29. 06.
Autor: Jana Pešková
Dnes nás pozdravilo slunko hned ráno a zůstalo se na nás dívat celý den. Proto jsme se v úterý 19.6.2012 usadili v příjemném stromovém chládku ve stínu smrku, podle něhož je přírodní zahrada, ve které jsme se sešli, pojmenována. Od jedné hodiny přicházeli klienti brněnského TyfloCentra proto, aby mohli být od půl druhé součástí akce, nesoucí název „Společnými silami“.
V úvodním kolečku se každý podělil s ostatními o to, jaký je jeho oblíbený strom, zavzpomínali jsme na dětství nebo na jiné momenty, které ovlivnily náš vztah k jednotlivým druhům stromů a poté jsme se vydali pod vedením paní Libuše Mičolové na prohlídku stromů v zahradě a v jejím bezprostředním okolí. Objevili jsme tak třešně, meruňky, broskvoně, jehličnany různých druhů a dokonce i olivovník rostoucí u dětského hřiště. Klienti pozorně naslouchali výkladu naší průvodkyně a osahali si větve, listy, jehličí i kůru těchto stromů. Po návratu do stínu smrku jsme popili bezovou šťávu, příp. vodu s mátou a poslechli si povídání o historii a významu alejí od kolegyně Zlaty Zumrové.
Když jsme se dozvěděli vše o stromech a o alejích, prohlédli jsme si vzájemně keramické stromy, které vyráběli klienti v zimě v rámci sociálně terapeutické dílny HapAtelier. Každý autor představil svůj strom ostatním a pak si šel svůj keramický monument zasadit do hlíny. Tím vznikla malá alej, která je ode dneška součástí této přírodní zahrady. Celou akci jsme zakončili pár písněmi. Do altánu jsme na závěr přesunuli dva panely s popisem jednotlivých stromů tak, aby se o stromech v aleji mohli něco dozvědět i návštěvníci přicházející sem v příštích dnech, týdnech či měsících.
Fotogalerie
3. 05.
Autor: Jana Pešková
Ve středu 20.4.2011 se po osmé hodině ráno rozezněl zvonek v Brně Králově poli v sociálně terapeutické dílně HapAteliér. Rozezvučeli ho klienti brněnského TyfloCentra, kteří chtěli již podesáté v tento předvelikonoční den společně oslavit blížící se velikonoční svátky. Oslava spočívala ve výrobě drobných dekorací do bytu a pečení zajíčků z mazancového těsta.
Deset klientů HapAteliéru během celého dne tvořilo z materiálů všech možných barev, struktur a vlastností. Pracovali jsme se sádrovými obvazy, které daly vzniknout velikonočním zajíčkům a chrastícím kuřátkům. Soustředěně jsme se filcovací jehlou snažili přemluvit ovčí rouno k přátelství s polystyrénovými vajíčky a neustávali, dokud se to nepodařilo. Pedig jsme využili k výrobě malých košíčků, do kterých se filcovaná a malovaná vajíčka uložila a to vše vznikalo souběžně s pečením. Kolem poledne vycházela z trouby tak omamná vůně, že bylo téměř nemožné soustředit se na práci a nemyslet na jídlo. Brzy však přišla chvíle, na kterou jsme se od rána těšili, a po uspokojení chuťových buněk jsme pokračovali v tvorbě až do odpoledne.
Přestože se mnozí klienti účastní dílny už poněkolikáté, stále je to baví a těší. Velikonoční dílny se jim neomrzely, což lze brát jako dobré znamení, že se i v dalších letech takto tematicky zaměřené dílny budou s úspěchem opakovat.
Ve čtyři hodiny odpoledne klaply vchodové dveře a poslední klienti opouštěli prostory sociálně terapeutické dílny plni dojmů a vlastních výrobků, kterým vdechli během tohoto dne život.
Fotogalerie
17. 03.
Autor: Jana Pešková
V úterý 8.3. jsme společně strávili masopustní dopoledne smažením koblihů a výrobou masek, což nás na chvíli přeneslo do časů, které mnozí z nás známe pouze z vyprávění. Koblížky chutnaly jako od babičky a za masky jsme se mohli na chvíli schovat a vydávat se za někoho jiného. Bylo nám spolu dobře a rozešli jsme s plnými žaludky a dobrým pocitem z vykonané práce.
Fotogalerie
21. 10.
Autor: Jana Pešková
Středu 29.9.2010 jsme měli v plánu strávit v teplém zářijovém dni, užívat si slunečních paprsků babího léta a pohybovat se natolik opatrně, abychom se příliš nezapotili. Tento plán měl podtrhnout program, který jsme v rámci Brněnských dnů pro zdraví připravili. Pomalé cvičení s overbally na rozproudění energie a výtvarný program „omotej, co se dá“ měly být pro tento den tím pravým. Výtvarná část vycházela tentokrát z moderního uměleckého směru zvaného „land art“, který se snaží o propojení umění s přírodou. Cílem dnešního odpoledne mělo tedy být přetvoření či vyzdvižení některých artefaktů v Přírodní zahradě u smrku.
Realita však byla jiná. Místo slunečních paprsků si s našimi tvářemi pohrával studený vítr a oblohu pokrývala hustá peřina mraků. Proto jsme obezřetné a pečlivě vybírané pomalé pohyby vyměnili za cvičení na rychlou řeckou hudbu a horký čaj. Po svižném protažení našich těl jsme se rozhodli pustit do výtvarné části programu. V momentě, kdy jsme se natáhli po nůžkách, abychom si nastříhali pruhy látek, které měly sloužit jako „stavební“ materiál pro dnešní den, spustil se z oblohy studený déšť. Chvíli jsme odolávali a doufali, že na nás padne pouze několik kapek a počasí se umoudří. Bohužel se tak nestalo a nám nezbylo nic jiného, než se přesunout do místního altánu, který ale neskýtal tolik volnosti jako otevřená, deštěm smáčená zahrada. Vzhledem k tomu, že v této fázi již byla všem účastníkům zima, frekvence stříhání nůžek a zvuk trhání textilu se zvyšovaly v naději, že třeba toto je cesta za teplem.
Do finále celého odpoledne se probojovali pouze dva odvážlivci, kteří navzdory mokré trávě a vodě padající z nebe opustili bezpečí altánu a za všechny zúčastněné dotáhli projekt ke zdárnému cíli.
Fotogalerie
28. 05.
Autor: Jana Pešková
Ohýbaný nábytek v 1.polovině 20. století
Ve středu 19. května 2010 jsme opět zavítaly do Uměleckoprůmyslového muzea na Husově ulici v Brně, abychom se tentokrát seznámily s nezaměnitelným nábytkem, vytvářeným technologií ohýbání, kterou objevil v 19. století Michael Thonet. Naše průvodkyně nás nejprve stručně seznámila s historií tohoto způsobu zpracování dřeva a poté jsme se již vydaly do světa ohýbaného nábytku. U každé skupiny exponátů jsme se dozvěděly nějakou zajímavost a prohlédly si detailně všechna zákoutí na první pohled jednoduchých nerafinovaných židlí. Vývoj a trend doby byl natolik patrný, že byla naše procházka podobna cestování časem.
Poté, co jsme se seznámily se všemi exponáty a zeptaly se na vše co nás zajímalo, vydaly jsme se o patro výš do výtvarného ateliéru, kde pro nás byly připravené výtvarné činnosti, při nichž jsme měly možnost navázat na právě získané podněty a poznatky z oblasti jedné významné epochy evropského designu.
Pracovaly jsme s barvami, hmatově zajímavými materiály a pedigem, který je také založen na poddajnosti a možnosti ohýbání a měnění tvaru. Každý pracoval svým vlastním tempem a podle svých možností a během doby, kterou jsme touto tvorbou strávily, vznikla díla, z nichž byl patrný zájem o danou problematiku i radost z vlastní volné tvorby.
Fotogalerie
