25. 10.
Autor: Alžběta Sedláková
Kdo má rád vycházky, možná už zabrousil do Mokré Hory a okolních lesů. Teplé babí léto vylákalo ven i nás. V pondělí 21. října 2013 jsme vyrazili autobusem z nádraží v Králově Poli a z Mokré Hory pokračovali po naučné Stezce zdraví k jehnickým rybníkům. Na břehu prvního jsme spatřili dřevěné lavičky, které vypadaly jako dolmeny památného Stonehenge. A na nich, světe div se, vodník! Ale ne, to byl jen správce rybníku. Přisedli jsme si a požádali ho, aby nám o rybnících něco pověděl. „Ono dohromady není co vyprávět…“ si možná pomyslel, ale přesto jsme se něco málo dozvěděli. Třeba, že tento rybník je vlastně jakási rybí školka. Kapři a jim podobné rybky se zde krmí a rostou, aby při potřebné velikosti byly přesazeny do novomlýnských nádrží a jiných rybářských revírů. To může trvat rok i více.
Posilněni svačinou i novými znalostmi jsme se vydali dál proti proudu bublajícího potůčku Ponávka, který napájí rybníky. Překvapil nás bahnitý terén a kaluže na cestě, ale vyhrnuté nohavice to vyřešily. Inu – Mokrá Hora. A proč je vlastně mokrá? Vysoká hladina Ponávky podmáčí okolní louky a na soutoku s potokem Rakovcem vytváří širokou údolní nivu. Louky byly v minulosti vysoušeny a zaváženy, avšak neúspěšně. Proto je zde hojnost mokřadní vegetace a živočichů. Prý zde žijí i raci. V rybníce roste orobinec, typická zdejší rostlina. Sáhli jsme si na její úzké dlouhé listy. Byli jsme zvědaví i na místní slípky zelenonohé, ale ty jsme nespatřili.
Z hráze mezi 3. a 4. rybníkem jsme viděli bývalou železniční zastávku Jehnice, kterou pozdější majitelé přestavěli na rekreační objekt. Tato trať vedoucí z Brna do Tišnova je velmi frekventovaná i dnes, jak jsme poznali. Jen už zde vlaky nestaví.
Minuli jsme starý lom na granodiorit a stoupali k Jehnicím. Duby a buky na okolních svazích pomalu shazovaly žluté listí, které příjemně vonělo. Stálo nás trochu úsilí vyškrábat se na kopec do Jehnic, ale pak jsme si v parku odpočinuli, občerstvili se a pokračovali přes les do Mokré Hory. U rozcestníku na Rakovci jsme zjistili, že například Adamov je vzdálen jen 6,5 km a Ořešín pouhého 0,5 km.
Cestou do Mokré Hory jsme míjeli udržované chaty a postupně došli k zastávce MHD, kde naše cesta začala.
Snad nám tak hezké počasí vydrží ještě nějakou dobu. Hodilo by se to třeba na vycházku s nordic walkingovými holemi 15.11. v okolí Palackého vrchu, co myslíte?
Fotogalerie
17. 10.
Autor: Irena Kocí
Brněnské TyfloCentrum se ve čtvrtek 10. října připojilo k Jarmarku chráněných dílen, který pořádalo sdružení Práh v rámci Dnů duševního zdraví u galerie Vaňkovka v Brně.
Na prostranství podél nákupního centra Galerie Vaňkovka vyrostlo tržiště s výrobky z dalších asi patnácti chráněných dílen. Na našem stánku byly k vidění nejen výrobky z HapAteliéru, návštěvníci měli také možnost sledovat naši nevidomou kolegyni z HapAteliéru, Boženku Přikrylovou, při výrobě tažené ošatky z pedigu.
„Nejvíc se prodávaly výrobky, které nebyly nikde na jiných stáncích: magnetické záložky, embosovaná přáníčka, pletené čepice..“ vypočítává Jiřina Pojzlová, kolegyně z HapAteliéru. Dodává, že lidé měli velký zájem o plánovaný Den otevřených dveří, který se uskuteční za měsíc, ve čtvrtek 14. listopadu na Chaloupkově ulici 3.
Fotogalerie
11. 10.
Autor: Tereza Kozderová
Pod příznačným názvem se ukrývá již tradiční akce brněnského TyfloCentra – happening nevidomých, který se konal v úterý 1. 10. 2013 v přírodní zahradě u Smrku. Jak napovídá název „Velký dýňák“ bylo setkání zaměřeno převážně na seznámení se širokým využitím dýně – od vaření polévky až po účely výzdoby našich zahrad.
Podzimní happening jsme zahájili výrobou osobních stromů z plsti, bavlnek a ovčího rouna. Šikovné prsty účastníků proplétaly ovčí rouno mezi jednotlivými „větvemi“ stromu a díla pomalu dostávaly svoji podobu.
Mezitím, kdy účastníci vyráběli své stromy, se z přírodního altánku začala šířit vůně dýňové polévky.
Sluníčko se v pozdním odpoledni schovalo za mraky, bylo proto potřeba se zahřát. K tomu posloužil nejen čerstvě uvařený zázvorový čaj, ale hlavně cvičení pod vedením Zlaty Zumrové. Za použití speciálních pěnových pomůcek se naši klienti naučili různým protahovacím cvikům, které mohou sami využít i doma.
Celý happening jsme završili společným posezením a ochutnáním dýňové polévky.
Zhodnotili jsme setkání a zavzpomínali na minulé ročníky ze kterých v zahradě u smrku zůstala vzpomínka v podobě hmyzích domečků, tibetských vlajek přání atp.
Přidejte se příště k nám!
Fotogalerie
24. 09.
Autor: Irena Kocí
Zářijový víkend 15. a 16. patřil Erbovním slavnostem. Brněnské TyfloCentrum se akce účastnilo již počtvrté. Slavnosti se odehrávají na volném prostranství parku na Slovanském náměstí. Stánky nejrůznějších zájmových či profesních sdružení, sídlících v Králově Poli, byly rozesety v trávě podél pěšin v parku. Ukazuje se, že pro úspěšný průběh akce je stěžejní počasí. Sobotní brzké odpoledne bylo deštivé a návštěvníky aby jeden hledal lupou… Naštěstí se záhy počasí značně vylepšilo a lidé začali proudit.
„Náš stánek byl umístěn vedle stánku kovářů, kde jsme obdivovali ručně tvořené předměty ze dřeva a kovu a na oplátku se nám dostávalo obdivu za věci z Hapáče,“ líčí kolegyně ze sociálně terapeutické dílny HapAteliér, Kateřina Káldy, která se po oba dva dny akce účastnila. Zároveň potvrzuje, že se brněnské TyfloCentrum do povědomí sousedů Královopoláků dostává, lidé se na náš stánek rádi po roce opět vrací a dokupují si výrobky a předměty z dílen.
„Našimi nejčastějšími hosty u simulačních brýlí a speciálně upravených her pro nevidomé, které si mohli vyzkoušet, byly rodiny s dětmi – je vidět, že děti nemají ostych přijít a bezprostředně si začít něco zkoušet, teprve v takovou chvíli je následují dospělí, kteří by bez takového vybídnutí možná k našemu stánku ani blíže nepřišli a i tak pro ně bylo nejpřijatelnější listovat v katalogu,¨“ vysvětluje Katka.
Návštěvnost našeho stánku na Erbovních slavností byla velká. Lidé si nejvíce kupovali keramické zvonečky a knoflíky, mýdla, magnetické záložky a košíčky z terapeutické dílny, které mají osobité kouzlo ručního výrobku. Návštěvníky hodně zajímala temná komora, která se poprvé v loňském roce stala součástí našeho Dne otevřených dveří a v lidech budila opravdový zájem. Letošní Den otevřených dveří se uskuteční 14. listopadu od 14 do 19 hodin. Všichni jsou srdečně zváni!
Fotogalerie
8. 08.
Autor: Irena Kocí
„Vítám vás v Indii,“ ozývá se z tábořiště YMCA ve Veverské Bítýšce v úterý 6.srpna odpoledne. Právě tam probíhá v režii brněnského TyfloCentra letní tábor pro zrakově handicapované děti. Tato akce je jediná svého druhu v celé České republice. Již dvanáctý ročník se uskuteční od 3. – 17. 8. 2013.
Tábora se opět účastní děti se zrakovými i s kombinovanými postiženími, jako jsou mentální retardace, epilepsie, děti s poruchami autistického spektra a po mozkové obrně.
Pětadvacet dětí z celé České republiky čeká bohatý program, který zajišťuje přes dvacet vedoucích a instruktorů z řad kolegů brněnského TyfloCentra i absolventů speciálních pedagogických škol. Letošní táborovou knihou je Cesta kolem světa Julese Vernea. Mezi vedoucími jsou i lidé s těžkým zrakovým postižením a poprvé také absolventi loňské »školy instruktorů« (děti, které už vyrostly z věkové kategorie účastníků tábora, byly na loňském táboře vyškoleny pro samostatnou práci táborového instruktora). „Jde vlastně o praktické naplnění naší snahy o co největší samostatnost lidí se zrakovým handicapem,“ vysvětluje vedoucí tábora Anička Horká.
Struktura tábora je velmi podobná klasickým táborům pro zdravé děti. Samozřejmě s jistými úpravami – k pohybu po tábořišti jsou využívány natažené provázky, nebezpečná místa označují rolničky. Po poledni bývají tzv. »Neklidy«, opaky tradičních poledních klidů – děti se věnují rukodělným aktivitám, či hraní speciálně upravených deskových her a karet, formou her probíhá nácvik různých dovedností jako rozeznávání mincí a bankovek, rozdělávání ohně, stavění stanů, což se bude později hodit, až děti vyrazí na dvoudenní puťák. Čeká je také oblíbená hra Ptačka (doptávají se na cestu po Brně kolemjdoucích, předpokládáme, že v pátek 9. 8. kolem 10.hodiny dorazí do Brna).
Za dětmi přijeli ve středu 7. 8. kolegové ze Školy pro výcvik vodicích psů, vzdělávací programy o závislostech přivezly Podané ruce o.s.. Je domluvena cimbálovka a na besedu přijedou i modeláři s letadýlky a psycholožka. O táboře vyšel článek v týdeníku 5+2 dny.
Tábor je téměř v půlce. Děti již mají za sebou poutě po cizokrajných zemích, jízdu na slonech v Indii, seznámení se Singapurem, dnes jsou v Číně… Úspěšně zvládli noční hru Únos Audy – kus cesty za táborem byla v lese připoutána princezna Auda, kterou střežili strážci. Úkolem dětí bylo přemoct únavu a navzdory přerušenému spánku se zorientovat, najít v lese chrám, odvázat a odvést princeznu. Sice princeznu z chrámu nakonec neodvedli, ale zvítězili sami nad sebou a nad svou únavou.
Přejeme, ať vydrží příznivé počasí a dobrá nálada při dalších poutích kolem světa. Šťastnou cestu!
