18. 06.
Autor: Tereza Kozderová
Lodní zvon ohlásil nástup, motor se rozeběhl a parník vyrazil vstříc své cestě po vodě. Takto nějak začínala naše plavba na parníku. V úterý 17. června úderem 15. hodiny byla většina posádky naloděna a my jsme se mohli vydat vstříc naší plavbě na parníku. S příjemným výletním počasím jsme mohli obdivovat krásy a tajemná zákoutí brněnské přehrady. Na palubě parníku byli zástupci nejen z řad klientů Brna, ale i Vyškova a Znojma. Mohli jsme se tak všichni setkat, pobavit se mezi sebou a poslechnout si cimbálovou skupinu Jak chceš!, která nám po celou dobu plavby vyhrávala na spodní palubě.
Plavba na parníku byla ve znamení setkávání, ale také i ocenění našich turistů. Díky projektu Turistická liga můžeme odměňovat naše vytrvalé turisty, kteří s námi chodí pravidelně na vycházky. Celkově (za 4 roky) máme za sebou 1743 km. V letošním roce jsme ušli krásných 75 km. Na třetím místě se umístil klient s 41 km v nohou a jako odměnu si odnesl poukaz do obchodu se sportovním vybavením. Na druhém místě se umístil vytrvalý turista s 55 ušlými kilometry a odměnou mu jsou poukazy do zdravotnických potřeb. Na krásném prvním místě se umístila žena, ušla celkových 75 km, zúčastnila se tedy všech vycházek a jako odměnu dostala 10 vstupů do solné jeskyně. Ostatním, kteří s námi na vycházky chodí, děkujeme a doufáme, že s námi půjdete zase. I když nejsme ocenění nějakou cenou, odměnou nám může být dobrý pocit z toho, že jsme se pohybovali, viděli jsme u toho nové věci a mnoho se dozvěděli.
Naše „lodní akce“ byla i jakýmsi malým zakončením jedné sezóny. Proto bych chtěla ještě jednou moc poděkovat nejen našim klientům, ale i všem pracovníkům, kteří zajišťují jednotlivé služby, i těm, kteří se podílejí na chodu TyfloCentra samotného.
Buďte nám nakloněni i nadále, již nyní pilně pracujeme na tom, abychom pro Vás připravili další zajímavé aktivity.
10. 06.
Autor: Tereza Kozderová
Je libo odpolední procházka? Ať jste na tom s fyzičkou lépe či hůře, příjemný terén Lužáneckého parku je vhodný nejen pro mladé, ale i pro starší osoby. Přesvědčit se o tom, jak může být krásně skoro v srdci Brna, mohli klienti v pátek 6.června.
Jak může název napovídat, park Lužánky vznikl na místě lužního lesa, který tu vytvářela říčka Ponávka. Sluníčko pěkně pražilo a tak jsme se schovávali ve stínu stromů. Protože je park Lužánky nejen místem oddychu, ale i místem, kde jsou zajímavé stromy, keře a další přírodní artefakty, přizvali jsme si k výkladu paní Ing. Alexandru Koutnou, která nám ve stínu stromů povídala o tom, jak a co žije v Lužánkách.
Věděli jste, že se v Lužánkách nachází buk lesní, jinan dvoulaločný (Ginkgo Biloba), javor dlanitolistý, platan javorolistý, dub uherský, ořešák černý nebo svitel latnatý?
Díky naší průvodkyni mohli všichni účastníci tyto stromy poznat, osahat a přivonět k jejich listům. V 2. polovině 19. století byl park, zejména zásluhou uměleckého zahradníka Antonína Šebánka, doplňován domácími i cizími druhy dřevin. Na konci 19. století byly v Lužánkách zastoupeny veškeré dřeviny vyskytující se na Moravě a více jak 150 druhů cizokrajné vegetace.
Lužánky jsou velkým lákadlem pro odpočinek všech věkových skupin. Najdeme zde dopravní hřiště a prolézačky pro naše nejmenší, tenisové kurty a hřiště na pétanque pro ty starší a starší ročníky si mohou zacvičit na venkovních cvičebních strojích pro dospělé, posedět na lavičce, nebo si dát občerstvení v jedné z restaurací, které v parku jsou.
Lužánky jsou místem, kde si každé přijde na své, vhodné jsou nejen pro sport, ale i pro odpočinek. Na takový piknik je zde místa habaděj.
Roku 1855 byl uprostřed parku na místě stržené restaurace podle plánů vídeňského architekta Ludwiga Förstera postaven novorenesanční pavilon s velkým sálem pro plesy, koncerty a slavnosti.
S rozvojem průmyslu na konci 19. století se z říčky stále více stávala zapáchající odpadní stoka, která se stala pro park nežádoucí, a byla tedy v letech 1907 – 1910 zatrubněna v téměř celé trase toku skrz město. V Lužánkách zbyl po této úpravě val, kterým dnes prochází stoka, a skutečná Ponávka je svedena do tunelu už v Králově poli a protéká pod sídlištěm Lesná.
Že byste se k nám rádi přidali? Určitě se do Lužánek vrátíme, vyžití je tu opravdu velké. Buďte u toho i Vy! Paní Koutné děkujeme za výklad a všem účastníkům za účast.
15. 05.
Autor: Tereza Kozderová
V pondělí 12. května jsme se vydali na vycházku do Willsonova lesa. Paní Ing. Alexandra Koutná se s námi setkala na konečné zastávce trolejbusu č. 39 a pověděla nám o historii Willsonova lesa. Wilsonův les je les či spíše lesopark o přibližné rozloze 34,4 ha, rozkládající se převážně na jižním okraji městské části Brno – Žabovřesky, jižním cípem zasahuje do městské části Brno – střed. Jak nám bylo vysvětleno, lesopark je obvykle příměstský les, který v sobě kombinuje prvky původního lesa a běžného městského parku. Lesopark byl založen roku 1882 velkostatkářem a notářem Ludvíkem Odstrčilem. Po úvodním seznámení s Willsonovým lesem jsme se vydali prozkoumat jeho krásy. Hned po pár úvodních krocích jsme se dostali na můstek, který stojí na vrcholu sjezdovky. Odtud se nám naskytl krásný pohled na Brno a celou sjezdovku pod námi. Vítr a sluníčko si s námi po celou dobu naší výpravy pohrávalo, ale dešti nepovolilo, aby nás smočil. Většina cest byla z kopce a tak naše putování utíkalo docela rychle. Postupně jsme odhalovali flóru celého lesa.
O zástupcích fauny nebo zvířat jsme si spíše povídali, i když se na malou chvíli stal naším členem i nezvaný host – sršeň. Naštěstí klientka vyvázla s lehkým štípnutím a úsměv na rtech nezmizel. Paní Koutná nás zavedla ke studánce, která je mimo cestičku. Protože jsou mezi námi vycházkoví nadšenci, nebylo ku škodě, když jsme se zastavili i u „fit centra“ v lese, kde jsme ukázali své dovednosti i v přitahování. Ve zdravém těle je i zdravý duch a nezáleží na tom, kolik nám je let. O tom jsme se sami na vlastní oči mohli přesvědčit, když nás čiperný osmdesátník všechny strčil do kapsy v přitahování se :-).
Na závěr celého našeho vycházkového odpoledne jsme si dopřáli sladkou odměnu v hospůdce na Rosničce. V okamžik, kdy jsme nastupovali do tramvaje, se mírně rozpršelo, tak jsme si všichni oddychli, že nás to nepotkalo.
Velmi děkuji paní Koutné za její výklad a všem, kteří se zúčastnili. Tuto vycházku jsme si jistě všichni užili a věříme, že se brzy zase do Willsonova lesa vrátíme a u toho můžete být i vy – jste srdečně zváni.
Fotogalerie
11. 10.
Autor: Tereza Kozderová
Pod příznačným názvem se ukrývá již tradiční akce brněnského TyfloCentra – happening nevidomých, který se konal v úterý 1. 10. 2013 v přírodní zahradě u Smrku. Jak napovídá název „Velký dýňák“ bylo setkání zaměřeno převážně na seznámení se širokým využitím dýně – od vaření polévky až po účely výzdoby našich zahrad.
Podzimní happening jsme zahájili výrobou osobních stromů z plsti, bavlnek a ovčího rouna. Šikovné prsty účastníků proplétaly ovčí rouno mezi jednotlivými „větvemi“ stromu a díla pomalu dostávaly svoji podobu.
Mezitím, kdy účastníci vyráběli své stromy, se z přírodního altánku začala šířit vůně dýňové polévky.
Sluníčko se v pozdním odpoledni schovalo za mraky, bylo proto potřeba se zahřát. K tomu posloužil nejen čerstvě uvařený zázvorový čaj, ale hlavně cvičení pod vedením Zlaty Zumrové. Za použití speciálních pěnových pomůcek se naši klienti naučili různým protahovacím cvikům, které mohou sami využít i doma.
Celý happening jsme završili společným posezením a ochutnáním dýňové polévky.
Zhodnotili jsme setkání a zavzpomínali na minulé ročníky ze kterých v zahradě u smrku zůstala vzpomínka v podobě hmyzích domečků, tibetských vlajek přání atp.
Přidejte se příště k nám!
Fotogalerie
28. 05.
Autor: Tereza Kozderová
Už počtvrté jsme naplánovali komentovanou vycházku na Velkou Babu a opět jsme byli odrazeni deštěm a blátem.
Přesto jsme se sešli na Chaloupkove a na zdolání Velké Baby se připravili prozatím virtuálně. Vyšli jsme z Řečkovic, kde údajně stojí nejmohutnější javor na Moravě, spočítali jsme kolik známe druhů dubů, na fotografiích se podívali, jaké vzácné a léčivé rostliny na Velké Babě rostou, jací ptáci tam hnízdí, a zapletli jsme se do diskuse, jaký je rozdíl mezi lesem a hájem.
Velkým zpestřením pro nás byla část přednášky, jak vzniká lesnická mapa. Vyslechli jsme, jak funguje laserový dálkoměr, výškoměr a sklonoměr, vyzkoušeli jsme metrické pásmo a seznámili se s turistickou navigací GPS. Z blízka jsme taky mohli prozkoumat těžební, typologickou a lesnickou mapu.
Díky dnešní přednášce už si umíme představit, jak vypadá pracovní den lesního inženýra, s jakými přístroji a kolika mapami musí umět pracovat, aby svoji práci odvedl na jedničku.
Chcete se i Vy dozvědět, jaká je práce lesního inženýra? Vydejte se s námi v pondělí 24.6. na komentovanou vycházku a vše si vyzkoušíte v praxi na vlastní kůži!
Fotogalerie
