 07.
Autor: Tereza Kozderová
Po letních horkých dnech přišel jeden velmi deštivý den a bylo to úterý 22. 7. Dle předpovědi jsme do batohu přibalili deštníky a pláštěnky a vyrazili směr NP Podyjí, kde nás čekala komentovaná vycházka s lesními strážci. Původní lesní cestu na Vranov jsme vyměnili za zpevněnou asfaltovou, která vedla téměř až na Hardegskou vyhlídku. Celou cestu už nás provázel vytrvalý déšť.
Ano, mohli jsme si říct, že prší, nemá to cenu, otočit se a jet zpátky domů. Ale síla týmu je veliká, společný nepřítel spojuje. A když se k tomu přidá velká ochota organizátorů z NP Podyjí, téměř zapomenete na to, že vlastně prší 🙂. Asfaltový úsek cesty jsme nakonec zdolali autem a poslední stoupání lesní cestou k vyhlídce opět vlastními silami.
Z dřevěné vyhlídky bývá překrásný barevný výhled na městečko Hardegg. Dnes však byla mlha a deštivo, takže město jakoby nebylo. Ovšem pozor – příroda umí turisty odměnit za jejich lopotu! Během povídání paní Holubové, o okolní krajině, se mlha rozestoupila a nám se naskytl překrásný pohled do údolí. Pořídili jsme „vrcholové foto“ a pomalu se vydali na zpáteční cestu.
Den to byl vskutku dobrodružný, moc děkujeme paní Svatavě a panu Martinovi za celodenní péči a starost o nás. Rádi přijedeme znovu a za každého počasí!
Fotogalerie
27. 06.
Autor: Silvie Stehlíková
Kdo si sobotního rána 21.6. přivstal a zúčastnil se leteckého dne pro handicapované na letišti u Náměště nad Oslavou, nelitoval ani na chvíli. Společná akce znojemského a brněnského TyfloCentra, na kterou se všichni těšili, se velmi vydařila. Největším lákadlem, kvůli kterému jsme se akce zúčastnili, byly bezesporu vyhlídkové lety. Letělo se letounem L 410 Turbolet z letiště až nad Brněnskou přehradu a nazpět. Vyhlídkový let trval asi 20 minut a byl pro mnohé nezapomenutelným zážitkem, pro některé dokonce splněným snem. Příjemným zpestřením, při čekání mezi jednotlivými lety, byl také bohatý doprovodný program připravený pracovníky letecké základny. Měli jsme možnost prohlédnout si a osahat hasičskou techniku, pozemní letištní techniku a dokonce si i sednout do kokpitu vojenského vrtulníku. Pro milovníky zvířat byla připravena ukázka výcviku poslušnosti služebních psů a také ukázka dravců. Na své si přišli i obdivovatelé zbraní. Po návštěvě letiště, vyhlídkových letech a skvělém vojenském guláši, jsme se vydali na prohlídku Náměště na Oslavou. Po dobré kávě a zákuscích z místní cukrárny jsme ještě stihli navštívit Muzeum řeznictví rodiny Pavlíčkovi. Muzeem nás, s bohatým komentářem a množstvím předmětů k osahání, provedla Jaroslava Pavlíčková, která spolu s bratrem pokračuje v odkazu svého otce, jež byl vášnivým sběratelem historických řeznických nástrojů. Měli jsme tak možnost si vyslechnout poutavé vyprávění o historii řeznictví v Čechách a prohlédnout si největší sbírku unikátních řeznických nástrojů v ČR. Náš velký den se poté nachýlil ke konci a my jsme plni zážitků a dojmů, ač neradi, zamířili zpět k domovu.
Velký dík patří všem vojákům a letcům z Náměště nad Oslavou a Hradce Králové za prožití nádherného a nezapomenutelného dne a splnění dětských snů.
10. 06.
Autor: Tereza Kozderová
Je libo odpolední procházka? Ať jste na tom s fyzičkou lépe či hůře, příjemný terén Lužáneckého parku je vhodný nejen pro mladé, ale i pro starší osoby. Přesvědčit se o tom, jak může být krásně skoro v srdci Brna, mohli klienti v pátek 6.června.
Jak může název napovídat, park Lužánky vznikl na místě lužního lesa, který tu vytvářela říčka Ponávka. Sluníčko pěkně pražilo a tak jsme se schovávali ve stínu stromů. Protože je park Lužánky nejen místem oddychu, ale i místem, kde jsou zajímavé stromy, keře a další přírodní artefakty, přizvali jsme si k výkladu paní Ing. Alexandru Koutnou, která nám ve stínu stromů povídala o tom, jak a co žije v Lužánkách.
Věděli jste, že se v Lužánkách nachází buk lesní, jinan dvoulaločný (Ginkgo Biloba), javor dlanitolistý, platan javorolistý, dub uherský, ořešák černý nebo svitel latnatý?
Díky naší průvodkyni mohli všichni účastníci tyto stromy poznat, osahat a přivonět k jejich listům. V 2. polovině 19. století byl park, zejména zásluhou uměleckého zahradníka Antonína Šebánka, doplňován domácími i cizími druhy dřevin. Na konci 19. století byly v Lužánkách zastoupeny veškeré dřeviny vyskytující se na Moravě a více jak 150 druhů cizokrajné vegetace.
Lužánky jsou velkým lákadlem pro odpočinek všech věkových skupin. Najdeme zde dopravní hřiště a prolézačky pro naše nejmenší, tenisové kurty a hřiště na pétanque pro ty starší a starší ročníky si mohou zacvičit na venkovních cvičebních strojích pro dospělé, posedět na lavičce, nebo si dát občerstvení v jedné z restaurací, které v parku jsou.
Lužánky jsou místem, kde si každé přijde na své, vhodné jsou nejen pro sport, ale i pro odpočinek. Na takový piknik je zde místa habaděj.
Roku 1855 byl uprostřed parku na místě stržené restaurace podle plánů vídeňského architekta Ludwiga Förstera postaven novorenesanční pavilon s velkým sálem pro plesy, koncerty a slavnosti.
S rozvojem průmyslu na konci 19. století se z říčky stále více stávala zapáchající odpadní stoka, která se stala pro park nežádoucí, a byla tedy v letech 1907 – 1910 zatrubněna v téměř celé trase toku skrz město. V Lužánkách zbyl po této úpravě val, kterým dnes prochází stoka, a skutečná Ponávka je svedena do tunelu už v Králově poli a protéká pod sídlištěm Lesná.
Že byste se k nám rádi přidali? Určitě se do Lužánek vrátíme, vyžití je tu opravdu velké. Buďte u toho i Vy! Paní Koutné děkujeme za výklad a všem účastníkům za účast.
5. 06.
Autor: Petra Šeneklová
V úterý jsme se s klienty vydali na výlet na Starou vodárnu ve Znojmě. Odpoledne jsme se sešli v TyfloCentru a vydali se Karolíninymi sady ke Staré vodárně, kde jsme se sešli s vodáckým instruktorem Ondřejem Antošem, který nám popovídal o historii vodárny a vodáctví na Znojemsku. Dozvěděli jsme se například, že Znojemská přehrada slouží jako zásobárna pitné vody, a že tu kdysi byly bazény na čištění vody. Prohlédli jsme si areál vodárny a šli jsme na prohlídku do věžičky, která je součástí budovy vodárny. V prvním podlaží věžičky je na terase botanická zahrada, složená z typických zástupců rostlin, rostoucích v Národním parku Podyjí. Dozvěděli jsme se také o tom, jaké je volnočasové vyžití na vodárně a prohlédli jsme si tělocvičnu, kam chodí veřejnost cvičit. Po prohlídce jsme zavítali do půjčovny lodí, která je součástí vodárny. Všichni jsme dostali vesty a pádla a ještě na souši jsme si zkusili jak pádlo držet a jak zabírat. Po této zkoušce už nastala slíbená vyjížďka. Projeli jsme pod několika mosty a někteří si prohlíželi malebnou přírodu, která byla všude kolem nás. Na konci vyjížďky nám začalo mírně pokapávat, ale všichni byli s výletem moc spokojení. Děkujeme Davidu Grossovi za zapůjčení lodí a instruktorům za vstřícnost a ochotu.
Už se těšíme někdy příště na další svezení.
Fotogalerie
23. 05.
Autor: Petra Šeneklová
V úterý 20. 5. jsme s klienty brněnského TyfloCentra a ostatních středisek vydali na výlet za vůní tvarůžků do Loštic a na hrad Bouzov. Ráno jsme se sešli na autobusové zastávce u Grandu a společně se vydali na cestu do Loštic. Hned po příjezdu do Loštic jsme navštívili Muzeum olomouckých tvarůžků, kde nám průvodkyně vysvětlila, z čeho se tvarůžky vyrábí a pustila nám filmové zpracování historie tvarůžků v Lošticích „Příběh neobvyklé vůně z vyprávění stréčka Křópala“. Firmu AW založil Alois Wessels v 19. století, vzal si půjčku, koupil dům, najal několik děveček a začal podnikat ve výrobě tvarůžků. Pomocí dřevěné tvarovací klapačky vyrobila jedna děvečka v průběhu pracovní směny až 6000 kusů tvarůžků.
Výrobna AW je jediná na světě, která může vyrábět pravé olomoucké tvarůžky, v roce 2013 získala ochrannou známku, která je na každém balení jejich výrobků. Po návštěvě muzea měli klienti volný program, někdo navštívil firemní prodejnu a vybral si ze širokého sortimentu firmy. Další zašli do tvarůžkové cukrárny, kde mohli ochutnat sladké i slané zákusky z tvarůžků. A někteří zavítali na voňavý oběd do zdejší restaurace. Odpoledne pak následoval rychlý přesun hrad Bouzov a jeho komentovaná prohlídka. Průvodkyně Lenka Havlínová nás provedla jednotlivými sály a každý si mohl osahat veškeré zařízení místností. Zajímavé byly hlavně dřevořezby a bohatě zdobená kachlová kamna, která byla dokonale řemeslně zpracovaná. Dozvěděli jsme se o zakladateli Bouzova – Búzovi z Búzova a jeho následovnících, kteří dál hrad rozšiřovali až do stávající podoby. Posledním vlastníkem hradu byl Řád německých rytířů. Od roku 1945 je hrad majetkem státu a v roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku. Prohlídku jsme zakončili malým občerstvením na nádvoří hradu a pak už následovala cesta zpět do Brna. Děkujeme za bezpečný odvoz panu řidiči Vítu Pešičkovi a za perfektní organizaci celého výletu kolegyni Martině Ludvíkové.
Fotogalerie
