1. 11.
Autor: Eliška Škrancová
V pátek 15. října 2010 měli lidé s těžkým postižením zraku ojedinělou možnost vyzkoušet si a naučit se chodit s holemi na nordic walking po asfaltu i v terénu. Z dotace Magistrátu města Brna, Odboru životního prostředí, jsme mohli uhradit část nákladů za kurz nácviku chůze s nordic walkingovými holemi.
Vycházka byla připravena tak, aby si všichni účastníci vybrali správné hole, vyzkoušeli si chůzi a naučili se správnou techniku chůze do kopce, po rovině i z kopce. Věnovali se nám zkušení instruktoři, a tak jsme se naučili mnoho zajímavého a užitečného.
Chůze s nordic walkingovými holemi je vhodná pro všechny věkové kategorie a zaujala i lidi s těžkým postižením zraku. Nevidomí účastníci měli s sebou průvodce, ostatní si užili chůzi samostatně.
Pro lidi s těžkým postižením zraku mohou hole zlepšit celkovou jistotu v pohybu a především při chůzi v přírodním terénu přináší jistotu, klid a spolehlivost pro orientaci i oporu. Chůze s holemi umožňuje lidem s těžkým postižením zraku také chodit častěji do přírody, zlepšovat si fyzickou kondici a mít mnoho nových zážitků spojených s pobytem v přírodě.
Na vycházce jsme si vyzkoušeli, že hole slouží nejen při chůzi, ale že se mohou využít i ke cvičení, které protáhne celé tělo. Cvičení provázelo celé naše putování a závěrečné protahování bylo posledním bodem v programu. Po dvou a půl hodinách chůze v terénu jsme se opět vydali do víru velkoměsta.
Fotogalerie
25. 10.
Autor: Eliška Škrancová
Díky dotaci z Magistrátu města Brna, Odboru životního prostředí, jsme se mohli podívat do obce Hostětín, která leží v Bílých Karpatech a je jedinečná tím, že se v zde nachází mnoho modelových projektů udržitelného rozvoje.
Do Hostětína jsme se ve středu 20. 10. 2010 vydali autobusem a těšili jsme se, že se podíváme do míst, která v letošním roce navštívil mimo jiné i princ Charles.
V Hostětíně nás čekala pracovnice z ekologického centra Veronica, které má v této vesnici svou pobočku. Naše první kroky vedly do sálu v takzvaném pasivním domě. Je to stavba, která je koncipována tak, aby byla co možná nenáročná na spotřebu energie, byla šetrná k životnímu prostředí a sloužila lidem z vesnice i širokého okolí. Je postavena z nepálených cihel, všechny omítky jsou hliněné, systém vytápění je postaven na rekupiraci vzduchu, na toaletách je použita dešťová voda ke splachování, ohřev teplé vody je zajištěn slunečními kolektory, a proto celkové roční náklady na provoz jsou mnohonásobně nižší než náklady v běžné stavbě.
Další výklad byl již v terénu. Prohlédli jsme si výtopnu na dřevní štěpku, která zásobí celou vesnici teplem. Poté jsme se vydali ke kořenové čističce odpadních vod a sušírně ovoce, v této oblasti sloužící především k sušení švestek, jablek a hrušek.
Lákavou nabídkou byla prohlídka moštárny a seznámení se sortimentem, který se zde produkuje. Ochutnávka nenechala nikoho na pochybách, že zdejší produkty jsou skutečně znamenité.
Na závěr exkurze byl prostor pro dotazy odborného charakteru, které přišel zodpovědět jeden z místních techniků.
Po obědě následovala kratší vycházka do okolí Hostětína, kde se nachází několik dřevěných soch vytvořených účastníky dřevařského sympózia, které se zde konalo před několika lety.
Počasí nám přálo, a tak jsme si užili nejen profesionální výklad průvodkyně, ale i pěknou procházku s haptickou prohlídkou soch.
Akce se zúčastnilo 18 lidí s těžkým postižením zraku se svými průvodci, a tak byla akce poměrně hodně organizačně náročná, ale úsilí se vyplatilo, protože kladné reakce účastníků jsou tou nejlepší odměnou pro ty, kteří akci připravovali.
Fotogalerie
5. 10.
Autor: Eliška Škrancová
Zářijové vycházky nás zavedly do přírody ve městě i mimo ně. 10. září jsme navštívili jeden z nejznámějších brněnských parků – park Lužánky. Odbornice z Veřejné zeleně města Brna nám povídala o jeho historii, současné podobě, ale také o plánech na jeho další rozvoj. Prohlédli jsme si nejrůznější stromy, keře, letničkové i trvalkové záhony, jezírko, sochy, pomník zakladatele parku císaře Josefa II., také zázemí pro děti, kterým patří dopravní hřiště, pískoviště, průlezky a Centrum volného času Lužánky, které má v areálu parku své sídlo. Zajímavostí parku Lužánky je také uměle vytvořený potok s rybičkami. Všichni účastníci byli velmi spokojení, jistě i proto, že byl příjemný sluneční den, a prot jsme se domluvili na další spolupráci s VZmB a naši klienti se mohou těšit na návštěvu parků Špilberk, Denisovy sady a dalších.
Fotogalerie
Na druhou vycházku jsme se vypravili 29. září do přírody v okolí Soběšic, kterou pro nás připravil bývalý lesník a dnes učitel na Lesní škole Jezírko, pan Jan Libus. Nejprve jsme si prohlédli mýtinu, na které jsou vysazené jedličky, které si lidé kupují na Vánoce do svých domovů a na jaře je pak mohou vysadit do přírody. K této akci se již dvakrát připojili i klienti TyfloCentra. Dále jsme se učili poznávat stromy a keře podle kůry, listů a plodů, dověděli jsme se také mnoho zajímavostí o lesních cestách a jejich členění, potkali jsme i místo, kam chodí divočáci. I přesto, že nám část naší vycházky propršelo, vraceli jsme se zpět do Brna spokojení.
Fotogalerie
24. 06.
Autor: Eliška Škrancová
Proměnlivé počasí posledních dnů nám málem překazilo vycházku z Klajdovky do Bílovic nad Svitavou. Ve středu 16. června, kdy se vycházka měla konat, od rána střídavě pršelo. Někteří klienti dopoledne telefonovali, zda se vycházka uskuteční, ale protože byli připraveni i na deštivou variantu, vycházka přírodou, po lesní zpevněné cestě, se uskutečnila.
Museli jsme občas vytáhnout deštníky, ale v lese bylo tak příjemně, že nám trochu deště vůbec nevadilo. Vycházka byla dlouhá šest kilometrů, a tak jsme se na jejím konci odměnili něčím dobrým v bílovické restauraci. Autobusem jsme se vrátili zpět do Brna.
Klienti byli spokojení, že překonali své obavy z deště a strávili příjemné odpoledne v přírodě.
Fotogalerie
8. 06.
Autor: Eliška Škrancová
V pátek 4. června jsme se si prohlédli hrad Veveří a jeho okolí. V 10 hodin jsme se sešli v Bystrci u Zoologické zahrady, odkud nás autobus odvezl k hradu. Vystoupali jsme po kamenité cestě na hradní nádvoří, koupili jsme si vstupenky a průvodkyně nás provedla jednou z částí hradu. Mohli jsme obdivovat díla starých mistrů, bohužel nás ale při prohlídce hradu napadala velmi často myšlenka, jak je možné, že stačilo 40 let komunismu a z nádherného hradu, který byl chloubou celého okolí, se stala propaganda komunistického zásahu do zdí, vybavení hradu i jeho funkce. Tam, kde se dříve konaly noblesní hostiny, jsou nyní vyvrtané díry, malovaná výzdoba je mnohdy zalita betonem a místo krásných dřevěných podlah potkáme dlažbu, která zde byla dána v 70. letech minulého století.
Současná správa hradu se snaží o jeho obnovu a rekonstrukci, ale vzhledem k obrovským finančním nákladům je to práce na několik desítek let.
Prohlídka hradu byla pro naše klienty přizpůsobena tak, že některé exponáty, které si běžný návštěvník prohlíží očima, si mohli naši klienti prohlédnout hmatem. Součástí komentované prohlídky byla i návštěva půdy, což patří mezi unikáty, protože v jiných památkových objektech se na půdu běžně návštěvník nedostane.
Z hradu jsme se vydali po nové stezce k lávce, přes kterou se dá přejít z jednoho břehu přehrady na druhý. Zpět do Brna jsme se vraceli opět autobusem k ZOO. Než jsme se rozloučili, byli tři klienti oceněni za získání met v rámci turistické ligy.
Počasí nám přálo, a tak jsme byli rádi, že jsme mohli strávit část dne v přírodě.
Fotogalerie
