12. 12.
Prosincové aktivity ve středisku Břeclav patří výrobě adventních věnců, vánočních ozdob, dárečků a posezení s koledami. Jedno ze setkání s klienty, v úterý 11. prosince, se však spontánně překlopilo do improvizované „školy“ čtení a psaní Braillova písma, a to když klienti-senioři zjistili, že jeden z jejich vrstevníků tuto dovednost ovládá. Pan O. totiž přišel o zrak úrazem už v dětství a studoval ve slepeckém ústavu v Brně na Veveří. Dodnes odebírá časopisy tištěné Braillovým písmem a jak sám říká, každý večer si před spaním zhasne a musí aspoň půl hodiny číst. Když u toho usne, nevadí…
Nejvíce okouzlují tyto puntíky, vytlačené do speciálního tvrdého papíru, téměř osmdesátiletého pana P. Ten se marně snaží již několik let jednotlivá písmenka naučit a velmi ho zajímá vše kolem. Proto když se rozběhla neplánovaně při výrobě vánočních dekorací diskuze o tom, jak je těžké vycvičit hmat a jak dlouho učení trvá, odklidila pracovnice ze stolu klubka vlny a přinesla pomůcky na výuku Brailla. Kostku, „písanku“, Pichtův psací stroj, vytištěnou Braillovu abecedu a pustili jsme se pod vedením pana O. do „výuky“.
Na Pichťáku jsme mačkali klávesy a psali nesmysly, které nám potom „pan učitel“ četl a všichni jsme se dobře bavili. „Student“ pan P. si domů odnášel kus přílohy časopisu Zora s názvem První čtení pro později osleplé, kde je Braill tištěný ob jeden řádek, aby se lépe četl, a také v Braillu napsanou abecedu, doplněnou o zvětšený černotisk.
Na závěr padla otázka, kolik mu dáme času pro nastudování a kdy se má dostavit ke zkoušce. Pracovnice i další dvě klientky, které se toho dne aktivity zúčastnily, se velmi dobře bavily. Břeclavští znovu ukázali, že jsou dobrá „parta“, která se dokáže společně smát, i když je trápí zdraví, oči, zimní počasí a mají téměř osm křížků na krku…!
Fotogalerie
Autor: Jiřina Falková
Tags: Besedy
