22. 11.
Ve čtvrtek 20. října se skupinka zájemců sešla na brněnském výstavišti, aby si mezi sebou, formou brainstormingu, vyměnili zkušenosti ze zaměstnání z dřívějších let a zároveň se podívali, jaké pracovní uplatnění se pro lidi se zdravotním postižením nabízí dnes.
Skupina se rozpovídala o tom, že sehnat práci v dřívějších letech bylo o něco snazší než dnes. Na zdravotně postižené nebyly kladeny tak vysoké nároky a do zaměstnávání příliš nezasahoval stát.
Mladý muž, který se kulatého stolu účastnil, si postěžoval, že někteří zaměstnavatelé se mu ani neobtěžují na e-mail odpovědět. Rád by našel práci, kde by mohl využít své znalosti práce s PC. Práci aktivně vyhledává sám pomocí internetu, má dobře zvládnutou prostorovou orientaci a sebeobsluhu, pracovní zkušenosti a praxi z doby než přišel o zrak, ale práci se mu nedaří najít. O podobných problémech hovořili i další účastníci diskuse, mluvili o těžkých začátcích svého zaměstnání, postupném odbourávání předsudků zaměstnavatelů zaměstnávat zdravotně postižené a nevidomé. Účastníci získali i kladné poznatky ze zaměstnání zdravotně hendikepovaných a možnostech jejich – omezeného zaměstnání.
Po úvodní diskusi jsme se rozptýlili do prostor pavilonu, kde se prezentovali jednotliví poskytovatelé sociálních služeb a chráněné dílny. Někteří z účastníků se osmělili a ptali se, jakým způsobem je možné se o pracovní místo ucházet.
Při závěrečném setkání znovu u diskusního stolu proběhlo hodnocení akce, seznámení se zkušenostmi a se získanými poznatky, z úst účastníků zaznívalo, že velká většina vystavovatelů byla „mimobrněnská“, tudíž najít na veletrhu možnost pracovního uplatnění, je nereálné. Zároveň však ocenili, že mohou zjistit jaké jsou dnes možnosti a jak se problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením mění.
Autor: Tereza Kozderová
Tags: Projekt Slepotou život nekončí
