30. 07.
Baťův kanál. Byl vytvořen díky velkému snu propojit evropské veletoky a potřebě převážet lignit z dolu do továren. V současnosti je Baťův kanál uznávanou turistickou vodní cestou. A právě tam jsme se díky Jihomoravskému kraji s klienty vypravili i my!
Společně jsme autobusem vyrazili z Brna do Veselí nad Moravou. Ve Veselí jsme nasedli na loď, která nebyla ani malá, ani velká, prostě tak akorát. Měla dvě patra, a protože jsme si chtěli užít čerstvého vzduchu, vystoupali jsme nahoru na nekrytou palubu. Ozval se klakson parníku, kapitán zvedl pomyslnou kotvu, chopil se kormidla a šlápl na plyn. To jsme však ještě netušili, že nás čeká několik malých dobrodružství. Jednoho z nich jsme se nadáli hned při výjezdu v přístavu. Loď totiž musela projet pod velmi nízkým mostkem. Byla tak nízký, že jsme se museli všichni ohnout v pase hlavou dolů. Z překvapení nad nastalou situací nás vytrhnul plavčík, který nás na palubě přivítal a oznámil nám, že takových mostků nás čeká ještě 7. Výrazy přítomných byli užaslé a pobavené zároveň. Plavba se pro nás tak stala nejen příjemným zážitkem, ale také posilovnou břišních a zádových svalů. Druhá část dobrodružství spočívala v průjezdu plavebními komorami, které slouží k vyrovnání hladiny kanálu. Bylo velmi zvláštní a nezvyklé vplout do komory a nechat se pomalu pomocí vypouštění vody snižovat na spodní úroveň hladiny či naopak napouštěním stoupat vzhůru.
Připluli jsme, přežili jsme a po zásluze jsme se odměnili výborným obědem v místním Skanzenu. Výprava však nebyla u konce. Ač začalo mírně pršet, neodradilo nás to od návštěvy Průžkova mlýna, kde jsme měli domluvenou komentovanou prohlídku. Již při vstupu do mlýna na nás dýchla jeho historie a díky autentickému a obsáhlému komentáři jsme se vrátili o několik desítek let zpátky.
Po návratu z minulosti jsme se plni zážitků vydali zpět do Brna. V hlavě nám stále zněl šum Baťova kanálu a všichni jsme oplývali závanem sentimentu.
Akce byla finančně podpořena Jihomoravským krajem v rámci projektu „Poznávání přírody s bílou holí v JMK 2018“.
FOTO: ZDE
Autorka článku: Lucie Fildánová, DiS, sociální pracovnice (aktivizace a asistence)
Autor: Michal Ptáček
