24. 05.
Autor: Irena Kocí
Ve středu 18. května jsme se sešli v knihovně Jiřího Mahena na pořadu brněnského TyfloCentra Ve stínu pohádkového lesa. Vyslechli jsme tři evropské pohádky, které pak Dr.Galvas rozebíral a interpretoval z psychologického hlediska.
Základy k psychologické interpretaci pohádkových mytologií položil před sto lety C.G.Jung. A dodnes posluchači žasnou, jak jsou jednotlivé závěry platné a vypovídající. Vesměs jako by byly pohádky určeny spíše dospělým, či dospívajícím, posluchačům. Psychologický výklad jednotlivých příběhů ozřejmil jejich těžiště v procesu dozrávání, završení období dětství a ustálení se ve světě plně rozvitých dospělých lidí. Dr.Galvas nám ukázal další výkladovou rovinu jednotlivých příběhů, které mnozí důvěrně známe, ale četli jsme ji dosud jinak.
Bohužel letos pohádky nečetl známý brněnský herec Ladislav Lakomý. Na jaře nás navždy opustil. Byla mu věnována tichá vzpomínka a u fotografie s jeho portrétem po celou dobu trvání pořadu planula svíce. Nejen v pohádkách je smrt všudypřítomná…
Fotogalerie
17. 05.
Autor: Irena Kocí
Zítra, ve středu 18. května 2011 Vás srdečně zveme na 15. hodinu do Knihovny Jiřího Mahena na Kobližné 4 v Brně. V salonku ve 3. nadzemním podlaží, vedle zvukové knihovny pro nevidomé a slabozraké, proběhne devátý ročník pohádkového programu s psychologickou interpretací pohádek nazvaného Ve stínu pohádkového lesa. Vybrány jsou evropské lidové pohádky. Po každé pohádce vám bude představena její psychologická interpretace. Lidové pohádky v sobě skrývají hlubokou moudrost prastaré lidské zkušenosti a pravzory základních rolí, s nimiž se člověk v životě setkává. Nabízíme vám poznání tohoto ojedinělého programu.
Výjimečný pohled na pohádky zprostředkuje psycholog PhDr. Zbyněk Galvas.
Vzpomeneme na významného brněnského herce pana Ladislava Lakomého, který s námi při programu Ve stínu pohádkového lesa spolupracoval a jehož hlas se pro nás před krátkým časem stal vzpomínkou.
Po ukončení programu si můžete na místě zakoupit knihu básní autora Jiřího Maršálka s názvem Hledání a snění. V každé knize je vloženo CD s nahrávkou těchto básní, které namluvil Ladislav Lakomý. Cena publikace včetně CD je 150 Kč.
Informace u Marie Švejdové 541 240 420, 774 715 104
16. 05.
Autor: Eliška Škrancová
Komentovaná prohlídka unikátní výstavy uměleckých děl, která vytvořili lidé s těžkým postižením zraku spojená s besedou s jedním z nevidomých autorů.
V rámci projektu Slepotou život nekončí, jsme 4. května 2011 pro zájemce z řad lidí s těžkým postižením zraku v produktivním věku, připravili návštěvu výstavy Možná sdělení, kterou pořádá Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Výstava nabízí ojedinělou sbírku uměleckých děl, jejíž součástí je i expozice hmatového sochařství. Záměrem autorů i kurátorů výstavy je zpřístupnit díla především handicapovaným návštěvníkům. Po prohlídce uměleckých děl nás čekala beseda s jednou z autorek, s Alenou Stanickou, která tvoří svá díla v Mezinárodním centru Axmanovy techniky modelování pro zdravotně postižené v Tasově.
Informace k výstavě Možná sdělení
V České republice se možnost plastického tvoření pro nevidomé otevřela díky činnosti Štěpána Axmana, který vytvořil nejen podmínky pro tvorbu, ale též teoretický základ postupu tvorby, jenž nevidomým umožňuje řemeslné zvládnutí a uchopení samotného procesu práce s hlínou.
V jihlavské galerii je výstava, která prezentuje objekty na světové výtvarné scéně jen zřídka vídané. Plastická tvorba nevidomých autorů se zde dostává na půdu oficiální galerijní prezentace a hledá odpověď na otázku o možných výtvarných kvalitách těchto artefaktů.
Sochařství ve všech svých podobách vždy pracuje s prostorem. Většina vidících lidí představu o prostoru a jeho vnímání získává především pomocí dominantního smyslu – zraku. Základní prostorové vnímání však získáváme prostřednictvím hmatu. Hmat je podstatnou součástí sochařské tvorby, a tudíž je tento výtvarný projev přístupný i lidem nevidícím. Jejich poznávání a pochopení samotného prostoru a objektů v něm však probíhá jiným způsobem, a také ve svém výrazu mají svá specifika. Nelze je posuzovat pojmy tradičními, vytvořenými zrakovým myšlením.
Beseda s jednou s autorek uměleckých děl
Našim záměrem nebyla pouhá návštěva výstavy, ale chtěli jsme ve spolupráci s galerií oslovit někoho z umělců, který by nám svá díla nejen představil, ale také šířeji popovídal o jejich vzniku, významu apod. Tento záměr se nám podařil a nad uměleckými díly se rozpoutala diskuse, která se věnovala tvorbě autorky Aleny Stanické. Přínos celé debaty je mimo jiné v tom, že inspirovala další nevidomé, kteří by se této tvorbě mohli věnovat.
Akce se zúčastnilo 8 lidí s těžkým postižením zraku z brněnského TyfloCentra a z detašovaného pracoviště ve Znojmě. Všichni byli spokojeni, a tak jen zbývá doufat, že tako akce účastníkům pomůže v další práci sami na sobě.
Po výstavě jsme navštívili místní ZOO.
Projekt slepotou život nekončí
Akce se konala v rámci projektu Slepotou život nekončí, který vám přináší možnost dovědět se mnoho zajímavého o sobě i svém okolí. Nabízíme vám blok úplně nových aktivit a na ně navazujících kurzů. Cílem je, abyste se necítili sami, abyste mohli naplnit svůj čas zajímavým programem, abyste o sobě přemýšleli a něco pro sebe udělali.
Projekt „Slepotou život nekončí“ je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
Fotogalerie
13. 05.
Autor: Irena Kocí
Brno, 13. 5. 2011: dnes v pátek 13. a zítra 14. května se ve foyer sálu Břetislava Bakaly v Bílém domě (Brno, Žerotínovo nám. 6) uskuteční tradiční výstava kompenzačních pomůcek pro nevidomé a slabozraké. Výstavu pořádá brněnské TyfloCentrum jako doprovodnou akci mezinárodní přehlídky hudebních vystoupení zrakově postižených dětí a mládeže Tmavomodrý festival. Na sobotním setkání zrakově postižených uživatelů výpočetní techniky, které se letos koná již podvacáté, si účastníci mimo jiné zavzpomínají na nejstarší počítač pro nevidomé, Eureku A4. Před 20 lety „promluvila“ poprvé česky.
„Dnes už tuto pomůcku nevidomí nepoužívají, je k vidění v brněnském Technickém muzeu“, říká Hana Bubeníčková, ředitelka brněnského TyfloCentra. Již před 20 lety se účastnila prvního setkání Eureka – klubu, který založil Josef Konečný, jeden z prvních majitelů Eureky. Hana Bubeníčková dodává: „Eureka před 20 lety znamenala průlom mezi kompenzačními pomůckami pro nevidomé, nabízela možnosti, které nevidomí do té doby neměli – např. zapsaný text opravovat, přepisovat, znovu si jej přečíst nebo vytisknout. Do té doby to žádná pomůcka pro nevidomé neuměla.“
V době konání výstavy kompenzačních pomůcek, v sobotu 14. května od 9.30 do 12 hod., se uskuteční setkání zrakově postižených uživatelů výpočetní techniky. „Toto setkání je určeno všem, kteří se zajímají o novinky v oblasti kompenzačních pomůcek. V dnešním světě, zaměřeném na informační a komunikační technologie, se novinky obvykle týkají zpřístupnění této techniky nebo využití pro potřeby lidí se zrakovým handicapem.“ vysvětluje Radek Pavlíček z brněnského TyfloCentra, hlavní organizátor doprovodného programu 22. ročníku Tmavomodrého festivalu.
Setkání zrakově postižených uživatelů výpočetní techniky je završeno finálovým kolem již 4. ročníku Memoriálu Zdeňky Vernarské. Je pojmenován po obdivuhodné ženě, která ač nevidomá a na invalidním vozíku, dokázala několik let předávat své zkušenosti z obsluhy výpočetní techniky druhým. Soutěž probíhá již od února. Soutěžící plnili dané úkoly a výsledky posílali prostřednictvím elektronické pošty. Výherci si odnesou ceny, věnované do soutěže vystavujícími firmami.
I letos se mohou návštěvníci Tmavomodrého festivalu – mezinárodní přehlídky zrakově handicapovaných mladých hudebníků (www.bkc.cz/tmavomodry.php) – těšit na bohatý doprovodný program, který už pojedenácté připravilo brněnské TyfloCentrum. Kromě dvoudenní výstavy kompenzačních pomůcek a setkání uživatelů výpočetní techniky budou opět k vidění pozoruhodné výrobky těžce zrakově postižených klientů HapAteliéru, sociálně-terapeutické dílny TyfloCentra Brno, o.p.s., které si budou moci návštěvníci festivalu na místě koupit. Rovněž knihy nevidomého autora Jiřího Maršálka, které TyfloCentrum Brno, o. p. s. vydalo, budou k dostání za speciální „festivalovou“ cenu.
„Ani nevidomé hranice nerozděluje“ – tak zní název společného projektu brněnského TyfloCentra a Bundes-Blindenerziehungsinstitut, školy pro zrakově postižené děti a mládež ve Vídni. Už loni měli díky tomuto projektu mladí hudebníci z Rakouska možnost zúčastnit se „tmavomodré přehlídky“, seznámit se s vrstevníky z jiných zemí a navázat nová přátelství. Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Součástí doprovodného programu bude po oba dva dny i venkovní prezentace škol výcviku vodicích psů pro nevidomé.
Podrobnější informace: http://blog.centrumpronevidome.cz/2011/05/tmavomodry-festival-2011-blizsi-informace/
12. 05.
Autor: Jiřina Falková
Být nevidomý a řídit auto? To už je „normálka“! Ale být nevidomý a řídit letadlo… To si klienti TyfloCentra Brno poprvé vyzkoušeli – samozřejmě jen teoreticky – ve středu 11. května. Na exkurzi do svých hangárů, přezdívaných „úly“, nás pozvala společnost Blue Sky Service, s.r.o. , provozující na brněnském letišti v Tuřanech školu pro piloty, vyhlídkové lety a aerotaxi. Vydalo se sem deset klientů z Brna a Břeclavi se svými průvodci, kteří více než tři hodiny pozorně poslouchali vyprávění průvodkyně Jany Chalupové a mladého leteckého mechanika Jana Kejdy.
Prohlídku jsme začali v nové hale letiště a následně prošli kontrolou do střeženého prostoru. Oba průvodci z Blue Sky Service nám neúnavně popisovali každý detail vystavených dvou až čtyřmístných letadel, vrtulníků i jedné stíhačky a odpovídali na množství různorodých dotazů počínaje historií letiště, jeho personálního zabezpečení, komunikace mezi věží a piloty až po složité technické detaily strojů, možnosti získat pilotní průkaz a provozovat vlastní letadlo. Z částek, které jsou nutné na zakoupení, údržbu a provoz i malého ultralightu, nás přecházel zrak. Kdo chtěl, usedl za knipl dvoumístného „Zlína“, bývalé policejní helikoptéry nebo si prohlédl podrobně každý kousek křídel či motoru. Viděli jsme zblízka přistávat helikoptéru a slyšeli startovat velký dopravní letoun. Pobytu venku přálo i slunečné a teplé počasí.
„Na exkurzi jsem se přihlásil proto, že mám rád letadla a vše kolem. Letěl jsem už asi čtyřikrát dopravním letadlem a chtěl bych se proletět ve stíhačce. Byl jsem rád, že jsme tady na jednu narazili. Nejvíc mě ale zaujala prohlídka vnitřku letadla a dost podrobné vysvětlení mechanika, co a jak funguje a kde co udělat, aby letadlo odletělo jak má,“ pochvaloval si exkurzi nevidomý Pavel Ondra. Velmi spokojený byl také nejstarší člen skupiny, pětaosmdesátiletý Jaromír Sukup z Břeclavi: „Ráno se mi moc nechtělo, ale teď jsem rád. V kokpitu letadla jsem seděl opravdu poprvé, to už se mi nikdy nepovede!“
Děkujeme pracovníkům Blue Sky Service za ochotu, se kterou se našim klientům věnovali, a vyčerpávající výklad!
Fotogalerie
