13. 08.
Autor: Martina Ludvíková
Že je ve vodě živo všichni asi víte, ale víte, že existuje Živá voda? Naši výletníci o tom vědí, dozvěděli se to v úterý 12. 8. 2014 na celodenním výletu, který jsme podnikli. Brzo ráno jsme se vydali vlakem směr Staré město u Uherského Hradiště. Protože jsme byli skupina zdatných turistů, nevadilo nám, že jsme šli příjemnou procházku i v malém dešti. Z jiných výletů jsme zvyklí i na větší kalibr dešťové vody. Cyklostezka táhnoucí se mezi poli byla na krásném rovném povrchu a tak naše kroky uháněly k cíly. Příjemnou procházku nám zpříjemnilo posezení v altánku, kde se nám naskytl již první pohled na město Velehrad. Z úst náčelnice našeho výletu, Terezy Kozderové, jsme se dozvěděli o městě Velehradě. Celou cestu jsme totiž šli po růžencové cestě k Velehradu. Poutní cesta růžence spojuje velkomoravský Veligrad (Staré Město u Uherského Hradiště) s Velehradem, který se stal v průběhu dějin nositelem cyrilometodějské tradice. Myšlenka na její vybudování vznikla jako odezva návštěvy papeže Jana Pavla II. na Velehradě.
Když jsme dorazili na konec naší cesty, čekal nás areál Živá voda, kde jsme měli objednanou prohlídku. V Živé vodě jsme se mohli kochat rybami, které pluly okolo nás. Byli jsme v tunelu 3,5m pod hladinou. Mlsné a předvádění chtivé rybičky plavaly kolem nás a ukazovaly nám své přednosti. V areálu se nacházely jelce, lipany, mníky, pstruhy, parmy a oukleje, ale i štika, candát a sumec a klasický kapr. Na stěně jsme mohli nahmatat druhy ryb, které jsou ve vodě kolem nás a tak může i zcela nevidomý člověk mít představu o tom, jak ta ryba vypadá.
Po rychlém obědě jsme se vydali do Velehradu k bazilice. Barokní bazilika (postavená na románských základech) s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V podzemí baziliky je přístupné lapidárium. Na nádvoří před bazilikou slavil 22. 4. 1990 mši sv. papež Jan Pavel II.. Bazilika s přilehlými budovami a areálem byla v dubnu 2008 prohlášena za národní kulturní památku. Tuto kulturní památku jsme si mohli s průvodkyní projít. Po prohlídce si zájemci zašli do místní cukrárny, abychom odpočali trochu nohám. Po dobré kávičce jsme nasedli do autobusu, který nás odvezl na vlak ve Starém městě , a odtud jsme již uháněli směr Brno. Některým účastníkům našeho výletu bylo ještě do povídání, jiní jen mlčky sledovali ujíždějící krajinu a jiní si zdřímli.
Děkujeme všem, kteří se našeho výletu zúčastnili, děkujeme Terezce Kozderové za její výklad o Živé vodě, ale i o Velehradu a těšíme se na další cestování a poznávání.
Fotogalerie
25. 07.
Autor: Tereza Kozderová
Po letních horkých dnech přišel jeden velmi deštivý den a bylo to úterý 22. 7. Dle předpovědi jsme do batohu přibalili deštníky a pláštěnky a vyrazili směr NP Podyjí, kde nás čekala komentovaná vycházka s lesními strážci. Původní lesní cestu na Vranov jsme vyměnili za zpevněnou asfaltovou, která vedla téměř až na Hardegskou vyhlídku. Celou cestu už nás provázel vytrvalý déšť.
Ano, mohli jsme si říct, že prší, nemá to cenu, otočit se a jet zpátky domů. Ale síla týmu je veliká, společný nepřítel spojuje. A když se k tomu přidá velká ochota organizátorů z NP Podyjí, téměř zapomenete na to, že vlastně prší 🙂. Asfaltový úsek cesty jsme nakonec zdolali autem a poslední stoupání lesní cestou k vyhlídce opět vlastními silami.
Z dřevěné vyhlídky bývá překrásný barevný výhled na městečko Hardegg. Dnes však byla mlha a deštivo, takže město jakoby nebylo. Ovšem pozor – příroda umí turisty odměnit za jejich lopotu! Během povídání paní Holubové, o okolní krajině, se mlha rozestoupila a nám se naskytl překrásný pohled do údolí. Pořídili jsme „vrcholové foto“ a pomalu se vydali na zpáteční cestu.
Den to byl vskutku dobrodružný, moc děkujeme paní Svatavě a panu Martinovi za celodenní péči a starost o nás. Rádi přijedeme znovu a za každého počasí!
Fotogalerie
18. 06.
Autor: Tereza Kozderová
Lodní zvon ohlásil nástup, motor se rozeběhl a parník vyrazil vstříc své cestě po vodě. Takto nějak začínala naše plavba na parníku. V úterý 17. června úderem 15. hodiny byla většina posádky naloděna a my jsme se mohli vydat vstříc naší plavbě na parníku. S příjemným výletním počasím jsme mohli obdivovat krásy a tajemná zákoutí brněnské přehrady. Na palubě parníku byli zástupci nejen z řad klientů Brna, ale i Vyškova a Znojma. Mohli jsme se tak všichni setkat, pobavit se mezi sebou a poslechnout si cimbálovou skupinu Jak chceš!, která nám po celou dobu plavby vyhrávala na spodní palubě.
Plavba na parníku byla ve znamení setkávání, ale také i ocenění našich turistů. Díky projektu Turistická liga můžeme odměňovat naše vytrvalé turisty, kteří s námi chodí pravidelně na vycházky. Celkově (za 4 roky) máme za sebou 1743 km. V letošním roce jsme ušli krásných 75 km. Na třetím místě se umístil klient s 41 km v nohou a jako odměnu si odnesl poukaz do obchodu se sportovním vybavením. Na druhém místě se umístil vytrvalý turista s 55 ušlými kilometry a odměnou mu jsou poukazy do zdravotnických potřeb. Na krásném prvním místě se umístila žena, ušla celkových 75 km, zúčastnila se tedy všech vycházek a jako odměnu dostala 10 vstupů do solné jeskyně. Ostatním, kteří s námi na vycházky chodí, děkujeme a doufáme, že s námi půjdete zase. I když nejsme ocenění nějakou cenou, odměnou nám může být dobrý pocit z toho, že jsme se pohybovali, viděli jsme u toho nové věci a mnoho se dozvěděli.
Naše „lodní akce“ byla i jakýmsi malým zakončením jedné sezóny. Proto bych chtěla ještě jednou moc poděkovat nejen našim klientům, ale i všem pracovníkům, kteří zajišťují jednotlivé služby, i těm, kteří se podílejí na chodu TyfloCentra samotného.
Buďte nám nakloněni i nadále, již nyní pilně pracujeme na tom, abychom pro Vás připravili další zajímavé aktivity.
10. 06.
Autor: Tereza Kozderová
Je libo odpolední procházka? Ať jste na tom s fyzičkou lépe či hůře, příjemný terén Lužáneckého parku je vhodný nejen pro mladé, ale i pro starší osoby. Přesvědčit se o tom, jak může být krásně skoro v srdci Brna, mohli klienti v pátek 6.června.
Jak může název napovídat, park Lužánky vznikl na místě lužního lesa, který tu vytvářela říčka Ponávka. Sluníčko pěkně pražilo a tak jsme se schovávali ve stínu stromů. Protože je park Lužánky nejen místem oddychu, ale i místem, kde jsou zajímavé stromy, keře a další přírodní artefakty, přizvali jsme si k výkladu paní Ing. Alexandru Koutnou, která nám ve stínu stromů povídala o tom, jak a co žije v Lužánkách.
Věděli jste, že se v Lužánkách nachází buk lesní, jinan dvoulaločný (Ginkgo Biloba), javor dlanitolistý, platan javorolistý, dub uherský, ořešák černý nebo svitel latnatý?
Díky naší průvodkyni mohli všichni účastníci tyto stromy poznat, osahat a přivonět k jejich listům. V 2. polovině 19. století byl park, zejména zásluhou uměleckého zahradníka Antonína Šebánka, doplňován domácími i cizími druhy dřevin. Na konci 19. století byly v Lužánkách zastoupeny veškeré dřeviny vyskytující se na Moravě a více jak 150 druhů cizokrajné vegetace.
Lužánky jsou velkým lákadlem pro odpočinek všech věkových skupin. Najdeme zde dopravní hřiště a prolézačky pro naše nejmenší, tenisové kurty a hřiště na pétanque pro ty starší a starší ročníky si mohou zacvičit na venkovních cvičebních strojích pro dospělé, posedět na lavičce, nebo si dát občerstvení v jedné z restaurací, které v parku jsou.
Lužánky jsou místem, kde si každé přijde na své, vhodné jsou nejen pro sport, ale i pro odpočinek. Na takový piknik je zde místa habaděj.
Roku 1855 byl uprostřed parku na místě stržené restaurace podle plánů vídeňského architekta Ludwiga Förstera postaven novorenesanční pavilon s velkým sálem pro plesy, koncerty a slavnosti.
S rozvojem průmyslu na konci 19. století se z říčky stále více stávala zapáchající odpadní stoka, která se stala pro park nežádoucí, a byla tedy v letech 1907 – 1910 zatrubněna v téměř celé trase toku skrz město. V Lužánkách zbyl po této úpravě val, kterým dnes prochází stoka, a skutečná Ponávka je svedena do tunelu už v Králově poli a protéká pod sídlištěm Lesná.
Že byste se k nám rádi přidali? Určitě se do Lužánek vrátíme, vyžití je tu opravdu velké. Buďte u toho i Vy! Paní Koutné děkujeme za výklad a všem účastníkům za účast.
15. 05.
Autor: Tereza Kozderová
V pondělí 12. května jsme se vydali na vycházku do Willsonova lesa. Paní Ing. Alexandra Koutná se s námi setkala na konečné zastávce trolejbusu č. 39 a pověděla nám o historii Willsonova lesa. Wilsonův les je les či spíše lesopark o přibližné rozloze 34,4 ha, rozkládající se převážně na jižním okraji městské části Brno – Žabovřesky, jižním cípem zasahuje do městské části Brno – střed. Jak nám bylo vysvětleno, lesopark je obvykle příměstský les, který v sobě kombinuje prvky původního lesa a běžného městského parku. Lesopark byl založen roku 1882 velkostatkářem a notářem Ludvíkem Odstrčilem. Po úvodním seznámení s Willsonovým lesem jsme se vydali prozkoumat jeho krásy. Hned po pár úvodních krocích jsme se dostali na můstek, který stojí na vrcholu sjezdovky. Odtud se nám naskytl krásný pohled na Brno a celou sjezdovku pod námi. Vítr a sluníčko si s námi po celou dobu naší výpravy pohrávalo, ale dešti nepovolilo, aby nás smočil. Většina cest byla z kopce a tak naše putování utíkalo docela rychle. Postupně jsme odhalovali flóru celého lesa.
O zástupcích fauny nebo zvířat jsme si spíše povídali, i když se na malou chvíli stal naším členem i nezvaný host – sršeň. Naštěstí klientka vyvázla s lehkým štípnutím a úsměv na rtech nezmizel. Paní Koutná nás zavedla ke studánce, která je mimo cestičku. Protože jsou mezi námi vycházkoví nadšenci, nebylo ku škodě, když jsme se zastavili i u „fit centra“ v lese, kde jsme ukázali své dovednosti i v přitahování. Ve zdravém těle je i zdravý duch a nezáleží na tom, kolik nám je let. O tom jsme se sami na vlastní oči mohli přesvědčit, když nás čiperný osmdesátník všechny strčil do kapsy v přitahování se :-).
Na závěr celého našeho vycházkového odpoledne jsme si dopřáli sladkou odměnu v hospůdce na Rosničce. V okamžik, kdy jsme nastupovali do tramvaje, se mírně rozpršelo, tak jsme si všichni oddychli, že nás to nepotkalo.
Velmi děkuji paní Koutné za její výklad a všem, kteří se zúčastnili. Tuto vycházku jsme si jistě všichni užili a věříme, že se brzy zase do Willsonova lesa vrátíme a u toho můžete být i vy – jste srdečně zváni.
Fotogalerie
