30. 10.
Autor: Irena Kocí
V úterý 23. 10. 2012 se uskutečnila v brněnském TyfloCentru exkurze studentů ze Stuttgartu. Šest německých studentů a dva čeští doktorandi, zajišťující překlad do němčiny, zavítali nejprve do sociálně-terapeutické dílny HapAteliér. Tam na ně čekala vedoucí dílny Jana Pešková s kolegyní Katkou Kaldy a tři klienti. Při soustředěné prohlídce prostor a předmětů, vznikajících v dílně, získali studenti představu o systému péče a pravidlech poskytování sociálních služeb u nás.
Během přesunu z dílny do TyfloCentra na Chaloupkovu 3 vyplynulo, že studenti jsou již vystudovaní a po skončení teoretických částí studia, ale podle německých pravidel mají první rok po skončení školy určen k tomu, aby získávali zkušenosti z praxe.
V nynějším působišti brněnského TyfloCentra na Chaloupkově ulici exkurze pokračovala v učebně počítačových kurzů. Kolegové – lektoři výpočetní techniky Martin Baláž a Honza Pokorný – vysvětlovali a názorně ukazovali práci se speciálními počítačovými softwary, uzpůsobenými pro práci těžce zrakově postiženým lidem.
Ředitelka TyfloCentra Hanka Bubeníčková osobně přednesla prezentaci, z níž se zájemci o exkurzi dozvěděli o všech aspektech poskytování sociálních služeb v naší organizaci. Otevřená a uvolněná atmosféra pokračovala také ve cvičné kuchyňce, kam se studenti rovněž podívali, aby odhalili bezpečnostní a hmatné informační prvky pro lidi s těžkým postižením zraku.
Budoucí profesionálové – němečtí sociální pracovníci – byli pozornými a vnímavými posluchači. Třeba se ještě někdy v budoucnu pracovně potkáme…? Zatím si někteří studenti zakoupili výrobky našich klientů z dílny, které máme k dispozici v atriu v naší Stálé prodejní výstavě. Danke und auf viedersehen…
Fotogalerie
16. 10.
Autor: Klára Zárubová
„Kavárna POTMĚ tentokrát v Brně!“ Tak zněl titulek, který nás nenechal dlouho na pochybách, a návštěvu zatemněného autobusu s neobvyklou kavárnou Potmě jsme naplánovali hned jak to bylo možné, tedy na úterý 11. září. Každého z nás napadala před samotnou exkurzí řada otázek: Jak asi funguje obsluha v absolutní tmě? Kolik číšníků je třeba na jednu kavárnu? Musí se speciálně školit? Jaké jsou požadavky na potenciální číšníky? Jak probíhá provoz a kolik pracovníků se na něm podílí? A protože otázek bylo opravdu mnoho, obrátili jsme se na realizátory tohoto zajímavého projektu a požádali je o krátký rozhovor. A podařilo se, po exkurzi nás měl čekat rozhovor s panem PaedDr. Michalem Kuchařem, který stál u zrodu myšlenky vytvořit Kavárnu Potmě.
Ale jak to vlastně v Kavárně Potmě fungovalo?
Hned před vchodem se nás ujala slečna (hosteska), která organizovala usazování k jednotlivým stolům uvnitř kavárny. Pomocí magnetické tabule, na které byly rozmístěné magnetky tak, jak byli návštěvníci ke stolům usazováni. Pak jsme po krátkém proškolení vypnuli všechny mobilní telefony a už se prvních odvážlivců ujímal náš průvodce. V kavárně bylo celkem šest stolů, průvodce nás pomocí slovního popisu usadil k jednomu z nich. Když se s námi rozloučil, nečekali jsme dlouho a ze tmy nás oslovil hlas číšnice. Ta se o nás starala po celou dobu posezení v kavárně.
Po originálním zážitku nás čekala krátká beseda s panem Kuchařem. Zahrnuli jsme ho našimi dotazy a on vyprávěl o tom, jak vznikla myšlenka zrealizovat Kavárnu potmě. Dozvěděli jsme se, jak probíhá výběr a proškolení budoucích číšníků. Jak je důležité, aby nevidomý číšník ovládal srozumitelný a přesný řečový projev nebo jaké jsou další předpoklady pro tuto práci. Návštěva Kavárny Potmě pro nás byla setkáním s lidmi, kteří jsou nadšení pro to, co dělají. Ale určitě i vzpruhou a nadějí pro nové pracovní příležitosti.
15. 06.
Autor: Klára Zárubová
Mgr. Jaroslav Šmerda, geolog Jihomoravského Muzea ve Znojmě, oslovil TyfloCentrum Brno, o.p.s., regionální pracoviště Znojmo s další zajímavou myšlenkou. Se znojemským TyfloCentrem už spolupracoval v roce 2009, kdy se uskutečnila výstava kamenů s názvem Putující kameny aneb Pravidla chaosu. Tehdy byla výstava v Jihomoravském Muzeu přístupná lidem s těžkým postižením zraku tím, že všechny exponáty bylo možné prohlížet hapticky, byla vytvořena speciální haptická mapa koryta řeky Dyje a některé expozice byly doplněny i o nahrávku tekoucí a šumící vody. Ze spolupráce s panem Šmerdou vzešla i prohlídka znojemského muzea, kterou pro klienty TyfloCentra připravil v dubnu 2011.
Tentokrát to byl nápad neméně poutavý. Myšlenkou bylo, zpřístupnit Muzejní noc, která každoročně probíhá pod záštitou Jihomoravského Muzea ve Znojmě, také lidem s těžkým zrakovým postižením. A tak vznikla akce s názvem Ozvěny muzejní noci, která se konala v pondělí 28. května2012 a při které se klientům TyfloCentra otevřely brány Přemyslovského hradu.
A na co všechno se bylo možné těšit?
- Sály vybavené dobovým nábytkem s předměty každodenní potřeby a plastikami sochaře Hugo Lederera – Exponáty bylo možné prohlížet hapticky, žádné skleněné vitríny
- Speciálně pro tuto akci byl vytvořen text – Pověst o Přemyslu Oráči a to ve zvětšeném černotisku a v Braillově písmu
- Hrátky s drátky aneb něco pro šikovné prsty – ukázka drátenického řemesla s archeoložkou Muzea – paní Mgr. Alenou Nejedlou
- Hmatová prohlídka expozic v hradním podzemí
- Odborný výklad pana Jaroslava Šmerdy, který celou prohlídku připravil
Fotogalerie
29. 05.
Autor: Irena Kocí
V pondělí 28. 5. 2012 přijelo do brněnského TyfloCentra třináct zájemců o exkurzi. Vedoucí Klubu aktivních seniorů (KLAS) z Kobylnice, paní Zdena Karmazínová, zorganizovala výjezd a zájemci o exkurzi dorazili před půl devátou do prostor brněnského TyfloCentra na Chaloupkovu 3.
Přijeli vnímaví a zvídaví posluchači, kteří s nebývalou chutí zkoušeli všechny nabízené aktivity – podívejte se do fotogalerie pod článkem.
Zážitek si pochvalovali všichni, shodli se na tom, že exkurze pro ně byla přínosem – dozvěděli se více o světě lidí s těžkým zrakovým postižením, i o tom, jak zůstat aktivní i přes zrakový handicap. Svou spokojenost někteří vyjádřili i zasláním DMS na náš sbírkový účet, kde shromažďujeme prostředky na opravu našeho sídla na Chaloupkově ulici č.7. Děkujeme.
Fotogalerie
2. 05.
Autor: Hana Dvořáková
Krásný slunný den 17. dubna 2012 si klienti a sociální pracovníci vyškovského TyfloCentra zpříjemnili nevšedním zážitkem, kterým byla návštěva hasičské zbrojnice dobrovolných hasičů ve Vyškově. Naše první kroky vedli do garáží hasičů, kde nás už očekávali členové sboru dobrovolných hasičů v čele se svým velitelem panem Vojtěchem Surákem, který nám byl velmi příjemným průvodcem po celé odpoledne.
Po krátkém představení tohoto sboru už na nás čekala prohlídka hasičských vozů i s jejich vybavením, které musí hasiči vozit ke každému zásahu. Klienti si tak mohli hapticky prohlédnout například, hadice, proudnice, ventilátory vysoušeče a jiné součásti hasičského vybavení, ke kterému nám pan Vojtěch Surák podal odborný výklad. Klienti si mimo jiné mohli na vlastní kůži vyzkoušet, poponést na zádech i dýchací přístroj a vžít se tak zčásti do situace hasičů, kteří s těmito přístroji často pracují. Všichni přítomní tak zjistili, že i když to na první pohled může vypadat jednoduše, není to žádná legrace. Mohli jsme se také posadit do hasičských aut. Po důkladném seznámení s hasičskou technikou jsme se mohli v klidu přesunout i do ostatních prostor zbrojnice a poznat tak i zázemí hasičů, které slouží k odpočinku a přípravě mužstva.
Největší obdiv a to hlavně ze strany přítomných žen, sklidila nově vybudovaná prádelna a sušárna výstroje. Po celou dobu prohlídky pan Surák vyprávěl zajímavosti ze života hasičů. Dozvěděli jsme se také, co všechno musí člověk zvládnout, když se chce k hasičům přihlásit a jaké nástrahy na něho mohou číhat v terénu. Pan Surák musel také odpovídat na řadu zajímavých dotazů od klientů a podle jejich ohlasů pro všechny byla návštěva hasičské stanice, nejen zajímavým zpestřením, ale přinesla nám také mnoho užitečných informací a rad, jak se v krizové situaci zachovat.
Touto cestou bychom chtěli poděkovat nejen panu Vojtěchovi Surákovi, ale všem dobrovolným hasičům z Vyškova a popřát hodně štěstí při jejich namáhavé práci, které věnují veškerý svůj volný čas a odhodlání pomáhat lidem v těžkých situacích při záchraně života a majetku.
