28. 02.
Autor: Eva Pexová
Masopust – na Moravě fašank, byla doba od Tří Králů do Popeleční středy. Nejznámější a zároveň nejveselejší jsou poslední dny masopustu, spojené s radovánkami a hodováním. Masopustní tradice, spojená s průvody maskovaných lidí byla jakýmsi klínem mezi Vánocemi a Velikonocemi.
Přirozený běh někdejšího hospodářského roku vymezil masopustu úkol sympatický všem jedlíkům: Řádně se nasytit a užít si dostatku před obdobím, které do spíží nepřinese zásoby jídla z nové úrody ani z chovu a které potrvá více než měsíc až do jarního probouzení přírody, do Velikonoc.
Masopustní posezení ve Znojemském TyfloCentru jsme letos pojali v duchu tradiční české kuchyně. Spolu s klienty jsme se pustili do příprav božích milostí a škvarkové pomazánky. Začali jsme přípravou těsta na boží milosti, každý dostal svůj úkol – někdo připravoval suroviny a míchal těsto, někdo vyvaloval těsto na tenký plát a vykrajoval různé tvary. Pak už přišlo na řadu smažení a obalování božích milostí v cukru, klienti sami zhodnotili výsledek své práce jako výborný a pustili se do jídla.
Jelikož je pro masopust typická konzumace zabíjačkových specialit, jako druhý chod jsme si připravili škvarkovou pomazánku. Zapojili se opět všichni, po sladkých božích milostech, měli na slanou pomazánku chuť. Následovalo míchání škvarků, strouhání vajíček a okurků, loupání a krájení cibule a finální dochucování pomazánky. O chutnosti výsledné pomazánky svědčí i to, že k ní klienti snědli celý chleba.
V průběhu celého odpoledne bylo pro klienty připravené povídání o tradicích a zvycích masopustu v Čechách i ve světě. Mnozí zavzpomínali i na své dětství a na to jak masopust probíhal u nich ve vsi. Těšíme se na další setkání s klienty u dobrého jídla, které proběhne 26.3. tentokrát na téma Velikonoce na talíři.
Fotogalerie
1. 11.
Autor: Eva Pexová
Turistické výlety jsou mezi znojemskými klienty vždycky vyhledávanou aktivitou. V okolí Znojma jsme toho společně prošli už spoustu a tak naše cesta tentokrát vedla až do Břeclavi na Pohansko. Ráno jsme vyrazili vlakem a před nádražím v Břeclavi už na nás čekala kolegyně Jiřka Falková, která se pro tento den stala naší průvodkyní.
Část naší cesty vedl městem, ale brzy jsme se dostali do krásné přírody na naučnou stezku vedoucí Pohanskem. Pohansko je jedním z nejrozsáhlejší raně středověké opevnění v Česku. Uvnitř opevnění byl kostel a pohřebiště, stávaly tam domky, chlévy, stodoly i sýpky. Dodnes zde probíhá archeologický výzkum a tu a tam se objeví nějaká prastará cennost.
Celá stezka na Pohansko je lemována informačními panely se záplavou zajímavých informací. Nově cestu zdobí i stromoví duchové, které vytvořili žáci místní základní školy se svou učitelkou. Cestou jsme si prohlédli model prastarého obydlí tzv. polozemnice, které bylo postaveno tak aby přesně kopírovalo bydlení našich předků. Pokračovali jsme dál, až do samotného zámečku Pohansko, který zde v 19. Století vybudovali Lichtenšteinové. V zámečku jsme navštívili výstavu věnovanou místní historii a objevům zdejších archeologických vykopávek.
Náš výlet byl tentokrát opravdu nabitý množstvím nových informací a podzimní příroda nám vlila novou sílu do žil. Děkujeme naší břeclavské průvodkyni a budeme se těšit příště na shledanou.
1. 11.
Autor: Eva Pexová
Středu 17. října jsme si ve znojemském TyfloCentru vyhradili pro podpůrnou motivační aktivitu pro klienty s názvem: Jak se žije v Tyflopomůckách. V průběhu předchozích setkání se klienti často zajímali o kompenzační pomůcky pro zrakově postižené. Jejich sortiment je široký, ale nejbližší firma, která se zabývá distribucí těchto pomůcek je až v Olomouci. Proto jsme se rozhodli zprostředkovat účastníkům projektu SŽN setkání se zaměstnanci Tyflopomůcek spojené s následnou výstavou kompenzačních pomůcek přímo u nás.
V během besedy jsme se od dvou přednášejících paní Yvony Langové a Jindřišky Dvorské dozvěděli spoustu zajímavostí o fungování Tyflopomůcek. Mluvily o tom, jak probíhá výběr pomůcek pro zrakově postižené, kdo je u nás vyrábí a jak pracovnice vyhledávají další zdroje v zahraničí. Po besedě následovala samotná výstava, v průběhu které si klienti mohli veškeré pomůcky v klidu prohlédnout, osahat a vyzkoušet.
K dispozici byly pomůcky, které usnadňují práci v domácnosti, audiopomůcky, společenské hry, různá měřidla, hodiny a pomůcky, které pomáhají při orientaci v prostoru. Klienti se také dozvěděli, na kterou pomůcku může zrakově postižený člověk získat příspěvek ze zdravotního pojištění nebo od úřadu práce.
Aktivita se konala v rámci projektu „Slepotou život nekončí“, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
4. 10.
Autor: Eva Pexová
Mgr. Jana Puchegger Chadalíková a Ing. Arnošt Mader se po dlouhé době setkali na společné cestovatelské besedě na téma Řím a Vatikán v běhu staletí v knihovně v Moravském Krumlově. Během besedy si přišli na své klienti TyfloCentra v Moravském Krumlově i další vidící návštěvníci besedy.
Povídalo se o založení Říma, jeho vládcích, starořímské architektuře, kultuře, způsobu života a bozích. Nevynechali jsme ani Koloseum, výcvik gladiátorů, Chrám bohyně Vesty a život vestálek, Forum Romanum, Cirkus Maximus a mnohé další římské zajímavosti. Za pomoci speciálně upravené knížky jsme virtuálně prošli město a plynule střídali moderní dobu a současnou podobu mnohdy až ruin kdysi slavných staveb s představami nádhery a pompéznosti před staletími.
V průběhu besedy jsme také krátce navštívili Vatikán. Zmínili jsme se o jeho historii, prošli jsme si Vatikánská muzea, v představách jsme poseděli v Sixtinské kapli a kochali se její nádhernou výzdobou. Nevynechali jsme ani povídání o švýcarské gardě – vatikánské armádě. Zaujaly nás její uniformy, které na pohled připomínají spíše středověké kostýmy.
K haptické prohlídce byly k dispozici modely staveb, šperky, oblečení, klobouk, džbány a figurka etruské kočky, kabelka, jízdenky z metra apod. Pro vidící návštěvníky besedy nechyběly pohlednice, knihy, učebnice italštiny, plakáty, jídelní lístky. Na závěr besedy se uskutečnilo komentované promítání fotografií obou cestovatelů.
4. 10.
Autor: Eva Pexová
V úterý 21. srpna jsme se vydali navštívit jeskyni Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu, kde návštěvníky provádí nevidomý průvodce, Jenda Pavlíček. Během zimní besedy, která se odehrála v naší klubovně nám Jenda vyprávěl na co se můžeme těšit a naše očekávání bylo velké.
Hned u pokladny nás uvítala paní Zdena Popelková, majitelka jeskyně. Zavedla nás na hmatovou stezku, která se jmenuje Zahrada smyslů a u jednotlivých zastavení nám povídala o tom, jak vznikly a jaký je jejich smysl. Klienti si mohli veškeré exponáty ohmatat, některé dokonce očichat. Nejvíc se klientům líbily keramické otočné nádoby, které vydávaly různé zvuky, podle toho čím byly naplněny.
U vchodu do jeskyně si nás převzal Jenda a povídal nám o tom, jak se s paní Popelkovou seznámil a proč ho práce průvodce zaujala natolik, aby se jí začal sám věnovat. Jenda mluvil i o tom jak se učil v tomto náročném trénu prostorovou orientaci, jaké to pro něj je provádět skupiny vidících návštěvníků a jak je se svou prací spokojen.
Po četných dotazech od klientů už následovala samotná prohlídka jeskyně, Jenda nám vyprávěl o jejím vzniku, pohnuté historii i o jejím autorovi. Své dílo zde v roce 1928 započal amatérský sochař Stanislav Rolínek, jeho první dílo, které zde vytvořil, byla velkolepá socha našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Dnes zde již uvidíte pouze obrovské boty na podstavci, protože socha byla za II. světové války zničena. Rolínek pokračoval ve své tvorbě. Jako ateliér mu posloužily pískovcové skály do kterých dělníci vyhloubili jeskyni a on zde vytvořil bájné blanické rytíře. Vchod jeskyně hlídá obrovská socha lva – strážce, vůdčí postavou celé jeskyně je jezdecká socha svatého Václava, stojící uprostřed spícího vojska. Stanislav Rolínek s prací spěchal, dobře věděl, že mu s postupující nemocí nezbývá mnoho času. Proto jsou některé sochy opracovány jen hrubě, na detailnější zpracování už nebyl čas. I tak budí toto monumentální dílo úctu a obdiv.
Prostředí a příroda v Rudce bylo krásné, průvodce se nám věnoval opravdu svědomitě a klienti si mohli poslechnout jaké strasti a radosti práce průvodce v jeskyni přináší.
