28. 02.
Autor: Irena Kocí
V úterý 19. února jsme byli pozváni do studia Brněnské televize, abychom popovídali o spuštění provozu chráněné dílny HapAteliér.
Ředitelka brněnského TyfloCentra, RNDr. Hana Bubeníčková, sochařka a nová kolegyně z dílny Božka Přikrylová a Irena Kocí využily pozvání a představily svoji práci i výrobky z dílny, pro které hledají odbytiště.
Rozhovor byl odvysílán ve Vlně z Brna – na výsledek se můžete podívat zde.
Děkujeme Brněnské televizi za pozvání a za zveřejnění podoby naší dárcovské dmsky v titulku!
Fotogalerie
6. 02.
Autor: Irena Kocí
Od 1. února k sociálně-terapeutické dílně brněnského TyfloCentra přibyla také dílna s chráněnými pracovními místy. Tři ze čtyř těžce zrakově postižených zaměstnanců dílny prostor HapAteliéru v Brně na Poděbradově ulici znali již z dřívějška, z doby, kdy coby klienti brněnského TyfloCentra v dílně tvořili v rámci terapie. Čtvrtý nový kolega dojíždí každé ráno až ze Znojma.
Samotnému spuštění provozu chráněných pracovních míst předcházel nácvikový měsíc – během celého ledna si noví zaměstnanci vytvořili nový životní rytmus: pravidelné vstávání, cestování do dílny za každého počasí, celé dopoledne v pracovním nasazení, kdy pracují na výrobcích bez ohledu na momentální osobní preference… Jejich tělo i mysl se s novými nastaveními vyrovnávají skvěle a z dílny vycházejí krásné předměty – ať už košíky nejrůznějších tvarů a velikostí z pedigu nebo vskutku valentýnovská mýdlová srdce.
Práce je v HapAteliéru zdrojem radosti a uspokojení. A na věcech, které v dílně vznikají, je to nadšení vidět. Už se těšíme na další výrobky – záběr dílny je plánován velmi široce. Brzy tak budeme mít možnost obdivovat výrobky z keramiky – hrníčky, misky, džbány, zvonečky, svícny, a také předměty z batikovaných látek – ať už se bude jednat o trička či prostírání. Na své si jistě přijde i ten nejnáročnější zákazník.
První dny provozu má chráněná dílna za sebou. Usadily se nové návyky, vytvořily se nové zvyklosti. Do dalších dní, týdnů, měsíců a let přejeme všem kolegům HapAteliéru neutuchající radost z práce!
Fotogalerie
29. 01.
Autor: Irena Kocí
Za okny velké klubovny brněnského TyfloCentra sněží. Je pátek 25. ledna a začíná lekce muzikoterapie pod vedením psychologa Zbyňka Galvase, tentokrát na téma Hudba sněhových vloček.
Kolegyně Maruška Švejdová, která setkávání s hudbou koordinuje, slovně popisuje, kdo se dnes setkání účastní. Všichni si nachází pohodlnou polohu k poslechu a lektor muzikoterapie povzbuzuje k uvolnění: „Pokud usnete, nevadí – tělo si vezme, co potřebuje.“
Muzikoterapie je podpůrná psychoterapeutická metoda. Otevírá skutečnosti a může pomoct nabourat stereotypní vnímání a přispět tak k tomu, aby se lidé dokázali na věci podívat jinak. Vychází ze skutečnosti, že s každým člověkem poslech hudby něco udělá – někoho zklidní a zrelaxuje, jiného napruží a třeba přispěje k uvolnění zasuté agrese.
„Hudba působí na podvědomí. Tam sídlí naše emoce. Hudba se přímo dotýká našich citů,“ vysvětluje lektor dnešního dopoledního setkání Z. Galvas a dodává: „a my jsme tady nyní každý sám za sebe a pro sebe.“
Z ticha se vyloupnou první tóny Mozartovy Malé noční hudby. Někdo má zavřené oči, někdo leží, jiní mají vsedě podloženy nohy. Netrpělivost tu nemá svoje místo. Hudbu neuspěcháte. Následuje Vivaldiho Čtvero ročních období – Podzim a Zima – hudba zní zšeřelou klubovnou. Za okny se proměnlivě snáší sněhové vločky. Napadá mě, že je vlastně zázrak, když ani jedna vločka nemá stejný tvar jako druhá..že je to jako s námi lidmi – taky jsme každý originál…zklidnění a zvolnění tempa je důležitou součástí našeho života, abychom mohli důkladně prožít, co prožíváme. Zima má svoji dynamiku. Cítím se mimořádně dobře – je to moje první setkání s muzikoterapií a jsem velmi příjemně překvapená. Všechny pouštěné skladby dobře znám, ale dneska v nich slyším nové věci, nové motivy…moje myšlenky se zklidnily a konečně nikam nespěchám.
Venku z ničeho nic dosněžilo. „Vracíme se zpět do téhle místnosti, uvědomujeme si všechny lidi a předměty,“ promluví po skončení hudby lektor Zbyněk Galvas. Dochází mi, že ostatní dokázali tyhle chvíle zklidnění využít asi ještě lépe, než já, jejich vědomí se možná potulovalo daleko, když se nyní mohou vracet.. Nejspíš to bude chtít trénink. Příští lekce muzikoterapie se uskuteční 1. 3. 2013.
Fotogalerie
10. 01.
Autor: Irena Kocí
Devět studentů architektury pod vedením Ing. arch. Jana Foretníka, Ph.D. představilo své semestrální práce veřejnosti. V úterý 8. ledna 2013 proběhla v brněnském TyfloCentru prezentace za účasti všech autorů a odborného konzultanta, experta na odstraňování bariér ve městě, našeho kolegy Josefa Konečného.
Zadání znělo: zpracování architektonického projektu části území města Brna, ulice České a blízkého okolí. Podmínkou bylo, aby výsledek byl »blind-friendly«.
Samotné tvorbě jednotlivých projektů předcházela osobní zkušenost jednotlivých studentů s pohybem po městě bez zrakové kontroly. Zaklapkovaní a s bílou holí procházeli ulice, aby získali co nejživější představu o způsobu pohybu a orientace lidí s těžkým postižením zraku. Už tuto zkušenost hodnotí studenti jako velmi cennou – po sejmutí tmavých brýlí s překvapením zjišťovali, kolik věcí v běžném životě vlastně nevidí, přestože mohou, kolika překážkám nevěnují pozornost, protože o ně nemusí zakopávat…
Studenti vytvořili tvůrčí trojice, aby společnými silami zpracovali dílčí věc ve vymezeném prostoru města Brna, ulice České a blízkého okolí. Bylo na nich, jakou jednotlivost si zvolí a jak ji uchopí. Zadaný prostor navíc zpracovali ve hmatném 3D modelu úctyhodných rozměrů, který darovali brněnskému TyfloCentru – jistě jej rádi využijí naši klienti a návštěvníci, děkujeme!
Snaha nevyčleňovat skupinu lidí se zrakovým postižením, a neposilovat tak bariéry mezi lidmi s handicapem a obyčejnou populací, se prakticky promítala do tvůrčího i pracovního postupu všech budoucích architektů. Všem třem představeným nápadům bylo společné heslo: design for all. Účelnost, využitelná pro všechny skupiny obyvatel či návštěvníků města, se tak promítla jak do projektu Hmatových modelů architektonicky či historicky zajímavých objektů, tak do nápadu Odpočinkové mobilní lavičky, a také návrh Informačního panelu pro cestující MHD byl vytvořen tak, aby usnadnil orientaci jak vidícím, tak lidem se zrakovým znevýhodněním.
Návrh Hmatových modelů objektů počítá s podstavcem, opatřeným audio informacemi o té které budově ve třech jazycích (česky, anglicky a německy), popiskem v černotisku (pro vidící) a v braillu (pro ty, kteří dávají přednost tichému získání informací o objektu). Na podstavci bude umístěn 3D model objektu, aby si zrakově postižení mohli stavbu důkladně prohlédnout. Mobilní odpočinková lavička bude obsahovat informace o problematice lidí se zrakovým handicapem – informace (čitelné i pro zrakově postižené) budou umístěny vizuálně zajímavým způsobem a budou zviditelňovat svět těch, kteří sami nevidí. Lavička bude mobilní, takže by se mohla přžemisťovat nejen po území celého města Brna, ale mohla by vyjet i jinam, do dalších měst. Informační panel pro cestující MHD je hmatným schematem organizování dopravy na ulici Česká a Joštova. Barevnost hmatového modelu vychází z barev města Brna, výrazná červená (šikovný kontrast, usnadňující orientaci lidem se zhoršeným zrakem) a valéry šedé a bílé. Čísla dopravních prostředků a názvy konečných zastávek jsou jak v tištěné podobě, tak v braillově písmu. Popisky budou vyměnitelné, aby infopanel mohl být aktualizován při změnách organizace dopravy. Názornost panelu usnadní orientaci nejen brňanům, poslouží i návštěvníkům města odjinud.
Každý návrh byl představen vlastní obrazovou prezentací – to pro ty z návštěvníků brněnského TyfloCentra, kteří vidí dobře. Zároveň byly jednotlivé návrhy k dispozici ve hmatových 3D modelech, aby si je mohli prohlédnout i lidé s handicapem. A právě jejich postřehy – praktický způsob prohlížení si modelů prsty, logika intuitivní orientace, nápady a návrhy na zpřesnění dílčích detailů – byly pro studenty nejpřínosnějšími.
Představily se nám tak tři velmi odlišné projekty, jejichž realizace si umím představit a považovala bych je za velmi přínosné – nejen pro zrakově postižené. Studenti prokázali citlivý přístup k problematice světa a života lidí s handicapem. Jejich společné krédo – dělat věci pro všechny – není prázdnou módní frází, ale prožitým vědomým postojem. Blahopřeji.
Fotogalerie
11. 12.
Autor: Irena Kocí
V pondělí 3.12. proběhla v brněnském TyfloCentru exkurze studentů VOŠ Merhautova. Patnáct studentů oboru Dentální hygienista vytvořilo soustředěnou a pozornou skupinu, vnímavou ke všem podnětům a informacím ze světa lidí se zrakovým postižením.
První část exkurze je tradičně poněkud teoretičtější. Návštěvníky po krátkém představení se a seznámení informujeme o historii péče pro těžce zrakově postižené u nás, o vzniku TyfloCentra, vysvětlujeme rozdíly mezi námi a Tyfloservisy, objasňujeme, jaké sociální služby brněnské TyfloCentrum poskytuje a na názorných ilustrativních obrázcích ukazujeme nejčastější vady zraku, což je pak dovršeno simulačními brýlemi, jež navozují některé vady zraku. Necháváme pak kolovat také některé kompenzační pomůcky, které pomáhají lidem zmírňovat dopady jejich handicapu.
V druhé části exkurze pak mají návštěvníci možnost některé pomůcky prakticky ozkoušet. Jsou vytvořena čtyři stanoviště, na nichž se všichni účastníci exkurze prostřídají a vyzkouší si život potmě. Třeba si poslepu připraví svačinku, vyzkoušejí chůzi s bílou holí, psaní Braillova písma na Pichtově psacím stroji, hmatové pexeso, „čichací“ kvíz a společenské hry, jako třeba Člověče nezlob se nebo šachy, které jsou uzpůsobeny ke hře poslepu. Další dvě stanoviště jsou v učebnách PC. Nevidomí kolegové ukazují základní principy práce se speciálními softwary pro nevidomé a koukaví kolegové pak předvádějí softwary pro slabozraké.
Protože se jednalo o skupinu budoucích pracovníků ve zdravotnictví, připojily jsme s kolegyní Aničkou Horkou ještě desatero přístupu ke zrakově postiženým pacientům – aby studenti věděli, jak s lidmi se zrakovým handicapem jednat, jaký způsob komunikace zvolit, aby se právě v jejich budoucí ordinaci cítili lidé se zrakovým postižením co nejlépe.
Na závěr připojuji ohlas od Kateřiny Veselé, profesorky VOŠ, která skupinu studentů vedla: „Ještě jednou moc děkujeme za krásnou exkurzi, dnes jsme se k ní ve výuce vraceli. Zážitkově byla vyčerpávající.“
Děkujeme za návštěvu.
Fotogalerie
