28. 03.
V pondělí 19. března odpoledne jsme se v klubovně TyfloCentra v Brně sešli s lidmi, kteří se potkali v době, kdy měli za sebou kus cesty nejen profesní, ale i osobní. Do Brna za námi přijeli manželé Anna Ryzá a Zdeněk Ryzý.
Oba manželé jsou od mládí těžce zrakově postižení a tak není divu, že při příchodu pozvaných hostů se s nejedním z nich vítali jako s dávnými známými, se kterými se znali už od školních let nebo z někdejšího zaměstnání.
Po prvních dojmech se shledání si vzal slovo Zdeněk. Těžké postižení zraku má od dětství a jeho vada se zhoršila až téměř k úplné slepotě.
Po změnách v roce 1989, kdy přišly změny a změnily se i pracovní příležitosti u jeho zaměstnavatele v družstvu invalidů, začal přemýšlet, kde hledat nové jistoty. Původní dělnická profese značně omezila možnost výdělku. Přišla doba rozhodování, kdy Zdeněk zvažoval: Co bude dál a jakým směrem se dát, na co mám schopnosti a co by mě mohlo bavit?…
Usoudil, že jedna z mála možností pro nevidomého je masérský kurz. Přestože různé masérské školy a kurzy chrlily velké množství absolventů, rozhodl se zkusit štěstí a absolvoval kurz u známé brněnské instituce. Jen tato jedna škola už do té doby vyškolila a pustila do praxe asi 500 absolventů. Úspěšně ukončil svůj první kurz z celé řady následujících a nastoupil svou další profesní dráhu.
Nebyl si jist, jestli se při velkém počtu masérů uplatní. V konkurenci obstál a v době, kdy se měnily živnosti masérů z volné na vázanou bylo jisté, že u této práce už zůstane.
Před 13 lety se začal starat o děti po obrně. Při své péči některé provází od raného dětství až do dospívání.
Dnes říká, že objevil své skryté schopnosti díky těžkému zrakovému hendikepu a dokázal ho tak přijmout jako svou přednost. Hledal směr a našel svou cestu.
Anička rovněž prošla několik zaměstnání. Nejvíce času strávila na telefonních ústřednách. Když poznala, že tato práce ji už dál živit nebude, vyškolila se v některých masérských specializacích. Po absolvování prvního masérského kurzu si uvědomila, že toto je cesta, kterou si chce vybrat, chce rozvíjet své znalosti a pomáhat lidem se zdravotními problémy.
Anička pracuje v týmu se Zdeňkem. Po započaté Zdeňkově péči o klienta pak Anička přebírá klienta do své péče.
Při besedě se mezi přednášejícími a posluchači rozvinula živá diskuze o levácích a pravácích a přeučených levácích. Při tom jsme si mohli prohlédnout několik kuchyňských pomůcek a to i pomůcky pro leváky.
Z vyprávění manželů Ryzých zazněla několikrát myšlenka, že hendikep nemusí být vždy jen tím nežádoucím průvodním jevem našeho života, ale že i při něm se dá při dobře zvolené cestě najít smysluplné uplatnění.
Fotogalerie
Autor: Marie Švejdová
Tags: Projekt Slepotou život nekončí