29. 06.
Autor: Petra Šeneklová
Jednoho krásného odpoledne v úterý 7. 6. 2016 jsme se s našimi klienty vydali na znojemský hrad, kde probíhala výstava s názvem „České korunovační klenoty na dosah“. Po zaplacení vstupného jsme se mohli volně procházet výstavou. Mohli jsme si osahat dobový oděv, který se nosil za vlády Karla IV., meč, který podle pověsti plní lidem různé sny a přání, když jej pohladí. Kolegyně Eva Pexová nám přečetla všechny popisky, co na výstavě byly. Dozvěděli jsme se vše o životě Karla IV., o jeho narození, odloučení od matky, kolik měl manželek, dětí a další zajímavosti. V jednom ze sálů bylo video, na kterém bylo ukázáno, jak se vyrábí repliky korunovačních klenotů, protože originály jsou uloženy v Praze v chrámu sv. Víta. Byla zde k osahání replika koruny Karla IV.. Podle legendy si ji nesměl dát na hlavu nikdo kromě krále. Legenda říká, že ten kdo si nasadí tuto korunu, která obsahuje i trn z trnové koruny Ježíše Krista, tak do roka zemře nepřirozenou smrtí. Koruna je vyrobena přibližně z dvou kilogramů zlata, je osazena perlami, rubíny, safíry, smaragdy a dalšími kameny. Mohli jsme si také prohlédnout královský plášť, který byl ozdobený hermelínem. V posledním sále byly vystavené krásné korunovační klenoty, ke kterým nám pracovnice muzea také něco řekla. Tyto repliky korunovačních klenotů jsou vyrobeny z českého skla. Po výstavě jsme si zašli na vyhlídku před hradem, kde jsme mohli obdivovat krásy Znojma kolem řeky Dyje. Všichni byli spokojeni s komentovanou prohlídkou výstavy a slyšeli jsme samé pěkné ohlasy.
29. 06.
Autor: Petra Šeneklová
V úterý 3. 5. 2016 jsme se s klienty znojemského TyfloCentra vydali na krásný výlet do malebného jihočeského městečka s názvem Třeboň. Protože jsme přijeli do města brzy, tak nás jeden klient, který je zde pravidelným hostem, provedl po Třeboni a ukázal nám například Bertiny lázně a vysvětlil, proč se tak jmenují. Tyto lázně jsou staršího typu, nové lázně se jmenují Aurora. Do Bertiných lázní jsme se mohli podívat, tak jsme této příležitosti využili. Po prohlídce jsme se přesunuli k zámku, kde jsme měli zarezervovanou prohlídku. Při příchodu k zámku jsme uslyšeli zavřeštění a tak jsme si říkali, co to asi je. Až po chvíli jsme uviděli krásného páva, který seděl v koruně stromu a shora na nás křičel. Při vstupu do zámku jsme se dozvěděli, že zámek Třeboň, perla v okvětí vodní růže, je renesanční sídlo posledního Rožmberka Petra Voka. V prvním sále jsme si mohli osahat masivní nábytek, který tam byl. Tento sál sloužil jako modlitebna. Na zámku jsme navštívili také jídelnu, přípravnu jídel a nápojů, alchymistickou laboratoř, obrazárnu a další. Dozvěděli jsme se, že se v dobách Petra Voka jedlo hlavně maso, zvěřina, hovězí a kuřecí. Ovoce bylo považováno za nezdravé. Pilo se hlavně pivo a víno. Petr Vok neměl žádné potomky a tak rod Rožmberků vymřel po meči i po přeslici. Zemřel ve věku 72 let. Dnes je zámek majetkem státu. Po prohlídce jsme šli k rybníku Svět, kde kotvila loď Modrásek, která s námi objela celý Svět. Pan kapitán nám povyprávěl, co zde žije za ryby, že je zde 400000 druhů. Také jsme se dozvěděli, že rybník má hloubku 150 centimetrů, takže lze plavat i daleko od břehu a třeba uprostřed si odpočinout. Dno je písčité. Po plavbě na lodi jsme si zašli do pivovarské restaurace na dobrý oběd a následně na nákup drobných suvenýrů a lázeňských oplatků. Před odjezdem domů jsme si na chvíli sedli v krásném parku a užívali si krásného počasí. Všem se výlet moc líbil a těšíme se na další.
28. 01.
Autor: Petra Šeneklová
V úterý jsme se s našimi klienty vydali na bowling, který hrajeme vždy jednou za měsíc. Letos jsme se rozhodli, že zavedeme ligu, která se bude jmenovat „Liga o Zlatou kuželku“. Vymysleli jsme několik pravidel tak, aby byly podmínky pro všechny stejné. Jedno z pravidel je, že každý hráč musí mít nasazené klapky na očích, když jde na hrací plochu a při hodech. Po odhodech si mohou klapky sundat. Sešly jsme se v Bowling baru v Příměticích a nejdřív kolegyně Pavlína přečetla všem hráčům pravidla, která klienti dostali i ve zvětšeném černotisku a mailem. Po přečtení pravidel se mohlo začít hrát. První kola byla rozpačitá, ale pak se vše ustálilo a klienty hra bavila. Vždy po jednom kole byly přečteny výsledky, aby klienti věděli, kolik mají bodů. V průběhu hry se výsledky zapisovaly, aby se mohly zapsat na výsledkovou listinu, která bude viset v klubovně TyfloCentra a po každé hře ji účastníci dostanou mailem. Po každé hře se výsledky sečtou a v prosinci se vyhlásí vítěz, který dostane zlatou kuželku. Ten kdo bude na druhém a třetím místě, dostane věcnou cenu. Ostatní dostanou pamětní list. Na závěr jsme hru s klienty ohodnotili a rozešli se do svých domovů.
První kolo se vydařilo a už se těšíme na další hru, která bude v únoru.
30. 11.
Autor: Petra Šeneklová
V úterý jsme se s klienty znojemského TyfloCentra vydaly na výlet do Brna za legionáři, abychom poznali jejich cestu takzvaným legiovlakem. Tento vlak měl již několik zastávek v České republice a teď byl zrovna v Brně, tak jsme si řekli, že bychom se mohli za legionáři vydat a dozvědět se něco nového o tom, jak cestovali a další zajímavosti. Na nádraží v Brně v Králově poli se nás ujala slečna v uniformě zdravotní sestry a dva vojáci. Po přivítání nám dali sáhnout na své uniformy, jaké nosí zbraně (například jsme viděli šavli, která měla krásné zdobení). Pochva od této zbraně byla z rudého sametu a měla krásné zlato stříbrné kování. Jakmile jsme si výstroj vojáku osahali, tak jsme nastoupili do prvního vagonu Teplušky, což je ubytovací vagón pro vojáky. Byly zde na ukázku postele s přikrývkami a také kožešinové čepice. Dále zde byly pušky a truhličky na osobní věci. Podívali jsme se také do zdravotnického vagónu, krejčovského, štábního a dalších. Všude jsme si mohli něco osahat, což bylo velice přínosné. Byl zde i obrněný vagón, na který jsme se mohli podívat z venku. Celá prohlídka trvala zhruba 2 hodiny a všem klientům se moc líbila.
2. 04.
Autor: Petra Šeneklová
V lednu jsme se s klienty vydali na výstavu do Technického muzea v Brně. Jmenovala se Brno na dvou kolech a byla o závodních motocyklech, na kterých se jezdí Velká cena na Masarykově okruhu. Základ výstavy tvořily exponáty ze soukromé sbírky Václava Svobody. V rámci výstavy nám průvodce, který nás doprovázel, představil zahraniční i české silniční závodní motocykly různých kategorií. Velmi atraktivní byly motocykly, které byly stavěny soukromě leckdy jen v několika kusech, a přesto dosáhly velice dobrých výsledků (např. FB Ravo 125, Perti 80 etc.). Viděli jsme i dva motocykly z produkce Metalexu, které v současné době jsou k vidění už jen velmi zřídka. Mohli jsme si osahat všechny motorky, které tam byly. Některé stály normálně na zemi, nebo na podstavci a některé byly zavěšené na ocelových lanech. Každá motorka měla své kouzlo. Vždy jsme si přečetli, kdy byla vyrobená, jakou vyvine maximální rychlost a další podrobnosti. Byly tam motorky Jawa 250, Suzuky a další známé značky. Na některých motorkách bylo vidět, jak závodníci padali, jak byly otlučené. Na některých bylo cítit, jak jsou krycí materiály pospojované. Na jednu motorku jsme si mohli sednout a vyzkoušet si sezení na závodce. Spíš to byl takový pololeh. Pustili nám tři větráky, které měly za úkol simulovat jízdu na motorce ve větru. Byly zde vystaveny i stupně vítězů a oblečení, ve kterém závodníci jezdí. Tyto kombinézy měly i ochranné prvky, aby pády nebyly tak tragické. Ke konci výstavy jsme se zastavili u stěny, kde byly fotografie a podpisy závodníků, kteří na Masarykově okruhu závodili, nebo ještě závodí. Celá výstava byla moc zajímavá a všem se moc líbila, protože jsme se dozvěděli spoustu věcí.
