30. 03.
Autor: Ivona Finstrlova
Minulý týden před Velikonocemi se v TyfloCentru Brno konalo Velikonoční pečení v rámci kurzu vaření. Klienti si vyzkoušeli pečení Velikonočního beránka, Velikonoční perníčky a někteří i vyfukování vajec. Atmosféra byla velice příjemná, jelikož nás navštívila vzácná návštěva ze Španělska, slečna Debora, kamarádka naší klientky Pavlíny. Debora přijela do České Republiky, do Brna a k nám do TyfloCentra. Díky této příležitosti jsme s ní udělaly krátký rozhovor o tom, jak se jí u nás líbilo…
Z jakého města jste k nám přijela?
Debora: Z Madridu
Jak se Vám líbí v Brně?
Debora: Ten den co jsem tady, tak dobrý. Přiletěla jsem teprve včera. Jsou tady věci,které ve Španělsku nemají např. tramvaje. Na rozdíl od Madridu je tu hodně
zahrádek, pohybovali jsme se především po Řečkovicích, kde je celkem hodně zeleně.
Jak se dlouho zdržíte v Brně a pokolikáté jste v Česku?
Debora: Zdržím se tu 2 týdny a v Česku jsem poprvé.
Jaký máte pocit z českého TyfloCentra jako organizace pro nevidomé slabozraké, víte o ní něco? Jak jste se tu cítila?
Debora: O této organizaci nevím nic, jen to co mi říkala kamarádka Pavlína. My máme ve Španělsku jiné zákony ohledně kompenzačních pomůcek a vím, že tu
probíhá kurz vaření.
Jak se Vám líbil Velikonoční workshop?
Debora: Zdálo se mi to velice zajímavé, protože jsem poznala odlišnou kulturu. Hodně originální je sladký beránek, vyzkoušela jsem si tady věci, které jsem předtím nikdy v životě nedělala jako např. uhníst těsto, vyválet ho a potom z něj vykrajovat perníčky (kohoutek, ptáček, slepička). Hrozně se mi tu líbilo a byli tu na mě všichni hodní.
Jaké jsou ve Španělsku Velikonoční speciality?
Debora: Záleží na autonomní oblasti Španělska, v Madridu jsou „TORRIJAS“ což jsou krajíčky staršího chleba, namočené v mléce se skořicí, obalí se ve vajíčku,
osmaží se a pocukrují. Podávají se vychladlé.
Máte ve Španělsku možnost kurzu vaření?
Debora: Ano ve Španělsku jsou kurzy, já je nedělala, protože jsem slyšela, že kurz probíhá spíše s mikrovlnou troubou a to mě neláká. Co vím tak tam je kurz
cukrářství, ale mě naučili vařit na základní škole, ze zkušenosti jak bydlí sama. Pokud by byl ve Španělsku podobný kurz vaření jako zažila tady tak bych ho ráda
absolvovala.
Fotogalerie
16. 03.
Autor: Simona Jelečková
Ve středu 2. března jsme se s věrnými návštěvníky výletů Turistické ligy TyfloCentra Brno vydali na první letošní výlet, abychom oficiálně zahájili turistickou sezónu roku 2016. Turistická liga je soutěž, která má za cíl ocenit všechny, kteří se turistice věnují. Nabízí možnost dozvědět se něco o sobě, srovnání s ostatními, ale především má motivovat ke vhodné pohybové činnosti a dávat možnost zvítězit sám nad sebou.
Náš výlet začal v Útěchově. Turistickou sezónu jsme zahájili u turistického ukazatele Nad Útěchovem, 490 m. n. m. a na důkaz jsme se všichni vyfotili. Doufáme, že během letošní sezóny navštívíme spoustu krásných míst a ujdeme mnoho kilometrů.
A když už jsme tu turistickou sezónu zahájili, vydali jsme se vstříc první trase, a to z Útěchova na Vranov. Po chvíli nás ale nemile zaskočilo bláto, které se nám lepilo na boty a znepříjemňovalo chůzi. Zvolili jsme proto raději asfaltovou silnici. Po cestě jsme se také párkrát zastavili, abychom potrénovali svou paměť. Přečetli jsme si pětici slov a zkusili ji po chvíli zopakovat. Poté jsme přidali dalších pět slov a zase zkusili zopakovat. Vypadá, že nám paměť dobře slouží, ale i přesto se budeme snažit ji zlepšovat.
Po necelé hodině a půl jsme dorazili na Vranov. Přečetli jsme si zajímavosti o místním klášteře Paulánů a navštívili kostel Narození Panny Marie. Celoročně je v něm ke zhlédnutí pohyblivý betlém, který jsme si prohlídli. A protože hospůdka, kde bychom se mohli občerstvit, byla zavřená, vydali jsme se zpátky do Brna. Už teď se ale těšíme na naše další výlety do přírody.
Aktivita byla pořádána v rámci projektu Do přírody s bílou holí, realizovaného za finanční podpory Statutárního města Brna.
Fotogalerie
16. 03.
Autor: Simona Jelečková
Co je to kočičí kavárna? To je kavárna jako každá jiná – můžete si objednat kávu, čaj, nealko, pro mlsouny mají i zákusky a dorty. Kromě toho si ale můžete pohladit kočky, pohrát si s nimi nebo je pozorovat, jak se kočkují mezi sebou. V Brně se v současné době otevřelo více kočičích kaváren, my jsme se rozhodli navštívit kočičí kavárnu Na stromě na ulici Špitálka.
I když byla aktivita plánovaná na páteční odpoledne, nenechalo si ji ujít 7 klientů z Brna a jeho okolí. Při příchodu do kavárny nás její majitelka seznámila s fungováním kavárny, představila nám své kocourky a poprosila nás, abychom dodržovali pravidla, která mají pro návštěvníky své kavárny stanovena. Nejdůležitější z nich je nekrmit kočky a nerušit je, když spí nebo si nechtějí hrát. V průběhu návštěvy majitelka kavárny klientům zodpovídala jejich dotazy ohledně kocourů a všeho ostatního, co je zajímalo.
A co jsou tedy kocourci, obývající kavárnu Na Stromě, zač? V kavárně našlo domov pět kocourků narozených na jaře roku 2015. Čtyři z nich pocházejí z útulku Tibet v Bučovicích – Florián, Alfons a bráchové Dovi a Dopo (pojmenovaní podle slovenských slov dovidenia a dopočutia). Pátého kocourka, Bartoloměje, přinesla paní s prosbou, zda by se o něj v kavárně mohli postarat. Další kocourky však už kavárna nepřijímá.
Naši klienti byli z kocourků nadšení. A i kocourci byli zvědaví, kdo k nim přišel na návštěvu – všechny klienty přišli pozdravit a očichat. Klienti je za to hladili a hráli si s nimi. Trochu jsme měli strach, jak budou kočky reagovat na vodícího psa, se kterým jedna klientka přišla. Výsledek? Pes v klidu seděl v rohu místnosti a zvědaví kocourci chodili za ním a pozorovali jej.
Moc se nám v kavárně Na stromě líbilo a určitě ještě někdy kocourky navštívíme.
Fotogalerie
9. 03.
Autor: Jana Březinová
Včerejší březnové ráno bylo mrazivé a zimní počasí se projevilo naplno – padal sníh s deštěm a pofukoval studený větřík. Přesto jsme se shromáždili v hojném počtu a vlakem vyrazili do Mikulova. V Mikulově jsme se přesunuli místní hromadnou dopravou na náměstí, kde jsme se potkali s klienty z ostatních středisek. Na výlet se s námi vydali klienti břeclavského a brněnského TyfloCentra. Každý z početné skupiny obdržel překvapení, tedy hrneček horkého nápoje a vyrazili jsme v čele s průvodkyní na historické náměstí, kde naše prohlídka začínala. Dozvěděli jsme se historii náměstí, obhlídli sgrafitový dům, shlédli kašnu a sousoší Nejsvětější trojice. V dobré náladě a naladěni na historii jsme se přesunuli do Dietrichsteinské hrobky, kde jsme obdivovali sedící figuru knížete Emanuela Maxe z mramoru, poslouchali výklad o její historii výstavby, obdivovali její rozlehlost, vystoupali jsme na vyhlídku a prohlídli si v bočních lodích jednotlivé pohřební rakve na katafalcích. V hrobce se celkem nachází 45 rakví a najdeme zde jména známých osobností českých dějin např. Jak Křtitel Karel, Marie Terezie, Maxmilián, Anna Marie z Dietrichsteina. Nejstarší rakev jsme zde objevili z roku 1639 a nejmladší z roku 1909, všechny rakve jsou velmi dochované a velice zdobené. Po prohlídce hrobky jsme pokračovali přes náměstí do zámeckého parku, který prošel náročnou rekonstrukcí a stále je upravován do původní barokní podoby. Barokní podobu dokládá i rekonstrukce barokního lomeného schodiště do zámku, stavba připomínající bývalou oranžérii, rekonstrukce kašny či altánu. Zde jsme udělali hromadnou fotku, pokochali se výhledem na zámek a celý Mikulov a kolem přístupové cesty k zámku pokračovali do židovské čtvrti. Zde jsme obdivovali Horní synagogu, která se zachovala jako jediná z původních dvanácti v Mikulově a je jediná dochovaná tzv. polského typu na Moravě.. Dále jsme se dozvěděli částečnou historii, obdivovali dřívější rabiát a dům, ve kterém žil dříve Alfons Mucha a je též židovského typu. V židovské čtvrti jsme prohlídku města zakončili a vyrazili na pozdní oběd, protože většina účastníků výletu měla již hlad. Po obědě jsme se všichni rozloučili a odcestovali každý do svého místa výjezdu. Doufám, že se opět potkáme u společných akcí, protože ta včerejší byla velmi vydařená a všem zúčastněným se líbila. Proto dalšímu výletu zdar!
Fotoalbum
26. 10.
Autor: Tereza Kozderová
Jak lépe oslavit 15. výročí od založení naší společnosti, než tolik, mezi zrakově postiženými, vyhledávanou zážitkovou akcí na Masarykově okruhu?
Akce byla určena občanům z řad nevidomých a slabozrakých, kteří dosáhli věku 18 let a jedinou překážkou pro získání řidičského průkazu je jejich zrakové postižení. Akce se zúčastnilo více než pět desítek nevidomých a slabozrakých z celé republiky… Ve středu 7. 10. 2015 tedy zažila autobusová linka 52 velký nápor cestujících, kteří zamířili právě na Masarykův okruh do Žebětína.
Co bylo pro účastníky z řad zrakově postižených připraveno?
Po příchodu bylo nutné se zaregistrovat a vyzvednout si prozatímní průkaz řidiče. Dalším bodem byl „zácvik“, tedy nácvik základních dovedností – startování, řazení, zatáčení a zastavení vozidla. Pokud „studenti“ nácvik úspěšně zvládli, mohli absolvovat samotnou jízdu po Masarykově okruhu, kde nabyté vědomosti ihned zúročili.
Během čekání na zácvik či samotnou jízdu po okruhu nebyl čas zahálet. Na přilehlém parkovišti nabízeli svůj program zástupci Městské policie Brno, dopravní policie a hasičů. Bylo možné vyzkoušet si výstroj, zbraně, osahat si veškerou techniku, posadit se za volant hasičského auta, klást zvídavé otázky atp. Stejně tak bylo možné čekat na dráze a poslouchat ohlasy těch, kteří už jízdu absolvovali.
Speciálním překvapením pro letošní rok byla možnost svézt se po okruhu také na motorce a to buď sportovní nebo tzv. chopperovi. Poslední hodinu před ukončením akce to na okruhu pěkně burácelo.
Bez koho by to nešlo?
- Autoškola Pelikán – která poskytla 5 výukových vozů, 5 instruktorů a celý den s námi spolupracovali bez nároku na odměnu
- Autoškola Suchý – která poskytla jedno vozidlo s instruktorem a celý den s námi spolupracovali bez nároku na odměnu
- Jiří Mičánek – který zapůjčil závodničku, motorku a sportovní kombinézu k haptické prohlídce
- Restaurace Paddock, Pekárna Kulhánek a Drápal – zajištění občerstvení za sponzorskou cenu
- Dobrovolníci firmy SAP – kteří doprovázeli zrakově postižené a dělali jim společnost po celý den
- Michal Egi Eger – který nám celý den profesionálně zdokumentoval
- V neposlední řadě akciová společnost Automotodrom Brno – která nám pronajala prostory a zapůjčila potřebné vybavení
- Bez pracovníků naší společnosti, bez dobrovolníků a dalších osob ochotných pomoci…
Vám všem děkujeme! Bez vás by se akce takového rozsahu nepodařila zorganizovat!
Nejčastějším přáním účastníků byla možnost projet se po okruhu alespoň dvakrát a umožnit jízdu vidícím partnerům s klapkami na očích. Pokusíme se při dalším ročníku na tato přání pamatovat 🙂
Fotogalerie
