13. 04.
Den, kdy první člověk vyletěl do vesmíru, jsme oslavili „při Zemi“.
Byl krásný letní den, tedy vlastně nebyl – je teprve duben. I vypravili jsme se s naší oblíbenou průvodkyní paní Ing. Alenou Prýmkovou na další z našich společných vycházek, tentokrát již podruhé na Lesnický Slavín do bílovických lesů. Do kouzelného prostředí spisovatele Těsnohlídka a jeho lišky Bystroušky. A užili jsme si to! Sluníčko skoro až pálilo, žáby v rybníku začínali provozovat svoje každoroční „rituály“ s pářením, ptáci zpívali a první jarní květinky kvetly „o sto šest“.
Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí ohledně péče o les. Naše průvodkyně nám předčítala úryvky z básní a knížek spisovatele Rudolfa Těsnohlídka. T o vše jsme si zpestřili poslechem úryvku z opery Příhody lišky Bystroušky od Leoše Janáčka, který do těchto míst také rád se svými přáteli chodíval. Zastavili jsme se u pomníku Josefa Ressela – lesníka, spisovatele a hlavně vynálezce, kde jsme se od naší skvělé průvodkyně z jejího vyprávění a následného kvízu dozvěděli, že nejen lodním šroubem, ale spoustou dalších užitečných vynálezů přispěl k technickému rozvoji lidstva. Během našeho putování jsme měli několik dalších drobných zastavení u pomníčků či u Studánky Leoše Janáčka, která nás osvěžila ledovou vodou. Rozpoznávali jsme nejrůznější jarní byliny, a také už víme, že prolamovanou kůru habru poznáme zcela bezpečně, zatímco kůru buku ani náhodou – tam nám muselo pomoci loni spadané listí s jeho charakteristickými tvary.
Celou cestou nás provázela liška Bystrouška. Tedy vlastně neprovázela, ale dala se tušit v okolí „její“ hájenky, kolem které jsme také procházeli. Možná, že to tajuplné občasné zašustění v lese pocházelo od ní, možná to byl jen vítr, možná se nám to jen zdálo, ale možná nás někde tam ve skrytu opravdu pozorovala. A když ne ona, tak určitě jiní obyvatelé lesa.
FOTO: ZDE
Autorka článku: Mgr. Magda Ambrožová, DiS., vedoucí Centra aktivizačních a poradenských služeb
Autor: Michal Ptáček
