26. 08.
Autor: Jiřina Falková
Je to pět let, kdy brněnskému TyfloCentru odrostly děti se zrakovým postižením, které se účastnily pravidelně letních rehabilitačních táborů. Protože měly dál zájem setkávat se, připravili pro ně pracovníci Radek Pavlíček a Jiřka Falková speciální pobyt s výukou na počítačích, doplněný o volnočasový program. A tak se od roku 2007 scházíme vždy na jeden týden v srpnu v prostorách ekologického střediska Rychta Krásensko poblíž Moravského krasu.
Volnočasový a počítačový program je každoročně propojený motivační linií. V minulosti účastníci připravovali vlastní rádiová vysílání a psali reportáže. Letos jsme pobyt motivovali příběhem Stopařův průvodce po Galaxii od Douglase Adamse. Dvanáct nevidomých a těžce slabozrakých teenagerů vytvářelo vlastního „Průvodce“, mapujícího historii a současnost obce Krásensko, zahrnujícího krátkou sci-fi povídku, originálním pohledem (malého dítěte) glosovaný volnočasový program a také mnoho argumentů, proč by Země neměla být zničena mimozemšťany.
„Ponoukli jsme naše dospívající účastníky k zamyšlení a ti svým přístupem i názory velmi mile překvapili. Myslím, že takto srovnané priority, pozitiva a negativa života na planetě Zemi a nesobecká přání do budoucnosti nemají mnohdy ani dospělí lidé,“ ocenila skupinu mladých lidí se zrakovým postižením sociální pracovnice Jiřina Falková. Jeden z účastníků například argumentoval lidskou kulturou a tradicemi, které by mohly jiné civilizace od pozemšťanů převzít, další se zamýšlel nad druhovou rozmanitostí rostlin a zvířat, jiný opěvoval básnickým způsobem krásu přírody. Sedmnáctiletá Kristýna by si do budoucna přála, aby se lidé zaměřili více na duchovní svět a svoje pocity než aby se prosazovalo materiálno, i když je pro život potřebné. A také aby nastal pokrok v medicíně, např. vynalezení účinného léku na onemocnění rakovinou nebo postupu, který by dokázal vrátit zrak nevidomým lidem.
Zábavnou část programu připravuje skupinka „vidících vodících“ vedoucích z řad speciálních a sociálních pedagogů. Tentokrát to byl například celodenní výlet s prohlídkou jeskyně Balcarky, adrenalinové aktivity ve středisku Baldovec, koncert brněnské folkové kapely Ořešák, beseda o létání v horkovzdušných balónech i s možností se v jednom ukotveném vznést několik metrů nad zem, dramatická lekce na téma „bobřík sexu“, zvuková střelba nebo hraní pétanque s ozvučením.
„Výuka PC je zaměřena na zlepšení dovedností zrakově postižených účastníků v obsluze náročných kompenzačních pomůcek na bázi výpočetní techniky a propojení získaných znalostí s jejich praktickým využitím. Tuto část zajišťují lektoři z řad zaměstnanců TyfloCentra Brno, o.p.s., kteří patří v České republice ke špičce v této oblasti. Výuka probíhá převážně skupinovou formou, základem jsou přednášky a na ně navazující workshopy, kde si mohou účastníci získané teoretické vědomosti hned vyzkoušet v praxi při práci na zadaném úkolu,“ popisuje odborný program vedoucí pobytu Radek Pavlíček.
Výstupy z minulých ročníků, kterými jsou reportáže a rádiová vysílání vymyšlená, nahraná i sestříhaná účastníky, si můžete poslechnout na http://www.centrumpronevidome.cz/pobyty-s-vyukou-pc. „Průvodce po Krásensku 2011“ byl odeslán intergalaktickou poštou k mimozemšťanům v textovém formátu, obrázkové prezentaci a několika nahraných rozhovorech. Nevidomý účastník Ondřej Kodet však připravuje také webové stránky. Chce se procvičit v programování, o kterém se dozvěděl během letní výuky.
Sedmnáctiletá účastnice shrnuje akci slovy: „Považuji to tu za svůj druhý domov, za svou druhou rodinu a myslím, že nejsem jediná, kdo to tak cítí. Tento tábor nám strašně moc dává. Nejen mnoho dobrých kamarádů, ale zároveň tu člověk získá mnoho zkušeností a dozví se různé zajímavé informace, které nám ukazují nové možnosti, jak pracovat s PC. Člověk se zde oprostí od běžných starostí a ještě se zasměje s výbornými přáteli, díky čemuž se každý pozitivně naladí a má pak celý rok na co vzpomínat.“ A další se přidává: „Krásensko je neobyčejně krásná vesnice. Jsou tady příjemní lidé, úžasná příroda a klidné prostředí, které je pro relaxaci jako stvořené. Důvodem, proč se sem tak ráda vracím, je počítačový pobyt pro zrakově postižené, který je rok od roku lepší. Přednášky a volnočasové aktivity nás obohatí a pobaví natolik, že se nám nikdy nechce odjíždět domů.“
Tyto ohlasy nejen že přesvědčily mimozemšťany, aby postavili intergalaktický most na místě jiné planety, ale také těší lektory a vedoucí, kteří akci PC Krásensko pod hlavičkou TyfloCentra Brno, o.p.s. připravují. Doufejme, že se příští rok sejdeme všichni ve zdraví a pohodě zase na Rychtě! Za podporu děkujeme Nadaci Leontinka, OŠMT Magistrátu města Brna, Sdružení rodičů a žáků školy Jaroslava Ježka a dalším dárcům z řad firem i jednotlivců.
Fotogalerie
22. 07.
Autor: Jiřina Falková
V rámci projektu Slepotou život nekončí vyrazilo pět klientů z příhraničních středisek TyfloCentra Brno před prázdninami na dvoudenní exkurzi do Prahy. Cílem bylo především Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko pro nevidomé Dědina, o.p.s., ale desetičlenná výprava zrakově postižených a jejich průvodců si stihla projít také historickou část Prahy a navštívit několik památek.
Úterý 29. června patřilo především zmiňované prohlídce Dědiny. Návštěvu přivítala ředitelka zařízení Marie Schifferová, která během hodiny představila činnost střediska, práci zaměstnanců, rekvalifikační programy a odpovídala na doplňují otázky klientů TyfloCentra. Následovala rychlá prohlídka zařízení, při které shlédli učebnu masérů, dílnu košíkářskou, keramickou i tkalcovskou a několik dalších míst určených pro rehabilitaci osob se zrakovým postižením. Ze dveří návštěvníky vyprovázel zpěv skupinky na Dědině pobývajících klientů, kteří se právě sešli k hodině muzikoterapie.
„Cestou do centra jsme vystoupili u Pražského hradu, prohlédli si jeho nádvoří, někteří nakoukli i do katedrály svatého Víta a potom jsme sešli Královskou cestou přes Karlův most na Staroměstské náměstí k metru,“ popsala vycházku sociální pracovnice Jiřina Falková, která se ujala role průvodce po Praze.
Druhý den měla výprava z jižní Moravy domluvenou hmatovou prohlídku expozice Slabikář návštěvníků památek v Muzeu hlavního města Prahy, která zpřístupňuje i zrakově postiženým stavební vývoj pražských památek. „Zatím jsou zde památky jen od doby románské po gotiku, ale i tak jsme díky výbornému výkladu kunsthistoričky Jany Bělové strávili v muzeu víc než hodinu času a dozvěděli se mnoho zajímavostí. Nevidomá klientka ocenila možnost detailně si na modelech osahat to, k čemu by se v reálu nikdy nedostala – například hlavice sloupů nebo základy románského kostela. Pochvalovala si také dobře hmatné popisky v Braillově písmu,“ doplnila Jiřina Falková.
Závěr výletu patřil ještě vycházce na kopec Vítkov, kde se skupina rozdělila. Někteří dali přednost prohlídce interiéru památníku, jiní vystoupali výtahem jen na vyhlídku, aby si prohlédli Prahu z neobvyklé perspektivy. Horké a slunečné letní počasí sice ubíralo několika účastníkům energii a elán, přesto můžeme napsat, že exkurze byla velmi naučná a povedená. Kam se vypravíme příště? Sledujte nabídku aktivit TyfloCentra Brno na www.centrumpronevidome.cz a pokud Vás nějaká akce zaujme, neváhejte se přihlásit!
Fotogalerie
Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu.
23. 06.
Autor: Jiřina Falková
Zatímco dětem škola pomalu končí, do školních lavic usedlo v úterý 21. června po mnoha letech pět klientů TyfloCentra a dvě sociální pracovnice. Doktor Karel Křivánek z Městského muzea a galerie Břeclav, který se vžil do role „pana učitele“, takto netradičně představil nejen výstavu Škola 1908, ale poutavě pohovořil celkově o školství od dob Marie Terezie. „Žáci“ si mohli vyzkoušet psaní na břidlicové tabulky a nevyhnuli se ani zkoušení z dějin nad starými mapami. Kolik národností žilo v Rakousku-Uhersku? Kdybyste nevěděli, bylo jich jedenáct!
Po tomto úvodu vedl doktor Křivánek celou skupinu seniorů se zrakovým postižením od jednoho exponátu ke druhému, každý krátce okomentoval a pokud to šlo, nechal prohlédnout i rukama návštěvníků. „Hodinová prohlídka velmi rychle utekla a všichni jsme se při ní dobře bavili, klienti zavzpomínali na svá školní léta a srovnávali dnešní dobu s tou před mnoha lety. Děkujeme vedení a pracovníkům Městského muzea a galerie Břeclav za vstřícnost a výborně komentované prohlídky. Výstavu Škola 1908 určitě doporučujeme k návštěvě nejen rodičům s dětmi a těšíme se na další podzimní akce,“ uzavřela sociální pracovnice Jiřina Falková.
Fotogalerie
20. 06.
Autor: Jiřina Falková
Kdybyste někde potkali pět velkých barevných motýlů, neuletěli z pohádky o Machovi a Šebestové, ale z břeclavského TyfloCentra. V úterý 14. června tady totiž klienti a pracovnice založily pod dohledem inženýrky Stanislavy Lingové motýlí farmu. Nevěříte? Podívejte se do fotogalerie pod článkem a uvidíte sami. Motýlka z papírového tácku, barev a trochy lepidla si můžete vyrobit také! Postup je jednoduchý – stačí obkreslit šablonu křídel na tácek, vystřihnout, na rub tácu (nyní už křídel) barvami vytvořit krásné vzory, dozdobit nalepením výstřižků, vlepit křídla mezi dvě stejná tělíčka, přimalovat oči, přidělat tykadla a motýlka vypustit. Ať vám vaše výrobky dělají stejnou radost jako nám v Břeclavi! 🙂
Fotogalerie
10. 06.
Autor: Jiřina Falková
Poslední květnové úterý v TyfloCentru se neslo opět v duchu navazování přátelství s jinou, podobně zaměřenou břeclavskou organizací. Tentokrát sociální pracovnice a klienti se zrakovým postižením pozvali na šálek kávy a čaje zástupce občanského sdružení Spolek neslyšících Břeclav. „Člověka samozřejmě napadá otázka, jak se nevidomí a neslyšící spolu domluvili. Velice dobře, dokonce chvílemi nepotřebovali ani pomoc tlumočnice,“ směje se Jiřina Falková.
Úvod setkání patřil vzájemnému představení obou organizací, kterého se ujaly sociální pracovnice TyfloCentra, Jiřina Falková a Žaneta Benešová, a předsedkyně Spolku neslyšících Jana Kadlčková. Do hovoru se plynule zapojovalo i dalších devět stolujících z obou organizací, kteří s pomocí tlumočnice do znakového jazyka, Noemy Čapkové, kladli často velmi zajímavé dotazy. „Naši klienti byli nejvíce zvědaví na klubovnu Spolku, jeho aktivity, počet členů a naopak povykládali o tom, co podnikáme my, ukázali jsme časopisy a pomůcky pro zrakově postižené a speciálně upravené deskové hry. Členkám Spolku jsme se pochlubili také vlastními výtvarnými výrobky,“ popsala průběh posezení Žaneta Benešová z hostitelské organizace.
Z původní plánované hodiny se staly tři hodiny nepřetržitého vyměňování informací, zkušeností s lékaři, kompenzačními pomůckami a úvahami na téma, zda je horší nevidět nebo neslyšet. Jeden z klientů TyfloCentra se velmi zajímal o problematiku navazování partnerství, výchovy dětí a životních potíží osob se sluchovým postižením a položil návštěvě ze Spolku neslyšících zajímavý dotaz: „My jsme poznat podle bílé hole, jak poznáme vás?“
Ke konci setkání už osazenstvo stolu konverzovalo v několika skupinkách na rozličná témata a na tlumočnici se obracelo jen v případě zádrhelu. „Jak je to tedy možné? Díky různým stupňům nedoslýchavosti a schopnosti odezírat ze rtů v případě našich hostů a naopak přizpůsobení řeči našich klientů. Je třeba si také uvědomit, že ne všichni zrakově postižení rovná se nevidomí,“ vysvětlila Jiřina Falková.
Přátelské odpoledne bylo završeno vzájemným pozváním na další aktivity, například oslavy založení Spolku neslyšících nebo pravidelné návštěvy muzea s komentovanými prohlídkami TyfloCentra. Nebylo to jistě naposledy, kdy se břeclavští Neslyšící a zrakově postižení potkali u jednoho stolu.
Fotogalerie
