7. 04.
Autor: Hana Dvořáková
Akce „Kdo je kdo aneb Setkání na přání“ byla pořádána v pondělí 28.3.2011 na základě vyjádřeného přání klientů vyškovského TyfloCentra. V odpoledních hodinách jsme se sešli s klienty v kanceláři TyfloCentra u kávy či čaje a malých dobrot a pak už nezbývalo než akci započít. Každý z účastněných měl za úkol si přinést fotografie z dětství. Úkolem bylo poznávat a odhadovat, kdo se za daným dítětem z klientů schovává.
Protože klienti TyfloCentra jsou rozdílného věku, mohli jsme se seznámit s různými technikami a způsoby tvorby fotografií, které se na jednotlivých snímcích odrážely. Ovšem nezůstalo pouze u „hádání Kdo je kdo“. Všichni přítomní donesli fotografie i třeba svých dětí, rodičů, sourozenců, kamarádů či domácích mazlíčků. Společně strávené odpoledne bylo příjemné a už teď se těšíme na další společné akce.
Fotogalerie
18. 03.
Autor: Hana Dvořáková
Ač v jihomoravském kraji probíhaly jarní prázdniny, „Potulný učitel“ pan Jan Tvrdík dorazil do kanceláře vyškovského TyfloCentra a v pondělí 14.3.2011 prezentoval pro naše klienty zážitky z pobytu na Novém Zélandu.
Jak mnozí ví, jedná se o stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku) a tvoří ho dva velké ostrovy, Severní a Jižní a spousta menších ostrůvků. Nejbližšího souseda Nového Zélandu Austrálii, od něj dělí vzdálenost asi 2000 km.
Nový Zéland je zemědělskou zemí. Na každého obyvatele připadá podle odhadů asi 20 hospodářských zvířat. Farmáři zde chovají převážně ovce, krávy či jelení zvěře. K pěstovaným plodinám patří pšenice, kukuřice, ječmen, hrách a jablka. Původní stále zelené lesy jsou většinou chráněné a žije v nich velké množství různých druhů ptactva. Vedle typických ptáků kiwi zde žijí papoušci, kteří jsou podle pana Tvrdíka „drzí“. Protože tito papoušci rádi ozobávají gumu, stalo se mu, že měl na autě ozobané pneumatiky.
Jelikož pan Tvrdík zde pracoval v typických jablečných sadech, prozradil nám i celý proces očesávání zralých jablek i následný proces ošetřování než se dostanou do vývozu. Zajímavé bylo i povídání o vodopádech, ptactvu, horách i o obyvatelstvu. Součástí besedy byla i haptická prohlídka suvenýrů z této země jako mušle, lastury, mystické sošky původního obyvatelstva Maorů. Během besedy nám pan Tvrdík ukazoval i fotky, které zachycovali tamější člověkem nedotknutelnou přírodu.
V současné době se náš „Potulný učitel“ vypravuje opět na cestu do Indie, ale už teď nám slíbil, že po návratu nám přijde udělat besedu, tentokráte na téma Himaláje.
Fotogalerie
9. 02.
Autor: Hana Dvořáková
Dne 7. února 2011 se uskutečnila pod patronátem TyfloCentra, o.p.s. ve Vyškově akce s názvem „Sochy Vyškova rukama“. Naše skupina se setkala v 13h na náměstí ve Vyškově u kašny, která byla první zastávkou naší touhy po kultuře. Neopomněli jsme ani Morový sloup, který je dominantou náměstí od roku 1719 po morové epidemii, která ve Vyškově trvala skoro 50 let. Mor ve Vyškově řádil od 80 let 17. století až do druhého desetiletí století osmnáctého. V tomto období umřelo tolik lidí, že se ani nezaposovali do matriky. Morový sloup je dílem brněnského sochaře Christiana Pröbstla. Zdobí jej sochy čtyř morových světců – sv. Františka Xaverského, sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Karla Boromejského. Po stranách stojí sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého, které jsme si zdárně také prohlédli.
Jelikož byla naše akce takovou „dámskou jízdou“, využily jsme s klientkami krásného předjarního sluníčka a chvíli se ohřály na sluníčku a nadýchaly se čerstvého vzduchu. Po krátkém odpočinku jsme se pomalu ubíraly k místu ukončení výletu a rozchodu do svých domovů. Procházka se účastnicím líbila a už teď se všechny těšíme na další setkání.
Fotogalerie
1. 12.
Autor: Hana Dvořáková
Měsíc listopad se ve vyškovském TyfloCentru nesl v duchu besed a prezentace služeb TyfloCentra.
Nejprve jsme se vydali do země, která je i přes vysokou chudobu zemí krásnou. Atmosféru země nám přiblížil v úterý 2.11.2010 „Potulný učitel“ pan Jan Tvrdík, který po Indii cestoval 3 měsíce. Ve vyškovském TyfloCentru nám prezentoval nejen fotky z této cesty, ale i mnoho zážitků a nechyběla ani haptická prohlídka suvenýrů.
Po dlouhém cestování jsme nechali hýčkat nejen svoji duši, ale i tělo na besedě o fytoterapii s paní Zlatou Zumrovou, která se konala v úterý 9.11.2010. Beseda byla velmi poučná, dozvěděli jsme se, jak se vyrábí čaj v pytlících, který čaj je pro naše tělo nejvhodnější a další poznatky, které náš organismus posilují. Na závěr besedy si každý klient namíchal vlastní krém, kam přidal olej z rostlin podle toho, na kterou část těla krém chtěl aplikovat.
Následně v jednom týdnu proběhl Den otevřených dveří a to v úterý 23.11.2010 a následně jsme byli pozváni na Den pro dětskou knihu, která se konala v sobotu 27.11.2010 v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově. Účast byla na poměry a velikost města přiměřená. Cílem bylo nastínit práci pracovníků TyfloCentra a především služeb, které společnost poskytuje osobám se zrakovým postižením. Vše jsme se snažili nastínit formou zážitků jako byla např. chůze s bílou holí, ukázka a popis kompenzačních pomůcek, společenské hry bez zrakové kontroly, či poznávání koření podle čichu, a rozeznávání předmětů denní potřeby hmatem.
Touto cestou bych chtěla poděkovat všem „pomocníkům“, kteří byli ochotni věnovat svůj volný čas a zajistit průběh těchto akcí.
1. 12.
Autor: Hana Dvořáková
Měsíc listopad se ve vyškovském TyfloCentru nesl v duchu propagace našeho pracoviště. V jednom týdnu jsme stihli Den otevřených dveří a to v úterý 23.11.2010 a následně jsme byli pozváni na Den pro dětskou knihu, která se konala v sobotu 27.11.2010 v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově. Účast byla na poměry a velikost města přiměřená.
Jednalo se o akce se stejným programem, kde hlavním cílem bylo nastínit práci pracovníků TyfloCentra a služeb, které poskytuje organizace pro osoby se zrakovým postižením a dále přiblížit veřejnosti jejich „fungování“ v běžných situacích každodenního života.
Zájem projevily především děti, pro které bylo přitažlivé si vyzkoušet chůzi s bílou holí, poznávat koření podle čichu či rozeznávat předměty denní potřeby hmatem. Zvídavější se nebáli zeptat i na dotazy, které je zajímaly.
Potěšujícím překvapením pro mnohé z návštěvníků bylo zjištění, že i tito lidé mohou trávit svůj volný čas společenskými hrami. Mnozí z nich si dodali odvahy a po „zaklapkování“ si vyzkoušeli, že najednou hra Člověče, nezlob se může být náročná.
Touto cestou bych chtěla poděkovat všem „pomocníkům“, kteří byli ochotni věnovat svůj volný čas a zajistit průběh těchto akcí.
