27. 03.
Jarní sezónu jsme letos zahájili vážnou a asi nejnaučnější besedou v Městské knihovně Břeclav. Klienti a pracovnice TyfloCentra se v březnu vypravili poslouchat i živě diskutovat o tématu života muslimských žen z Blízkého Východu. „My možná lituje je, ale nemůžeme vědět, jestli naopak oni nelitují nás, je to jejich způsob života a přijde jim to správné,“ zauvažoval Jiří Otčenášek.
Pracovnice knihovny připravily do hodinu a půl dlouhého pořadu řadu informací o zakrývání těl a obličejů na ulicích, hygieně, obřadech i právech žen a mužů. Pomocí obrázků i komentářů jsme se dozvěděli, jak se nazývají jednotlivé části oděvů a jaké mohou mít podoby – Abája („pytel“, zakrývá skoro celou postavu), Nikáb (závoj přes tvář), Hudžáb (šátek, který skrývá vlasy i ňadra), Burkini (šaty na plavání)… Pro muslimské holčičky se dokonce vyrábějí i speciální edice panenek Barbie v burce, obleku, jenž zahaluje ženu od temene až po kotníky. „A jak je technicky ošetřeno, že ony vidí nás?“ Nedalo ženské oblečení spát účastníkovi Miroslavu Příborskému. Dozvěděl se, že žena vidí jen skrz hustou látkovou mřížku.
Další kapitolou byla hygiena a diskuze o „tureckých záchodech“, s nimiž se většina z nás již také setkala. Jsou hygieničtější evropské toalety, na které si sedáme, anebo „bezdotykové“ díry v zemi? Vše má svá pro a proti, jak vyplynulo z diskuze. Zajímavostí byla pak informace o tom, že levá ruka je v muslimském světě „nečistá“ a určená k mytí.
Zda má zvláštní význam číslo čtyři jsme nezjistili, ale u svatby musí být čtyři svědci a muž si podle Koránu může vzít až čtyři ženy. V dnešní době to již není tak obvyklé, protože málokterý by dokázal zajistit všem ženám stejný blahobyt i dělit svou pozornost. Ani v moderní době nesmí muslimské dívky s muži mluvit, proto jim v seznamování pomáhá moderní technika. Dívka například upustí u výlohy obchodu papírek se svým telefonním číslem, který zvedne mladý muž. Nebo prostě prozvoní vymyšlené telefonní číslo… K rozvodu potom stačí jen poslat třikrát tutéž zprávu, obsahující slova: „Zapuzuji tě.“ Také proto nosí muslimské ženy všechen svůj majetek – šperky neustále na sobě, i když jdou třeba jen k řece prát prádlo. Kdyby ženu muž zapudil, měla by z čeho žít.
Protože jsme byli v knihovně, dotkli jsme se i literatury o životě muslimek. Ve zvukové podobě máme namluvené některé z řady knih, vydávajících svědectví o tom, jak se ženám pod závojem žije. Paní knihovnice se také zmínila o poprasku, který vzbudil před rokem významný islámský vzdělanec knihou Dar pro muslimské páry. Měla by být rádcem pro mladá manželství, ale současně v ní autor mužům radí, aby své manželky bili. V knize se tak muslimové dočtou, že mohou mlátit ženu rukou či klacíkem, tahat ji za uši či zabavovat jí peníze.
Tentokrát jsme odcházeli opravdu velmi zamyšlení. „Buďme rádi za to, co máme tady,“ uzavřela téma Zdenka Osuská. Pracovnicím knihovny jsme na závěr zatleskaly a těšíme se na další zajímavosti, které pro nás připraví! V nejbližší budoucnosti nás čeká hudební kavárna s kapelou Beatles a povídání s poslechem o divadle Semafor.
Autor: Jiřina Falková
Tags: Besedy
