20. 09.
Autor: Martina Smrčková
Náměstí ve Šlapanicích zalité sluncem a příjemnou atmosférou. Chystání stánků, výrobky chráněných a terapeutických dílen. Tak nás přivítal 1. Den sociálních služeb ve Šlapanicích, kam jsme zavítaly v neděli 7. 9. 2014.
Pro návštěvníky jsme měly nachystanou ukázku pomůcek pro nevidomé a slabozraké, hry pro nevidomé a simulační brýle. K vyzkoušení byla možnost nalívání vody do hrnečku poslepu za použití hladinky, některé odvážlivce jsme potrápily při určování obrázků v reliéfních omalovánkách, někteří se pokoušeli odhalit, k jakému účelu ta která pomůcka slouží. Kolegyně z chráněné dílny ukázala, jak se pletou ošatky a košíky z pedigu.
Děti mohly vyzkoušet výrobu jednoduchých embosovaných záložek. Z Brna jsme také dovezli výrobky sociálně terapeutické a chráněné dílny HapAteliér.
Během odpoledne každá zúčastněná organizace vyslala na pódium své zástupce, aby návštěvníkům představili svoji činnost a poslání sociální služby, kterou provozují. Za naše TyfloCentrum vystoupila Tereza Kozderová a Martina Smrčková. Návštěvníky jsme pozvaly zejména na naše krásné výrobky a interaktivní činnosti.
Celé odpoledne se pěkně vydařilo, k domovům jsme mířily příjemně unavené. Budeme se těšit na další ročník v příštím roce.
Fotogalerie
20. 09.
Autor: Martina Smrčková
I v letních měsících jsme v brněnském TyfloCentru přivítali jeden kolektiv dětí, který zajímalo, jak žijí lidé s postižením zraku, a přišel si vyzkoušet naše interaktivní aktivity. 14 dětí z příměstského tábora při Středisku volného času Lužánky dorazilo hned po obědě a rázem celá Chaloupka ožila.
Posledních pár dnů před koncem prázdnin byly děti ještě rozjívené a nejvíce se těšily, až budou moci různé činnosti vyzkoušet sami. Ještě před tím jsme si ale povídali o tom, jak pomoci nevidomému člověku na ulici, děti si prohlédly různé pomůcky pro nevidomé a slabozraké. Chlapci i děvčata živě diskutovali a předháněli se v odpovědích na moje otázky.
Nejvíce zaujala chůze s bílou holí – vyzkoušeli jsme i chůzi do schodů a ze schodů a obcházení různých překážek. Líbila se i kuchyň, kde bylo možné vyrobit si poslepu vlastní svačinku a poznat kuchyňské vybavení pro osoby se zrakovým postižením. Na závěr jsme se zastavili u kolegy Honzy Pokorného a jeho vodící fenky Clair, od které se naši malí návštěvníci nemohli ani odtrhnout.
15. 09.
Autor: Martina Ludvíková
Ty sladký září! Jak modré nebe nad těmi vrchy, kde se barvy rodí!
Jdu zmaten vzduchem, jenž je plný tebe, a chtěl bych plouti povětrnou lodí!
Krátký výňatek z Knihy lesů vod a strání od S. K. Neumanna nás ve středu 10. 9. naladil při vcházení do Botanické zahrady přírodovědecké fakulty v Brně. Tato velmi rozmanitá zahrada se nachází na ulici Kotlářská. Celou naší procházkou nás provázela Ing. Alena Prýmková, naše průvodkyně nejen po lese. Během této exkurze do tajů botanické zahrady jsme se dozvěděli, k čemu jsou vhodné různé kytičky a bylinky. Paní Prýmková si pro nás, jako vždy, připravila zajímavé povídání, ukázky a hádanky některých květin a bylin a také zajímavé a krásné básně. Touto vycházkou nás provázela Kniha lesů vod a strání. Počasí nám vydrželo a všichni jsme si moc užívali volného dne. Jediným mráčkem na naší výpravě byl hluk tramvají a autobusů, které nám narušovaly náš program. Ale i tak jsme se všichni moc a moc bavili a děkujeme všem, kteří se zúčastnili, tentokrát byla účast obrovská. Na dalším výletě se těšíme na shledanou.
Fotogalerie
13. 08.
Autor: Martina Ludvíková
Že je ve vodě živo všichni asi víte, ale víte, že existuje Živá voda? Naši výletníci o tom vědí, dozvěděli se to v úterý 12. 8. 2014 na celodenním výletu, který jsme podnikli. Brzo ráno jsme se vydali vlakem směr Staré město u Uherského Hradiště. Protože jsme byli skupina zdatných turistů, nevadilo nám, že jsme šli příjemnou procházku i v malém dešti. Z jiných výletů jsme zvyklí i na větší kalibr dešťové vody. Cyklostezka táhnoucí se mezi poli byla na krásném rovném povrchu a tak naše kroky uháněly k cíly. Příjemnou procházku nám zpříjemnilo posezení v altánku, kde se nám naskytl již první pohled na město Velehrad. Z úst náčelnice našeho výletu, Terezy Kozderové, jsme se dozvěděli o městě Velehradě. Celou cestu jsme totiž šli po růžencové cestě k Velehradu. Poutní cesta růžence spojuje velkomoravský Veligrad (Staré Město u Uherského Hradiště) s Velehradem, který se stal v průběhu dějin nositelem cyrilometodějské tradice. Myšlenka na její vybudování vznikla jako odezva návštěvy papeže Jana Pavla II. na Velehradě.
Když jsme dorazili na konec naší cesty, čekal nás areál Živá voda, kde jsme měli objednanou prohlídku. V Živé vodě jsme se mohli kochat rybami, které pluly okolo nás. Byli jsme v tunelu 3,5m pod hladinou. Mlsné a předvádění chtivé rybičky plavaly kolem nás a ukazovaly nám své přednosti. V areálu se nacházely jelce, lipany, mníky, pstruhy, parmy a oukleje, ale i štika, candát a sumec a klasický kapr. Na stěně jsme mohli nahmatat druhy ryb, které jsou ve vodě kolem nás a tak může i zcela nevidomý člověk mít představu o tom, jak ta ryba vypadá.
Po rychlém obědě jsme se vydali do Velehradu k bazilice. Barokní bazilika (postavená na románských základech) s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V podzemí baziliky je přístupné lapidárium. Na nádvoří před bazilikou slavil 22. 4. 1990 mši sv. papež Jan Pavel II.. Bazilika s přilehlými budovami a areálem byla v dubnu 2008 prohlášena za národní kulturní památku. Tuto kulturní památku jsme si mohli s průvodkyní projít. Po prohlídce si zájemci zašli do místní cukrárny, abychom odpočali trochu nohám. Po dobré kávičce jsme nasedli do autobusu, který nás odvezl na vlak ve Starém městě , a odtud jsme již uháněli směr Brno. Některým účastníkům našeho výletu bylo ještě do povídání, jiní jen mlčky sledovali ujíždějící krajinu a jiní si zdřímli.
Děkujeme všem, kteří se našeho výletu zúčastnili, děkujeme Terezce Kozderové za její výklad o Živé vodě, ale i o Velehradu a těšíme se na další cestování a poznávání.
Fotogalerie
25. 07.
Autor: Tereza Kozderová
Po letních horkých dnech přišel jeden velmi deštivý den a bylo to úterý 22. 7. Dle předpovědi jsme do batohu přibalili deštníky a pláštěnky a vyrazili směr NP Podyjí, kde nás čekala komentovaná vycházka s lesními strážci. Původní lesní cestu na Vranov jsme vyměnili za zpevněnou asfaltovou, která vedla téměř až na Hardegskou vyhlídku. Celou cestu už nás provázel vytrvalý déšť.
Ano, mohli jsme si říct, že prší, nemá to cenu, otočit se a jet zpátky domů. Ale síla týmu je veliká, společný nepřítel spojuje. A když se k tomu přidá velká ochota organizátorů z NP Podyjí, téměř zapomenete na to, že vlastně prší 🙂. Asfaltový úsek cesty jsme nakonec zdolali autem a poslední stoupání lesní cestou k vyhlídce opět vlastními silami.
Z dřevěné vyhlídky bývá překrásný barevný výhled na městečko Hardegg. Dnes však byla mlha a deštivo, takže město jakoby nebylo. Ovšem pozor – příroda umí turisty odměnit za jejich lopotu! Během povídání paní Holubové, o okolní krajině, se mlha rozestoupila a nám se naskytl překrásný pohled do údolí. Pořídili jsme „vrcholové foto“ a pomalu se vydali na zpáteční cestu.
Den to byl vskutku dobrodružný, moc děkujeme paní Svatavě a panu Martinovi za celodenní péči a starost o nás. Rádi přijedeme znovu a za každého počasí!
Fotogalerie
