21. 10.
Středu 29.9.2010 jsme měli v plánu strávit v teplém zářijovém dni, užívat si slunečních paprsků babího léta a pohybovat se natolik opatrně, abychom se příliš nezapotili. Tento plán měl podtrhnout program, který jsme v rámci Brněnských dnů pro zdraví připravili. Pomalé cvičení s overbally na rozproudění energie a výtvarný program „omotej, co se dá“ měly být pro tento den tím pravým. Výtvarná část vycházela tentokrát z moderního uměleckého směru zvaného „land art“, který se snaží o propojení umění s přírodou. Cílem dnešního odpoledne mělo tedy být přetvoření či vyzdvižení některých artefaktů v Přírodní zahradě u smrku.
Realita však byla jiná. Místo slunečních paprsků si s našimi tvářemi pohrával studený vítr a oblohu pokrývala hustá peřina mraků. Proto jsme obezřetné a pečlivě vybírané pomalé pohyby vyměnili za cvičení na rychlou řeckou hudbu a horký čaj. Po svižném protažení našich těl jsme se rozhodli pustit do výtvarné části programu. V momentě, kdy jsme se natáhli po nůžkách, abychom si nastříhali pruhy látek, které měly sloužit jako „stavební“ materiál pro dnešní den, spustil se z oblohy studený déšť. Chvíli jsme odolávali a doufali, že na nás padne pouze několik kapek a počasí se umoudří. Bohužel se tak nestalo a nám nezbylo nic jiného, než se přesunout do místního altánu, který ale neskýtal tolik volnosti jako otevřená, deštěm smáčená zahrada. Vzhledem k tomu, že v této fázi již byla všem účastníkům zima, frekvence stříhání nůžek a zvuk trhání textilu se zvyšovaly v naději, že třeba toto je cesta za teplem.
Do finále celého odpoledne se probojovali pouze dva odvážlivci, kteří navzdory mokré trávě a vodě padající z nebe opustili bezpečí altánu a za všechny zúčastněné dotáhli projekt ke zdárnému cíli.
Fotogalerie
Autor: Jana Pešková
Tags: Výtvarné aktivity
