16. 11.
Autor: Klára Zárubová
Listopadové počasí nebývá příliš vlídné, často prší a fouká silný vítr, ale v úterý 9. listopadu nás překvapilo příjemným slunečným dnem. Potěšilo nás to, protože jsme měli naplánovanou společnou návštěvu Památníku Leoše Janáčka a poté i komentovanou prohlídku areálu Petrov.
Ale pěkně popořádku. Nejdříve jsme zavítali přímo do zahradního domku u někdejší varhanické školy, kde žil Leoš Janáček v letech 1910 až 1928. Bylo nám ctí, když nás paní průvodkyně usadila přímo do prostoru, kde se dříve nacházela ložnice manželů Janáčkových. Před námi se otevřel pohled na pracovnu Leoše Janáčku s původním klavírem a dalším nábytkem, který jsme si mohli osahat. V další části domku byla umístěna expozice, která má nabídnout informace o jeho nejznámějších dílech. Využili jsme i nabídky poslechnout si nejrůznější hudební ukázky z jeho tvorby. Náš dík patří paní průvodkyni, která nám poutavě přiblížila i nesnadnou povahu tohoto hudebního velikána. Zaujalo nás, že umíněnost a tvrdohlavost, kterou promítal do každé své činnosti, se neblaze podepisovala i na jeho manželském soužití.
Když jsme poobědvali v místní restauraci, přesunuli jsme se krátkou procházkou na Petrov. Nenechali jsme si ujít jedinečnou příležitost navštívit toto významné místo nejen Brna, ale i celé Moravy. Díky ochotné paní průvodkyni jsme mohli navštívit katedrálu svatého Petra a Pavla, která je dnes chráněna jako národní kulturní památka, a také projít celý areál Petrova spolu s přilehlým brněnským biskupstvím. V interiéru Petrova jsme se setkali s barokními i gotickými prvky. Zajímavostí pro nás byly katedrální varhany, jež obsahují více než šest tisíc píšťal. Komentovaná prohlídka nás zavedla do dob vzniku této katedrály, ale i do historie novodobé.
Poté nás čekala další zajímavá expozice v nedalekém Diecézním Muzeu. Obrazy a plastiky, pocházející z brněnských kostelů a far, nám představily příběh života Ježíše Nazaretského. S hlavou plnou zajímavostí, zážitků a nových informací jsme vykročili na cestu zpět do Znojma.
15. 10.
Autor: Klára Zárubová
Cestovatelské besedy mají už ve znojemském TyfloCentru svoji tradici a mnozí z nás v nich našli velké zalíbení. A není také divu, vždyť cestovat hezky v bezpečí domova kupříkladu až na Kanárské ostrovy je zážitek k nezaplacení. Také možná proto vyjádřili někteří z účastníků těchto besed přání, uskutečnit něco nového, třeba na téma historie. A tak jsme dali hlavy dohromady a vznikl nový cyklus historických besed s názvem „Znojemská historie aneb památky promlouvají“.
13.10 jsme se sešli v hojném počtu, abychom se společně přenesli do dob, kdy v našem městě začal vznikat monumentální kostel sv. Mikuláše. Našim průvodcem v dobách minulých byl pan Čtveráček, zapálený obdivovatel historie a učitel dějepisu. Na úvod jsme se dozvěděli, že po každé „teoretické“ besedě bude následovat názorná exkurze dané historické památky. Jako správný učitel nás pan Čtveráček hned ze začátku upozornil, že by bylo vhodné zapamatovat si co nejvíce informací, protože při dalším setkání pro nás bude připravený malý kvíz s několika otázkami. Nejprve jsme se seznámili se základními údaji: o typu stavby, jejím vzniku, či o podobě kostela v současnosti. K povídání o interiéru kostela jsme měli k dispozici napodobeniny některých cenných památek. Jmenujme například gotickou Chlebovou Madonu, o které pověst praví, že na místě, kde byla umístěna, nikdy neubýval chléb. Dále jsme si mohli prohlédnout nejrůznější kříže, zvonečky, mešní kalich, ozdobný misál, zlatou korunku pro jezulátko či kadidlo, které mělo podobu malých zrníček.
Při vyprávění o kostele sv. Mikuláše jsme nemohli opomenout ani historii tamní krypty, o které nám přišla poutavě vyprávět Jana Chadalíková. Překvapilo nás, že při znovuobjevení mikulášské krypty v roce 2003 se zde našlo přes 800 kosterních pozůstatků dospělých i dětí. Na konci historické besedy jsme využili jedinečnou příležitost, a vyzkoušeli jsme si i ozdobné ornáty – liturgické oděv určený pro kněze – které kostelu věnovala Marie Terezie. Za zapůjčení všech artefaktů vděčíme znojemskému monsignorovi Jindřichu Bartošovi. Už teď se mnozí z nás těší na exkurzi, která se bude konat přímo v kostele sv. Mikuláše.
Fotogalerie
11. 10.
Autor: Klára Zárubová
Břeclav – město Lednicko-Valtického areálu
5. října 2010 se skupinka klientů znojemského TyfloCentra vydala na výlet za poznáním. Chuť dozvědět se něco nového o krásném městečku, rozkládajícím se na jihu Moravy, překonala i počáteční rozpaky z nevlídného podzimního počasí, které nás pronásledovalo už od setkání na vlakovém nádraží. Když jsme vystoupili z vlaku, čekala nás tu už naše průvodkyně – pracovnice břeclavského TyfloCentra Žaneta Benešová.
Prohlídku městem jsme započali už u nádraží, protože nás zaujala Kaple sv. Cyrila a Metoděje. Po příchodu do břeclavského městského parku jsme měli možnost podívat se do nedávno otevřeného Pavilonu miniatur Lednicko-valtického areálu. Brzy jsme zjistili, že Břeclav má zajímavé židovské památky a církevní architekturu. Upoutal nás například nově postavený farní kostel sv. Václava. Židovskou historii nám zajímavě přiblížila průvodkyně zdejší synagogy, jež je v současné době využívána jako městské muzeum, galerie či jako koncertní síň. Navštívili jsme také Lichtenštejnský dům, který byl veřejnosti otevřen teprve 15. května 2009. Má vyjadřovat jakési navázání na vzájemná pouta zdejších lidí a knížecí rodiny Lichtenštejnů, která byla po druhé světové válce násilně přerušena. Při expozici této památky jsme se krátce seznámili s historií rodu Lichtenštejnů – jeho vladařích a majetku. Mohli jsme si prohlédnout i historické kostýmy knížecích panovníků. Celý výlet jsme příjemně zakončili návštěvou břeclavského TyfloCentra a společným posezením u kávy a čaje.
Fotogalerie
