2. 04.
Autor: Petra Šeneklová
V úterý jsme se s klienty sešli v klubovně znojemského TyfloCentra, abychom si vyzkoušeli nové techniky: dekupáž a origami. Dekupáž je ubrousková metoda, kterou lze aplikovat na rozličné materiály. My jsme si zvolili hliněný květináč, který ozdobí náš sváteční stůl o Velikonocích. Nejdříve jsme si připravili ubrousky s různými jarními a velikonočními motivy, například s fialkami, slunečnicemi a zajíčky. Technika dekupáže spočívá v tom, že se nejdříve jednotlivé vrstvy ubrousků oddělí od sebe. Poté se vrstva s obrázkem přilepí za pomocí lepidla na květináč. Následně se obrázek opět přetře lepidlem, který na povrchu zprůhlední a obrázek zafixuje. Každý si dekupáží ozdobil jeden květináč, do kterého následně zasel osení. Poté jsme se věnovali technice origami. Klienti se dozvěděli, že origami pochází z Japonska a v japonštině znamená „skládat papír“. Skládání papíru má v Japonsku dlouhou tradici, ale rozvíjelo se i v jiných zemích a dnes je známé po celém světě. My jsme si technikou origami vytvořili narcis a zajíčka, kteří budou ozdobou v našem květináči. Klientům se jarní dílna velmi líbila a nyní s napětím očekáváme, až se osení zazelení.
12. 11.
Autor: Petra Šeneklová
V klubovně znojemského TyfloCentra jsme měly pro klienty připravenou besedu o bylinkách a jejich využití při různých nemocech, nebo jiných neduzích. Nejdříve nám Silvie Stehlíková povídala, k čemu bylinky jsou, co se z nich dá vyrobit. Z bylinek se dá udělat mastička, sirup, obklad, odvar, likér a další věci. Klienti se dozvěděli, z čeho se mastička dá vyrobit a co se do ní může přidat. Základ každé masti je tukový, lze použít přírodní materiály např. kokosový olej, bambucké máslo, včelí vosk. Základ naší masti tvořili vazelína a měsíček lékařský, protože je dobrý na popáleniny, různé ekzémy a má zklidňující účinky.
Všichni jsme si očichali různé éterické olejíčky, které se mohou přidat na ovonění. Každý si nakapal vonný olejíček do své mastičky. Někdo chtěl levandulový na zklidnění, jiný pomerančový s hřebíčkem na pocit tepla, záleželo na výběru klienta. Jakmile klienti dokončili míchání mastí, dozvěděli se, k čemu která bylinka slouží a na co je dobrá. Například šalvěj, ta se používá do omáček, ale i na kloktání při bolestech v krku. Tinktura ze šalvěje je dobrá na bolesti zubů.
Další bylinkou, která se často vyskytuje v kuchyni, je bazalka, která se přidává na ovonění pod maso, nebo do omáček. Doma hodně používáme meduňku na čaj, která má uklidňující účinky. Meduňka dokáže uklidnit rozbouřenou mysl, ale i žaludek. Je z ní dobrý i sirup, do kterého se může přidat máta. Levandule krásně voní a také má zklidňující účinky a dá se z ní vyrobit sirup, olejíček na masáže. Ovšem není dobrá pro lidi s nízkým tlakem, protože podporuje únavu. Další výbornou bylinkou je máta peprná, která uvolňuje cesty dýchací, a je z ní moc dobrý čaj při nemoci, ale i jen tak na chuť. Klienti si osahali a očichali bylinky jak sušené, tak čerstvé. Každý donesl něco ze své zahrádky, a povídali jsme si, na co se používají. Uvařili jsme si bylinkový čaj, který byl proti nachlazení. Čaj byl z lipového květu, divizny a máty. Byl moc dobrý a voňavý. Účast na této besedě byla hojná, všem se beseda líbila a čaj chutnal. Každý mohl říct svůj poznatek ohledně bylinek a mastiček. Klienti odcházeli spokojení s mastičkou, kterou si vyrobili.
Fotogalerie
5. 06.
Autor: Petra Šeneklová
V úterý jsme se s klienty vydali na výlet na Starou vodárnu ve Znojmě. Odpoledne jsme se sešli v TyfloCentru a vydali se Karolíninymi sady ke Staré vodárně, kde jsme se sešli s vodáckým instruktorem Ondřejem Antošem, který nám popovídal o historii vodárny a vodáctví na Znojemsku. Dozvěděli jsme se například, že Znojemská přehrada slouží jako zásobárna pitné vody, a že tu kdysi byly bazény na čištění vody. Prohlédli jsme si areál vodárny a šli jsme na prohlídku do věžičky, která je součástí budovy vodárny. V prvním podlaží věžičky je na terase botanická zahrada, složená z typických zástupců rostlin, rostoucích v Národním parku Podyjí. Dozvěděli jsme se také o tom, jaké je volnočasové vyžití na vodárně a prohlédli jsme si tělocvičnu, kam chodí veřejnost cvičit. Po prohlídce jsme zavítali do půjčovny lodí, která je součástí vodárny. Všichni jsme dostali vesty a pádla a ještě na souši jsme si zkusili jak pádlo držet a jak zabírat. Po této zkoušce už nastala slíbená vyjížďka. Projeli jsme pod několika mosty a někteří si prohlíželi malebnou přírodu, která byla všude kolem nás. Na konci vyjížďky nám začalo mírně pokapávat, ale všichni byli s výletem moc spokojení. Děkujeme Davidu Grossovi za zapůjčení lodí a instruktorům za vstřícnost a ochotu.
Už se těšíme někdy příště na další svezení.
Fotogalerie
30. 05.
Autor: Petra Šeneklová
Co je bouldering jsme si mohli vyzkoušet v pondělí ve Znojmě na umělé boulderingové stěně. Sešli jsme se na zastávce a šli jsme na stěnu. Na začátku jsme si sedli a paní provozovatelka nám pověděla, co to boulder vlastně je. Název pochází z anglického slova boulder, což v překladu znamená „balvan“. Bouldering je druh lezení krátkých cest nízko nad zemí bez použití lana. Jak ze samotného názvu vyplývá, typickým terénem pro bouldrování jsou různé balvany a malé skalky. Lezou se rovné cesty, převisy, ale může se lézt i do strany, čemuž se říká traverzování. Pod stěnou je silná matrace, takže když někdo padá, tak se nemusí bát, že si ublíží. Je lepší, když každý lezec má pod sebou někoho, kdo by ho v případě pádu mohl zachytit. Měli jsme možnost osahat si chyty různých velikostí a také ocelové kartáče, kterými se chyty čistí, aby neklouzaly. Další pomůckou, kterou lezci při lezení používají, je magnézium proti pocení rukou a také speciální boty, kterým se říká lezečky. Po této přednášce jsme si mohli samotný bouldering vyzkoušet. Hned se našlo několik zájemců, kteří si řekli, že lezení bez lana vyzkouší. Všem to šlo dobře, někdo si troufl i na převis. V převisu jsou cesty náročnější, ale ti kteří lezení v převislé stěně zkusili, byli úspěšní. Byl to výborný adrenalinový zážitek a všem klientům se akce moc líbila. Všichni si odnesli zážitek z lezení bez lana.
Fotogalerie
23. 05.
Autor: Petra Šeneklová
V úterý 20. 5. jsme s klienty brněnského TyfloCentra a ostatních středisek vydali na výlet za vůní tvarůžků do Loštic a na hrad Bouzov. Ráno jsme se sešli na autobusové zastávce u Grandu a společně se vydali na cestu do Loštic. Hned po příjezdu do Loštic jsme navštívili Muzeum olomouckých tvarůžků, kde nám průvodkyně vysvětlila, z čeho se tvarůžky vyrábí a pustila nám filmové zpracování historie tvarůžků v Lošticích „Příběh neobvyklé vůně z vyprávění stréčka Křópala“. Firmu AW založil Alois Wessels v 19. století, vzal si půjčku, koupil dům, najal několik děveček a začal podnikat ve výrobě tvarůžků. Pomocí dřevěné tvarovací klapačky vyrobila jedna děvečka v průběhu pracovní směny až 6000 kusů tvarůžků.
Výrobna AW je jediná na světě, která může vyrábět pravé olomoucké tvarůžky, v roce 2013 získala ochrannou známku, která je na každém balení jejich výrobků. Po návštěvě muzea měli klienti volný program, někdo navštívil firemní prodejnu a vybral si ze širokého sortimentu firmy. Další zašli do tvarůžkové cukrárny, kde mohli ochutnat sladké i slané zákusky z tvarůžků. A někteří zavítali na voňavý oběd do zdejší restaurace. Odpoledne pak následoval rychlý přesun hrad Bouzov a jeho komentovaná prohlídka. Průvodkyně Lenka Havlínová nás provedla jednotlivými sály a každý si mohl osahat veškeré zařízení místností. Zajímavé byly hlavně dřevořezby a bohatě zdobená kachlová kamna, která byla dokonale řemeslně zpracovaná. Dozvěděli jsme se o zakladateli Bouzova – Búzovi z Búzova a jeho následovnících, kteří dál hrad rozšiřovali až do stávající podoby. Posledním vlastníkem hradu byl Řád německých rytířů. Od roku 1945 je hrad majetkem státu a v roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku. Prohlídku jsme zakončili malým občerstvením na nádvoří hradu a pak už následovala cesta zpět do Brna. Děkujeme za bezpečný odvoz panu řidiči Vítu Pešičkovi a za perfektní organizaci celého výletu kolegyni Martině Ludvíkové.
Fotogalerie
