23. 04.
Autor: Martina Jachanová
V krásně slunném pátečním ránu 20. dubna 2012, jsme se s našimi klienty vydali na plánovaný kurz Nordic Walkingu, který se v několika posledních letech stal velkým hitem a vyhledávanou aerobní aktivitou všech věkových i váhových kategorií. Hlavní výhodou tohoto sportu je především styl chůze se speciálními holemi, při kterém zapojujeme daleko více svalů, než obvykle. Chůze s Nordic Walkingovými holemi mám pozitivní účinky na páteř a klouby.
S lektorem jsme se sešli u pavilónu Anthropos, kde jsme zároveň kurz započali. Po několika důležitých informacích, nám instruktor zapůjčil cvičné hole, které nám nastavil podle naší výšky. Jakmile jsme byli všichni odbaveni, mohl začít praktický nácvik.
Krev nám rozproudila malá rozcvička a hurá na plánovanou trasu, která vedla od pavilónu Anthropos k myslivně (cca 4km). Postupně jsme do chůze zapojovali více prvků, které nám pomohly rozpohybovat a efektivně zapojit celé tělo. Na myslivně nás uchvátila krásná vyhlídka na Brno.
Cesta dolů z myslivny byla sice rychlejší, ale správnou techniku chůze bylo potřeba dodržovat i tady. V průběhu celé cesty se nám lektor velmi hezky a intenzivně věnoval a pomáhal se správným držením těla. Kurz jsme zakončili strečinkem, aby nás na druhý den nebolely svaly. Odevzdali jsme hole a ještě chvíli povídali o novém zážitku.
Klienti byli z kurzu tak nadšení, že projevili zájem o koupi těchto holí i o další kurz. Po cestě k tramvaji nás hřál pocit, že jsme svému tělu dopřáli zdravý a příjemný pohyb.
Více informací o kurzech naleznete na oficiálních webových stránkách www.chodec.com
Fotogalerie
17. 04.
Autor: Martina Jachanová
Tak jak je už v tomto období pravidlem, jsme se v pátek 13. 4. 2012, vydali na tradiční sázení vánočních jedliček do Soběšického lesa. Všichni jsme se sešli na nádraží v Králově poli, odkud jsme společně pokračovali autobusem na zastávku do Soběšic u lesní školy. Tady nás čekal pan lesník z nedaleké hájenky U jezírka.
Vánoční jedličky byly dvě a podle komentářů našich klientů už ani tak nešlo o jedličky jako spíše o suchá košťátka. Nicméně po důkladné prohlídce lesníkem byly jedličky shledány za životaschopné a tak jsme se přesunuli na místo jejich zasazení. Obě dvě jedličky zasadili za pomoci lesníka naši klienti. Chvíli jsme si ještě s panem Libusem povídali o současném stavu našich lesů a hájů a poté jsme pokračovali od lesní školky mysliveckou stezku až k zastávce MHD „U jezírka“, kde jsme se s lesníkem rozloučili. Na zastávce se k nám přidal ještě poslední opozdilec.
Skupina tedy byla kompletní a mohli jsme se vydat na trasu po červené kolem hájenky směrem na Soběšice. Červená značka nás vedla lesem i mýtinkami, kde se krásně rozlévala vůně čerstvě posekaného dřeva. Lesní cesta se postupem času měnila v úzkou stezku, která byla prorostlá vystouplými kořeny okolních stromů. Cestička sice vedla skrz nádhernou probouzející se přírodu, ale překračování kořenů a úzký prostor pro pohyb však výrazně ztížilo chůzi našich klientů. Po čase na nich byla znát únava a vyčerpání.
Všichni se však s ohromnou silou, chutí a odhodláním s cestou prali a všemi možnými způsoby se navzájem podporovali. Na pravidelných zastávkách po kratších úsecích se společně podělili o své občerstvení a energetické bonbóny, které jim dali další sílu zdolávat nepříznivý terén. Cesta lesem však nebrala konce a stezka byla místy komplikovanější. Neztráceli jsme však hlavu a všichni jsme se semkli a navzájem jsme se podporovali v další cestě. Po několika zastávkách začal les řídnout a my jsme cítili, že se blížíme ke konci trasy, což do nás vlilo novou energii. „Zvládli jsme to“, ulevili jsme si všichni, když se před námi objevily soběšické domky. S radostí z dosažení cíle se k nám zároveň dostavila i únava, proto jsme se rozhodli pro přesun do Brna a do našich domovů.
Touto cestou bychom chtěli poděkovat všem zúčastněným za jejich snahu a odhodlání a zároveň je ocenit za podporu, kterou si navzájem poskytovali. Děkujeme.
Fotogalerie
17. 04.
Autor: Martina Jachanová
V úterý 10. dubna jsme se společně s našimi klienty vydali na další ročník turistického výletu do bledulového údolí. Pro tentokrát jsme si však trasu vytyčili přes Rakovecké údolí.
Ráno se celá naše skupina sešla na stanovišti Staré osady, odkud jsme společně vyrazili autobusem směrem na Bukovinku. Během jízdy mezi námi panovala dobrá nálada, snad také díky sluníčku, které nás pěkně hřálo.
Štěstí při nás stálo, když se s námi dal do řeči jeden z místních usedlíků, který nám poradil schůdnější a hlavně kratší cestu přes údolí, takže nám ušetřil několik kilometrů. Tímto mu tedy děkujeme.
Turistickou trasu jsme započali na hájence, od které jsme pokračovali probouzejícím se jarním lesem až k naučné stezce Rakoveckého údolí. Netradičně jsme však naučnou stezku začínali od stanoviště číslo osm, což nikomu z nás nečinilo sebemenší obtíže. Tabule na naučné stezce nás seznámily se zdejší faunou i flórou a více méně i s historií spjatou s Rakoveckým údolím. Po cestě přes všechny stanoviště jsme však k našemu překvapení nalezli pouze pár ostrůvků bledulí, které rostly při zdejší říčce. Kromě bledulí jsme si prohlédli i petrklíče, sasanky a podběl, se kterými nás někteří naši klienti seznámili především díky své zálibě v bylinkaření. Během výletu jsme společně zdolávali složité terény a naši klienti si při jejich překonávání počínali více než bravurně. Po několika hodinách, když jsme měli v nohách přes deset kilometrů, jsme dorazili zpět k hájence.
Ještě několik minut do příjezdu autobusu jsme nasávali atmosféru jarního lesa a plni pozitivní energie jsme si slíbili, že se do Rakoveckého údolí ještě vrátíme. Celý den se nám krásně vydařil. Navzdory nepříznivým prognózám o počasí, jsme neprohloupili, když jsme se na výlet vydali.
Tak pojďte příště s námi.
Fotogalerie
