16. 03.
Autor: Jana Březinová
Protože se nám blíží Velikonoce, svátky jara a jeden z nejvýznamnějších křesťanských svátků, rozhodli jsme se s klienty jarní výtvarnou dílnu zaměřit právě na toto téma. Jedním z velikonočních symbolů je vejce, které je v mnohých kulturách symbolem plodnosti, života a vzkříšení. Navíc zdobení skořápek sahá až do pravěku, proto jsme se rozhodli tuto tradici neporušit a namalovat si kraslice, které jsme ozdobili pomocí laků na nehty. Použili jsme jednoduchou, ale ve výsledku krásnou metodu barvení vajec. Připravili jsme si misku s vodou, do ní nakapali laky na nehty ve vybraných odstínech a promíchali párátky či špejlemi. Po nachystání vzorů jsme vyfouklé vajíčko připevnili na špejli a ponořili do vody s obrazcem. A výsledky opravdu stály za to! Každá kraslice byla originál a klienti z této techniky byli nadšení. Dle jejich slov: „Něco tak jednoduchého a pěkného už dlouho neviděli.“ a „Nová technika barvení vajec je velmi rychlá a určitě ji zkusíme i doma.“ Každý klient si vytvořil minimálně tři kraslice. Na dozdobení slavnostního velikonočního stolu jsme na závěr dílny zasadili osení do nazdobených pet lahví. Klienti si do osení ihned zapíchli nazdobené kraslice a odcházeli s pocitem dobře vykonané práce. A většina se těšila, jak ukáže své krásné výrobky doma a jak budou všichni ohromeni!
16. 03.
Autor: Jana Březinová
Protože klienti znojemského TyfloCentra chodí pravidelně na akce do naší klubovny, začala letošní rok nová aktivita a to „Rotopedem napříč Evropou – ze Znojma až do Říma“. Klienti, kteří se pravidelně účastní různých aktivit v klubovně, mají možnost šlápnout do pedálů rotopedu a ušlapat kousek z trasy Znojmo-Řím. Celá trasa je dlouhá 1228 kilometrů a je rozdělená na několik etap a kilometry se postupně sčítají (jak v etapách, tak jednotlivým klientům). Protože naši klienti pilně jedou na rotopedu, již v březnu jsme se přiblížili k městu Vídeň, které je vzdáleno 118 kilometrů od začátku cesty, tedy od Znojma. Každá etapa končí významným městem, např. Vídeň, Graz, Maribor. Při každém přiblížení nebo projetí cílového místa etapy se koná cestovatelská beseda. A protože jsme se přiblížili k městu Vídeň, první cestovatelská beseda byla o tomto městě. Klienti se dozvěděli historické souvislosti se vznikem Vídně, její současnou podobu, historii jednotlivých památek jak ve Vídni, tak i v nejbližším okolí. K vyprávění jim byly promítány fotky z jednotlivých míst a posezení zpříjemněno vídeňskou kávou a typickým jablkovým štrúdlem. Je pravda, že někteří by uvítali spíše vyhlášený vídeňský řízek, ale i na jablkovém štrúdlu si velmi pochutnali a nabrali síly na další kilometry. A co že nás to čeká příště? Cílem druhé etapy je Graz, ale na ten si ještě chvíli počkáme – máme před sebou 373 kilometrů!
16. 03.
Autor: Simona Jelečková
Co je to kočičí kavárna? To je kavárna jako každá jiná – můžete si objednat kávu, čaj, nealko, pro mlsouny mají i zákusky a dorty. Kromě toho si ale můžete pohladit kočky, pohrát si s nimi nebo je pozorovat, jak se kočkují mezi sebou. V Brně se v současné době otevřelo více kočičích kaváren, my jsme se rozhodli navštívit kočičí kavárnu Na stromě na ulici Špitálka.
I když byla aktivita plánovaná na páteční odpoledne, nenechalo si ji ujít 7 klientů z Brna a jeho okolí. Při příchodu do kavárny nás její majitelka seznámila s fungováním kavárny, představila nám své kocourky a poprosila nás, abychom dodržovali pravidla, která mají pro návštěvníky své kavárny stanovena. Nejdůležitější z nich je nekrmit kočky a nerušit je, když spí nebo si nechtějí hrát. V průběhu návštěvy majitelka kavárny klientům zodpovídala jejich dotazy ohledně kocourů a všeho ostatního, co je zajímalo.
A co jsou tedy kocourci, obývající kavárnu Na Stromě, zač? V kavárně našlo domov pět kocourků narozených na jaře roku 2015. Čtyři z nich pocházejí z útulku Tibet v Bučovicích – Florián, Alfons a bráchové Dovi a Dopo (pojmenovaní podle slovenských slov dovidenia a dopočutia). Pátého kocourka, Bartoloměje, přinesla paní s prosbou, zda by se o něj v kavárně mohli postarat. Další kocourky však už kavárna nepřijímá.
Naši klienti byli z kocourků nadšení. A i kocourci byli zvědaví, kdo k nim přišel na návštěvu – všechny klienty přišli pozdravit a očichat. Klienti je za to hladili a hráli si s nimi. Trochu jsme měli strach, jak budou kočky reagovat na vodícího psa, se kterým jedna klientka přišla. Výsledek? Pes v klidu seděl v rohu místnosti a zvědaví kocourci chodili za ním a pozorovali jej.
Moc se nám v kavárně Na stromě líbilo a určitě ještě někdy kocourky navštívíme.
Fotogalerie
9. 03.
Autor: Jana Březinová
Včerejší březnové ráno bylo mrazivé a zimní počasí se projevilo naplno – padal sníh s deštěm a pofukoval studený větřík. Přesto jsme se shromáždili v hojném počtu a vlakem vyrazili do Mikulova. V Mikulově jsme se přesunuli místní hromadnou dopravou na náměstí, kde jsme se potkali s klienty z ostatních středisek. Na výlet se s námi vydali klienti břeclavského a brněnského TyfloCentra. Každý z početné skupiny obdržel překvapení, tedy hrneček horkého nápoje a vyrazili jsme v čele s průvodkyní na historické náměstí, kde naše prohlídka začínala. Dozvěděli jsme se historii náměstí, obhlídli sgrafitový dům, shlédli kašnu a sousoší Nejsvětější trojice. V dobré náladě a naladěni na historii jsme se přesunuli do Dietrichsteinské hrobky, kde jsme obdivovali sedící figuru knížete Emanuela Maxe z mramoru, poslouchali výklad o její historii výstavby, obdivovali její rozlehlost, vystoupali jsme na vyhlídku a prohlídli si v bočních lodích jednotlivé pohřební rakve na katafalcích. V hrobce se celkem nachází 45 rakví a najdeme zde jména známých osobností českých dějin např. Jak Křtitel Karel, Marie Terezie, Maxmilián, Anna Marie z Dietrichsteina. Nejstarší rakev jsme zde objevili z roku 1639 a nejmladší z roku 1909, všechny rakve jsou velmi dochované a velice zdobené. Po prohlídce hrobky jsme pokračovali přes náměstí do zámeckého parku, který prošel náročnou rekonstrukcí a stále je upravován do původní barokní podoby. Barokní podobu dokládá i rekonstrukce barokního lomeného schodiště do zámku, stavba připomínající bývalou oranžérii, rekonstrukce kašny či altánu. Zde jsme udělali hromadnou fotku, pokochali se výhledem na zámek a celý Mikulov a kolem přístupové cesty k zámku pokračovali do židovské čtvrti. Zde jsme obdivovali Horní synagogu, která se zachovala jako jediná z původních dvanácti v Mikulově a je jediná dochovaná tzv. polského typu na Moravě.. Dále jsme se dozvěděli částečnou historii, obdivovali dřívější rabiát a dům, ve kterém žil dříve Alfons Mucha a je též židovského typu. V židovské čtvrti jsme prohlídku města zakončili a vyrazili na pozdní oběd, protože většina účastníků výletu měla již hlad. Po obědě jsme se všichni rozloučili a odcestovali každý do svého místa výjezdu. Doufám, že se opět potkáme u společných akcí, protože ta včerejší byla velmi vydařená a všem zúčastněným se líbila. Proto dalšímu výletu zdar!
Fotoalbum
4. 03.
Autor: Elena Výtisková
V úterý 1.3. přijal pozvání na besedu do střediska TyfloCentra v Břeclavi zástupce velitele Městské policie pan Mgr. Zdeněk Novák. Přišel nás seznámit s SOS hodinkami, které mají možnost si zapůjčit samostatně žijící senioři a handicapovaní obyvatelé Břeclavi.
Co to jsou SOS hodinky? O SOS hodinkách by se dalo říct, že jsou vylepšenou podobou pagerů, které používají senioři v některých městech. V případě nouze, po zapnutí, vysílají nouzový signál od jejich uživatele strážníkům městské policie, kdy se jim v GPS zprávě zobrazí místo, kde se nachází. Umožňují spustit i hlasitý odposlech.
Jak je můžete získat? Pokud máte zájem o jejich zapůjčení, musíte vstoupit do projektu. Podmínkou je, že jste senior nebo handicapovaný a žijete sám. Při vstupu do projektu poskytujete data o svém zdravotním stavu, to proto, aby v případě nutnosti pomoci, byla tato pomoc co nejrychlejší a nejefektivnější. Další součástí projektu je, bezplatná výměna zámku vchodových dveří. Strážníci mají tzv. generální klíč, kterým v případě nutnosti, otevřou byt uživatele SOS hodinek. Ale nemusíte se bát, že by se k vám někdo vloupal. Ostatní uživatelé SOS hodinek mají klíč jiný.
Jak se používají? Doporučuje se uživatelům mít hodinky stále na ruce. Při krizové situaci jejich uživatel zmáčkne nouzové tlačítko. Na pultu centrální ochrany se zobrazí, kde se uživatel nachází. Pokud je to na území Břeclavi vyjede k němu hlídka městské policie, která má možnost přes hlasitý odposlech zjistit, co se s uživatelem děje. Podle hoho se může spojit s dalšími složkami záchranného systému např. s hasiči nebo záchranáři. U bytu hlídka použije generální klíč a nedojde tak k poškození majetku. Následně pak uživateli poskytne pomoc. Pokud uživatele odváží záchranáři, strážnici obydlí zajistí a podají zprávu osobě blízké.
Mají hodinky i nevýhody? Jednou z nevýhod je, že hodinky jsou docela velké. Někteří senioři mají také problémy s jejich nabíjením. To probíhá obdobně jako u mobilu, avšak konektor není kulatý, ale lichoběžníkový a někteří ho neumí správně zasunout. Zajímali jsme se o to, zda by bylo možné do hodinek umístit hlasový výstup. Přednášející to vzal jako námět na zlepšení jejich funkce a zjistí to.
Hodinky jsme měli možnost si vyzkoušet a osahat. Dále nás přednášející seznámil s nutností, dle zákona, používat reflexní prvky při pohybu na komunikacích. V závěrečné diskusi padlo mnoho užitečných dotazů nejen k SOS hodinkám, dopravě, ale i k pravomocem a působnosti městské policie.
