4. 06.
Autor: Eva Pexová
Přípravy na léto ve Znojmě
S krásným počasím a blížícím se létem opět přemýšlíme, co zajímavého pro naše klienty vymyslet, kde jsme ještě nebyli a co bychom společně mohli zažít. Jak nejlépe to zjistit? Zeptáme se klientů. Na pravidelném společném posezení, které u nás probíhá každé dva měsíce, jsme si povídali o tom, co klienty zajímá a kam by se rádi podívali. Tentokrát padly návrhy na návštěvu Vídně a Muzea hudby, někteří s klientů by se rádi podívali do Luhačovic, další láká turistika a příroda Podyjí. Pustili jsme se do práce a tady je výsledek.
6. června se k nám můžete přidat na výlet do Vídně – města hudby. Čeká nás prohlídka historického centra věnovaná dějinám města i nejvýznamnějším památkám. Pak se vydáme na cestu do jedinečného muzea tónů a zvuků Haus der Musik (Dům hudby). Díky unikátní expozici tady můžeme pozorovat velké skladatele minulosti při komponování, potkat se s nejlepšími hudebníky současnosti a s počítačovou hudbou nahlédnout do hudební budoucnosti. V létě se můžete těšit na výlet do lázeňského města Luhačovice. Projdeme se po kolonádě, a podíváme se i do okolí lázní, půjdeme kolem Ottova pramene a určitě navštívíme i pramen Vincentky, který je nejproslulejším luhačovickým pramenem.
Nebojte se, nezapomeneme ani na turisty, s Martinem Škorpíkem z Národního parku Podyjí se tentokrát vydáme za faunou Podyjí, opět se můžete těšit na zasvěcený komentář a zajímavé zážitky.
Připravíme pro vás i další díl cyklu věnovaný dobrému jídlu Poznáváme světovou gastronomii, tentokrát se budeme věnovat Italské kuchyni, která je plná čerstvých surovin a jednoduchých receptů.
2. 04.
Autor: Eva Pexová
Od Nového roku si někteří lidé dávají předsevzetí. V našem znojemském TyfloCentru jsme se od půlky ledna začali učit angličtinu a němčinu. Jedná se o službu našim klientům. Snažíme se vyjít vstříc potřebám účastníků kurzu, a tak klademe důraz zejména na konverzaci, náslech cizího jazyka. K tomuto účelu jsou nám velkou pomocí internetové jazykové kurzy pro nevidomé. Slabozrakým klientům připravujeme výukové materiály ve zvětšeném černotisku. Zadáním při plánování našich jazykových kurzů byla schopnost konverzace v cizím jazyce. Na úvod vyučovací hodiny si řekneme zajímavost ze života v cizích zemích. Pak následují praktická cvičení a jako oblíbená tečka je anekdota v cizícm jazyku. Jsem vděčná za naše velmi motivované klienty, kteří se připravují na výuku důkladně. Učí se slovíčka i gramatiku. Nyní několik postřehů , které zazněly jako zpětná vazba. „Rozšiřujeme si obzory.“ „Chci prohloubit své znalosti a učit se.“ „Vzpomínám na dětství, kdy jsem ovládal dokonce i švabach.“ Závěrem chci zdůraznit, že mám respekt před našimi klienty. Obdivuji jejich schopnost , vůli a chuť poznávat něco nového a náročného. Děkuji jim za projevenou důvěru. Lektorka.
12. 11.
Autor: Eva Pexová
Beseda o Litvě v Moravském Krumlově proběhla tentokrát trochu netradičně, protože její součástí byla i ochutnávka jednoho z jídel, se kterým se můžete v Litvě často setkat. Nebyly to ale „cepeliny“, které jsou nejtradičnějším litevským pokrmem, ani studený boršč, který je také pro Litvu velmi typický, nýbrž salát viněgred. S tím se setkáte nejen v Litvě, ale i v dalších zemích na východ od nás a plní roli, kterou bychom mohli přirovnat k takové rychlé svačince či večeři. S trochou nadsázky – něco jako vlašský salát s rohlíkem. Když už posluchači ochutnávali, zastavili jsme se i u cen v restauracích. Ty jsou, totiž, oproti nám, docela vysoké a tak není úplně snadné se v Litvě skoro týden po restauracích stravovat.
Od jídla jsme přešli k městům a místům, které naše besedující paní Jana Puchegger Chadalíková navštívila – poklidné Raseinai, poutní místo Šiluva, zajímavé Šiauliai, druhé největší litevské město Kaunas a překrásným podzemím, Kuržská kosa – naprosto unikátní poloostrov, na který se dostanete z města Klaipéda. To bylo během dřívějšího režimu pro běžného návštěvníka zcela nedostupné. Vládl mu zbrojní průmysl a utajování všeho, všude a všech. Rozhodně nebylo možné vynechat Horu křížů, protože kdo „nebyl na Hoře křížů, nebyl v Litvě“. Zajímavá byla také návštěva turistického symbolu Litvy – starobylého hradu Trakai, který se majestátně tyčí uprostřed jezera. Celé povídání bylo zakončeno vzpomínkou na hlavní město Litvy – Vilnius. Povídá se, že: „Ať stojíš ve Vilniusu kdekoliv, vidíš kostel. Pokud kostel nevidíš, ukroč vpravo nebo vlevo. Pokud ani potom nevidíš kostel, nejsi ve Vilniusu.“
Protože beseda byla, jako vždy v moravskokrumlovské knihovně, přizpůsobena potřebám klientů TyfloCentra, byly její součástí také věci k haptické prohlídce – klobouky litevských umělců, keramika z hradu Trakai, litevské mince, hedvábný šátek z Vilniusu, kovaný výrobek litevských kovářů. Ani vidící návštěvníci besedy ale ošizeni nebyli. Součástí besedy bylo i amatérské video s mnoha zajímavými záběry Litvy, fotografie, letáčky, informační prospekty.
Právě na besedách v Moravském Krumlově je vidět, že integrace lidí zdravých i těch s handicapem funguje a není na překážku zajímavě prožitému odpoledni.
Fotogalerie
14. 05.
Autor: Eva Pexová
Uprostřed klidné pohraniční vesničky Nový Přerov na Mikulovsku leží stará zemědělská usedlost, jejímž dávným hospodářem byl statkář Jáně s rodinou. Na jaře roku 1998 statek koupili manželé Kosmákovi jako chátrající objekt. Po několika letech trpělivé rekonstrukce vybudovali hospodářkou usedlost, obklopenou krásnou přírodou a ochočenými zvířaty, vždycky svolnými k pohlazení a podrbání za uchem. Do této oázy klidu jsme se vydali v úterý 6.5. s klienty znojemského a brněnského TyfloCentra.
Pan Kosmák se nás ujal a provedl nás celou usedlostí, vyprávěl nám o historii sídla a zvířatech, které se rozhodli chovat. Naše první zastávka směřovala k ohradě, kde na nás už netrpělivě čekal kozlík Kvido, který se nechal hladit i krmit speciálními granulemi. Dozvěděli jsme se o výrobcích z kozího mléka, které paní Kosmáková vyrábí, na příští rok prý chystají i kozí zmrzlinu. Kolem usedlosti je i rozsáhlá louka s ovocnými stromy, z nichž veškerá úroda se zpracovává na výrobu domácích marmelád, sirupů a pálenek.
Procházkou jsme pokračovali k ohradě s koňmi, zájemci mohli jít přímo do ohrady, pohladit si koně opravdu zblízka. Koníci Lentilka a Sametka si všímali hlavně našich batohů se svačinami a nechali se ochotně drbat. Přiběhlo se na nás podívat stádo všetečných kamerunských koziček. Pokračovali jsme do výběhu k ovečkám a kravičce Amálce, opět následovalo hlazení a drbání, tentokrát měli klienti možnost vyzkoušet si i krmení oveček suchým chlebem přímo z ruky. Čekalo nás nejatraktivnější zastavení, klienti měli možnost zažít projížďku na krásných koních. Ne všichni se odvážili, ale ti kteří na hřbet koně vylezli, byli nadšení.
Při obědě si klienti vyprávěli, který zážitek pro ně byl nejpůsobivější. Ocenili, že se ke zvířatům dostali opravdu blízko, mohli si je pohladit, nakrmit a vyzkoušet i jízdu na koních. Líbila se jim i místní rovinatá krajina a v budoucnu by sem rádi opět přijeli na turistický výlet. Děkujeme manželům Kosmákovým za jejich čas a místnímu personálu za vstřícný přístup.
Fotogalerie
7. 05.
Autor: Eva Pexová
Nestává se často, aby se klienti Znojemského a brněnského TyfloCentra sešli na jedné akci, proto jsme rádi přijali pozvání našich kolegů z Brna a společně se vypravili na výlet lesnickou stezkou okolo Buchlova.
V Brně jsme za slunečného počasí společně nasedli do autobusu, který nás dovezl do Buchlovic. V kopcích nám počasí už tolik nepřálo, začalo jemně pršet, ale my se přesto neohroženě vydali na cestu. Nejdřív jsme procházeli vesničkou a pak jsme začali stoupat lesem k Buchlovu. Cesta byla různorodá, místy tráva, místy bláto a kameny, ale vše se dalo zvládnout.
Naši průvodkyní na tomto výletě byla lesní inženýrka Alena Prýmková, kterou brněnští klienti dobře znají. Cestou pro nás připravila několik poznávacích zastávek, na té první nám představila místní rostliny, klienti si je pak mohli prohlédnout, očichat i osahat. Seznámili se tak s kůrou Habru, rostlinkou Jetele lučního – latinsky „Trifolium“, Jetelem plazivým, Mařinkou vonnou a dalšími. Po chvíli jsme dostoupali do podhradí a čekala nás druhá zastávka, tentokrát nám paní Prýmková představila místní stromy, opět jsme si je mohli osahat a zjistit jak typicky tvarované listy má dub zimní, habr obecný, nebo lípa srdčitá. Na této zastávce jsme se také rozhodovali, jak bude naše cesta pokračovat, vzhledem k deštivému počasí jsme se rozhodli, že se půjdeme podívat na hrad a lesnickou stezku tentokrát vynecháme. Když jsme dostoupali k hradu, někteří z nás se šli schovat do tepla místní restaurace a my vyrazili na Buchlov. Navštívili jsme zdejší výstavu keramické tvorby, prohlédli si nádvoří a nakoupili suvenýry, samotná prohlídka hradu by byla protentokrát příliš dlouhá a tak jsme se s klienty dohodli, že hrad navštívíme při dalším výletu. Po krátké pouze jsme se vydali zpět k autobusu, cestou nás ještě čekala poslední zastávka, na které jsme se dozvěděli něco o semenářství a o tom jaká zde žijí zvířata. Potkat tu můžete třeba prase divoké, jelena obecného, daňka evropského a srnce obecného. Výklad naší průvodkyně všechny zaujal, klienti pokládali doplňující otázky a byli znalostmi paní Prýmkové nadšeni. Proto jsme už při čekání na autobus začali plánovat další společný výlet, při kterém se na lesnickou stezku už opravdu podíváme a snad nám bude víc přát i počasí.
Fotogalerie
