22. 02.
Autor: Eva Pexová
I když zimní počasí příliš neláká k výletům, rozhodli jsme se zimě čelit a vydali se na zajímavou výstavu do Moravského zemského muzea. Výstava je věnována 125 zkamenělinám ze slavného německého naleziště Messel, které do Brna připutovaly z muzea v Darmstadtu. V muzeu nás přivítala naše lektorka Dr. Hrdličková a provázela nás celou výstavou. Na začátku jsem se dověděli, že vystavené exponáty vznikly před 47 miliony lety v období starších třetihor, kdy v tropickém prostředí jezera v sopečném kráteru Messel a v jeho okolí žili živočichové, jejichž dokonale zachované zkameněliny jsme na výstavě viděli. Zkameněliny z Messelu dokumentují raná stádia evoluce savců. Bylo jich zde objeveno 45 druhů např. předchůdce dnešního koně, netopýři, vačice, lemurovití savci, hlodavci i primitivní mravenečník.
Během výstavy jsme se dověděli jak se nalezené exponáty konzervují v epoxidovém lepidle a jak se s nimi dál pracovalo. Celou výstavu provázely typické zvuky džungle a na stěny byla promítána příroda tropického pralesa, což ještě umocňovalo atmosféru. Na závěr pro nás lektorka připravila několik modelů zkamenělin, které si klienti mohli podrobně prohlédnout a osahat, byl mezi nimi i, trilobiti, amonit a líhnoucí se triceratops. Děkujeme za vstřícnost a výklad naší lektorce a těšíme se na další expozice, které v Moravském zemském muzeu v budoucnu připraví.
Fotogalerie
16. 01.
Autor: Tereza Kozderová
V pátek 6.1.2012 jsme se už počtvrté vydali na tradiční Tříkrálovou vycházku. Celý týden pršelo a do poslední chvíle jsme nevěděli jestli se vycházka uskuteční podle plánu nebo pojedeme autobusem až na Vranov.
Nakonec nám počasí přeci přálo a tak skupina brněnských a znojemských turistů vyrazila pěšky z Útěchova na Vranov. Pravda je, že cestou bylo bláto a menší vrstva sněhu a ledu, ale to nás rozhodně neodradilo.
Víte, že kostel Narození Panny Marie na Vranově u Brna je perlou v koruně poutních míst v českých zemích, ale také v sousedním Rakousku? Dle historika Talberta postavil Vilém, kterému dává honosný titul moravský maršálek, dřevěný kostel, a to jako dík Panně Marii za zázračné vyléčení slepoty v roce 1240.
Na Vranově nás přivítal bratr Milan, řeholní bratr komunity Paulánů, která má toto poutní místo na starost. Měl připravenou komentovanou prohlídku kostela a nezapomněl ani na legendu o zázračném uzdravení. Poutavě vyprávěl o historii tohoto krásného poutního místa a podělil se s námi zároveň i o „historii“ svého života.
Měli jsme možnost projít zákoutími kostela, kaple, nahlédli jsme i do duchovního centra, slyšeli zvonkohru a naprostou samozřejmostí bylo zastavení u betléma.
Ještě při dopoledním putování jsme si pohrávali s myšlenkou, že i zpátky půjdeme pěšky. Ale počasí se změnilo, začal foukat ostrý studený vítr, proto jsme rádi nasedli na autobus.
Věříme, že se na toto krásné místo za rok opět vrátíme. Přidejte se k nám!
15. 11.
Autor: Eva Pexová
Je to s podivem, TyfloCentrum ve Znojmě existuje už skoro 5 let a ještě jsme s klienty nebyli ve Vídni. Přitom je to od nás co by kamenem dohodil a i klienti se nás často ptali, jestli podobnou akci neplánujeme. A tak jsme se rozhodli, že to vezmeme z gruntu. Nejprve pro klienty naše hlavní průvodkyně, Jana Puchegger Chadalíková nachystala přípravnou besedu, kde nám nastínila kam se podíváme a na co se máme připravit. 15. října jsme tedy mohli vyrazit směr Vídeň. Naše průvodkyně sebou tentokrát vzala i svého manžela Winfrieda Puchegger. Ten ve Vídni dlouhá léta žil, takže výklad k jednotlivým památkám a historickým událostem opravdu stál za to a byl jak se patří autentický.
Ve Znojmě jsme nasedli do dvoupatrového vlaku, Weisel (lasička) a za hodinu a půl už jsme vystupovali na zastávce Vien, Pratersterne. Od nádraží jsme došli pěšky do centra města ke katedrále sv. Štěpána a vystoupali jsme na věž, odkud je rozhled na celou Vídeň. Vedle katedrály stojí její zmenšený kovový model, který si mohli naši nevidomí klienti prohlédnout i hapticky. Poté jsme se vydali k Hofburgu, prošli jsme na hradní nádvoří a prohlédli si budovy, ve kterých úřadují prezident a předseda vlády Rakouska. Dál jsme pokračovali na náměstí Hrdinů a prohlédli si dvě velké jezdecké sochy – prince Evžena Savojského a Arcivévody Karla. Došli jsme až na náměstí Marie Terezie a prohlédli si její sochu, odtud jsme kolem knihovny a kolem Domu motýlů došli zpět do centra. Někteří z nás si dali oběd, ale většina se vydala do slavné kavárny Havelka, z které přímo sálá atmosféra vídeňského kavárenského života. Po obědě jsme kolem Státní opery prošli ke Karlskirche, směrem k největšímu vídeňskému tržišti Nashmarkt. Nebyl problém tu strávit skoro další dvě hodiny. Nejprve jsme si prošli celé tržiště a objevovali široký sortiment zboží, které se tu prodává. Najdete tu vše od mořských ryb, maso, sýry, ovoce, zeleninu, až po turecké sladkosti a olivy. Odpoledne už pokročilo a my se museli vydat na zpáteční cestu k nádraží. Šli jsme kolem budovy Secession a prohlédli si sošky několika želv před vchodem. Nakonec jsme se zastavili o Donnerovy kašny, která představuje 4 největší řeky Rakouska a v centru kašny je socha Prozřetelnosti. Pak už nás čekala jen cesta metrem na nádraží a vlakem zpět do Znojma. Velké poděkování klientů i pracovníků patří našim průvodcům Janě Puchegger Chadalíkové a jejímu manželovi, díky nim byl náš zážitek z návštěvy Vídně opravdu bezchybný.
Fotogalerie
25. 10.
Autor: Klára Zárubová
Teplé říjnové počasí nám letos připravilo opravdu hodně příležitostí vydat se do přírody. I my ve Znojmě jsme se dlouho nenechali prosit a vypravili jsme se užít si ještě naposledy turistiky. Tentokrát jsme naši výpravu připravovali se zkušeným turistou z řad našich klientů.
V úterý 4. října jsme autobusem vyjeli ze Znojma směr Vranovská Ves. Podle připraveného scénáře jsme se vydali v počtu celkem 8 lidí po široké asfaltce. Brzy jsme zjistili, že naše cesta nebude jen o turistice, ale i o sběru hub a drobných lesních plodů. Nakonec v pozvánce na tuto akci bylo uvedeno, že budeme objevovat krásy podzimu, a tak jsme tuto aktivitu všichni vřele přivítali. Někteří sbírali, jiní ochutnávali nebo očichávali a společně nám cesta pěkně ubíhala. Nechybělo ani občerstvující zastavení. Nutno dodat, že procházka byla doprovázena i zvukovým efektem. Každých deset minut jsme totiž slyšeli hlasité padání žaludů a šustění listů na stromech. A protože terén byl skutečně nenáročný, ani jsme si nevšimli, že pokračujeme pořád za nosem po modré značce, i když jsme měli už dávno odbočit na jinou cestu kolem rybníků Jankovec, Peleš a Velského rybníka.
Z původních cca 7 kmse tak stalo putování poněkud delší. A když jsme vyšli u silnice, která vedla do nedalekých Jevišovic, byli jsme trošku překvapení. Kolik jsme nakonec ušli kilometrů si nikdo nejsme jistí, ale společně jsme se shodli na tom, že náš turistický potenciál určitě stojí za to.
Fotogalerie
21. 10.
Autor: Hana Dvořáková
Dne 18. října 2011 se uskutečnila pod patronátem TyfloCentra, o.p.s. ve Vyškově procházka do zámecké zahrady. Naše skupina se setkala v 14 h u radnice na Masarykově náměstí, nikdo se neopozdil, nikdo nezapomněl. Sluníčko svítilo, počasí přálo, tudíž nám nic nebránilo, abychom rozpohybovali naše dolní končetiny a vyrazili se oddat pohybu na čerstvém vzduchu.
Zámecká zahrada je historickou památkou zapsanou v ústředním seznamu kulturních památek ve městě Vyškoveží mezi vyškovským zámkem a Zooparkem. Dominantou zahrady je lodžie z roku 1673 se 7 arkádami a toskánskými sloupy. Horní část lodžie zdobí balustráda. Svým dispozičním řešením je volnou obnovou původní renesanční zahrady, která na tomto místě byla od středověku a patří mezi tři zahrady v naší republice s původním půdorysným uspořádáním. Jelikož byla Zahrada v „nekrásném“ stavu, proběhla v letech 2006-2007 její rekonstrukce a dne 20. dubna 2007 proběhlo její slavnostní znovuotevření.
Při příjemném hovoru a veselé náladě jsme naši cestu zakončili v malebné kavárničce, kde si každý z účastníků vybral něco dobrého, co ještě více potěšilo naši duši. Poté jsme se pomalu ubírali k místu ukončení výletu a rozchodu do svých domovů. Procházka se účastníkům líbila a i když jsme neviděli žádné sněženky, už teď se všichni těšíme na další setkání.
