1. 12.
Autor: Hana Dvořáková
Měsíc listopad se ve vyškovském TyfloCentru nesl v duchu besed a prezentace služeb TyfloCentra.
Nejprve jsme se vydali do země, která je i přes vysokou chudobu zemí krásnou. Atmosféru země nám přiblížil v úterý 2.11.2010 „Potulný učitel“ pan Jan Tvrdík, který po Indii cestoval 3 měsíce. Ve vyškovském TyfloCentru nám prezentoval nejen fotky z této cesty, ale i mnoho zážitků a nechyběla ani haptická prohlídka suvenýrů.
Po dlouhém cestování jsme nechali hýčkat nejen svoji duši, ale i tělo na besedě o fytoterapii s paní Zlatou Zumrovou, která se konala v úterý 9.11.2010. Beseda byla velmi poučná, dozvěděli jsme se, jak se vyrábí čaj v pytlících, který čaj je pro naše tělo nejvhodnější a další poznatky, které náš organismus posilují. Na závěr besedy si každý klient namíchal vlastní krém, kam přidal olej z rostlin podle toho, na kterou část těla krém chtěl aplikovat.
Následně v jednom týdnu proběhl Den otevřených dveří a to v úterý 23.11.2010 a následně jsme byli pozváni na Den pro dětskou knihu, která se konala v sobotu 27.11.2010 v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově. Účast byla na poměry a velikost města přiměřená. Cílem bylo nastínit práci pracovníků TyfloCentra a především služeb, které společnost poskytuje osobám se zrakovým postižením. Vše jsme se snažili nastínit formou zážitků jako byla např. chůze s bílou holí, ukázka a popis kompenzačních pomůcek, společenské hry bez zrakové kontroly, či poznávání koření podle čichu, a rozeznávání předmětů denní potřeby hmatem.
Touto cestou bych chtěla poděkovat všem „pomocníkům“, kteří byli ochotni věnovat svůj volný čas a zajistit průběh těchto akcí.
1. 12.
Autor: Hana Dvořáková
Měsíc listopad se ve vyškovském TyfloCentru nesl v duchu propagace našeho pracoviště. V jednom týdnu jsme stihli Den otevřených dveří a to v úterý 23.11.2010 a následně jsme byli pozváni na Den pro dětskou knihu, která se konala v sobotu 27.11.2010 v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově. Účast byla na poměry a velikost města přiměřená.
Jednalo se o akce se stejným programem, kde hlavním cílem bylo nastínit práci pracovníků TyfloCentra a služeb, které poskytuje organizace pro osoby se zrakovým postižením a dále přiblížit veřejnosti jejich „fungování“ v běžných situacích každodenního života.
Zájem projevily především děti, pro které bylo přitažlivé si vyzkoušet chůzi s bílou holí, poznávat koření podle čichu či rozeznávat předměty denní potřeby hmatem. Zvídavější se nebáli zeptat i na dotazy, které je zajímaly.
Potěšujícím překvapením pro mnohé z návštěvníků bylo zjištění, že i tito lidé mohou trávit svůj volný čas společenskými hrami. Mnozí z nich si dodali odvahy a po „zaklapkování“ si vyzkoušeli, že najednou hra Člověče, nezlob se může být náročná.
Touto cestou bych chtěla poděkovat všem „pomocníkům“, kteří byli ochotni věnovat svůj volný čas a zajistit průběh těchto akcí.
3. 11.
Autor: Hana Dvořáková
Indie, oficiálním názvem Indická republika (anglicky Republic of India; hindsky Bhárat ganarádžja), je sedmá největší a s více než miliardou obyvatel druhá nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii. Z politického hlediska jde o svazový stát (federaci) s demokratickým, parlamentním zřízením (někdy je označována jako „největší demokracie světa“). Je členem Commonwealthu, má jaderné zbraně a disponuje vlastním kosmickým programem; její ekonomika vykazuje po Číně největší růst na světě. Je považována za regionální mocnost.
Na východě Indie hraničí s Bangladéšem (4053 km) a Barmou (1463 km). Na severu a severovýchodě hraničí s Čínou (3380 km), Bhutánem (605 km) a Nepálem (1690 km). Na severozápadě sousedí s Pákistánem (2912 km). Na jihovýchodě za průlivem Palk Strait leží 65 km jižně od indických břehů ostrovní stát Šrí Lanka. Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu omývá indické břehy Indický oceán.
Že Vás informace o této zemi zaujaly? Není divu. Indie je i přes vysokou chudobu zemí krásnou. Atmosféru země nám přiblížil v úterý 2.11.2010 „Potulný učitel“ pan Jan Tvrdík, který po Indii cestoval 3 měsíce. Ve vyškovském TyfloCentru nám prezentoval nejen fotky z této cesty, ale i mnoho zážitků a nechyběla ani haptická prohlídka suvenýrů jako dámské šaty, kafara, kterou používají na přenos vody z posvátných řek. Měli jsme i možnost si přičichnout k různým druhům koření, čajů. Pan Tvrdík vyprávěl zajímavě a poutavě, proto se už teď těšíme na další zážitky z jiných cest.
Fotogalerie
3. 11.
Autor: Hana Dvořáková
Podzimní měsíce jsou ve vinařských oblastech charakteristické dozráváním hroznového vína, jeho sklízením a především zpracováváním v kapalnou podobu tedy ve víno. Proto jsme s klienty nemohli odolat a podnikli jsme v úterý 5.října 2010 exkurzi do vinohradu v Pustiměři. Ve vinohradě nás přivítal pan Konečný, vedoucí úseku péče a zpracování vinné révy, ovšem podrobnou přednášku nám podal pan inženýr Charous. Prohlídli jsme si nejen prostory vinohradu, sály pro pořádání různých oslav a svateb, ale především i místnosti s různými lisy, káděmi a demijony. Pánové nám názorně předvedli, jak se lisy používají a následně jsme i poslouchali zrovna kvasící se víno.
Po ochutnávce lahodného moku následoval výlet za něčím „na zub“. Tentokrát jsme se vydali v úterý 12.10.2010 do Palačinkárny v Kroměříži, kde jsme měli na výběr z 50 druhů palačinek (25 bylo sladkých a 25 slaných).
Bohužel jiné akce jsme nepodnikli. O to víc se teď těšíme na listopad ☺
8. 10.
Autor: Hana Dvořáková
Podzimní měsíce jsou ve vinařských oblastech charakteristické dozráváním hroznového vína, jeho sklízením a především zpracováváním v kapalnou podobu tedy ve víno. Jedná se především o alkoholický, ale i nealkoholický nápoj, který vzniká kvašením moštu z plodů vinné révy a jeho název je odvozen z latinského „vinum“.
Proto jsme s klienty nemohli odolat a podnikli jsme v úterý 5.října 2010 exkurzi do vinohradu v Pustiměři, do vesnice, která se nachází asi 5 kilometrů od Vyškova. Všichni jsme měli dobrou náladu a i přes nepříznivé počasí a drobný déšť jsme se těšili na nové zážitky.
Ve vinohradě nás přivítal pan Konečný, vedoucí úseku péče a zpracování vinné révy, ovšem podrobnou přednášku nám podal pan inženýr Charous. Prohlídli jsme si nejen prostory vinohradu, sály pro pořádání různých oslav a svateb, ale především i místnosti s různými lisy, káděmi a demijony. Pánové nám názorně předvedli, jak se lisy používají a následně jsme i poslouchali zrovna kvasící se víno.
Po odborné přednášce a zasvěcení do tajů vína jsme byli zavedeni do temného sklepa, kde se nacházely sudy s různými druhy vína. Ať už s červeným, které je vyráběné pouze z modrých hroznů, protože červené barvivo se nachází pouze v těchto odrůdách, s růžovým, které je vyráběno z modrých hroznů bez nakvašení, tak i sudy s bílým vínem, které se vyrábí z bílých, růžových, ale k našemu kupodivu i z červených nebo modrých hroznů vinné révy.
Byli jsme i poučeni, že víno je nutno doslazovat, protože vinohrad v Pustiměři je jeden z nejsevernějších vinohradů na Moravě.
S hlavou plnou informací jsme pak už jen „koštovali“ různé druhy vína, které sklípek v Pustiměři nabízí. Říká se, že víno v malých dávkách je lékem, a proto jsme si jako prevenci odvezli i nějaký litr tohoto skvostného moku domů.
Fotogalerie
