28. 11.
Autor: Klára Zárubová
V úterý 1. listopadu jsme měli ve znojemském TyfloCentru na programu výtvarné tvoření na téma podzim. Pracovnice TC nasbíraly podzimní listí různých tvarů i barev, abychom je potom mohli společně obdivovat. V prostorách TC se sešlo pět klientů i se svými doprovody v patřičném „pracovním oděvu“.
Na stole bylo přichystáno velké množství podzimního listí, které jsme nejdříve poznávali hmatem. Na plastové tácky jsme si nachystaly tři základní prstové barvy: červenou, žlutou, zelenou, a ty jsme pak dále použili na vytvoření dalších barev: modrá, oranžová, hnědá…
A co vlastně obnáší prstové barvy? Jsou to rychleschnoucí barvy pro malování prsty. Prstové barvy mají mnoho využití, kromě jiného slouží jako výborná pomůcka pro rozvoj jemné motoriky a představivosti. My jsme se rozhodli pro otisky rukou jakožto otisky podzimního listí.
Nejprve jsme prstové barvy nanesly na prst a tím obkreslili tvar vybraných podzimních listů. A hned potom jsme se už mohli pustit do samotných otisků. Z plastových tácků jsme si nanesly barvy na naše dlaně a těmi pak vytvářeli libovolně otisky rukou na připravené tvrdé A4 a A3. Při vyzkoušení různých barevných variant jsme si užili opravdu hodně legrace.
Výsledné otisky rukou byly použity jako podklad pro výzdobu našich prostor a pro výstavu fotografií při příležitosti Oficiálního otevření nových prostor TyfloCentra ve Znojmě.
Fotogalerie
15. 11.
Autor: Eva Pexová
Je to s podivem, TyfloCentrum ve Znojmě existuje už skoro 5 let a ještě jsme s klienty nebyli ve Vídni. Přitom je to od nás co by kamenem dohodil a i klienti se nás často ptali, jestli podobnou akci neplánujeme. A tak jsme se rozhodli, že to vezmeme z gruntu. Nejprve pro klienty naše hlavní průvodkyně, Jana Puchegger Chadalíková nachystala přípravnou besedu, kde nám nastínila kam se podíváme a na co se máme připravit. 15. října jsme tedy mohli vyrazit směr Vídeň. Naše průvodkyně sebou tentokrát vzala i svého manžela Winfrieda Puchegger. Ten ve Vídni dlouhá léta žil, takže výklad k jednotlivým památkám a historickým událostem opravdu stál za to a byl jak se patří autentický.
Ve Znojmě jsme nasedli do dvoupatrového vlaku, Weisel (lasička) a za hodinu a půl už jsme vystupovali na zastávce Vien, Pratersterne. Od nádraží jsme došli pěšky do centra města ke katedrále sv. Štěpána a vystoupali jsme na věž, odkud je rozhled na celou Vídeň. Vedle katedrály stojí její zmenšený kovový model, který si mohli naši nevidomí klienti prohlédnout i hapticky. Poté jsme se vydali k Hofburgu, prošli jsme na hradní nádvoří a prohlédli si budovy, ve kterých úřadují prezident a předseda vlády Rakouska. Dál jsme pokračovali na náměstí Hrdinů a prohlédli si dvě velké jezdecké sochy – prince Evžena Savojského a Arcivévody Karla. Došli jsme až na náměstí Marie Terezie a prohlédli si její sochu, odtud jsme kolem knihovny a kolem Domu motýlů došli zpět do centra. Někteří z nás si dali oběd, ale většina se vydala do slavné kavárny Havelka, z které přímo sálá atmosféra vídeňského kavárenského života. Po obědě jsme kolem Státní opery prošli ke Karlskirche, směrem k největšímu vídeňskému tržišti Nashmarkt. Nebyl problém tu strávit skoro další dvě hodiny. Nejprve jsme si prošli celé tržiště a objevovali široký sortiment zboží, které se tu prodává. Najdete tu vše od mořských ryb, maso, sýry, ovoce, zeleninu, až po turecké sladkosti a olivy. Odpoledne už pokročilo a my se museli vydat na zpáteční cestu k nádraží. Šli jsme kolem budovy Secession a prohlédli si sošky několika želv před vchodem. Nakonec jsme se zastavili o Donnerovy kašny, která představuje 4 největší řeky Rakouska a v centru kašny je socha Prozřetelnosti. Pak už nás čekala jen cesta metrem na nádraží a vlakem zpět do Znojma. Velké poděkování klientů i pracovníků patří našim průvodcům Janě Puchegger Chadalíkové a jejímu manželovi, díky nim byl náš zážitek z návštěvy Vídně opravdu bezchybný.
Fotogalerie
14. 11.
Autor: Klára Zárubová
V úterý 18. listopadu jsme se ve znojemském TyfloCentru sešli, abychom sdíleli svůj společný zájem o čaje, a dozvěděli se něco nového o jejich přípravě případně pěstování a zpracování. V počtu 11 lidí jsme se společně vypravili do čajovny, která je centrem místního Čajového klubu. Besedu o čajích nám přislíbil pan Kovařík – dlouholetý příznivec čajů, který se přípravě čajů věnuje takříkajíc na profesionální úrovni. V úvodu nám pan besedující při pití prvního zeleného čaje vyprávěl o základních druzích čaje. Dozvěděli jsme se například, že zeleným čajem je označován čaj nefermentovaný. Po zavadnutí čajových lístků dochází k tepelnému ošetření, čímž se zabrání oxidaci.
A protože v našich řadách byli skuteční milovníci tohoto nápoje, dostali jsme se i k odborné degustaci, tentokráte při doušku černého čaje. Při dalším vyprávění o rostlině čajovníku, jejím pěstování a zpracování se nám do rukou dostávalo čajové nádobí. Množství konviček a čajových misek stálo opravdu za to. Čajové soupravy keramické, hliněné či čajové sklo a porcelán nás zaujaly na první dotek.
Během besedy jsme se společně zastavili u rostliny čajovníku a jeho pěstování. Překvapením pro nás bylo, že čajovník může dorůstat až 15 – 20 metrů. Ale v tomto případě se jedná o divoce rostoucí čajovník, který se většinou kříží s čajovníkem čínským, který už dosahuje přijatelné velikosti pro snadnější sběr. Protože pro kvalitní výnos vyžaduje čajovník stále ještě mnoho lidské práce. Ať už je to ruční otrhávání, sestříhávání, tak i okopávání, hnojení či ničení různých škůdců. Pro úplný zážitek nám pan Kovařík dal osahat pár čajových lístků, ke kterým jsme tak mohli přivonět.
Při ochutnávce bílého čaje jsme se dostali k využití čaje jako léčiva či povzbuzujícího nástroje. A nabízela se otázka srovnání čaje s mnohem frekventovanějším nápojem, a to kávy. Na pana besedujícího jsme směřovali mnoho otázek, jako třeba: „Jak čaj dávkovat nejlépe?, Jak dlouho nechat čaj vyluhovat? Zda a v jakém množství jednotlivé čaje předkládat dětem? Ptali jsme se na dlouho propagovaný fakt, že zelený čaj napomáhá v léčbě rakoviny, nebo že čaje mohou pomáhat jako prostředek k hubnutí. Otázek bylo opravdu mnoho, a protože jsme na besedu neměli celý den, dohodli jsme se, že do světa čajů se určitě ještě někdy vydáme, možná s dalšími odborníky, kteří se nám budou ochotni věnovat.
Fotogalerie
27. 10.
Autor: Klára Zárubová
To je podtitul prezentační akce s názvem Den sociálních služeb, která se už podruhé konala ve městě Znojmě. Ve středu 12. října se na Horním náměstí ve Znojmě otevřelo více jak 23 stánků, ve kterých se představovali po celý den poskytovatelé sociálních a navazujících služeb napříč Znojemskem.
Pracovnice znojemského a moravskokrumlovského TyfloCentra Klára Vítková a Eva Indrová seznamovaly ve svém stánku širokou veřejnost se sociálními službami, které se v TyfloCentru těžce zrakově postiženým poskytují. Zájemci o naše služby přicházeli nejdříve z řad studentů středních škol, kteří projevili největší zájem o přehled zrakových vad a vlastní prožitek při zkoušení simulačních brýlí či při chůzi s bílou holí.
Při prezentaci našich služeb jsme se setkali i s paní profesorkou místního Gymnázia, která do budoucna uvažuje nad besedou pro své studenty o zrakových vadách a o tom jaký je život se zrakovým postižením. Na kompenzační pomůcky pro zrakově postižené se přišla podívat i vedoucí oddělení Hmotné nouze ze sociálního odboru Městského úřadu Znojmo. Na Dnu sociálních služeb jsme rozdávaly naše kontakty, dvě návštěvnice projevily zájem o pomoc při vyřizování příspěvků na kompenzační pomůcky, které si u nás na stánku vyzkoušely.
Mezi příchozími se objevila i řada našich klientů, kteří se přišli informovat o lidech s jiným zdravotním handicapem a poznat jaké služby poskytují ostatní organizace na Znojemsku.
Akce se konala v rámci projektu Slepotou život nekončí, který přináší možnost dozvědět se mnoho zajímavého o sobě i svém okolí.
Fotogalerie
25. 10.
Autor: Klára Zárubová
Teplé říjnové počasí nám letos připravilo opravdu hodně příležitostí vydat se do přírody. I my ve Znojmě jsme se dlouho nenechali prosit a vypravili jsme se užít si ještě naposledy turistiky. Tentokrát jsme naši výpravu připravovali se zkušeným turistou z řad našich klientů.
V úterý 4. října jsme autobusem vyjeli ze Znojma směr Vranovská Ves. Podle připraveného scénáře jsme se vydali v počtu celkem 8 lidí po široké asfaltce. Brzy jsme zjistili, že naše cesta nebude jen o turistice, ale i o sběru hub a drobných lesních plodů. Nakonec v pozvánce na tuto akci bylo uvedeno, že budeme objevovat krásy podzimu, a tak jsme tuto aktivitu všichni vřele přivítali. Někteří sbírali, jiní ochutnávali nebo očichávali a společně nám cesta pěkně ubíhala. Nechybělo ani občerstvující zastavení. Nutno dodat, že procházka byla doprovázena i zvukovým efektem. Každých deset minut jsme totiž slyšeli hlasité padání žaludů a šustění listů na stromech. A protože terén byl skutečně nenáročný, ani jsme si nevšimli, že pokračujeme pořád za nosem po modré značce, i když jsme měli už dávno odbočit na jinou cestu kolem rybníků Jankovec, Peleš a Velského rybníka.
Z původních cca 7 kmse tak stalo putování poněkud delší. A když jsme vyšli u silnice, která vedla do nedalekých Jevišovic, byli jsme trošku překvapení. Kolik jsme nakonec ušli kilometrů si nikdo nejsme jistí, ale společně jsme se shodli na tom, že náš turistický potenciál určitě stojí za to.
Fotogalerie
