25. 03.
Autor: Marta Ordeltová
Před pár lety jsem měl příležitost absolvovat desetihodinový kurz lezení na lezecké stěně Klajda. Naučil jsem se bezpečně uvázat do sedáku, jistit parťáka a vyzkoušeli jsme si i řízené pády. Bylo to fajn. Jenže mi tehdejší průvodce a jistič ze zdravotních důvodů nedlouho po ukončení kurzu odpadl. Nebojte se, nenechal jsem jej spadnout ze stěny, ale měl autonehodu. A tím moje lezení na pár let skončilo.
Dlouho mě pak chybělo to příjemné protažení všech faldů, které na mě, po celodenním sezení u počítače působilo jako balzám. Takhle jsme si o tom jednou s kamarádem Petrem povídali: „A nechceš zkusit nějakýho dobrovolníka z TyfloCentra? Za zeptání nic nedáš, ne?“
Tak jsem se zeptal a …? Ono to fakt vyšlo. Očekával jsem, že, pokud se vůbec někdo ozve, tak že to bude nějaký kluk. Oč milejší ale bylo moje překvapení, když se mi za nedlouho ozvala Marta, která dobrovolníky v TyfloCentru Brno, o.p.s. koordinuje, se zprávou, že někdo projevil zájem. A navíc někdo, koho jsem už z několika předchozích společných akcí TyfloCentra dobře znal. Letitá, akční, obětavá dobrovolnice Janka. A tak už zase lezu a užívám si to. Ne, rozhodně nemám ambice někdy zdolávat Nanga Parbat, ba ani Gerlach. Ale to protažení aspoň jednou za týden opravdu stojí za to. Díky děvčata. Není tak úplně samozřejmé, aby někdo věnoval svůj volný čas nejen proto, aby někomu pomohl v nouzi, ale i jen proto, aby mu třebas udělal radost. Moc si toho vážím.
Pepa Konečný
***
Horolezectví je pro mě atraktivní sport, který v mých vzpomínkách mi připomíná bezstarostné mládí a vysokoškolský život. Poté jsem již lezla spíše příležitostně, až nakonec se tato aktivita z mého života vytratila. Lezení s parťákem pro mě znamená oboustrannou a bezmeznou důvěru, protože si vzájemně jistíme své zdraví a bezpečí. Již dávno toto poznání bylo uschováno v mém podvědomí a zasunuto. Jednoho dne jsem v mailu našla nabídku aktivit pro dobrovolníky – být doprovodem nevidomému klientovi na lezeckou stěnu. Přes prvotní rozpaky, jestli můžu být nápomocna, jsem si řekla, že některé návyky se nezapomínají a určitě jsem schopna bezpečně odjistit kolegu. Tak jsem nabídla svoje služby pro neznámého klienta. Prvním radostným poznáním pro mě bylo, že neznámý zájemce je známý a vždy dobře naladěný Pepa. Po první domluvě jsme se rozhodli společně navštěvovat lezeckou stěnu na Klajdě, kde nám příjemná obsluha vše pečlivě objasnila, a již nám nic nebránilo si společně užívat lezení. Zatím plním roli doprovodu a těším se na pondělí, protože vidím, jak si Pepa každou další návštěvou dovolí více a více prozkoumávat jednotlivé chyty. Dokonce vylezl i převis a pár pěkně těžkých úseků. Já se občas i zapotím, protože mám velkou vůli dobře poradit…ovšem říct: „Chytni ten zelený chyt“, prostě nefunguje a tudíž se učím, jak navigovat jinými slovními obraty. Ze své praxe naštěstí vím, že můžu navigovat tzv. ciferníkovou metodou např. levá ruka na jedenáct, 30cm, ale Pepa leze tak rychle, že to prostě nestihnu zformulovat a navíc ještě na čtyři končetiny. I přes své nedokonalosti jsem ráda, že můžu být nápomocna a je mi opravdu ctí jistit Pepu na skále. Již teď se těším na teplé počasí a společné lezení u Olympie. I když tedy já v roli „jističe“, protože se mi zatím na stěnu nechce.
Janka Kosecová
4. 02.
Autor: Eva Hrubanová
Smoothies – Leden 2019
Začátek roku se nese vždy v duchu hubnutí. Snaha o vyčištění organismu po vánočním přejídání potkala snad každého z nás. Proto nám proběhla hlavou myšlenka, proč nezkusit v kurzu vaření něco jiného, co tu ještě nebylo a mohlo by nám trochu pomoci v nastartování organismu. Lekce s názvem Smoothies byla strašně zajimavá, protože se věnovala i experimentům, co se chuti týká a ve zkoušení kombinací, které nejsou třeba úplně obvyklé.
Klienti postupně oloupali a na kousky pokrájeli suroviny a připravili si je do menších mističek. Následně byli seznámeni s přístrojem na přípravu smoothies, který si hapticky prohlédli. Postupně si zkoušeli nápoj připravit. Vždy se jednalo o ovocný nebo zeleninový základ doplněný tekutinou (voda nebo kokosové mléko) a ke konci mohli přidat i dochucující nebo nějak zvláštní ingredienci (např. zázvor, semínka chia, česnek, med).
Nejprve jsme s klienty připravovali kombinace podle připravených receptů a poté jsme zkoušeli experimentovat s chutí jednotlivých surovin. Největší úspěch měly ty nápoje, které obsahovaly med nebo sladké ovoce.
Co je to smoothie??
Smoothie je mixovaný nápoj s hlavní složkou tvořenou syrovým ovocem, nebo zeleninou (či kombinace obojího) a s dalšími možnými složkami jako jsou voda, led, mléčné produkty (mléko nebo jogurt) a sladidly (zejména med).
Historie
Toto „ovocné pyré“ konzumovali lidé ve Středomoří již po několik staletí, avšak ve Spojených státech se stalo běžným pokrmem až ve 20. století – poté, co byla vynalezena lednička a mixér. Do doby než byl vynalezen mrazák, lidé připravovali smoothies pouze z plodů, které byly v onu roční dobu k dostání (banány, ananasy a jahody), až poté se začalo přidávat ovoce jako borůvky, maliny, brusinky a granátové jablko. Ve 30. až 50. letech 20. století získávalo smoothie více a více příznivců, nicméně konzumaci tohoto nápoje nejvíce ovlivnila 60. léta, kdy se lidé začínali více zajímat o zdravou stravu a makrobiotiku. V této době toto „ovocné pyré“ získalo svůj název smoothie, což je v překladu podstatné jméno od „hladký“, „jemný“, „lahodný“, „příjemný“, „bez vláken“. Pojem smoothie se v minulosti používal pro mnohé produkty, jako pojmenování takovéhoto nápoje z celých plodů byl popularizován od 80. let. Postupem času rovněž vznikly různé obchodní řetězce specializované na prodej smoothies, jako první Smoothie King.
Příprava
K výrobě lze použít jeden či více druhů ovoce, je také možné připravit čistě zeleninový nápoj, nebo zkombinovat ovoce se zeleninou. Rovněž lze přidat mléko, či jogurt a připravit smoothie na způsob milkshake. Lze jej také přisladit cukrem, nebo zchladit kostkami ledu.
Smoothies jsou oblíbené u lidí trpících nesnášenlivostí mléčných výrobků a u raw veganů – vitariánů, kteří konzumují pouze ovoce, zeleninu a ostatní rostlinné potraviny, které jsou syrové a u přípravy nepřesáhly teploty 42 °C. Raw vegani si smoothies nejčastěji přislazují čerstvými datlemi a přidávají do nápoje různé exotické ovoce – ať už chia semínka, agávový sirup, acai berry nebo nepražené kakao.
Některé ovoce lze pouze odšťavnit odšťavňovačem, ale v podstatě na vše stačí obyčejný mixér. Na trhu je i speciální mixér, který se jmenuje Smoothie Maker, který je určen speciálně pro přípravu smoothie avšak se nijak zásadně neliší od běžných mixérů. Smoothie makery mají oproti běžným mixérům přizpůsobenou nádobu na mixování, která většinou slouží také k pití.
Jednalo se o následující suroviny: Mango, ananas, jablko, banán, hrozno, borůvky, pomeranč, okurka, mrkev, červená řepa, zázvor, špenát, kokosové mléko a chia semínka.
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Smoothie&oldid=16770799
4. 02.
Autor: Eva Hrubanová
Vánoční pečení – Prosinec
V prosinci každoročně probíhá vánoční pečení ve cvičné kuchyňce. Pro dnešní rok se vybrali recepty – medovníkové koule, masarykovo cukroví a ořechové kostky se žloutkovou polevou. Recepty byly náročnější, ale vše jsme zvládli na jedničku!!! Jako bonus nabízíme recept na medovníkové koule.
Medovníkové koule
Ingredience:
Těsto: •500g mouky •2 vejce •2 čl jedlé sody •60g rozpuštěného másla •4 PL medu a 200g moučkového cukru, ořechy
Krém: •1 karamelové kondenzované mléka •1 máslo
Z těsta uděláte beztvaré placky a upečete na 180 stupňů asi 10 minut a necháte zchladnout. Mezitím si uděláte krém z 1 másla (trochu změklého) a 1 karamelového kondenzovaného mléka.
Zchladlé těsto rozdrtíte na jemné drobečky. Doporučuji placky nalámat a rozmixovat v mixéru, usnadní Vám to práci. Trochu drobečků si odložíte stranou na obalení kuliček.
Teď si v míse smícháme krém a a drobky z placek a vypracujeme z nich hmotu, kterou dáme na 2 hodiny odpočinout do lednice. To proto, aby se nám potom kuličky lépe tvarovaly.
Po dvou hodinách vyndáme těsto z lednice a už jen vytvarujeme kuličky, které obalujeme v drobečcích s ořechy.
Dobrou chuť!!!!
4. 02.
Autor: Eva Hrubanová
V listopadu proběhla lekce v rámci kurzu vaření s názvem Kynuté těsto. Kynuté těsto se připravovalo dvěma způsoby. Jako první se do akce zapojila naše pekárna, která těsto vytvořila během 1, 5 hodiny. Po vsypání a vlití potřebných ingrediencí pekárna sama těsto uhněte a nechá vykynout, tedy skoro bez práce. Jako tvrdší oříšek, jen pro Bohem vyvolené, se jevilo zpracování těsta ručně. Do této činnosti jsme se s vervou s klienty pustili. Řádně těsto zpracovat není pro slabé ručičky, ale je potřeba zapojit i takové svaly, o kterých připravovatel těsta skoro ani neví. Ale pokud se kuchařka snaží, tak se povede, což byl i náš případ. Těsto jsme měli krásně zpracované a vykynuté. V přípravě koláčů a pletýnek nám nestálo nic v cestě. Zapletení pletýnek je činnost opět náročnější, ale naši klienti ji zvládli naprosto bravurně. Pletýnky byly nejen nádherné na pohled, ale i velice chutné. Koláčků jsme připravovali několik druhů, např. s tvarohem, s ořechy, se švestkami…
Vůně byla neskutečná a chuť úžasná!!!!
11. 12.
Autor: Taťána Krajčírovičová
Symbolickou šipkou s označením DO TMY zvalo TyfloCentrum Brno, o. p. s. celé čtvrteční odpoledne 8. 11. 2018 na svůj Den otevřených dveří návštěvníky z řad veřejnosti s cílem přiblížit jim zážitkovou formou svět zrakově postižených lidí.
Organizace, která je poskytovatelem sociálních služeb pro zrakově postižené v Jihomoravském kraji, připravila pro příchozí návštěvníky bohatý zážitkový program, který vycházel z podoby nabízených sociálních služeb. Byla to jedinečná příležitost zažít řadu základních životních situací v absolutní tmě a mít možnost se vcítit do „kůže“ lidí s vážným zrakovým postižením.
Připravit si svačinu, obsluhovat chytrý telefon či počítač, ale jak to udělat bez toho, že by na to člověk viděl? Ti návštěvníci, kteří k nám na zavítali ve čtvrtek odpoledne, ať už studenti z brněnských středních škol, rodiny s dětmi či jednotlivci se zájmem z řad veřejnosti, si takovou zkušenost odnést mohli. Dát si klapky na oči a vydat se do terénu jen s pomocí bílé hole, mazat chléb máslem, krájet zeleninu a nevidět na to, stejně jako si nalít limonádu do sklenice poslepu nebo si zastřílet ze zvukové pistole, při níž lze spoléhat jen na svůj sluch. Není to snadné, naráz přestat používat tak důležitý smyslový orgán jako je zrak a přehodit kompletně tuto funkci pouze hmatu, čichu a sluchu. I nevidomí si rádi hrají, tak proč nezkusit hry pro ně speciálně uzpůsobené? V atriu TyfloCentra se konal prodej sortimentu výrobků chráněné dílny HapAteliér, a zároveň s ním probíhaly i ukázky samotné výroby. Návštěvníci si mohli zkusit poslepu vyrobit i něco sami, v duchu motta naší chráněné dílny: „Ruce jsou mé oči i pracovní nástroj…“.
Do historie se příchozí mohli přenést ve dvou místnostech: klubovna poskytla prostor pro svět ticha a tmy Američanky Heleny Kellerové, výjimečné ženy, která jako hluchoslepá vystudovala Harvardovu univerzitu. Zážitková hra ve spolupráci s divadelním souborem Dramatická jelita z Cyrilometodějského gymnázia a SOŠ pedagogické v Brně a se studenty dramatického oboru Gymnázia P. Křížkovského s uměleckou profilací, s. r. o. vtáhla každého jednotlivého účastníka, který po devadesáti minutách tmy, hlasů, zvuků, hudby, tvoření, tančení a dotýkání se odcházel s nepopsatelným vnitřním zážitkem a silným uvědoměním si „daru“ zraku, který zdravý člověk považuje za samozřejmost.
Druhé ponoření do historie, nyní lokální – brněnské, poskytlo promítání silného příběhu nelehkého života brněnského básníka Josefa Chaloupky ve filmu „Poslední melodie…“ Účastníci Dne otevřených dveří mohli zhlédnout i fotografie ze staré „Chaloupky“, tedy domu, který básník Josef Chaloupka odkázal nevidomým, a který sloužil tomuto účelu až do roku 2011. A pohled do blízké budoucnosti nám příchozím prezentovala výstava plánů a vizualizace nového Domu služeb pro nevidomé Josefa Chaloupky, jehož stavba právě odstartovala, a který by měl být dokončen v roce 2020.
Den otevřených dveří pořádáme jednou ročně, avšak pro všechny, kteří naše služby potřebují, jsme tu po celý rok. Krátkou reflexi ze Dne otevřených dveří zakončíme vzkazem, kteří nám letos naši návštěvníci při odchodu napsali: „Děkujeme za zábavné odpoledne se spoustou zážitků. Držíme palce, ať se Vám nadále daří.“ Pro nás pracovníky a organizátory je to velká pochvala a podpora naší práce.
