26. 10.
Autor: Tereza Kozderová
Jak lépe oslavit 15. výročí od založení naší společnosti, než tolik, mezi zrakově postiženými, vyhledávanou zážitkovou akcí na Masarykově okruhu?
Akce byla určena občanům z řad nevidomých a slabozrakých, kteří dosáhli věku 18 let a jedinou překážkou pro získání řidičského průkazu je jejich zrakové postižení. Akce se zúčastnilo více než pět desítek nevidomých a slabozrakých z celé republiky… Ve středu 7. 10. 2015 tedy zažila autobusová linka 52 velký nápor cestujících, kteří zamířili právě na Masarykův okruh do Žebětína.
Co bylo pro účastníky z řad zrakově postižených připraveno?
Po příchodu bylo nutné se zaregistrovat a vyzvednout si prozatímní průkaz řidiče. Dalším bodem byl „zácvik“, tedy nácvik základních dovedností – startování, řazení, zatáčení a zastavení vozidla. Pokud „studenti“ nácvik úspěšně zvládli, mohli absolvovat samotnou jízdu po Masarykově okruhu, kde nabyté vědomosti ihned zúročili.
Během čekání na zácvik či samotnou jízdu po okruhu nebyl čas zahálet. Na přilehlém parkovišti nabízeli svůj program zástupci Městské policie Brno, dopravní policie a hasičů. Bylo možné vyzkoušet si výstroj, zbraně, osahat si veškerou techniku, posadit se za volant hasičského auta, klást zvídavé otázky atp. Stejně tak bylo možné čekat na dráze a poslouchat ohlasy těch, kteří už jízdu absolvovali.
Speciálním překvapením pro letošní rok byla možnost svézt se po okruhu také na motorce a to buď sportovní nebo tzv. chopperovi. Poslední hodinu před ukončením akce to na okruhu pěkně burácelo.
Bez koho by to nešlo?
- Autoškola Pelikán – která poskytla 5 výukových vozů, 5 instruktorů a celý den s námi spolupracovali bez nároku na odměnu
- Autoškola Suchý – která poskytla jedno vozidlo s instruktorem a celý den s námi spolupracovali bez nároku na odměnu
- Jiří Mičánek – který zapůjčil závodničku, motorku a sportovní kombinézu k haptické prohlídce
- Restaurace Paddock, Pekárna Kulhánek a Drápal – zajištění občerstvení za sponzorskou cenu
- Dobrovolníci firmy SAP – kteří doprovázeli zrakově postižené a dělali jim společnost po celý den
- Michal Egi Eger – který nám celý den profesionálně zdokumentoval
- V neposlední řadě akciová společnost Automotodrom Brno – která nám pronajala prostory a zapůjčila potřebné vybavení
- Bez pracovníků naší společnosti, bez dobrovolníků a dalších osob ochotných pomoci…
Vám všem děkujeme! Bez vás by se akce takového rozsahu nepodařila zorganizovat!
Nejčastějším přáním účastníků byla možnost projet se po okruhu alespoň dvakrát a umožnit jízdu vidícím partnerům s klapkami na očích. Pokusíme se při dalším ročníku na tato přání pamatovat 🙂
Fotogalerie
18. 09.
Autor: Tereza Kozderová
Výlet za poznáním historie i přírody – tak by se dal definovat náš výlet 15. 9. 2015 do Lednice.
Prohlídka zámku
Zámek byl několikrát přestavován do různých slohů, dnešní vzhled pochází z let 1846-1858, kdy kníže Alois II. z Liechteinsteina usoudil, že Vídeň je pro pořádání letních slavností nevhodná a nechal Lednici přebudovat na reprezentační letní sídlo v duchu anglické gotiky. Pro pořádání velkolepých setkání evropské šlechty sloužily reprezentační sály v přízemí, které jsou vybaveny vyřezávanými stropy, dřevěným obložením stěn a vybraným mobiliářem. Díky průvodkyni a prohlídce, nám šitou na míru, jsme si mohli osahat mnoho exponátů. Mezi nejzajímavější patřily schody vyřezané z jednoho stromu, autoři zde místo svých podpisů skryli tři zvířátka (ještěrka, ptáček, žabka). Tyto zvířátka jsme našli a zhodnotili jsme, že práce to byla odvedena vskutku kvalitně. V poslední místnosti na nás čekal nadějný hudebník, který reprodukoval krásnou hudbu a tóny kytary nás vyprovodil ven na terasu zámku, kde naše putování za historií skončilo. Jak ideální zakončení, na čerstvém vzduchu a před námi se rozprostíral park, do kterého jsme se pustili odpoledne.
Prohlídka parku
Zámecký park prošel za 550 let úctyhodným vývojem. V parku se vystřídaly všechny zahradní styly, jejichž stopy dávají parku jedinečnou atmosféru. Návštěvníci parku procházejí rafinovanými kompozicemi, aniž by tušili o tajemství jejich tvorby. Naší průvodkyní byla Ing. Et Ing. Romana Šnajdárková, která si pro nás připravila velmi poutavé vyprávění. Podívali jsme se nejen na květiny a stromy, které jsou v blízkosti zámku, byli jsme ale i ve skleníku, kde jsou zajímavé rostliny, o které zde pečuje kolem 20 zahradníků.
Po příjemné procházce jsme si sedli do místní cukrárny, vychutnali si kávu a dezert, pro doplnění energie a debatovali jsme nad tím, jaký ten dnešní výlet byl.
Děkujeme paní Šnajdárkové za její precizní přípravu a ochotu ukázat nám taje parku v Lednici. Těšíme se za měsíc na pokračování!
Fotogalerie
22. 05.
Autor: Tereza Kozderová
Na samém konci dubna jsme se s klienty vypravili do čajového ráje Sonnentor v Čejkovicích na jižní Moravě. Tato firma má za sebou více než 20letou tradici a její hlavní činností je výroba bio koření, různých zdravých pochutin a především bio čajů z bylin nejen z Česka, ale i z Albánie, Rumunska nebo z Afriky. Principy obchodování této společnosti jsou nadmíru zajímavé – pracovníci se snaží dbát na šetrné využití přírodních zdrojů bez umělých přidaných látek a podporovat drobné pěstitele. Prohlídku továrny jsme započali zhlédnutím krátkého dokumentu, který mapoval historii a principy Sonnentoru. Prošli jsme sklady, ve kterých se intenzivně linula vůně heřmánku, slézu, máty, dobromyslu, a dalších bylinek. Klienti si měli možnost osahat
sušené bylinky, čajové sáčky, a další důležité čajové propriety. Podívali jsme se takřka pod ruce pracovníkům ve výrobě, kteří drtí bylinky na menší kousky, čistí je od prachu a třídí do velkých pytlů. Další příjemnou fází bylo nakupování všelijakých dobrot a čajů s roztodivnými názvy, např. Klid v duši, Srdeční záležitosti, Pohodář, Čaj štěstí, Kouzlo krbu, a další.
Také se nám poštěstilo setkat se s panem Johannesem Gutmannem z Rakouska, zakladatelem a majitelem Sonnentoru. Pan Gutmann z nás měl také radost a svolil ke společné fotografii. Příjemnou tečkou na závěr bylo vystoupání na střechu továrny, kde nás čekal krásný výhled na všudypřítomné vinice. Pak už jsme se vydali malebnou vesnicí zpátky na autobus. Děkujeme za profesionální přístup pracovníkům Sonnentoru!
Fotogalerie
22. 05.
Autor: Tereza Kozderová
Klienti znojemského a brněnského TyfloCentra se vydali společně s Davidem Švejnohou na cestu do Etiopie. Pravda, cesta to byla krátká, zabrala nám jen odpoledne 19. 5. 2015. Údolí řeky Omo je (zatím) ojedinělým územím osídleným (zatím) autentickými kmeny, které tu žijí způsobem podobným způsobům života jejich otců, dědů a pradědů. Během odpoledne jsme se dozvěděli zajímavost například o kmenu Mursi a kmenu Bodi. Abychom Vám, kteří jste s námi nemohli cestovat, přiblížili jejich životní styl, představíme Vám naše zápisky z cestovatelského deníku.
Kmen Bodi – nejzajímavější nejspíše na kmenu Bodi je, že každá rodina si vybere svobodného muže. Tento muž poté žije po dobu 6-8 týdnů mimo vesnici, kde musí vydržet bez sexu. Jeho úkolem po dobu odloučení od kmene je ztloustnout. Muž pije několik dvoulitrových dávek směsi kravského mléka a krve denně. Díky tomuto rituálu nabere hodně tuku. Až skončí doba, po kterou je muž vyloučen z kmene, tak se vrátí a je 6ti denní ceremoniál zvaný Ka´el. Při tomto ceremoniálu nahých tlouštíků se zvolí ten, které je nejvíce narostlý, toho potom chovají v úctě. Ostatní mají smůlu a běžným životem se dostanou na původní váhu.
Kmen Mursi – je nejspíše nejnebezpečnějším a nejagresivnějším kmenem celé Afriky. Muži kmene Mursi jsou jedni z nejobávanějších bojovníků. Vzhledem k častým krádežím dobytka a sporům s ostatními kmeny jsou stále vybaveni samopalem. Na těle si dělají různé zářezy a značky podle toho kolik zvířat zabili. Ženy tohoto kmene nejsou méně zajímavé než muži, jsou rozpoznatelné na první pohled. Ženy kmene Mursi nosí hliněné nebo dřevěné talířky ve spodním rtu. Aplikace tohoto „ módního doplňku“ je docela bolestivá. Dochází zde k vyražení předních 4 zubů a rozříznutí rtu. Zde se potom vloží talířek, postupně se talířek vyměňuje za větší a větší. Jaké je to „štěstí“ určitě si řekne každý z Vás. Žena, která má velký talířek je velmi ceněná, ovšem pouze do doby, než jí zemře muž. Po smrti svého muže, si musí žena ret uříznout a tím ztrácí svoji krásu.
Cestování po Etiopii je krásné, občas nebezpečné, nepochopitelné a hlavně velmi poučné. Když vidíte, jaká moderní technologie je kolem nás a někde na světe stále žijí jako v pravěku, až z toho mrazí. Myslím, že tato beseda ukázala nejednomu z nás, že jsme rádi za to, že nás muži ctí jako sobě rovné, neprodáváme se za 30 krav a samopal, ale můžeme se svobodně rozhodnout, koho si vezmeme, jak se oblečeme a co budeme dělat. Pokud se chcete i Vy setkat s některými kmeny, případně poznat jiné kultury a zvyklosti, pojďte s námi příště na besedu a nastupte s námi do pomyslného letadla na cestě za poznáním.
Těšíme se na Vás a místa jsou volná. Děkujeme našemu průvodci Davidu Švejnohovi, který nám přivezl mnoho zážitků, artefaktů a fotek.
Fotogalerie
13. 01.
Autor: Tereza Kozderová
Ztichlou krajinou rozléhal se pouze sníh křupající pod nohami. Z tepla našich domovů jsme se vydali 12. ledna 2015 na naši první procházku v tomto roce. Tradičně jsme zamířili z Útěchova do Vranova. Touto cestou necestou nás provázela Ing. Alena Prýmková se svým velmi poutavým povídáním. Necelých 3,5km nás provázelo povídání o prostředí, ve kterém se nacházíme, jaké je prostředí našich domovů a domovů zvířat žijících v těchto Útěchovsko- vranovských končinách. Víte, která zvířata zde zůstávají? Jak přežívají zimu? Co jim vadí a co ne? Malý nástin samozřejmě přinášíme taky: přezimující živočichové, jako plch, ježek nebo sysel, přečkávají zimu ve stavu podobném spánku, ale pravý spánek to není. Po celé týdny nejedí a nepijí, všechny životní projevy jsou značně utlumeny. Tělesná teplota klesá na úroveň teploty okolního prostředí. Srdce sysla bije šestkrát pomaleji a plíce vdechují jen dvakrát za minutu. Po třech týdnech se zvíře probouzí, aby vypustilo výkaly. Definitivně se probudí, až když teplota nory přesáhne 15 stupňů. Medvěd nebo jezevec jsou „nepraví“ zimní spáči. Jejich teplota a dech se nemění. Prostě nepřetržitě spí a tráví z tukových zásob. Přečkávají však takto jen nejhorší období…
Všechno už to víme a stačilo se jen projít lehce zasněženou ztichlou krajinou. Pojďte příště s námi!
Fotogalerie
