18. 01.
Autor: Eva Pexová
V rámci projektu Slepotou život nekončí se ve Znojmě 8. listopadu uskutečnilo první podpůrné a brainstormingové setkání klientů. Setkali se zde klienti různých věkových skupin i zájmů a společně probírali a řešili změny, které nastanou v oblasti pracovního práva v roce 2012.
Nejprve jsme shrnuli základní fakta týkající se reformy zákona o zaměstnanosti např. změny výše příspěvků zaměstnavatelům na mzdy zaměstnanců, rušení chráněných dílen a zavádění chráněných pracovních míst i zrušení statutu zdravotně znevýhodněných osob. Následně klienti mezi sebou diskutovali jak a jestli se jich připravované změny dotknou. Zlepší se nebo zhorší jejich pozice na trhu práce? Otázek padalo hodně a diskuze byla dlouhá a zajímavá. Někteří klienti se odpovědi na své otázky dozvěděli, jiní musí počkat na reálné zavedení zákona do praxe. Všichni se ale shodly na tom, že by rádi získali víc informací a budou situaci sledovat i nadále. Klienti také projevili zájem zúčastnit se besedy s poradkyní Národní rady zdravotně postižených o změnách v sociální oblasti, která se uskuteční v úterý 13. prosince.
Tato brainstormingová setkávání budou ve znojemském TyfloCentru probíhat v rámci projektu Slepotou život nekončí pravidelně, každé 4 měsíce, vždy na jiné téma. Setkání mají sloužit k setkávání klientů, vzájemné podpoře a sdílení zkušeností získaných při vzdělávání, hledání zaměstnání a práci samotné.
10. 01.
Autor: Jiřina Falková
Klienti a pracovnice z břeclavského detašovaného pracoviště přivítali v pondělí 12. prosince sociální poradkyni z Národní rady zdravotně postižených, magistru Elišku Škrancovou. Ta přijela objasnit chystané změny v sociální oblasti a pracovně právních vztazích, které se týkají osob se zrakovým postižením a změněnou pracovní schopností od ledna 2012. Akce se zúčastnilo osm klientů všech věkových kategorií a především ti mladší s přednášející o tématu živě diskutovali.
Sociální reforma a změny v pracovní oblasti, které nabydou účinnosti v roce 2012, se dotknou uživatelů našich služeb už od začátku nového roku. Navržené právní úpravy, které se dostaly pracovnicím do rukou, se týkají zejména oblastí příspěvku na provoz motorového vozidla a individuální dopravu, průkazů mimořádných výhod ZTP/P, příspěvku na péči a na kompenzační pomůcky. Novinek bylo opravdu hodně a dvouhodinová beseda byla vysloveně „výživná“. I když se Eliška Škrancová snažila o přehledné členění, systematické podávání informací a jednoduché vysvětlování, někteří starší klienti odcházeli velmi zmatení. Na to byly pracovnice připraveny a všem nabídly možnost individuálního poradenství nebo doprovodu ke konzultacím na příslušné úřady, což ještě do Vánoc několik klientů využilo.
Na besedě byla předána také jedna z nejdůležitějších informací pro místní občany, a to že nově najdou úředníky v přízemí Městského úřadu Břeclav, ačkoliv kanceláře nyní spadají pod Úřad práce ČR.
Akce se uskutečnila pod hlavičkou projektu Slepotou život nekončí jako „Podpůrná a motivační aktivita“.
7. 12.
Autor: Jiřina Falková
Další beseda ze série „Co všechno dokážu“ projektu Slepotou život nekončí se uskutečnila ve čtvrtek 24. listopadu v Brně. O Lormově abecedě pro hluchoslepé přednášel aktivní klient Jan Pavlíček, který sám je hluchoslepý a dotykovou řeč do dlaně velmi dobře ovládá.
Ve spolupráci s břeclavskou pracovnicí TyfloCentra Jiřinou Falkovou připravil prezentaci, která nejdříve představila osobu Heinricha Landesmanna alias Hieronyma Lorma, jeho život a dílo. Teprve potom se účastníci dostali k nácviku, kdy zkoušeli psát jednotlivá písmena do vlastní dlaně, jak lektor vysvětloval, a snažili se zapamatovat je podle mnemotechnických pomůcek – říkanek. Například pro souhlásky: „To Byl Dobrý Guláš Horký S Cibulí.“
Protože se besedy účastnili vidící, slabozrací i zcela nevidomí a ne všichni mohli sledovat schéma Lormovy dotykové abecedy promítnuté na plátno, měly pracovnice připraveny vytištěné materiály k rozdání. Ty velmi pomáhaly v začátcích, kdy si dvojice začaly dopisovat navzájem. Nakonec si všichni vyzkoušeli komunikovat úplně poslepu a s mlčením. Uznali jsme, že netrénovaný člověk má opravdu problém porozumět.
Jan Pavlíček používá ke komunikaci ještě další dorozumívací systémy – čte i Braillovo písmo a se stejně postiženou partnerkou znakují. O taktilním znakovém jazyku jsme všichni slyšeli poprvé, proto jsme byli rádi za krátkou ukázku.
Kdo se této zajímavé besedy nemohl zúčastnit, má ještě možnost vypravit se 31. ledna do znojemského střediska, kde Lormovu abecedu představíme v rámci projektu SŽN ještě jednou.
Fotogalerie
28. 11.
Autor: Klára Zárubová
V úterý 25. října se v rámci projektu Slepotou život nekončí uskutečnila návštěva sociálně rehabilitačního ateliéru Samuel Znojmo. Skupinka klientů TyfloCentra Brno a Znojmo v počtu celkem 10 zájemců se vydala směr Hradiště u Znojma, kde se Samuel nachází.
Tato dílna nabízí pracovní aktivity lidem s mentálním a kombinovaným zdravotním postižením, mimo jiné i s postižením zraku. Služby sociální rehabilitace jsou poskytovány ambulantně v pronajatých prostorách kláštera ve Znojmě – Hradišti.
Po příchodu do prostor Samuela na Hradišti nás přivítala vedoucí ateliéru, která nás uvedla do fungování celého zařízení. Představila nám jednotlivé dílny a jejich pracovní náplň. Zde klienti získávají nácvik pracovních dovedností jako je pletení košíků, keramické, šicí práce, výroba svíček, výtvarné a rukodělné práce, zahradnické práce, prodej výrobků atd. Služba sociální rehabilitace je poskytována bezplatně a kapacita celého zařízení je v současné době 12 klientů.
Ještě než jsme se rozešli do samotných dílen, pokládali jsme vedoucí Samuela dotazy, tak například: Co musí udělat člověk se zdravotním postižením, aby se stal uživatelem služeb ateliéru? Co musí zájemce o službu sociální rehabilitace doložit? Během osobní schůzky se zájemce, případně s jeho opatrovníkem, seznámí s místním prostředím a obě strany si nejprve ujasní své představy. Zájemce by měl doložit zdravotní diagnózu a vyplnit podrobný dotazník.
V současné době jsou v Samuelu tři dílny: papírenská, šicí a keramická. Při procházení dílnami jsme se na techniky práce ptali klientů i vedoucích jednotlivých dílen. Plni zážitků jsme se vydali na oběd a ještě před tím, než se skupina brněnských klientů vydala na autobus směr Brno, strávili jsme společný čas posezením u kávy a čaje ve znojemském TC.
Fotogalerie
22. 11.
Autor: Tereza Kozderová
Ve čtvrtek 20. října se skupinka zájemců sešla na brněnském výstavišti, aby si mezi sebou, formou brainstormingu, vyměnili zkušenosti ze zaměstnání z dřívějších let a zároveň se podívali, jaké pracovní uplatnění se pro lidi se zdravotním postižením nabízí dnes.
Skupina se rozpovídala o tom, že sehnat práci v dřívějších letech bylo o něco snazší než dnes. Na zdravotně postižené nebyly kladeny tak vysoké nároky a do zaměstnávání příliš nezasahoval stát.
Mladý muž, který se kulatého stolu účastnil, si postěžoval, že někteří zaměstnavatelé se mu ani neobtěžují na e-mail odpovědět. Rád by našel práci, kde by mohl využít své znalosti práce s PC. Práci aktivně vyhledává sám pomocí internetu, má dobře zvládnutou prostorovou orientaci a sebeobsluhu, pracovní zkušenosti a praxi z doby než přišel o zrak, ale práci se mu nedaří najít. O podobných problémech hovořili i další účastníci diskuse, mluvili o těžkých začátcích svého zaměstnání, postupném odbourávání předsudků zaměstnavatelů zaměstnávat zdravotně postižené a nevidomé. Účastníci získali i kladné poznatky ze zaměstnání zdravotně hendikepovaných a možnostech jejich – omezeného zaměstnání.
Po úvodní diskusi jsme se rozptýlili do prostor pavilonu, kde se prezentovali jednotliví poskytovatelé sociálních služeb a chráněné dílny. Někteří z účastníků se osmělili a ptali se, jakým způsobem je možné se o pracovní místo ucházet.
Při závěrečném setkání znovu u diskusního stolu proběhlo hodnocení akce, seznámení se zkušenostmi a se získanými poznatky, z úst účastníků zaznívalo, že velká většina vystavovatelů byla „mimobrněnská“, tudíž najít na veletrhu možnost pracovního uplatnění, je nereálné. Zároveň však ocenili, že mohou zjistit jaké jsou dnes možnosti a jak se problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením mění.
