7. 11.
Otázka až provokativně znějící: „Co jsem se ve škole nenaučil? A co jsem se tam naučil?“
Ve škole jsme se naučili hodně, obzvlášť pokud jsme byli pozornými žáky a studenty. Během života a v zaměstnání se učíme dál. Neberme však v úvahu „jen“ zvyšování odbornosti, studium cizích jazyků, školení, kurzy apod. Život sám nás učí, často se nemusíme ani příliš snažit. Někdy stačí pouze vidět a už víme. A co když neuvidí…?
V klubovně brněnského TyfloCentra jsme se sešli s nevidomým panem Josefem Kaplanem, který se věnuje práci, jaké se ve škole nenaučil. Nejdříve vystudoval obchodní akademii pro zrakově postiženou mládež v Brně. V tomto oboru uplatnění nenašel a tak se spolu s rodiči začal věnovat zdravé výživě a alternativní medicíně. Po absolvování kurzu pomáhá lidem při zdravotních potížích také jako masér. Nakonec se oklikou dostal k tomu, co ho teď velmi baví a naplňuje. A co mu v tom pomáhá? Sluch, hmat i cit. Pokud chce někomu pomoci, dopřává mu dostatek sluchu. Hmat a cit jako masér potřebuje především.
Pan Kaplan svým vyprávěním zaujal všechny přítomné posluchače. Navodil spoustu zvídavých otázek, na které s chutí odpovídal a s dobrovolnicí besedu obohatil o pár relaxačních cvičení.
Beseda byla uspořádána v rámci projektu Slepotou život nekončí, který přináší možnost dozvědět se mnoho zajímavého o svém okolí. Cílem je, abyste se necítili sami, mohli naplnit svůj čas zajímavým programem, abyste o sobě přemýšleli a něco pro sebe udělali.
Marie Švejdová, Renáta Štípová
Fotogalerie
Autor: Marie Švejdová
Tags: Besedy, Projekt Slepotou život nekončí
